Dr. Joseph Farrell: Tajemství III. Říše - Technologie Bell - Tajná věda (6)

BR: … někde v Jižní Americe, možná v Argentině.

JF: Brazílii, Chile… [smích] Ano.

BR: A tak podobně. S přístupem k této zachráněné a vyvezené exotické technologii...

JF: Mhm.

BR: ... s pokračujícím financováním a ochranou, které odněkud přicházejí.

JF: Odněkud.

BR: A ta skupina dělá co? Copak nemusejí platit účty za elektřinu? Takže jen tak poletují, rozhlížejí se a přetvářejí to na zbraň proti komu? To mi samo o sobě nedává smysl.

JF: Dobře. Dovolte mi předestřít před vás kontext. Finanční kolaps, který hýbe dnešní dobou, je pro mě známkou, že došlo k selhání poválečného smíru mezi jednotlivými zeměmi, kterých se týkal. A co tím chci říct? Zakladatelé Bilderberg Group byli Lawrence a David Rockefellerovi a zapleten v tom byl i Rotschild. Ti reprezentovali Anglo-americké korporátní zájmy.

Ale kdo je hlavním zakladatelem na evropské půdě? Princ Bernard Nizozemský. Kdo je princ Bernhard? Je to důstojník SS. Takže tu máte přetrvávající poválečný řetěz velení, o kterém jsme už mluvili, a podle kterého vysoký důstojník SS odpovídá svému nadřízenému, a tím byl samozřejmě Martin Bormann, který měl hodnost čtyřhvězdičkového generála SS. Ale Bernhard je zároveň prezidentem – ale ale, to se podívejme – IG Farben. Tato společnost byla celá rozpuštěna a zlikvidována kterého roku?

BR: To nemám tušení.

JF: 2003.

BR: Vážně?

JF: Vážně [smích]

BR: To jsou věci.

JF: Tahle společnost byla tak obrovská a tak rozlezlá, že měla licenční smlouvy po celém světě a bylo jich tolik, že to trvalo takhle dlouho, než bylo možné se jí zbavit jednou provždy. Byla to úžasně mocná firma.

KC: A to Bormann dával zprávy von Braunovi?

JF: Nikoliv. Von Braun Bormannovi. Pokud tam někdo někomu předával zprávy, byl to von Braun Bormannovi.

KC: OK.

JF: Ale zpět k princi Bernhardovi, protože na těchto raných schůzkách Bilderbergu se objevoval i další člověk, dr. Hermann Josef Abs, výkonný ředitel Deutsche Bank, jedné z největších mezinárodních bankovních institucí. Jde mimochodem o stejný bankovní ústav, který proplatil Bormannův šek v Buenos Aires napsaný na banku Manufacturers Hanover a Chase Manhattan, což jsou velké banky Rockefellera.

Takže když si všechny tyhle dílky poskládáte dohromady, vyjde vám, že jedním z prvních tajných zájmů Bildergbergu bylo shromáždit všechnu volnou hotovost z rukou poválečných nacistů a dostat ji do západních bank, aby se k ní mohli dostat západní bankéři. A to mám podezření, že ještě spousta peněz nebyla vůbec zaevidována. Prostě tam prali obrovské finanční sumy.

A tady je ten problém. Nabízí se tu parafrázovat Richarda Hoaglanda, za jehož původní vyslovenou analogii děkuji, protože to byl on, který s ní přišel na jedné konferenci, a mně se prostě velice líbí: Pokud jde o Martina Bormanna, je to vlastně takový Dick Cheney, ale bez srdečnosti a šarmu.

Takže když se tehdy domlouvali a vyjednávali mezi sebou výše uvedené dohody, vypadalo to asi nějak takhle: Souhlasíme s vámi, kolektivní fašismus je cesta, kterou je třeba se dát, a ovládnutí světa je taky docela dobrý nápad. Takže tuhle hru s vámi rozhodně hodláme hrát. Jde v ní o hodně peněz. [Smích]. Chápete?

