Černé Slunce (19)

         Pokud existoval nějaký důvod, kvůli kterému se nejvyšší spojenecké velení rozhodlo nejprve vyhnout Berlínu a odbočit do centrálního Německa (do Thuringie) a kvůli kterému Pattonova třetí armáda zběsile postupovala k Plzni a k Praze, pak těmito důvody byla fakta zmíněná v předchozím článku. Kdybychom neodtajnili existenci Kammlerstabu, pak by žádné spojenecké, ale ani německé vojenské operace ke konci války nedávaly žádný smysl, nemyslíte? Příběh o národní pevnůstce byl vytvořen americkou OSS tak, aby přinutil generály k tomu, aby změnili cíle pochodu bez toho, aniž by pronikli do skutečných tajů tohoto  podivného rozkazu.

B. SS OBERGRUPPENFUHREROVI  DR. ING. HANSI KAMMLEROVI SE POVEDLO ČTYŘIKRÁT ZEMŘÍT

        Generál Kammler (jehož úspěchy byly: neskutečná, ale usměrněná efektivita a účinnost díky lidem z táborů smrti, metodické a efektivní koordinování varšavského ghetta, organizování nejrozsáhlejšího a asi také největšího tajného německého černého projektu v celé historii lidstva) ještě také přidal jeden velmi zvláštní fakt. Spousta vysoce postavených nacistů byla po válce v Norimberku obžalována. Jeden člověk však nikdy formálně obžalován nebyl. Můžete třikrát hádat, o koho se jednalo. Samozřejmě Hans Kammler. Jednoduše chyběl v trestním rejstříku. Jednoduše chyběl a nikdy nebyl u soudu formálně obviněn. Dokonce ani po smrti.

        Kammler má ještě jednu zvláštnost. Byl zodpovědný za ohromnou spoustu životů, které měl na svědomí, ale také si nelze nevšimnout toho, že on sám zemřel nejméně čtyřikrát!! Každá z těchto smrtí se odehrávala za rozdílných okolností. Agoston popisuje Kammlerův osud směsí faktů, která ho během života obklopovala. Byl duchovním synem nikoho jiného než Martina Bormanna. Cílem tohoto zvláštního velení bylo vyklizení? něčeho. Cook poznamenává, že se ke konci války jedno z ohromných letadel typu Junkers 390 jednoduše ztratilo.

          Analýzou obsáhlé dokumentace (byla hromaděno od té doby, co se začaly v roce 1949 objevovat první nesrovnalosti a rozpory) můžeme vytvořit tři hlavní a také velmi důležitá prohlášení:

1)      Během celých čtyř desítek let oficiální záznamy neposkytly jediné potvrzení Kammlerovy smrti. Žádný soud a ani žádný typ zpravodajství by nepřijal neprokazatelný příběh od nějakého neznámého človíčka, který by popsal Kammlerovu smrt během kolapsu Německa.

2)      Žádné záznamy nemají možné prohlášení, které by podpořilo fakt, že Kammler zemřel. Takovéto nějaké prohlášení či svědectví by bylo zapsáno v databázi červeného kříže a v dalších dokumentech týkajících se Kammlera .

3)      Ani jedna ze čtyř verzí, které popisují smrt Hanse Kammlera nedodává dostatečné důkazy jako například identifikační dokumenty, ?

       Přestože

       "rozšíření nepodložených důkazů, které se týkají všech čtyř verzí Kammlerovy smrti naznačuje, že se za cíleným zatajováním schovává ještě něco více." 17

       Původ celé dezinformace se podle Agostona možná schovává právě v samotné SS. Program potřeboval Kammlerovo zmizení. Toto zmizení by poté mohlo být pravděpodobně považováno zradu.

        První verze smrti generála Hanse Kammlera je obšírně popisována samotným Albertem Speerem v jeho poslední knize. Celý příběh je strašně jednoduchý. Kammler prý jednoduše svému pobočníkovi řekl, ať ho zastřelí. Tato "sebevražda" se prý odehrála v Praze, když si Kammler všiml, že celá válka je již ztracena. Podle Speera se celé toto odehrálo, protože byl elitářsky oddaný SS. 18

17. Agoston, op. cit., strany 102-103, emphasis added.

18. Ibid., strana 103.

       Agoston vtipkuje:

       "ani ten nejoddanější ctitel Teutonské víry nemůže uvěřit tomu, že elitářská oddanost SS může být demonstrována třikrát ve stejný den a pokaždé na jiném místě." 19

       Druhou verzí příběhu (tuto verzi uvádí pro změnu Dr. Wilhelm Voss) je, že generál Hans Kammler jednoduše snědl kyanid někde na cestě mezi Plzní a Prahou. Prý se to stalo 9.května. 20

       O spojitosti mezi Kammlerem, Dr. Wilhelmem Vossem a ohromným výzkumem tajných zbraní budeme ještě mluvit. Třetí verze Kammlerovy smrti je podporována expertem na rakety typu V-2, jenž byl později zaměstnán americkou firmou Bell Aerospace. Jeho jméno bylo Walter Dornberger a měl hodnost generála. Podle generála Dornbergera se Kammlerův mentální a fyzický stav ke konci války prudce zhoršoval a jednou prý zaslechl, jak Kammler svému vojenskému pobočníkovi přikázal, aby ho zastřelil, pokud by se situace stala naprosto beznadějnou. 21

