CARLOS CASTANEDA MÝTUS A ČLOVĚK

Carlos Castaneda vstoupil na scénu v 60. letech 20. století po nadšených recenzích jeho prvních knih, Učení Dona Juana a Oddělená realita. To bylo v době počátečního rozkvětu psychedelik a tady byl antropolog, který světu říkal, jak to dělat správně – a to tak, že správně, mám na mysli užívání drog ke vstupu do pokročilých stavů vědomí, a přitom byl veden svým indiánským učitelem donem Juanem Matusem. V průběhu několika následujících desetiletí Castaneda pokračoval ve vydání několika bestsellerů o starobylém rodu šamanů který pochází ze středního Mexika.

Během těchto let se Castaneda dočkal uznání, téměř mytologických rozměrů od svých obdivovatelů. Byl také a stále je terčem nemilosrdné kritiky tvrzeními, že je podvodník, že si celý příběh vymyslel a že si libuje v tom, jak se nám všem vysmívá na cestě ke svému vlastnímu cíli. Podle mého názoru si nezaslouží, aby byl umístěn na piedestalu, neboť to je v rozporu se šamanským učením, které zastával, ale ani to, aby lidé odsuzovali jeho práci, aniž by přesně věděli, co dělá. Své úvahy opírám o to, že jsem realizoval učení v jeho knihách a následně jsem našel svého vlastního učitele, kterým, jak se ukázalo, byl sám don Juan.

Také jsem Castanedovy knihy používal jako hlavní zdroj informací, aby se mohl plně napojit na cestu a vykrystalizovat si pokyny, které mi don Juan dával. Myslím, že Castaneda byl geniální antropolog. Jeho knihy jasně vydláždily cestu ostatním. Ale neměl by být ztotožňován s vědomostmi dona Juana, protože i s Castanedovým rozsáhlým vzděláním zůstaly jejich světy daleko od sebe. Nicméně díky jeho uměleckému ztvárnění setkání se světem viděným a prožívaným jen málokým, je snadné přiznat mu záslužný vzestup ke hvězdám.

Učení

Don Juan přiměl Castanedu k učení se řemeslu tím, že mu splnil sen antropologa, který ho seznámil s praktikami cizích kultur, jež používají ještěrky jako vyslance snů, navštěvují anorganické světy a poznávají sociální machinace šamanů. To však nevypovídalo o hlavním programu učení dona Juana: zapojit Castanedu do jeho kompletního energetického těla, urychlit rozvoj vědomí, a to způsobem, který by ho posunul od starověkých perspektiv k současným praktikám. V raných fázích Castanedova učení byly nedílnou součástí jeho učení šamanismu látky měnící mysl – energetické rostliny. Zpočátku se domníval, že jsou základem učení dona Juana. Později si však uvědomil, že toto smýšlení bylo mylné. Castaneda pochopil, že don Juan mu dával několik druhů psychoaktivních rostlin, aby změnil své vědomí a získal tak zkušenosti. Bez jejich užívání se don Juan domníval, že Castaneda je příliš pomalý na to, aby učení pochopil. Jakmile však Castaneda pochopil smysl jejich užívání, přestal je užívat s tím, že k nejvýznamnějším událostem a osobním změnám docházelo, když byl střízlivý a s jasnou hlavou, a ne po požití drog.¹

Výsledkem jeho badatelského úsilí byl doktorát z antropologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA), který Castaneda získal. Důležitým faktorem je, že Castanedovy rozhovory s donem Juanem byly ve španělštině, a tak je Castaneda přeložil do angličtiny. Zpočátku používal pro filozofii termín "čarodějnictví", který přeložil z dona Juana, jenž používal slovo "brujo", které má mnoho konotací. Na počátku Castaneda také odsunul učení do kultury Yaqui. Don Juan však považoval učení za nesouvisející s žádnou kulturou a jak čarodějnictví, tak spojení s Yaqui považoval za nedostatečné. Ve svém pozdějším díle se Castaneda ustálil na termínech "šaman" a "věštec".^2,3,4

