DEPOPULAČNÍ AGENDA: OPRAVDU EXISTUJE?

Agenda nemusí být napsána v nějakém tajném vládním dokumentu, aby se prokázalo, že existuje.¹ Ideologie a zavedené přesvědčení, volně vycházející z faktů postačí k tomu, aby mnozí lidé jednali z pozice dobré víry, anebo aby implementovali temnou agendu. “Většinu zla na tomto světě dělají lidé s dobrými úmysly,” zavtipkoval spisovatel T.S. Eliot. Albert Camus ve svém románu "Mor z roku 1947", který se znovu objevil během COVIDu-19, řekl cosi podobného: “Zlo, které ve světě existuje, pochází z nevědomosti a dobré úmysly mohou být stejně škodlivé jako zlomyslnost -  pokud nenajdou pochopeny.“

Když se lidí zeptáte, o čem si myslí, že je největším problémem, kterému svět čelí, mnozí řeknou, že je to přelidnění. To nám bylo říkáno po dobu celé jedné generace, ba dokonce i déle. A opravdu, z prognóz vyplývá, že by se světová populace měla v nadcházejících desetiletích zvyšovat, a pak se náhle snížit. Myšlenka problému přelidnění dostala velký impulz v roce 1968, publikací "Populační bomba", kterou napsal profesor Stanfordské univerzity Paul R. Ehrlich. Publikace varuje před masovým hladověním lidstva v sedmdesátých a osmdesátých letech kvůli přelidnění a také před dalšími velkými společenskými otřesy. Kniha získala velkou pozornost médií a podpořila okamžitou akci na omezení nárůstu populace.  

Později byla publikace zdiskreditována, protože se její předpovědi mýlily. Skutečným problémem bylo, jak tato kniha změnila vnímání o lidech z tzv. rozvojového světa. I když to tak nebylo přesně vyjádřeno, vznikl pocit, že s těmi barevnými lidmi, kteří se množí v zemích třetího světa je nutno něco udělat. Kniha v podstatě poskytla depopulační agendě fasádu akademické věrohodnosti , což mělo reálné následky. V knize Ehrlich tvrdí: “Budeme muset přijmout některé velmi tvrdé postoje  v zahraniční politice…Musíme použít naši politickou moc, abychom přiměli jiné země k programům, které budou kombinací zemědělského rozvoje a kontroly populace.” Tyto obavy z neomezeného růstu populace ve