DĚTI ZABIJÁCI: CHRISTINE PAOLILLA (62)

Více jak co jiného platí rčení, které říká: "Děti jsou vizitkou fungování společnosti". Když vyjdeme z této premisy, pak rychle zjistíme, že se stavem lidské společnosti již dlouhou dobu není cosi v pořádku. Stále se množící agresivní a krvavé epizody dětí ve společnosti (především pak ve Spojených státech), jejíž nárůst můžeme v posledním období velmi zřetelně sledovat, by měl být pro nás všechny extrémně silným alarmem. Tento seriál by mohl být vnímán jako velmi smutná, ale zároveň důležitá sonda do nastíněné problematiky. Možná, že si někteří poví, co dělá takové téma by na alternativních stránkách. Osobně si myslím, že rozhodně patří do naší rubriky "SPOLEČNOST", ale je to samozřejmě věc názoru. Do budoucna připravuji ještě několik podobných projektů".

Život není fér. Někdy se nepřízeň osudu objeví brzy a mstivě. V případě Christine Paolilly se tak rozhodně stalo. Christine byly pouhé dva roky, když její otec zemřel při nehodě na staveništi. Její žalem zničená matka pak propadla drogám, což vedlo k tomu, že Christine a její bratr byli umístěni do pěstounské péče. Lori Paolillaová se nakonec dala dohromady a získala děti zpět do své péče, ale to už se Christine potýkala s jiným problémem. V mateřské škole jí začaly vypadávat vlasy, což bylo nakonec diagnostikováno jako alopecie. To mělo za následek, že musela nosit paruku a obočí si kreslit odličovací tužkou. Jak si jistě dokážete představit, vysloužila si tím od spolužáků nekonečný posměch. Ve škole ji nemilosrdně šikanovali, ostatní děti jí často strhávaly paruku, když se snažila dojít do třídy.

Christine trpěla týráním i poté, co se její rodina v roce 2001 přestěhovala do Clear Lake City na předměstí texaského Houstonu. Pomoc však byla na dosah ruky. Na Clear Lake High se Rachael Koloroutisová, jedna z nejhezčích a nejoblíbenějších dívek na škole, rozhodla vzít Christine pod svá křídla. Spolu se svou nejlepší kamarádkou Tiffany Rowellovou Rachael Christine kompletně změnila vzhled a poradila jí s oblečením a líčením. A co bylo nejdůležitější, sehnala Christine paruku, která nevypadala, jako by ji někdo koupil v obchodě na Halloween. Proměna byla pozoruhodná. Do roka byla Christine svými spolužáky ve školní ročence zvolena „Miss neodolatelná“. Ona, Rachael a Tiffany se staly nerozlučnými. Teď už patřila k oblíbeným dětem.

Ale pak tu byl Chris Snider, jednadvacetiletý narkoman s dlouhým policejním záznamem. V roce 2002 vtrhl do Christinina života a usídlil se v jejím srdci. Rachael a Tiffany se jí snažily rozmluvit, aby se se Sniderem nezapletla, ale Christine byla na svém zlobivém klukovi závislá. Každopádně se neměla čeho bát. Když už, tak to byl Snider, kdo se o ni měl bát. Christine se změnila. Proměna, kterou provedly její kamarádky, možná vynesla do popředí její fyzickou krásu, ale zároveň pod ní odhalila ošklivou a labilní povahu. Tato povaha se naplno projevila v jejím vztahu s Chrisem Sniderem.

Christine byla vůči svému novému příteli šíleně majetnická a fyzicky by ho napadla, kdyby se jen podíval na jinou dívku. Měla také sklony k záchvatům vzteku a vyhrožování násilím. Rodina Sniderových pro ni brzy vymyslela přezdívku. Říkali jí „psychopatka“. Když se s Chrisem pohádala, utábořila se na trávníku před Sniderovým sídlem a celou noc tam vyváděla a snažila se vloupat do domu. V různých obdobích vyhrožovala, že zabije Sniderovu matku, jeho otce a sestru Brandee. Chrisova matka ji nazývala „rakovinou“.

V roce 2003 bylo Christine sedmnáct let a chodila na střední školu. Na střední škole v Clear Lake však přišla o své dva nejbližší spojence. Rachael a Tiffany byly o třídu výš a maturovaly předchozí rok. Ne že by to Christine příliš trápilo. Nikdo už ji nešikanoval a škola ji každopádně příliš nezajímala. Veškerou svou pozornost investovala do Chris. Christine sice stále zůstávala v kontaktu se svými kamarádkami, ale už si nebyly tak blízké jako kdysi. Možná to bylo dobře.

V noci 18. července 2003 přijela kamarádka Tiffany Rowellové na návštěvu k ní domů a vstoupila do noční můry. Uvnitř rezidence ležela čtyři zakrvácená těla, všechna prošpikovaná kulkami. Oběti byly později identifikovány jako Tiffany Rowellová, její přítel Marcus Ray Precella, 19 let, jeho bratranec Adelbert Sanchez, 21 let, a nejlepší kamarádka Tiffany, Rachael Koloroutisová. Protože Marcus Precella byl v místě známý jako drogový dealer, policie okamžitě pojala podezření, že jde o loupež spojenou s drogami.

