DĚTI ZABIJÁCI: JENNIFER TOMBS (92)
Více jak co jiného platí rčení, které říká: "Děti jsou vizitkou fungování společnosti". Když vyjdeme z této premisy, pak rychle zjistíme, že se stavem lidské společnosti již dlouhou dobu není cosi v pořádku. Stále se množící agresivní a krvavé epizody dětí ve společnosti (především pak ve Spojených státech), jejíž nárůst můžeme v posledním období velmi zřetelně sledovat, by měl být pro nás všechny extrémně silným alarmem. Tento seriál by mohl být vnímán jako velmi smutná, ale zároveň důležitá sonda do nastíněné problematiky. Možná, že si někteří poví, co dělá takové téma by na alternativních stránkách. Osobně si myslím, že rozhodně patří do naší rubriky "SPOLEČNOST", ale je to samozřejmě věc názoru. Do budoucna připravuji ještě několik podobných projektů".
Jennifer Tombsová byla problémové dítě, což pro její matku představovalo neustálý zdroj rozpaků. Madlyn Tombsová byla farářkou v kostele First Christian Assembly Church v Montbello, předměstí Denveru v Coloradu. Dceřiny eskapády byly na hony vzdálené poselství, které v neděli kázala z kazatelny.
V pouhých 16 letech měla Jennifer na kontě již dvě odsouzení za závažnou krádež automobilu a třetí případ byl ještě v řízení. Byla také zatčena za žhářství poté, co zapálila svou postel. Poté porušila podmínky svého podmínečného trestu a bylo jí nařízeno nosit elektronický monitor. Ještě jeden přestupek a tato nezvladatelná teenagerka by pravděpodobně skončila v nápravném zařízení pro mladistvé. To byla potupa, kterou reverendka Tombsová nebyla ochotna připustit. Na konci září 1996 však reverendka čelila problému. Měla odjet z města na církevní pobyt, přičemž by Jennifer zůstala doma sama. Při pomyšlení na to, co by její dcera mohla během její nepřítomnosti vyvádět, se zachvěla. Ve skutečnosti se tak bála následků, že byla připravena svou cestu zrušit.
Naštěstí měl jeden z členů sboru reverendky Tombsové řešení. Errol a Valeria Vermontovi byli přátelé a sousedé rodiny Tombsových a Errol působil jako pomocný pastor v First Christian Assembly. Navrhl, že by se jeho nevlastní dcera, třiadvacetiletá Latanya Lavallaisová, mohla nastěhovat do domu reverendky, zatímco bude pryč z města. To by jí umožnilo dohlížet na Jennifer. Jelikož reverendka věděla, že Latanya je zodpovědná a rozvážná mladá žena, ochotně souhlasila. Latanya a Jennifer si byly blízké, ale reverendka Tombsová byla přesvědčena, že Latanya ji udrží na uzdě a uchrání před potížemi.
Co však dobrá reverendka nevěděla, bylo to, že Jennifer se již zapletla do aktivit, kvůli kterým by jí byla na místě zrušena podmínka, kdyby se o nich dozvěděly úřady. Nejzávažnější z nich bylo, že si od svého nového přítele Joaquina Johnsona opatřila střelnou zbraň. Jennifer tomu naivnímu mladíkovi řekla, že zbraň potřebuje, aby ochránila své dítě před muži, kteří ji obtěžovali. Žádné dítě samozřejmě neexistovalo, ale Johnson na to přišel až ve chvíli, kdy už bylo příliš pozdě – když byla jeho pistole ráže .25 použita se smrtelnými následky. Prozatím však reverendka Tombsová poděkovala Vermontovým za jejich štědrost a dala Latanye poslední pokyny. Jennifer nesměla opustit dům a nesměla si také zvát přátele. Reverendka Tombsová velmi dobře věděla, v jaké společnosti se její dcera pohybovala. Nebyli to lidé, kteří by patřili do křesťanské domácnosti.
Reverendka Tombsová odjela na své duchovní cvičení v pátek odpoledne 27. září 1996. Sotva vyšla ze dveří, začala Jennifer Latanyu provokovat. Chtěla jít ven. Když jí Latanya to zakázala, teenagerka změnila taktiku a začala svou chůvu prosit, aby jí dovolila pozvat si domů pár přátel. Jelikož byla Latanya na přesně tento scénář připravena, odmítla. Tím však příběh neskončil. Jennifer pokračovala v provokování a obtěžování Latany několik hodin, přičemž jejich výměna slov byla čím dál nepřátelštější. Víme to proto, že když Latanya později toho večera telefonovala s kamarádkou, bylo v pozadí slyšet Jennifer, jak zuřivě křičí a nadává.
