DĚTI ZABIJÁCI: SHINICHIROU AZUMA (35)

Více jak co jiného platí rčení, které říká: "Děti jsou vizitkou fungování společnosti". Když vyjdeme z této premisy, pak rychle zjistíme, že se stavem lidské společnosti již dlouhou dobu není cosi v pořádku. Stále se množící agresivní a krvavé epizody dětí ve společnosti (především pak ve Spojených státech), jejíž nárůst můžeme v posledním období velmi zřetelně sledovat, by měl být pro nás všechny extrémně silným alarmem. Tento seriál by mohl být vnímán jako velmi smutná, ale zároveň důležitá sonda do nastíněné problematiky. Možná, že si někteří poví, co dělá takové téma by na alternativních stránkách. Osobně si myslím, že rozhodně patří do naší rubriky "SPOLEČNOST", ale je to samozřejmě věc názoru. Do budoucna připravuji ještě několik podobných projektů.

V úterý 27. května 1997 ráno přišel školník na směnu do střední školy v japonském Kóbe. Právě se chystal vstoupit do areálu školy, když si všiml krabice ležící na chodníku před její hlavní branou. Krabice nebyla zabalená, takže se zjevně nejednalo o balík. Co tam tedy dělala? Školák byl zvědavý, co by mohla obsahovat, přistoupil k ní, odklopil horní klapky a nahlédl dovnitř. Okamžitě litoval, že to neudělal. Krabice obsahovala uříznutou lidskou hlavu. Zavolali policii, která spěchala do školy a přijela právě včas, aby uzavřela prostor před příchodem prvních studentů. Kriminalisté pak začali krabici a její hrůzný obsah zkoumat. Hlava patřila dítěti a přítomní detektivové se domnívali, že vědí, komu patří. Jedenáctiletý Jun Hase zmizel z nedaleké základní školy o tři dny dříve. Chlapec trpěl lehkou mentální retardací a původně se předpokládalo, že se zatoulal a ztratil. Nyní policie věděla něco jiného.

Policisté se během dne rozptýlili po celé čtvrti a prováděli pátrání v naději, že najdou zbytek chlapcova těla. Nakonec ho našli namačkaného pod opuštěným domem v lese nedaleko školy. Několik bodných ran na trupu naznačovalo, že dítě bylo ubodáno k smrti, zatímco odřeniny na krku naznačovaly, že mu byla hlava odříznuta ruční pilkou. Nyní se policie musela vypořádat s novým zvratem. Při zkoumání odříznuté hlavy našel patolog v ústech oběti nacpaný vzkaz. "Toto je začátek hry," stálo na něm. "Vy policajti mě zastavte, jestli můžete." Autor se dále chlubil, že "zoufale touží vidět lidi umírat" a že se mstí za "roky velké hořkosti". Zpráva končila chybně napsanými anglickými slovy "shooll kill". Byl podepsán jako "Školní vrah".

Policie brala výhrůžky skutečně velmi vážně. Ve skutečnosti už byli přesvědčeni, že Jun Hase není vrahovou první obětí. Jen o dva týdny dříve byla poblíž stejné školy, kterou navštěvoval Jun Hase, nalezena k smrti ubitá desetiletá dívka jménem Ayaka Yamashita. Tři další mladé dívky byly také napadeny, ale přežily a poskytly policii popis útočníka. Detektivové si nebyli jisti, co si mají o těchto popisech myslet. Dívky trvaly na tom, že útočník byl "školák". Mohlo by však být za taková zvěrstva skutečně zodpovědné dítě? I když tomu nechtěli věřit, úřady musely brát tuto linii vyšetřování vážně. Dne 6. června přišel do redakce místních novin dopis. Tvrdil, že je od "školního vraha", a obsahoval novou hrozbu. Tři lidé týdně měli být zabiti. "Kvůli této hře dávám v sázku svůj život," napsal pisatel. "Pokud mě chytí, pravděpodobně mě oběsí. Policie by měla být při mém pronásledování zlejší a tvrdší.  Jen když způsobím lidem bolest, mohu ulevit své vlastní bolesti."

Dopis byl tentokrát podepsán jinak. Podpis zněl - "Seito Sakakibara", což bylo podle pisatele jeho skutečné jméno. Pátrání po tomto jménu však vyšlo naprázdno, i když policii přivedlo k možnému podezřelému, čtrnáctiletému středoškolákovi jménem Shinichiro Azuma. Azuma byl 28. června vzat do vazby. Jeho podíl na vraždách ve škole v Kóbe byl brzy potvrzen, když policie našla jeho deník, v němž byly podrobně popsány dvě vraždy a útoky na tři mladé dívky. Velká část tohoto znepokojivého deníku byla veřejnosti zatajena, ale to, co bylo zveřejněno, poskytuje mrazivý obraz mladého psychopata. Azuma vykazuje všechny klasické znaky začínajícího sériového vraha. S radostí vypráví o mrzačení koček, stínání holubů a jízdě na kole přes žáby. Mluví o své lásce ke zbraním. "Dokážu si ulevit od podráždění tím, že držím nůž nebo kroužím nůžkami jako pistolí," vykládá. Zápis z 16. května, dne, kdy zaútočil na dvě své dospívající oběti, zní:

"Dnes jsem prováděl posvátné experimenty, abych si potvrdil, jak křehké jsou lidské bytosti. Když se dívka otočila čelem ke mně, přiložil jsem kladivo. Myslím, že jsem ji několikrát udeřil, ale byl jsem příliš vzrušený, než abych si to pamatoval."

A v pravém stylu sériového vraha zuří proti společnosti, zejména proti japonskému školskému systému, který viní ze všeho, co se mu v životě nepovedlo. Azuma se samozřejmě nikdy nehodlal zabývat následky svého vražedného řádění. V pouhých čtrnácti letech nemohl být souzen za vraždu a dokonce ani veřejně jmenován. Místo toho předstoupil před soudce jako "dítě A" a byl umístěn do "terapeutického nápravného zařízení", kde se měl léčit ze svého sexuálního sadismu a nutkání zabíjet. V roce 2003, po odpykání pouhých šesti let, byl prohlášen za vyléčeného z těchto problémů. Propuštěn byl 10. března 2004. Následujících 18 měsíců strávil na svobodě pod dohledem. V prosinci 2004 se ztratil z dohledu a zmizel.

Ačkoli však místo jeho pobytu zůstalo utajeno, Azuma se nehodlal vzdát proslulosti, kterou mu jeho hrůzné zločiny přinesly. V roce 2015 vydal knihu s názvem "Zekka", napsanou pod stejným pseudonymem, který používal během svého vražedného řádění - Seito Sakakibara. Sám sebe v ní popisuje jako "nenapravitelný sexuální deviant", který s chmurným uspokojením ubližoval zvířatům a nakonec zabíjel lidi. Kniha se stala bestsellerem. Téhož roku Azuma založil internetové stránky, které se opět zaměřovaly na jeho zločiny a motivaci k jejich páchání. Stránky obsahují bizarní grafiky maskovaného muže (pravděpodobně Azumy), který je někdy vyobrazen s tělem škorpióna. Azuma tvrdí, že kniha a webové stránky jsou jeho způsobem, jak projevit lítost nad svými činy. Vzhledem k tomu, co o tomto typu vrahů víme, by byla skepse oprávněná.

-pokračování-