"DRAČÍ TESTAMENT" - poznámky z "Učení Modrého Světla"

Zhruba před 1 miliónem let vstoupily poprvé na Zemi a do naší sluneční soustavy v prostředí 3D dračí formy bytostí ze čtyř oblastí hvězdného systému Orionu, a to i přes stále platnou smlouvu (Úmluva pevného základu), která byla iniciována v prostředí Marsu bytostmi Azar Azara. Prakticky ihned po svém příchodu započaly manipulovat s lidským genetickým kódem. Byly vytvořeny hybridy v rámci bezpohlavního křížení kořenových ras s draky (doplňkové informace k sekci B kapitola 1.: Draci se dělí do těchto základních evolučních kořenových ras: 4. dimenzi obývají dračí bytosti typu Rahor – barva hnědá až hnědožlutá, původem z hvězdného prostředí hvězdy Mintaka s následnou expanzí do souhvězdí Reticuly; vyšší rasou draků je kmen Baruch – barva zelená, obývající šestou dimenzi s domovskou civilizací ve hvězdném prostředí hvězdy Betelgeuse v Orionu; ještě vyšším evolučním druhem je kořenová rasa Moudrých modrých draků, nazývají se Chár-kara, dimenze osmá a nejvyšší evoluční formou jsou bílí draci Cia-kara -Síkar, dimenze 10 - 12).

Na planetu Zemi a do sluneční soustavy vstoupili pouze draci kmene Rahor ze 4D, a to pomocí technologie zahuštění frekvencí svého bioenergetického těla. Rahor se ihned začali laboratorně křížit prakticky se všemi kořenovými andělskými kmeny. Takto v podstatě kontaminovali lidský genetický kód a tím i výrazně změnili frekvenční kvality lidských duší připravených vstoupit do Sféry Amenti. Dračí rasy jsou extrémně vnímavé a inteligentní a i přes své robustní tělo vynikají hbitostí.

Speciálně zástupci kmene Rahor mají vrozenou tendenci k agresivnímu vystupování a bojovnému chování. (Izolované kmeny Rahor a Baruch jsou odpadlými genetickými liniemi původní vývojové linie draků, která dnes obývá 8. - 12. dimenzi a disponuje vysoce duchovním a harmonickým vědomím. Odpadlá genetická línie Rahor a Baruch je výsledkem evolučního excesu, ke kterému došlo v prostředí galaxie Azgara uvnitř sudých dimenzí zhruba před 6,5 miliardami let).

Dračí hybridi se svojí konstitucí a fyzickými rysy více podobali lidem (humanoidům), avšak s temperamentem charakteristickým pro draka. (Na tomto místě by bylo vhodné upozornit na to, že mimozemské civilizace typu Jarga – humanoidní vysoce vyspělé inteligence z HU1 – 3D, z oblasti Kasiopei, započaly zhruba před 375 miliony lety experiment, jehož cílem bylo vytvořit nezvratnou destrukci genetického kódu u plazodračích forem entit. Výsledkem tohoto experimentu byla obrovská dinosauří monstra, která se rozmnožila po celé planetě Zemi. Manipulace se světelnou DNA plazodraků se nakonec vymkla kontrole. Proto Jargáni museli přistoupit k hromadné a totální likvidaci těchto nebezpečných monster. Experiment i následná likvidace byl prováděn se souhlasem Palaidoriánů. Tehdy ještě neexistovaly kořenové rasy lidské bytosti v přímém fyzickém projevu, vyskytovaly se pouze izolované ostrůvky původní autochtonní humanoidní civilizace planety Země (dnešní sněžní muži – viz humanoidní stopy nohou ve zkamenělém blátě).

Náhlé zastavení experimentu a vyhubení obřích dinosauřích forem života na planetě Zemi bylo provedeno cíleným zásahem do kmitočtu mezidimenzionálních portálů. Došlo přitom k náhlým extrémním změnám v zemském klimatu se známým důsledkem.

