DĚTI ZABIJÁCI: WILLIAM ROUSE (44)

Více jak co jiného platí rčení, které říká: "Děti jsou vizitkou fungování společnosti". Když vyjdeme z této premisy, pak rychle zjistíme, že se stavem lidské společnosti již dlouhou dobu není cosi v pořádku. Stále se množící agresivní a krvavé epizody dětí ve společnosti (především pak ve Spojených státech), jejíž nárůst můžeme v posledním období velmi zřetelně sledovat, by měl být pro nás všechny extrémně silným alarmem. Tento seriál by mohl být vnímán jako velmi smutná, ale zároveň důležitá sonda do nastíněné problematiky. Možná, že si někteří poví, co dělá takové téma by na alternativních stránkách. Osobně si myslím, že rozhodně patří do naší rubriky "SPOLEČNOST", ale je to samozřejmě věc názoru. Do budoucna připravuji ještě několik podobných projektů.

Billy Rouse v sobě dlouhých patnáct let nosil smrtelné tajemství. Nyní seděl ve vazbě na Floridě kvůli pokusu o bankovní loupež, podíval se přes stůl na své vyšetřovatele a s úšklebkem řekl: "Jo, zabil jsem je. Udělal jsem to proto, abych se už nemusel zabývat jejich sračkami." K brutální dvojnásobné vraždě, o níž Rouse mluvil, došlo na druhé straně země v Lake County ve státě Illinois 5. června 1980. Oběťmi byli Bruce a Darlene Rouseovi - Billyho rodiče, kteří byli brutálně zastřeleni, ubodáni a umláceni ve spánku. Muži, který se nyní k těmto zločinům přiznal, bylo 30 let. Chlapci, který to spáchal, bylo pouhých 15 let.

Kořeny rodiny Rouseových sahaly hluboko na bohaté chicagské předměstí Libertyville ve státě Illinois. Dědeček Bruce Rouse tam přišel v 80. letech 19. století a rychle se prosadil jako chytrý obchodník, který ze skromných začátků vybudoval maloobchodní impérium. Později předal podnikání svému synovi, který nebyl tak talentovaný, ale přesto zanechal svou rodinu dobře zajištěnou a významnou v obchodních a společenských kruzích v oblasti. Když v roce 1957 zemřel, zanechal Bruceovi výnosnou a dobře vedenou čerpací stanici. Bruceovi bylo v té době pouhých 21 let a nakonec toto dědictví proměnil v řetězec čerpacích stanic, firmu Ready-Mix.

A nebyl úspěšný jen v podnikání. Ještě na škole se seznámil s mladší dívkou Darlene a zamiloval se do ní. Když Darlene v roce 1959 dokončila střední školu, požádal ji Bruce o ruku a Darlene řekla ano.  O rok později se jim narodil první syn, kterého pojmenovali Kurt. V následujících letech následovaly další dvě děti, dcera Robin a další syn William, všem známý jako Billy. V té době se rodina přestěhovala do třináctipokojového koloniálního sídla na břehu řeky Des Plaines na adrese 2057 N. Milwaukee Avenue. Zdálo se, že život už nemůže být o moc lepší.

Ale Bruceův obchodní úspěch měl vysokou cenu. Znamenalo to, že musel trávit dlouhé hodiny mimo svou rodinu, což Darlene nesmírně zatěžovalo. Vychovávat tři děti, když jste sami sotva víc než teenager, by bylo náročné pro každého. Ale Rouseovo potomstvo byla obzvlášť problematické, obtížné děti, které přerostly v protivné puberťáky a z nich v problémové teenagery. Zvláště chlapci byli problém, pili a fetovali a působili spoušť, sotva vyrostli z krátkých kalhot. Darlene je považovala za nezvladatelné a učitelé v jejich škole na tom nebyli o moc lépe. Kurtovi se nějak podařilo odmaturovat, ale dál žil v rodinném domě a vyžíral rodiče. Nakonec byl vykázán do domku na pozemku poté, co se jeho drogami ovlivněné týrání matky vymklo kontrole.

