DILATACE ČASOVÉ OSY (12)

100 milionů let staré fosilní lidské pozůstatky

Dalším důkazem existence člověka v dávné minulosti jsou lidské fosilie a tato forma důkazů se nalézá po celém světě. Tak například v osmdesátých letech 20. století byla nalezena fosilie lidského prstu u kterého, je to neuvěřitelné, se objevuje reference stáří 100 milionů let. Taková fosilie by ve skutečnosti neměla existovat, protože moderní věda předpokládá, že první lidští hominidé se objevili někdy před asi 2,8 miliony lety. Tento typ fosilie byl náhodně objeven v texaském lomu nedaleko města Stragenbau, kde se nacházel v substrátu vápence, který pocházel z období křídy. Má stejnou velikost a tvar jako normální lidský ukazováček. Společně s tímto prstem však byly nalezeny i dětské zuby a lidské vlasy. Paleontologové se proto domnívají, že dotyčný prst se mohl stát zkamenělinou, pouze pokud osoba, ke které patřil, byla velmi rychle pohřbena pod vrstvou hmoty s nedostatkem kyslíku. S největší pravděpodobností prošla násilnou smrtí.

Prst byl podroben vědeckým zkouškám, přičemž byl rozdělen na několik částí, aby bylo možné určit vnitřní struktury. Rentgenové a CT analýzy ukázaly, že zkamenělé zbytky kostí jsou stále v prstu přítomny, stejně jako klouby a šlachy. Odborníci si nejsou jisti, komu tento prst patřil, ale je téměř nemožné, že by patřil primátovi. Prst by měl být v současné době v držení Carla Baugha, který ho vystavuje ve svém soukromém muzeu v Glen Rose v Texasu. V tomto muzeu je několik dalších artefaktů a fosilií, které jednoznačným zpochybňují klasickou evoluční teorii. Mnozí kritici samozřejmě také vyjádřili své názory a uvedli, že jde pouze jen o podivně tvarovaný kus skály.

Ovšem pak se objevil doktor, který provedl vyšetření předmětného prstu - v březnu 2002. Dr. Dale Peterson z Oklahoma City provedl rentgenové i CT snímkování a byl schopen detekovat klouby a šlachy, což je důvod, proč se podle jeho názoru nepochybně jedná o fosilii lidského prstu. Jak již bylo řečeno, nález disponoval typickým tvarem lidského prstu. Špička je kuželovějšího charakteru, což by naznačovalo, že se jedná o prst ženy. Na druhé straně mužské prsty bývají tvarově tupějšího zakončení. Nehet a konce okolní kůže jsou jasně rozeznatelné, dokonale tvarované a přiměřené. I vnitřní struktura fosilie je také uspořádaná přesně, jako klasický lidský prst.

Kůže a vnitřní tkáně jsou jasně znázorněny, kostní matrice je také jasně definována a jsou přítomny také rysy pružných kloubů. Dle názoru dr. Pettersona, se tedy skutečně jedná o zkamenělý lidský prst, a nikoliv podivně tvarovaný kus skály. Další důkazy, které nahrávají teorii lidské fosilie pocházejí od profesorky dr. Jamie Gutierrez-Legové z Kolumbie. Profesorka vlastní předkolumbovský artefakt, na kterém lze nalézt zkamenělé kosti lidské ruky. Takže, jak to tedy je? Dosáhlo lidstvo skutečně současné úrovně evoluce již před stovkami milionů let?   

Gutierrezová má k dispozici vlastní zabezpečenou místnost, ve které uchovává tento a další podobné výbušné artefakty. Je zcela přesvědčena o tom, že jde o fosilii, jež pochází od rozvinutého člověka, který existoval před stovkami milionů let. Uvedla, že klouby jsou jasně viditelné a že daná fosilie, je podle ní stará neuvěřitelných 130 milionů let. Tato pozoruhodná lidská fosilie byla nalezena v roce 1999 při výkopu nedaleko Bogoty v Kolumbii.  

Profesorka dr. Jamie Gutierrez-Legová je jednou z předních průmyslových designerů v Kolumbii. Je také vlastníkem „Kolekce Gutierrez“ (po ní pojmenované), a sbírky nejkontroverznějších předkolumbovských artefaktů v Jižní Americe. Poté, co byly informace zveřejněny, okamžitě se objevili skeptici, kteří sdělili, že se jedná o kosti „mořské želvy“. Vzhledem k tomu, že uspořádání kostí u tohoto druhu želv je velmi odlišné od struktury lidské ruky, mohlo být toto tvrzení velmi rychle vyvráceno. Jasně je to vidět v metakarpálních kostech a plánují se podrobnější vyšetření.