       Ale tohle tvrzení se neshoduje s tvrzením Dornbergerova blízkého spojence, Dr. Wernera Von Brauna, který říká, že zaslechl rozhovor mezi Kammlerem a jeho vojenským pobočníkem Starckem o celé dva týdny později. Podle Von Brauna Kammler a Starck plánovali "zmizet z povrchu zemského" ještě před tím, než spojenci vpadnou do Říše. Prý by se jednoduše převlékli za kněží v nedalekém opatství. 22 Tato verze, pokud není pravdivá, je jistě nejzajímavější, protože naznačuje, že Kammler neměl v úmyslu odevzdat se nějaké ze spojeneckých sil, ale že se snažil za každou cenu přežít, možná aby nezávisle zapomněl na tajné výzkumy.

       Další verzí Kammlerovy smrti je: prý svolal shromáždění v Praze na začátku května roku 1945. Zde propustil všechny vojenské pobočníky a poradil jim, ať jdou domů. Pak sám odešel do lesa, kde se sám zastřelil. 23 A nakonec je zde ještě jedna verze, která říká, že zemřel jako skutečný SS hrdina, když se tváří v tvář postavil davu bouřícího se a rozběsněného českého národa. 24

19 Agoston, op. cit, strana 104.

20 Ibid.

21 Ibid., strany 103-104.

22 Ibid.

23 Ibid., strana 99.

24 Ibid., strana 92.

       Teď při tolika verzích je snad jasné, že nikdo nemůže přesně říci, kdy, kde a za jakých okolností Dr. Hans Kammler zemřel. Teď se mluví o sebevraždě za použití jedu, pak se zase najednou mluví o sebevraždě pomocí střelné zbraně, poté se zase objeví verze, ve které se mluví o tom, že Kammler nařídil svému vojenskému pobočníkovi, aby ho zabil, pak se náhle objevuje smrt v boji a na konec se ještě ke všemu objevuje verze, která pojednává o tom, že zmizel v románském katolickém klášteře. Najednou je v Praze, najednou je někde jinde, najednou je s lidmi, najednou je úplně sám, najednou je mentálně a fyzicky naprosto na dně, najednou je zase naprosto v pořádku. Existuje spousta verzí, ale vyvstává zde jedna velmi vážná otázka:

       S tou největší pravděpodobností Kammler nezemřel. Jinak by se nevytvářelo tolik různých a v hlavních okolnostech se lišících verzí. Zřejmě jednoduše zmizel. Ale otázkou stále zůstává: Kam?

C. IRONICKÁ A TAKÉ ZNEPOKOJIVÁ SMRT AMERICKÉHO GENERÁLA GEORGE S. PATTONA

       Zatímco měl Obergruppenfuhrer Hans Kammler spoustu práce s tím, aby se mu povedlo čtyřikrát zemřít a pokaždé za jiných okolností, další generál, tentokrát však americký, měl spoustu práce s tím, aby s precizností chirurga vnikl do nervových center Kammlerovy říše černých projektů. Tímto generálem byl George S. Patton. Jeho jednotky vytvořily špičku spojeneckého kopí, které nemilosrdně zasáhlo Třetí Říši. Tyto jednotky čili špička kopí se k překvapení nacistů, Sovětů a spojenců náhle odklonily od svého cíle - Berlína - a zamířily na pochybnou operaci do centrálního Německa, kde měly získat již zmiňovanou nacistickou národnostní pevnůstku.

       Na podzim roku 1945 byla tato nacistická národnostní pevnůstka hlavním cílem nejvyššího spojeneckého velení a to i přes námitky Britů a samotných spojenců. 25  Agoston po válce sleduje původ národnostní pevnůstky podle spojenecké legendy až k americkému Office of Strategic Serivces ( něco jako Úřad strategických služeb), neboli OSS, což byl předchůdce moderní CIA. Podle Agostona OSS nevydala rozkaz změnit cíl pochodu a prozkoumat nacistickou národnostní pevnůstku v Thuringii. 26 Finální rozhodnutí vyhnout se Berlínu jako vojenskému cíli a zamířit na jih do Thurigii udělal sám prezident Eisenhower 11.dubna v roce 1945. 27

25. Agoston, op. cit., strana 22.

26. Ibid., strana 23.

27. Ibid., strana 23. Existuje možnost, že Kammler vydal výzkum tajných zbraních spojencům za to, že ho nechají žít. Tohle si mohl vyjednat přes svého kolegu, SS generála Wolffa, který již vyjednával s Allenem Dullesem, což byl šéf OSS stanice v Curychu. Pak by již ona náhlá změna cíle pochodu Pattonovy armády dávala smysl. Spojenci by si jednoduše chtěli ověřit, zda je pravdivé, co jim povídá Kammler a tak by jednoduše podnikli průzkum do zmíněné oblasti.