Takže pokud jde o lidi jako je Bormann, máte tu vlastně, jak už jsem říkal, takového Dicka Cheneyho bez srdečnosti a šarmu. Ony peníze nefigurují odloučeně, ale jsou napojeny na mnoho různých nitek, a jakmile se naplní doba splatnosti, měli byste být schopni zaplatit, protože jinak to s vámi nedopadne dobře.

BR: Mhm.

JF: Mhm.

BR: Mhm.

JF: A pokud… Bormann měl totiž zpravodajskou službu, kterou vedl jeho přítel Heinrich Müller, jenž, jak se domnívám, z nacistického Německa také utekl – byl to vlastně šéf Gestapa – takže vidíte, že se tu nejedná o lidi, kteří by jen planě vyhrožovali, ale o jedince, kteří své hrozby mohli naplnit, a mohli si došlápnout i na extrémně bohaté a mocné lidi.

KC: Ale Spojené státy válku vyhrály.

JF: Určitým způsobem ano.

KC: Proč by Spojené státy nechaly nacisty odjet do Argentiny a ještě jim požehnaly, a to aniž by si z toho finančního koláče sami ukrojily?

JF: To je jednoduché. Ony si ukrojily.

KC: Ok.

JF: A Bormann to vyjednal tak, že… tohle je zase součástí… já vím, že náš čas na rozhovor je tu omezený, ale abych mohl zcela zodpovědět tuto otázku, potřeboval bych více času…

KC: To je v pořádku.

JF: Takže s Bormannem jsme tady měli dohodu, podle níž nám (Spojeným státům) měli nacisté přenechat všechny komponenty atomové bomby. Takto tedy Bormann získal na Spojené státy určitou morální páku. Mohl to jednoduše všechno odhalit a veřejně prozradit, že Státy uzavřely smlouvu s ďáblem. Bylo to jako klasická situace známá z westernů, kdy na sebe míří více lidí a výsledek visí na vlásku.

Takže to je polovina problému, se kterým se potýkáme. A znovu je tady to, že součástí dohody je jakési vklouznutí všech informací z německých vojenských zpravodajských služeb mezi složky CIA, přičemž je ale stále má pod kontrolou ten samý nacistický generál, který je měl pod křídly za druhé světové války.

BR: A to je tu ještě celá řada zařízení, která jsou schopná ovlivňovat lidské myšlení. Do této oblasti jsme se ještě vůbec nedostali.

JF: Přesně tak! Správně! Zachází to pořád dál a dál. Co se tu doopravdy snažím prokázat, že jakmile se jednou upíšeme ďáblu, jako bychom řekli: Ok, Martine (nebo kdokoliv), chceme, aby ses postaral o jednu záležitost, s níž si my, Američané, nechceme špinit naše jako lilie bělostné ručičky. Víme totiž, že máš lidi, kteří to svedou a zařídí to.

Jistě. Ale když už se toto stane, a kdykoliv se toto stane, tak se vystavujete do pozice, ve které vás budou moct vydírat a buďte si jisti, že také budou. Jinými slovy vás můžou odhalit jako někoho, kdo je v tom až po uši – kdo se angažuje ve špinavostech po celém světě. Takže co z této smlouvy s ďáblem vzešlo… a někdy v 50. letech jsme si to začali uvědomovat – to když byl u kormidla Eisenhower, protože před čím nás varoval, když odstupoval z úřadu? Před vojensko-průmyslovým komplexem. A to byl, prosím, člověk, který nacisty znal, protože proti nim bojoval.

A domnívám se, že varovaní, které vyslal směrem k americkému lidu a potažmo k celému západnímu světu, nebylo ani tak varováním ohledně rostoucího domácího vojensko-průmyslového komplexu, ale ohledně těch, kteří se do něho infiltrují, pokradmu zapojují a postupně v jeho rámci získávají postavení a moc – jmenovitě nacisté. To bylo velice… [hledá správné slovo]... omlouvám se, že to zní trochu nesrozumitelně, ale snažím se tu pro vás propojit co nejvíce věcí a linií dohromady. Ale ano, myslím si, že v konečném důsledku měli nacisté k hlavě angloamerických elit přiloženou zbraň.

