DESTRUKCE WTC 9/11 - ODHALENÁ PRAVDA aneb kritická časová osa událostí (část první)

26. prosinec 1979 - Sovětské síly jsou vlákány do války s Afgánistánem

     Sovětský svaz zaútočil na Afgánistán. Stahuje se v roce 1989 po surové deset let trvající válce. Chce se věřit tomu, že invaze byla nevyprovokována. Nicméně v roce 1998 v jednom z rozhovorů bývalý poradce pro národní bezpečnost prezidenta Jimmyho Cartera pan Zbigniew Brzezinski naznačuje, že minimálně šest měsíců před napadením ze strany SSSR CIA cílevědomě pracovala na destabilizaci afgánské vlády s úmyslem přimět Sovětský Svaz k útoky. V pozadí stálo úsilí vytvořit pro Sověty druhou velmi nákladnou "válku o Vietnam". Brzezinski se nechal slyšet: "Co bylo pro svět důležitější? Talibán a nebo pád sovětské říše?" (Le Nouvel Observateur, 1/98/, Mirror, 1/29/02). USA a Saudská Arábie posílaly obrovské finanční částky (pohybovaly se kolem 40 miliard dolarů) na vyzbrojení "mudžahedinů" afgánských partyzánů. Transfér finančních prostředků byl řízen "ISI" - pákistánskou zpravodajskou službou (Nation, 2/15/99).

Počátkem roku 1980 Osama bin Ladin společně s saudským podporovatelem podporuje afgánské rebely

Otec Osáma bin Ládina. Velmi vlivný muž v oblasti Saudské Arábie

       Osama bin Ladin počíná poskytovat finanční, organizační i inženýrskou pomoc "mudžahedinům" v Afgánistánu s podporou saudské královské rodiny (New Yorker, 11/5/01). Někteří včetně Richarda Clarkea - "car mezinárodního terorismu" za vlády Clintona a George W. Bushe věřili, že byl vybrán pro práci s princem Turki al-Faisalem, hlavou tajné služby Saudské Arábie (Suday Times, 8/25/02, New Yorker 11/05/01). Pákistánská zpravodajská služba "ISI" chce saudského prince jako veřejnou demonstraci závazků saudské královské rodiny a také jako určitý způsob jak zajistit královské fondy jako protisovětskou sílu. Královská rodina nemůže dostát tomuto závazku, ale bin Ládin s vlivnými pouty jeho rodiny je také dostačující pro pákistánskou "ISI" (Miami Herald, 09/24/01). Clarke se dohaduje, že Saudská Arábie a jiní muslimové využili válku v Afgánistánu k tomu, aby se pokusili zbavit svých vlastních "ztracených existencí a rušitelů". Tento mezinárodní monopol síly postupně vplyne do "Al Kajdy" (Clarke,2004, str.55).

Říjen 1980: Osámův bratr byl údajně účasten tzv. "říjnového překvapení"

Salem bin Ládin

       Salem bin Ládin, Osámův nejstarší bratr byl popsán francouzskou tajnou službou jako jeden ze dvou nejbližších přátel saudsko arabského krále Fahda. Vykonával důležité mise pro Saudskou Arábii a byl zapojen do tajných schůzek v Paříži mezi USA a iránskými emmisary. Je důležité upozornit, že tato setkání nebyla nikdy oficiálně potvrzena!!!! Pověsti o těchto schůzkách byly vyvolány tzv. "October Surprise" a někteří tak spekulovali, že v těchto setkáních chtěl George W. Bush dojednat zdržení ve vydání amerických rukojmích v Iránu a tak Ronaldovi Reaganovi a nebo Bushovi vyhrát prezidentské volby v roce 1980. Výše uvedené informace jsou stále zatím velmi spekulativního charakteru, ale pokud by se v budoucnosti ukázaly jako pravdivé, prokázalo by to jednoznačné spojení Bushovi rodiny a rodiny bin Ládinovi, (PBS Frontline,2001).