Můj úkol

Když jsem se ponořil do Castanedova vyprávění o zcela novém vztahu k životu, experimentoval jsem s narušováním rutiny, což byl způsob, jak se začít dívat na svět novou optikou. Nevyhnutelnost smrti jsem použil jako rádce pro to, jak chci žít svůj život. Také jsem s přiměřenou zručností cvičil techniky, jako je chůze síly, způsob nočního běhu nezatíženého nerovným terénem. Velký experiment se uskutečnil, když jsem si sbalil kufry a odjel z Floridy do Arizony, rozhodnutý najít si vlastního učitele, který by se vyrovnal donu Juanovi. Jakmile jsem se ocitl v Tucsonu, našel jsem ho v krátké době. Ani v nejdivočejších představách jsem si nedokázal představit, že se setkám se samotným donem Juanem. Úspěšně jsem použil návod, jak najít učitele, jak je předeslán v Castanedových spisech, a bral je jako učebnici.

Castaneda měl za úkol, který mu dal don Juan, vynést na světlo šamanské nauky nikoli podle toho, co si o nich myslel, ale v souladu s doslovnými pokyny a vysvětleními dona Juana. Don Juan mi později dal za úkol psát o Castanedových knihách. V rámci svého výcviku u dona Juana jsem se musel v mnoha detailech týkajících se šamanských praktik opírat o Castanedovy knihy. Moje učednictví bylo podobné, a přece jiné než Castanedovo. Ačkoli jsem měl mnoho zkušeností, které se s jeho zkušenostmi shodovaly, naše povahy a temperamenty se k sobě příliš nehodily. To vedlo ke kontrastním metodám poučování ze strany dona Juana. Například Castaneda byl s donem Juanem delší dobu, já s ním byl jen na krátkých návštěvách. Don Juan Castanedovi plně vysvětlil své učení; don Juan vyžadoval, abych si opatřil další instrukce z nejrůznějších zdrojů, abych mohl Castanedovi jeho učení rozšířit a rozvinout.

Velké vyvracení 

Castanedovo dílo bylo a stále je kontroverzní. Lidé, kteří si Castanedy váží, tvrdí, že udělení doktorského titulu Castanedovi bylo nejhorší chybou Kalifornské univerzity v historii. Každý ví, že jeho knihy jsou fikce (opravdu?... každý?). Castaneda je podvodník, pokračuje litanie obvinění. Nikdy se mnou o tom nemluvil, takže to musí být lež. Takoví šamani přece nemohou existovat. Jejich pohled na svět je prostě absurdní. Nenajdete jediného antropologa, který by Castanedu nepovažoval za chytrého podvodníka. Je to podvod. Kalifornská univerzita mu odebrala doktorát! Dál a dál....

Vyvrácení vyvraceči  

Zjistil jsem, že většina kritiky je nepodložená a často plná chyb. I když se opírám o své zkušenosti jako o důkaz Castanedovy legitimity, jsou tu i další faktory. Když jsem slyšel, jak uznávaní vědci Castanedu odsuzují a tvrdí, že mu byl odebrán doktorát, chtěl jsem si toto tvrzení ověřit. Zástupce antropologického oddělení "UCLA" mi sdělil, že to není pravda, že na Castanedu se pohlíží jako na každého jiného absolventa doktorského studia a mimochodem, antropologické oddělení slyší podobná mylná tvrzení a fámy neustále.⁵