A pokud bychom to chtěli přenést do současné doby, co může být… a tady se opět pouštím do spekulací, abych se pokusil zodpovědět vaši předešlou otázku, ale chování elit na slyšeních o hospodářské pomoci, s celou touhle politikou nulového dohledu, a s prohlášeními pocházejícími z řad klíčových bankovních figur a z úst členů důležitých rodin a skupin, to mi nepřipadá jako hraná panika, ale jako panika nefalšovaná. Když se dívám po světě, paniku vidím všude, ale v Evropě není zdaleka tak intenzivní, jako tady ve Státech – rozhodně ne tak vyhrocená. Zděšení a hysterie zcela určitě zavládly na Islandu, ale čím dále jdeme na východ, tím se zdá, že je panika slabší.

Ale je to právě tato hospodářská pomoc bez následného dohledu, která mi připadá… je to prostě jako kdyby nás někdo vydíral s pistolí u hlavy: Potřebujeme od vás spoustu peněz, ale nemůžeme vám říct na co.

BR: To je velice zajímavá teze.

JF: Ano, je to vážně velice podezřelé. Abych to dal ale nyní do kontextu s nacisty, proč jste se mě na to vlastně asi ptali – proč je jediná věc, kterou vidím prorůstat dějinami posledních 60 nebo 70 let a která byla velice nebezpečná, protože mohla ohrozit velice silné angloamerické korporátní zájmy a elity, právě entita, jež disponovala obrovským množstvím likvidního kapitálu, který nechala přesunout do bank a ten tam velice dlouho zůstal jako součást dohody: Tyhle peníze vám dáme. Dělejte si s nimi, co chcete a nechte nás na pokoji.

BR: Tohle je úhel pohledu, který byste chtěl zastávat v následujících měsících, kdy bude k dispozici stále více a více informací o současné světové krizi?

JF: Já se nepovažuji přímo za zastánce konspiračních teorií. Dotknu se jich pouze v případě, že cítím, že jejich fyzikální aspekt vede správným směrem. Ale lidé se mě na to hodně ptají, takže jsem si zaspekuloval a vytvořil jsem si právě tento scénář.

Mohu vám zatím ale říct tolik: v současné době provádím výzkum pro svou novou knihu, na které pracuji – týká se a snaží se rozebírat a vysvětlit toto velice staré a hluboce zakořeněné spojení mezi fyzikou a financemi, jež se opakovaně objevuje na různých místech a při různých příležitostech. Zatím vám povím jen to, že je to věc neobyčejně dávná a její kořeny sahají neskutečně hluboko.

BR: Ano, to je zajímavá myšlenka, nad níž může spousta lidí dumat a hloubat.

JF: Ještě je v tom ale chvíli necháme. [smích]

BR: V této souvislosti bych chtěl zmínit, co minulý týden při našem rozhovoru pregnantně vyjádřil Peter Levenda, když řekl: Podívejte, celý svět přece nemůže být švorc, někdo peníze mít musí.

JF: Přesně.

BR: A je nabíledni, že když se tu bavíme o věcech, jako jsou černé vědecké projekty – tak všechny ty moderní ekvivalenty technologie Bell, ať už na nich pracují kdekoliv...

JF: Ať už jsou kdekoliv...

BR:... na této planetě nebo dokonce jinde, musí zákonitě stát hromady peněz. A když o penězích začnete přemýšlet jako o energii, je to jako kdyby... Jako kdyby tuhle energii vysávali ze světového oběhu a přepouštěli někam jinam.

JF: A kam? [smích]

BR: Ano. Kam? Což je vlastně jen překoncipovaná otázka, kterou si kladete vy, jak se domnívám.

JF: Přesně tak, přesně tak!

BR: Takže teď už jen stačí některé nitky pospojovat dohromady, ale celkem je těch nitek nesmírné množství.

JF: To je pravda…[smích]

BR: A já vím, že se ani nesnažíte tvářit se, že je to jednoduché.

JF: V žádném případě, to skutečně ne. [smích]


-pokračování-