1981 - 1982: Afgánská výroba opia prudce vzrůstá

Gulbuddin Hekmatyar

       Afgánská výroba opia z původních 250 tun v roce 1982 vzrostla na 2000 tun v roce 1991 a to se shoduje s finanční podporou CIA "mudžahedínům". Alfred Mccoy, profesor historie pro jihovýchodní Asii z univerzity ve Wisconsinu sděluje, že úředníci zpravodajské služby Pákistánu schválili rebelantský obchod s drogami v souhlasu s nelítostnou opozicí k sovětům. Říká: "Jestliže jejich místní spojenci byli zapojeni do obchodování s narkotikami pak to zcela jistě znepokojovalo CIA. Oni byli ochotni nepřestat spolupracovat s lidmi, kteří byli těžce zapojení do této činnosti." Například Gulbuddin Hekmatyar , vůdce rebelantů přijal polovinu všech tajných zbraní od CIA a přitom byl velmi známým heroinovým obchodníkem. Ředitel CIA byl později velmi nejistý co se týče jeho zapojení do obchodů s drogami, když řekl: "My jsme se to dozvěděli až později". (Minneapolis Star-Tribune, 09/30/01, Atlantic Monthly, 05/96).

1984: Bin Ladin upevňuje spojení s pákistánskou "ISI" a afgánskými válečníky

       Bin Ládin se stěhuje do Peshawaru. To je město, které se nachází v blízkosti hranic s Afgánistánem a pomáhá zde řídit krycí organizaci pro "mudžahedíny" známou jako Maktab al - Khidamar (MAK) která pomáhá s transferem financí, zbraní a bojovníků z vnějšího světa do afgánské války. (New Yorker, 01/24/00). "MAK" byl živen pákistánskou tajnou bezpečnostní službou, CIA ale i "ISI" jako prostředník pro vedení tajné války v souvislostí s okupací Moskvou (MSNBC, 08/2498). Bin Ládin upevňuje vazby s válečníkem Gulbuddin Hekmatyarem a velmi posiluje Hekmatyarovi pašovací operace s opiem. Hekmatyar, který má úzká pouta s bin Ladinem, CIA, transferem drog je nazýván "ISI loutkou". (Asia Times, 11/1501).

1984 - 1994: USA podporuje vývoj a distribuci militantních učebnic pro Afgánistán

       USA přes "USAID" a univerzitu v Nebrasce utrácí miliony dolarů na vývoj speciálních učebnic pro afgánské žáky. Tyto učebnice jsou naplněné násilnými obrazy a militantní islámskou výukou. Tímto způsobem se USA pokouší u mladé generace zesílit odolnost vůči sovětské okupaci. Tak například školní děti a mládež má v učebnicích matematiky názorné pomocné ilustrace tvořené tanky, raketami a pozemními minami. Tisíce těchto učebnic jsou používány ještě dlouho po roce 1994. Talibán je stále ještě používal v roce 2001. V roce 2002 USA začíná produkovat méně násilné verze stejných knih a prezident Bush říká, že jsou koncipovány tak, aby podporovaly lidskou důstojnost (ale už nedokáže vysvětlit kdo stál za výrobou původní verze). (Washington Post, 03/23/02, Canadian Broadcasting Corp, 05/06/02).

Polovina osmdesátých let: Pákistánská "ISI" a CIA těží z výroby drog

       Pákistánská "ISI" začíná pracovat se zvláštní buňkou agentů, kteří profitují z výroby heroinu pro tajné akce ve spojení s CIA. Tato buňka podporuje kultivaci opia a těžbu heroinu v Pákistánu a pod řízením "mudžahedínů" i na území Afgánistánu. Heroin je poté pašován na území kontrolovaných sověty. Po stažení sovětských vojsk se heroinová buňka "ISI" obrátila na trh k "západním zemím" přičemž finanční prostředky používala jako přílohu k legitimní ekonomice. Jenže pod tlakem těchto okolností se legitimní ekonomika Pákistánu musela zhroutit již před mnoha roky. (Financial Times (Asijské vydání), 08/10/01). "ISI" se stává silně závislá na těchto špinavých penězích. Je označena jako "stát ve státu" nebo "pákistánská neviditelná armáda".