Ráno v sobotu 28. září přijala denverská policie hovor od mladé ženy, která se představila jako Jennifer Tombsová a uvedla, že právě našla svou chůvu zastřelenou. Policisté spěchali na uvedenou adresu, kde v suterénu objevili Latanyu Lavallaisovou, která byla pětkrát střelena do zadní části hlavy. Podle výpovědi Tombsové se na hodinu vytratila z domu a po návratu našla dům ponořený do tmy. Předpokládala, že Latanya už spí, a tak se sama potichu odebrala do postele. Teprve následujícího rána, když nemohla Latanyu najít, si uvědomila, že se něco stalo. Tehdy prohledala dům a v suterénu našla mladou ženu zastřelenou.
Policie měla k tomuto příběhu okamžitě podezření, které se ještě prohloubilo, když vyslechla Jenniferina přítele Joaquina Johnsona. Ten detektivům řekl, že mu Jennifer toho rána kolem čtvrté hodiny zavolala a sdělila mu, že se v noci do domu vloupala neznámá žena a že ji zastřelila. Johnson také policii řekl o zbrani, kterou dal Jennifer. Když se šestnáctileté dívky ptali na zbraň, trvala na tom, že ji nemá. Řekla, že si ji musel vzít ten, kdo Latanyu zastřelil. Policie však zbraň brzy našla v kanálu pouhých 200 stop od domu rodiny Tombsových. Když byla s tímto nálezem konfrontována, Jennifer změnila svou výpověď. Nyní přiznala, že Latanyu zastřelila, tvrdila však, že šlo o nehodu. Podle této revidované verze ji v noci probudil nějaký hluk. V domnění, že se do domu vloupal vetřelec, vzala zbraň a sešla po schodech dolů. Tam se setkala s postavou, která „na ni vyrazila ze tmy“. Vyděšená stiskla spoušť a střílela, dokud postava nepadla k zemi. Teprve když rozsvítila světlo, uvědomila si, že zastřelila Latanyu. Poté zpanikařila a rozhodla se zločin utajit.
Ani tento příběh vyšetřovatelům nezněl věrohodně. Latanya Lavallaisová byla pětkrát zasažena do zadní části hlavy, což se neshodovalo s Jenniferiným tvrzením, že na ni „vtrhla“. Detektivové také nemohli uvěřit, že by někdo bez výcviku v zacházení se střelnou zbraní mohl v zatemněné místnosti zasáhnout cíl pětkrát z pěti pokusů. Jejich vysvětlení střelby bylo mnohem jednodušší. Jennifer a Latanya se pohádaly kvůli tomu, že Latanya jí nechtěla dovolit pozvat si domů kamarády. Situace se vyhrotila a v určitém okamžiku Jennifer přinesla zbraň a zabila s ní svou chůvu. Tuto verzi událostí podpořila výpověď Jenniferina přítele a kamarádky, která s Latanyou mluvila dříve toho večera.
Jennifer Tombsová byla zatčena a obviněna z vraždy prvního stupně. Ale byla tu alespoň jedna osoba, která věřila v její nevinu. Reverendka Madlyn Tombsová přísahala, že její dcera nespáchala to, z čeho byla obviněna, a kázala toto poselství z kazatelny svého kostela, a to i přesto, že v lavicích seděli rodiče oběti. V důsledku toho se sbor obrátil proti Errolovi a Valerii Vermontovým, o nichž se domníval, že vznesli falešná obvinění proti dceři jejich milované pastorce. Errol a Valeria byli v podstatě vyhnáni ze svého kostela právě v době, kdy nejvíce potřebovali lásku a podporu svých spoluvěřících.
Jennifer Tombsová stanula před soudem v březnu 1997 a členové sboru kostela Montbello First Christian Assembly Church se v hojném počtu dostavili, aby ji podpořili. Tato podpora však byla marná, neboť byla shledána vinnou z vraždy prvního stupně a odsouzena k doživotnímu trestu bez možnosti podmínečného propuštění. Následné odvolání bylo zamítnuto, ale rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2012 týkající se mladistvých odsouzených k doživotnímu trestu dává Tombsové naději, že by jednoho dne mohla být propuštěna.
-pokračování-