Kurtovo chování však bylo ve srovnání s chováním jeho mladšího bratra Billyho mírné. "Ten zlobil už ve školce," svěřil se později jeden ze sousedů rodiny Rouseových. "Hrubý delikvent, který měl pořád nějaké problémy. Už jako malý kluk." A toto chování se s Billyho věkem jen zhoršovalo. V šesté třídě způsobil ve škole velký incident, když spustil požární alarm. Kvůli tomu ho poslali do ústavu pro děti s poruchami chování, což se ukázalo jako špatný krok. Billy se brzy stal vůdcem gangu složeného z jeho spolužáků. Při jedné významné příležitosti je vedl na vandalské výpravě po Libertyville, kde způsobili značné škody na třech školách. A to vše ještě předtím, než Billy objevil radosti drog a alkoholu. Tyto nedovolené látky ho posunuly ještě dál na cestu delikvence. V patnácti letech už byl závislý a měl vážné problémy se zvládáním hněvu. Nikdo ho nedokázal ovládat; Darlene se sice snažila, ale od nepřítomného manžela se jí dostávalo jen velmi malé podpory.

Darlene a její syn se často střetávali a ani jeden z nich nebyl ochoten ustoupit ani o píď. A večer 5. června 1980 tomu nebylo jinak. Den začal celkem poklidně, Bruce vzal Billyho s sebou do práce, aby mu pomohl s instalací lakovací kabiny na jedné z jeho čerpacích stanic. Možná bylo jeho záměrem naučit syna nějaké zodpovědnosti, ale Bruce měl podle všeho na rodičovství jen velmi málo času. Billy strávil většinu dne blbnutím, než se s otcem vrátil do rodinného domu na večeři. Poté se Bruce vydal na schůzku Rotary klubu, zatímco Darlene šla navštívit přátele. Billy se mezitím odplížil do svého pokoje s lahví vodky, kterou uloupil ze skříňky s alkoholem. Zanedlouho už z láhve srkal syrovou pálenku a potahoval si z dýmky hašiš.

Než se Darlene vrátila byl Billy sjetý a rozjařený. Mezi matkou a synem se strhla hádka, během níž Darlene Billyho pokárala za jeho užívání drog a prozradila, že s jeho otcem uvažují o tom, že ho pošlou na vojenskou školu. Když se Bruce o chvíli později vrátil domů, Billy ho s tímto nápadem konfrontoval, ale Bruce se o tom odmítl bavit. Jako vždy na sebe vzal roli smířlivce a řekl Billymu, aby šel spát a že si o tom ráno promluví. Billy nakonec odešel a vyhrožoval mu přes rameno. Ani jeden z rodičů ho nebral vážně. Už to všechno slyšeli.

Té noci se na Libertyville snesla bouře, prudká bouřka, která rozrážela dveře a okenní tabule po celém městě. V sídle Rouseových se Kurt bavil se svou přítelkyní ve svém pokoji, zatímco Robin tvrdě spala ve svém, nevšímajíc si blesků a prudkého hřmění. Bruce a Darlene se také uložili ke spánku, vyčerpaní bolestmi svých dnů. Jen Billy byl vzhůru. A byl rozzuřený. Následujícího dne kolem osmé hodiny ráno Robin sešla dolů na snídani a zjistila, že v domě je překvapivý klid. Obvykle touhle dobou její matka vařila vajíčka a slaninu, zatímco otec seděl u kuchyňského stolu, usrkával ze svého oblíbeného hrnku kávu a četl si noviny. Dnes však nebylo po žádném z rodičů ani stopy. Robin zmateně vystoupala po schodech do ložnice. Když zaklepala, nedočkala se žádné odpovědi, a tak otevřela dveře a vstoupila. O chvíli později se zapotácela a bezděčně vykřikla.

Scéna před ní byla docela děsivá, povlečení na posteli jejích rodičů bylo nasáklé krví a mozkovou hmotou, která potřísnila i zeď za nimi. Darleně zcela chyběl vršek hlavy, zatímco Bruce měl obličej jako krvavou kaši a čelist tak silně vykloubenou, že se zbytkem lebky svíral téměř pravý úhel. Robin od toho hrůzného pohledu ustoupila, protože v hloubi duše věděla, že ji bude pronásledovat až do konce jejích dnů. Na roztřesených nohou se odpotácela dolů, zvedla telefon a vytočila číslo 911. O několik minut později byli vysláni první záchranáři. To už Robin vzbudila svého bratra Billyho a řekla mu o strašlivé tragédii, která jejich rodinu potkala.     