Neví se však, že jistá minoritní část sauří populace zmutovala v jakési přízraky z čisté energie bez možnosti vývoje uvězněné na pomezí 3. a 4. dimenze. Ty se dodnes pohybují v prostředí 6. a 7. frekvenční vrstvy 3. dimenze a daly základ bájím o vlkodlacích. Potíž těchto energetických přízraků spočívá v tom, že vycucávají vitální energii z éterického těla člověka. Přisávají se jakoby energetickou přísavkou do oblasti 3. a 4. krčního obratle, 5. a 6. hrudního obratle a 2. bederního obratle. Energeticky se naváží na elektrochemický základ fyziologického těla skrze tělo éterické. Tento způsob upírovaní se dá rozpoznat jemným způsobem vidění anebo prostřednictvím aurafotografie. Postižení vykazují v těchto oblastech 3 kulovité stíny nebo tmavší zabarvení aury.

Tyto energetické přízraky hostují na svých obětech velmi věrným způsobem (nestřídají lidi, mají svoji vybranou skupinu). Hostování je v podstatě stabilní, ale aktivita bývá cyklická (nechají člověka vydechnout). Dá se to porovnat s klíštětem. Existuje jediný účinný prostředek, který funguje okamžitě (do 14 hodin odpojí energetický přízrak - počítají se jen hodiny, kdy svítí Slunce). Jedinou zatím zjištěnou možnou ochranou (prostředkem k energetické dezinfekci) je koloidní roztok kteréhokoliv z kovů paládiové řady prvků. Formou speciální praktiky se používá pouze na povrchu těla.  Jakmile se přízrak jednou pustí, už se nevrátí. Do lidské aury se totiž dostane informace o použití koloidního roztoku a tato data tam přetrvávají.

Po invazi dračích forem inteligence na Zemi (před 1 000 000 let) musely mnohé z lidských kultur aktivních kořenových ras opustit povrch planety a ustoupit do podzemí, aby unikly teroru těchto dračích inteligencí.

Mezi tím Rahor vytvořili celou řadu genetických mutací mezi draky a zvířaty, která v tehdejších dobách žila na Zemi. Mnoho těchto zvířecích hybridních forem nebylo drakům absolutně k ničemu, ale přesto se několik variací osvědčilo v rámci velmi specifických aktivit. Patří mezi ně kříženec draka a vlka, který dodnes na naší planetě funguje jako zvěd sbírající i ta nejjemnější data. Je rozšířen po celém světě, nejvíce však ve střední Americe, USA a Karibiku. V Učení Strážců se tento velmi inteligentní a potměšilý hybrid nazývá Phalzant neboli Chupacabra. V současné době Phalzant napomáhá alianci Zetas Greys vnášet do lidské populace škodlivé energoinformační programy. Tento savec je velice hbitý a těžko ho lze chytit. Pokud se to přece jenom povede, zamoří morfické pole lovce i okolí. Je bezpohlavní a množí se pomocí vegetačních cyklů (sám se vevnitř oplodní a porodí mláďata).

Dračí aktivity se postupně staly poměrně velkou hrozbou pro přirozený vývoj kořenových ras andělských humanoidních bytostí v prostředí planety Země. Navíc Drakoniánci již v tuto dobu aktivně kooperovali s frekvenčními nástroji, které vycházely z principu energetického programu „666“. Bylo tedy rozhodnuto, že se aktivita draků v prostředí planety Země bude muset eliminovat. Proto se Palaidoriáni společně se zástupci kořenových lidských ras a kupodivu i s Annunaki ze Síria (draci jim „lezli do zelí“ = střet zájmů) postavili drakům.

Poznámka: Dva nepřátelé (Paladoriáni měli špatné zkušenosti s Annunaki ze Síria z minulých dob na Taře v 5D) se spojili proti společnému nepříteli.

Zároveň bylo rozhodnuto použít sílu a globálně zlikvidovat především podzemní dračí stanoviště a jejich logistickou infrastrukturu, která se táhla po celé Zemi. Dlouho se spekulovalo nad tím, jaký taktický postup zvolit. Nakonec byla použita plazmová zbraň. Bylo to špatné rozhodnutí, protože výbuch vytvořil v zemské kůře rozsáhlé klimatické anomálie.