Polovina osmdesátých let: Řídící špička "ISI se pravidelně setkává s bin Ládinem

       Podle sporného autora Geralda Posnera, bývalým úředníkem CIA se generál Akhtar Abdul Rahman, ředitel pákistánské "ISI" od roku 1980 do roku 1987 pravidelně setkával s bin Ládinem v Pehawaru v Pákistánu. "ISI" a bin Ládin tvoří společenství, které nutí afgánské domorodé válečníky platit "daň" z obchodů s opiem. Zisky pro bin Ládina a "ISI" tvoří asi 100 milionu dolarů ročně. (Posner, 2003, str.29).

1985 - 1989: Předehra k "Al Kajdě" a tvorba kořenů v USA

Sheikh Abdullah Azzam

       Šejk Abdullah Azzam, poradce bin Ládina cestuje opakovaně do USA a jiných zemí přičemž rozvijí organizaci Makhtab al - Khidimat (MAK). Pobočky "MAK" se tak otvírají asi v 30 městech na území USA a muslimští američané darují miliony dolarů na podporu afgánské války proti vetřelcům ze SSR. Azzam je zavražděn během bombového útoku na jeho automobil na konci roku 1989. Někteří úředníci amerických zpravodajských služeb jsou přesvědčeni, že útok na Azzama nařídil bin Ládin. Bin Ladin brze poté přebírá "MAK", které později metamorfuje v "Al Kajdu". Jeho následovníci převezmou funkce za tuto organizaci v USA a stanou se finančním potrubím pro teroristické operace "Al Kajdy". (Lance, 2003, str. 40-41).

Březen 1985: USA eskaluje válku v Afgánistánu

       Americká CIA, britská MI-6 a pákistánská ISI přistupuje na partizánskou války uvnitř území SSR. Jde především o Tadžikistán a Uzbekistán. Zde útočí na vojenské základny, továrny a skladiště zbraní. Činí tak až do konce války. CIA také začíná radikálně podporovat ISI v rekrutování budoucích muslimských bojovníků z celého světa do Pákistánu. CIA předává ISI podvratnou literaturu a Korán. Ta jí infiltruje do Sovětského Svazu. Nakonec kolem 35000 muslimských radikálů ze 43 islámských zemí bojují po boku afgánských mudžahedínů. Hlavní logistická základna se nachází v Peshawaru. (Washington Post, 07/19/92, Pittsburk - Post Gazzete, 09/2301, , 09/23/01Honolulu Star Bulletin, The Hindu, 09/27/01). Na konci osmdesátých let pákistánský pezident Benazir Bhutto vnímá, že se síť mudžahedínů stala velmi silnou a při jedné ze schůzek tehdejšímu americkému prezidentovi George W. Bushovi říká: "Prezidente, uvědomujete si, že tvoříte Frankensteina??". Nicméně toto upozornění ze strany USA zůstává nepovšimnuté. (Newsweek, 09/2401). V roce 1993 se prezident Bhutto svěřuje svému egyptskému protějšku Hasni Mubarakovi: "Ten Peshawar je pod faktickou kontrolou mudžahedínů?.!!!" A neúspěšně žádá o vojenskou pomoc aby mohl potvrdit svou kontrolu nad tímto městem. Když je válka u konce tak se tisíce mudžahedínských bojovníků vrací domů a skoro všichni se začínají zabývat různými teroristickými akcemi. Jeden západní diplomat si tohoto faktu všímá a říká: "Důsledky tohoto všeho pro nás budou zcela katastrofální?..". (Atlantic Monthly, 05/96).