Když o chvíli později přijela policie, našla Robin a Billyho stát na trávníku před domem. Ona vypadala viditelně otřesená, zatímco on byl celou věcí znuděný. Kurt byl brzy probuzen z postele a detektivové si je rozdělili a začali je vyslýchat. Jejich odpovědi byly vždy stejné. Nic neviděli, nic neslyšeli a nevěděli o nikom, kdo by chtěl rodičům ublížit. Robin se však jednomu z detektivů svěřila, že se domnívá, že to má na svědomí jeden z jejích bratrů. Detektivové mezitím dospěli ke stejnému závěru. Zatímco se tohle všechno dělo, kriminální jednotka zpracovávala hlavní ložnici kvůli důkazům. Darlene a Bruce byli zabiti výstřely z brokovnice ráže 16 mm. Ona zemřela první, výstřel jí oddělil horní část lebky a okamžitě ji usmrtil. Vrah pak obrátil zbraň proti Bruceovi a zastřelil ho, když seděl v posteli. Dostal plnou ránu do obličeje z bezprostřední blízkosti, ale nějak přežil svá prvotní zranění. Vrah pak obrátil zbraň a udeřil Bruce pažbou, čímž mu vykloubil čelist. Pro jistotu Bruceovi také šestkrát vrazil nůž do srdce. Brokovnice ani nůž se nikdy nenašly.

Detektivové byli od počátku přesvědčeni, že v případu je zapleteno jedno z dětí, ne-li všechny. Sourozenci však popírali, že by s vraždami měli cokoli společného, a mezitím už dorazili členové rozvětveného klanu Rouseových, kteří dětem radili, aby už nic neříkaly. Brzy se kolem dětí vytvořil ochranný kordon, který tvořili draze placení právníci. Všichni tři odmítli předstoupit před velkou porotu nebo se zúčastnit vyšetřování koronera a stát s tím nemohl nic dělat. Protože nebyli žádní další podezřelí, případ brzy vychladl a byl odložen, protože detektivové se věnovali novým, lépe řešitelným zločinům. A Rouseovy děti  si rozdělily dědictví ve výši dvou milionů dolarů. Jak se ukázalo, Robin Rouseová si svého nově nabytého bohatství dlouho neužila. Zemřela při autonehodě v roce 1983 ve věku pouhých 20 let. Mezitím se zdálo, že se Kurt dal dohromady. Oženil se, usadil se a nakonec se přestěhoval do Kalifornie.

Pouze Billy pokračoval na dráze delikventa. Přestěhoval se na jih a usadil se v Key West na Floridě, kde pomalu rozhazoval své jmění na drogách a skončil jako bezdomovec. Po účasti na pobodání strávil půl roku ve floridském vězení a v říjnu 1995 se znovu dostal do problémů, když byl zatčen za pokus o bankovní loupež. Právě při výslechu kvůli této loupeži ohromil vyšetřovatele svým přiznáním k vraždě. V srpnu 1996 byl William Rouse převezen zpět do Lake County v Illinois, aby čelil obvinění z vraždy svých rodičů. Hlavním důkazem obžaloby bylo Billyho přiznání na videozáznamu, a jakmile obhájce David Brodsky neuspěl s pokusem o jeho vyloučení, musel vědět, že jeho klient má problém. Brodsky se pak snažil přehodit vinu na Kurta Rouse, který byl podle něj skutečným vrahem. Naneštěstí pro Brodského porota na tuto verzi událostí neskočila. Trvalo jim pouhých osm hodin, než vynesli rozsudek o vině.

William Rouse však mohl být odsouzen pouze jako mladistvý, protože čin spáchal ve věku 15 let. Maximální trest odnětí svobody v tomto případě činil 40 let za každý bod obžaloby, a právě takový trest soudce Rosetti uložil. Rouse je v současné době uvězněn v nápravném zařízení Pontiac Correctional Centre v Pontiacu ve státě Illinois. Podmíněné propuštění bude možné v roce 2035.

-pokračování-