Přišly povodně, došlo k destrukci mnoha pevnin a nastala malá doba ledová, která trvala 6 000 let (období 956 000 - 950 000 let zpět od této chvíle). Epicentrum výbuchu je v současné době lokalizováno v místě, kde se nachází Mariánský příkop. Odchod draků byl tedy vykoupen totálním rozhozením klimatických podmínek. Lidské kořenové rasy stejně musely na určitou dobu sestoupit do podzemí. Zde vytvořily poměrně sofistikované kultury (celá řada umělých podzemních tunelů, např. tunelový systém pod Andami, který v roce 1928 objevil německý cestovatel Kish, je artefaktálním pozůstatkem lidských kultur z tohoto období). Trvalo dalších 4 000 let, než se podmínky na planetě Zemi stabilizovaly a lidé se mohli vrátit na její povrch. Určité části populace (5–7%) bylo povoleno projít energetickými portály do prostředí vnitřní Země.

Poznámka: Máme ve svých buňkách zakódované bohaté zkušenosti s životem v podzemí. V rámci různých experimentů se podnikají dlouhodobější pobyty v jeskynních systémech planety za účelem aktivování buňkové paměti.

Ačkoliv Drakoniáni odešli, anebo zahynuli, zanechali po sobě spoušť v podobě rozsáhlých genetických mutací a hybridních deformací lidského rodu, které nešlo ignorovat, ani obejít. Bylo tedy nakonec rozhodnuto, že musí dojít k urychlenému přeskupení genetické báze lidské andělské bytosti. Z tohoto důvodu rasy spojené se sférou Amenti (s projektem Turaneusian 2) odbočily z původní vývojové linie, a to v podstatě z nutnosti. Této zmatečné situace taktéž využilo několik dalších mimozemských ras, které začaly experimentovat s lidským genetickým otiskem. V důsledku těchto aktivit vznikly primitivní pseudo-humanoidní formy typu opočlověka a pračlověka, stejně tak jako některé opice - především šimpanz, orangutan a gorila. Lidská bytost ani Bigfut nepocházejí z těchto forem. Nejvíce zasaženými lidskými kulturami byli Lamaniáni a Atlaniáni. Navíc Atlaniáni byli manipulováni Annunaki ze Síria z HU 2,5D.

Tento manipulační konsenzus nechal vzniknout Atlaniánské odnoži, která se začala dále rozvíjet v prostředí planety Mars. Tato deformovaná odnož (nebo alespoň její část z planety Mars ve 3D) evolvovala samostatně do 5. dimenze. Tam se její představitelé v souvislosti s Tarou objevují jako Zasvěcenci Slunečního Chrámu. Ti podnítili vzpouru proti Radě Síria a svým způsobem stáli i za kataklyzmatem na Taře. V důsledku nežádoucích aktivit Drakoniánů a devastace genetického kódu prakticky u všech kořenových ras lidské andělské bytosti se začaly nabalovat další excesy. Tak například Alaniánská rasa začala systematicky přehlížet Zákon jednoty. Annunaki ze Síria navíc začali v prostředí Země upevňovat víru Zasvěcenců Slunečního Chrámu s prosazováním elitářského a materialisticky zkresleného principu Zákona jednoty.

Ten byl s úspěchem aplikován v prostředí Tary již před kataklyzmatem. Do původního čistého učení Zákona jednoty navíc Annunaki ze Síria vložili sexistické tendence. Ty se v praxi odrazily v tom, že ženy byly podřizovány mužům a v podstatě začaly sloužit jako chovatelky hybridních dětí.

Tato taktika během poměrně krátké doby vytvořila neuvěřitelně hluboké disociální postavení žen ve společnosti (slabou ukázkou jsou současné sociálně-společenské praktiky v muslimských národnostech). Navíc Annunaki ze Síria s úspěchem vytvořili deformovanou filozofii, ve které začali vystupovat vůči kořenovým rasám na Zemi jako bohové.

Genetickými praktikami především uvnitř kořenové rasy Atlaniánů vznikla první vlna bytostí zvaných Nephilim. Ty vešly do inkarnace na této planetě zhruba před 950 000 lety (druhá vlna Nephilim vzešla z křížení Annunaki ze Síria s odpadlými Templáři Melchiszedeky v období 10 000 – 8 000 let před naším letopočtem). Nephilim z první vlny začali v pozemském prostředí rychle dominovat a budovat vysoce „moderní“ materialistickou kulturu. Ta začala systematickým způsobem používat především pro nádenické a otrocké práce lidské jedince z rozvrácených kultur, kteří tomuto tlaku nedokázali odolávat. Navíc bylo pokračováno v genetických experimentech, kdy byli lidé kříženi s různými zvířaty, což dále poškozovalo lidský genom.