Problém sedimentů a uhlí

Problematika datování fosilií je v mnohém postavena na tom, jakého stáří jsou určité vrstvy hornin. Byly objeveny vzpřímené zkamenělé stromy, které ležely současně v několika geologických vrstvách, které jsou známé jako tzv. „fosilní polystráty“. Není možné, že by části kmenů zkameněly v různých epochách, nýbrž v takovém případě CELÝ KMEN MUSÍ BÝT ZKAMENĚN SOUČASNĚ, což samozřejmě samo o sobě znamená, že geologické datovací metody jsou nesprávné!! Jmenovitě existují také možnosti, že organické materiály zkamení mnohem rychleji a netrvá to miliony let. S přihlédnutím ke všem těm podivným artefaktům a fosiliím a výše uvedené skutečnosti, je možné, že nemusí být miliony let staré.

V tomto ohledu fosilie dinosaurů a další nálezy mohou být mnohem menšího stáří. V podstatě je jen jeden způsob, jak tyto fosilie vznikly – existence obrovských přírodních katastrof, povodní a sopečných erupcí, které velmi náhle zasáhly Zemi a pohřbily všechno pod sebe. A je docela, že k takovým kataklyzmatům mohlo dojít v posledních stovkách tisíc let hned několikrát s tím, že vrstvy a fosilie tedy nemusí ani zdaleka tak staré, jak geologové dnes věří. Výsledkem bylo, že se sedimenty velmi ukládaly a tvořily se vrstvy hornin a jakýkoliv organický materiál pod ním se poměrně rychle proměnil v uhlí, nebo fosilie.  

Ačkoliv se nyní tvrdí, že většina geologických vrstev po celém světě se nachází ve stejném pořadí, není to pravda, neboť ve většině případů neexistují ani tři vrstvy ve „správném“ pořadí. Mnoho historických kreseb již na tento geologický problém poukazuje, protože „polystrátové nálezy“ se objevují po celém světě a v nich se znovu a znovu nalézají kmeny fosilií stromů, rostlin a zvířat. Z vědeckého úhlu pohledu se však tyto vrstvy vzájemně liší věkem až o 10 000 let. Ale organický materiál se obvykle rozkládá po několika dnech, takže různé vrstvy musely být uloženy velmi rychle možná během několika let (v případě stromů), jinak by nemohly zkamenět a rozpadnout se.

Stovky hornin, ve kterých jsou fosilie umístěny, se musely usadit v krátkém čase, ane po stovky tisíc let. Zejména v geologických vrstvách, kde se nachází uhlí, se často nacházejí kmeny fosilizovaných „polystrátů“, takže vědecky uznávaný geologický časový plán nemusí být správný, a to před nás opět staví řadu dalších otázek. Nyní se obecně předpokládá, že se vrstvy uhlí na Zemi vytvářely pomalu po dobu stovek milionů let. Uhlí bylo tvořeno rostlinnou hmotou a vegetací, která byla zaplavena půdou, blátem a pískem. Čím větší hmotnost byla nanesena, tím více se vrstva stlačila, tím více se díky tlaku a vysokým teplotám organický materiál změnil na uhlí.

Stále se tvrdí, že uhelné vrstvy se vytvářely pomalu po stovky milionů let, ale tato teorie má své nedostatky, neboť nikde na světě není možné pozorovat nové vytvářené uhelných vrstev – všechny ložiska uhlí byla formována v minulosti. Proč k tomu dnes nedochází? Možná proto, že tvorba uhlí souvisí s velkými povodněmi a uhlí se bylo schopné vytvořit mnohem rychlejším procesem. Další důkaz se odkazuje na to, že fosilní rostlinný materiál nevykazuje žádné rozdíly v různorodých uhelných vrstvách. Profesor Harold Clark z „University of Texas“ řekl, že v uhelných vrstvách, o nichž se předpokládá, že se tvořily po stovky milionů let, je vegetace po celém světě vždy stejná a prakticky identická.

Kromě toho všechna velká ložiska uhlí měla listy a rostlinnou tkáň tak dobře zachovanou, že je absurdní si myslet, že tento materiál se po staletí pomalu měnil někde v bažině na uhlí. Existují důkazy, které naznačují, že všechny uhelné vrstvy na světě vznikly teprve tehdy, když již na Zemi existovali lidé, a nikoliv před stovkami milionů let. Hovoří proto i velké množství kovových uměle opracovaných artefaktů a lidských kosterních fosilií, jež byly opakovaně nalezeny v uhelných vrstvách (viz. Tompkins, Cremo a další).

Dnes vidíme, že za určitých okolností je dřevo schopno se měnit v uhlí. V posledních letech testy prokázaly, že dřevo a další celulózový materiál lze přeměnit na uhlí za několik hodin za správných tepelných a tlakových podmínek, což potvrzuje fakt, že tvorba uhlí ve skutečnosti netrvala miliony let.

-pokračování-