1986: Bin Ládin spolupracuje s CIA, přinejmenším nepřímo

      CIA, ISI a bin Ládin budují tunelový komplex v horských částech Afgánistánů. Tento podzemní systém bude později terčem bombardování až v roce 2001 zaútočí USA n a Talibán. (Pittsburg - Post Gazzete, /09/2301, Honolulu Star - Bulletin, /09/27/01). Skutečnosti, že bin Ládin pracoval v těsné blízkosti saudské, pákistánské a USA zpravodajské služby rekrutující mudžahedíny z mnoha muslimských zemí. (UPI, /061401). Mluvčí CIA bude později tvrdit, že CIA nikdy neudržovala placený a nebo nějaký jiný vztah s bin Ládinem. (Ananova, /10/31/01).

Září 1986: CIA poskytuje afgánským rebelům rakety Stinger

       Znepokojení, které vyplývalo z toho, že Sověti vyhrávají válku v Afgánistánu dovedlo americké plánovače k rozhodnutí vyzbrojit mudžahedíny raketami Stinger. Na základě tohoto faktu nemohli již Sověti dále používat své helikoptéry k útoku. Ty měly obvykle zdrcující účinek. Zdá se, že použití těchto raket otočilo strategickou situaci v této válce. (Coll, 2004, str. 11 a 149 - 151, Clarke, 2004, str. 48 - 50).

Září 1987 - březen 1989: Ředitel konzulátu tvrdí, že byl nucen vydat víza neadekvátním uchazečům

       Michael Springmann, ředitel amerického konzulátu v Jeddah v Saudské Arábii, později tvrdí, že v průběhu tohoto období, byl opaqkovaně nucen vydat vstupní víza těm uchazečům z inkriminovaných oblastí muslimského světa, kteří naprosto odporovali kritériím pro udělení tohoto dokumentu. Springman si hlasitě stěžuje na tento postup u celé řady vládních institucí, ale vše zůstává při starém. Nakonec jed ze své funkce vyhozen. Podle Springmana byl konzulát v Jeddah provozován plně v režii CIA a prakticky všechny funkce byly obsazeny zpravodajskými úředníky. Tento mechanismus zřejmě pokračoval i v období destrukce WTC 09/11/01 a tak mnoho zainteresovaných osob do tohoto problému mohlo dostat víza právě přes Jeddah konzulát jako součást hlubšího programu. (BBC, 11/06/01, Associated Press, 07/17/02, Fox News, 07/1802).

1988: Drží rodina bin Ládinů George W. Bushe nad vodou?

Bush a jeho firma Harken

       Před tímto rokem je prezident Goerge W. Bush neúspěšný podnikatel s naftou. Celkem 3x ho jeho přátelé a investoři zachránili před bankrotem. Nicméně v roce 1988, ve stejném roce kdy jeho otec se stane prezidentem nějací arabaové koupí část jeho malé společnosti Harken, která neměla nikdy žádnou zakázku mimo území Texasu. A tak doslova "z ničeho nic" získává zakázku v Perském zálivu a startuje do veliké prosperity. Tyto transakce vypadají tak podezřele, že žurnál Wall Street v roce 1991 vyvolal otázku ohledně podnikání Bushe coby protěžovaného synka prezidenta USA. Dva hlavní invesoři v této obchodní společnosti pana Bushe jsou: Salem bin Ládin a Khalid bin Mahfouz (Salon, 11/19/01, Intelligence Newsletter, 03/02/00). Salem bin Ládin je Osámův nejstarší bratr, Khalid bin Mahfouz pak saudský bankéř s 20% investicemi v "BCCI". Tato banka bude později uzavřena a vyhozený Mahfouz bude muset zaplatit zhruba 225 milionů dolarů aniž by kdokoliv v této souvislosti z jeho strany připustil nějaké darebáctví. (Forbes, 03/18/02).

11. srpen 1988: Bin Ládin prakticky zakládá prvotní buňku Al-Kajdy

       Bin Ládin, podle poznámek, které se později našly, v tomto okamžiku zakládá novou ozbrojenou skupinu. Po čase se tato buňka stává známá jako Al-Kajda.(Associated Press, 0219/03).

 -pokračování-