Ale pokud to byla pravda, proč tedy většina násilí směřovala na jednu z žen? Všechny oběti byly postřeleny, ale pouze Rachael Koloroutisová byla zbita a její hlava byla rozbita na krvavou kaši. Z Rachaelina těla bylo později vyňato dvanáct kulek a jedna z nich byla vystřelena do rozkroku. To naznačovalo osobní motiv, ale policie byla zaangažovaná ve své drogové teorii, a tak nevyšetřila žádného z Rachaeliných přátel. Uplynuly dva roky, během nichž houstonská policie v objasňování vražd příliš nepokročila. Mezitím drogová závislost a strážci zákona předčasně ukončili hvězdný románek mezi Christine Paolillovou a Chrisem Sniderem. Chris si v Kentucky odpykával trest za krádež auta, Christine se v texaském Kerrvillu snažila zbavit drogové závislosti. Právě v léčebně se zamilovala do vyléčeného narkomana Justina Rotta. Po propuštění se vzali. Christine právě zdědila 360 000 dolarů ze svěřenského fondu, který založil její zesnulý otec. Část z nich použila na koupi bytu. Vypadalo to, že našla svůj šťastný život.

Minulost však Christine Paolillovou brzy dohnala. V červenci 2005 odvysílala jedna televizní stanice reportáž o dosud nevyřešených vraždách v Clear Lake. Christine byla pořadem viditelně rozrušená, a když se jí její nový manžel vyptával na její reakci, zhroutila se a přiznala se. Řekla, že to byla ona, kdo vraždy spáchal, ona a její bývalý přítel Chris Snider. Podle Christininy verze událostí šli se Sniderem onoho odpoledne kolem půl čtvrté do domu ukrást drogy a peníze. Neočekávala, že by se na zločinu aktivně podílela, ale těsně předtím, než vstoupili do domu, jí Snider podal zbraň. Jakmile se dostal dovnitř, začal oběti vyhrožovat a požadoval peníze a drogy. Když mu Precella odmítl vydat své zásoby, Snider ho zastřelil. Pak se podle Christine „přestala ovládat“ a začala střílet naslepo. Nakonec byly všechny čtyři oběti mrtvé a ona s Chrisem pak sebrali, pro co si přišli.

Když však odcházeli z domu, Christine měla silný pocit, že se musí vrátit dovnitř. Chtěla se ujistit, že jsou všechny oběti mrtvé. To se ukázalo jako náhoda, protože Rachael Koloroutisová byla stále naživu a vlekla se po podlaze. Tedy až do chvíle, kdy ji Christine začala mlátit palicí s pistolovou rukojetí, čímž svou bývalou kamarádku umlátila k smrti. Justin Rott si nebyl jistý, co si o přiznání své ženy k vraždě myslí. Věděl jen, že by ji nikdy neudal. Ve skutečnosti navrhoval, že by pro ně bylo bezpečnější, kdyby se skrývali, alespoň do té doby, než zájem o vraždy opadne. Tak se stalo, že manželé nakonec žili v nuzném motelu v San Antoniu, ztráceli se v oparu závislosti na heroinu, živili se chipsy, tyčinkami a limonádami, v pokoji posetém použitými jehlami, krví, zvratky a psími výkaly. Takto žili téměř sedm měsíců, a to všechno zbytečně. Policie Christine nehledala. Netušili, že je do vražd zapletená.

To vše se však mělo 28. července 2006 změnit. Tehdy anonymní volající sdělil houstonské policii jméno Christine Paolillaové. Podle oznamovatele se mu Christine k vraždám v Clear Lake přiznala, když spolu byli na odvykací kúře. Úroveň podrobností, které byl schopen poskytnout, přesvědčila detektivy, že se jedná o stopu, kterou stojí za to sledovat. Najít Christine bylo snadné. Po několika dnech sledování její aktivity na bankomatech ji detektivové vypátrali v motelu La Quinta v San Antoniu a tam ji zatkli. Mezitím byl vydán zatykač také na Chrise Snidera, který v současné době žil v Greenville v Jižní Karolíně. Snider byl však o krok před policií. Než ho policisté přijeli zatknout, vyšel do lesa za svým domem, posadil se ke stromu a spolykal hrst prášků. Jeho rozkládající se mrtvola byla nalezena 5. srpna 2006.

Christine Paolillaová, která zůstala na všechno sama, udělala samozřejmou věc - snažila se vše svést na svého bývalého přítele. Christine však už mluvila příliš mnoho a svěřila se s detaily, které ji označily za plnohodnotnou účastnici vražd. Vyšetřovatelé nedokázali s jistotou říct, kolik ze čtyř obětí zabila, ale nepochybovali o tom, že má na svědomí smrt Rachael Koloroutisové. Zvlášť výmluvný byl fakt, že Rachael byla střelena do rozkroku. Christine vždycky žárlila na Rachaelinu krásu a popularitu.

Christine Paolillaová byla nakonec odsouzena za vraždu prvního stupně. Protože jí v době vraždy bylo pouhých 17 let, neměla nárok na trest smrti. Místo toho jí byl uložen povinný doživotní trest s možností podmínečného propuštění za 40 let.

-pokračování-