Na druhé straně Lamaniánská kultura a kořenová rasa nebyla zdaleka tak výrazně ovlivněna infiltrací Annunaki ze Síria. Mnozí její představitelé se dokázali neuvěřitelně rychle stáhnout do podzemí pod ochranu čistých kněží Mu, kteří střežili vstupní portály do vnitřní Země. Artefakty z této doby se nacházejí buďto na dně moří a oceánů, nebo v podzemních prostorách a jeskynních systémech a pod Antarktidou.

Poznámka: Pozor na záměnu s Arkturiány, kteří začali střežit vstupní portály do vnitřní Země až v období 8 000 - 10 0008 000 - 10 000 let před naším letopočtem. Existuje rozsáhlý jeskynní komplex pod Českou republikou i podzemní spojení Beskyd s Jeseníky a západními Tatrami, které není oficiálně zmapováno. Zachovala se i celá řada dosud neobjevených podzemních chrámů. Ví se o tom, ale jakékoliv publikování je zakázáno, aby se nevyvolal zájem lidí o tuto problematiku. Průchody vedou hodně hluboko (0,5 - 1 km) a nikdo zatím nenašel odvahu je projít. Jsou na úrovni šachet na Ostravsku i hlouběji a mají hodně pater. Prostupy dolů jsou známy ale na horizontální úroveň se zatím nikdo neodvážil. Jedná se o uměle vytvořené chodby, kdy pomocí neznámé technologie molekuly horniny rekonfigurovaly (přeměnily se) na silně zmineralizovanou tekutinu, která se pak vsákla dovnitř.

Používalo se zařízení pracující podobně jako krtek, které vyzařovalo dopředu paprsky měnící skálu na kaši. Stejná technologie byla uplatněna pro opracování kvádrů při stavbách chrámů. Prstenec obklopil kvádr a změkčil ho (mikrovlnka). Po opracování se kvádr usadil na místo (antigravitační zvednutí) a pak se původní vlastnosti kamene obnovily. Na ploše velikosti stadiónu byly boxy, ve kterých se naměkčovaly kvádry. Potom pomocí zařízení, které bylo na oběžné dráze a vyslalo na Zem svazek paprsků, bylo hodně kvádrů najednou přeneseno desítky kilometrů. Na místě určení pak byly kvádry s chirurgickou přesností dle potřeby usazeny. Tímto způsobem se stavělo velice rychle. Zdrojem používané energie bylo tělo planety (translokace čili přemístění energie z jádra planety ve 3D).

Různé kultury používaly energii krystalů k různým účelům. Dokázaly například seříznout bez problémů vrchol hory (roztekl se, od toho vznik slova rozteče). Nepoužívaly se hmotné krystaly ale silová energetická pole, která podle posvátné geometrie udržovala tvar krystalu. Silové pole krystalického charakteru o délce cca 85 000 km a šířce kolem 16 000 km se stlačilo a zasouvalo do Slunce jako tyč do atomového reaktoru. Tímto způsobem usměrňovaly plazmovou energii Slunce a využívaly ji jako generátor této energie bez toho, aby Slunce poškodily. Po příletu do cizí sluneční soustavy použijí Slunce jako plazmový reaktor. Pomocí krystalů vše nakonfigurují a na dálku (bez drátů) přenášejí přetransformovanou plazmovou energii kamkoliv je potřeba (uvnitř této soustavy). Po skončení práce vytáhnou krystaly ze Slunce, poděkují a letí dál.

Tato energie není na přenosové bázi silová (má jinou charakteristiku než ve chvíli transformace), na konci přenosu se zase uloží. Je to velice zodpovědná práce. V případě pochybení Slunce vybuchne a celá sluneční soustava je zničena. Tuto techniku aplikují bytosti, které jsou na velice vysoké úrovni.