Je pozoruhodné, že skočit na vyvracející "bandwagon" (jakýkoli bandwagon) je logická chyba, chyba dobrého uvažování. Lidé, kteří si užívají jízdu na "bandwagonu", mají tendenci pilně přehlížet potvrzení Castanedova díla. Soubor důkazů podporujících Castanedovo úsilí zahrnuje řadu knih napsaných akademiky i laiky.^6-15 Ale hele, nevěnujme tomu pozornost. Je to příliš chaotické. Náš pohled na svět, a tím i svět sám, by se mohl zhroutit. Abych to vyvážil, setkal jsem se s akademickými prominenty, kteří Castanedovo úsilí podporují, a dokonce tvrdí, že studenti antropologie by udělali dobře, kdyby se začetli do Castanedových knih, protože při jednání s donem Juanem a dalšími šamany prokázal vysokou míru zběhlosti v jednání jako antropolog v terénu.¹⁶

Důležité je také zhodnotit práci vyvracečů. Často se totiž dopouštějí stejných chyb v metodologii výzkumu, z jakých obviňují Castanedu. A přebírají do svého banku tvrzení svých kolegů bez kritického zhodnocení, což je zanedbání vědecké povinnosti. Výsledkem je, že část argumentů proti Castanedovi stojí na kompilaci a pokračování předchozích výzkumných chyb. Jak tvrdil don Juan, záměrem většiny lidí je vyhýbat se informacím, které nejsou v souladu s jejich myšlením.¹⁷

Emický styl 

Dalším faktorem při řešení Castanedovy legitimity je pochopení jeho stylu antropologického zkoumání, o němž prohlásil, že jde o emický přístup, klasickou, ale zřídka používanou metodu.¹⁸ Jde o účtování založené na pohledu účastníka, nikoli o etický přístup, kdy je výzkumník zvenčí. Praktici etického přístupu často tvrdí, že jejich metoda je objektivnější, zatímco zastánci emického tábora říkají, že to opravdu nevíte, dokud jste tam sami nebyli. Pokud použijeme emické měřítko, a budeme tedy považovat jeho výzkum za vycházející zevnitř šamanské tradice, a nikoli za běžnější a zdánlivě nezaujaté pozorování a podávání zpráv, Castanedovy knihy jsou s tímto souborem učení zcela v souladu. Na jeho knihy pak lze pohlížet jako na vyvrcholení učebního projektu, v němž musel provádět učení, aby dosáhl antropologického vhledu. V tomto světle představují jeho knihy to, že se osobně učil o šamanismu a poté o něm referoval, což je skutečná reprezentace emické antropologie.

Věda o vlnovém poli  

Kontroverze kolem Castanedy se nijak neliší od kontroverzí kolem nových vědeckých teorií nebo prakticky jakéhokoli jiného pokroku v myšlení a chápání. Například moderní kvantová fyzika vlnových polí je také kontroverzní, stejně jako jsou a byly mnohé vědecké objevy. Často trvá několik generací než se nové názory, zejména ty na kosmologické úrovni, prosadí.¹⁹ Ukazuje se, že nově vznikající obor fyziky vlnového pole podporuje to, co šamani věděli po staletí (přičemž vědecké publikace se objevily až poté, co Castaneda začal publikovat): svět je výhradně energie, fyzické objekty se jeví jako hmotné pouze díky koherenci energie, existují jiné dimenze a jakýkoli pohled nebo metoda jsou interpretací. Moderní věda o vlnovém poli se zabývá přesně těmi samými hlavními pilíři kosmologie, které zkoumali šamani. Lze tedy s jistotou říci, že úvahy nové generace badatelů vlnových polí nyní dohánějí úvahy dávných šamanů.²⁰ Vznikající teorie vlnových polí stojí jako klíčový důkaz při validaci Castanedova díla.

Člověk 

Kromě odborných kontroverzí panovaly (a možná stále panují) obavy, že Castaneda nějak sešel z cesty, po níž mu pomáhal navigovat don Juan, jen aby se příliš bavil temnou stránkou života. Tento směr uvažování představuje řadu problémů, z nichž některým se budu věnovat. Zaprvé, temnota je běžným prvkem mystiků, jedním z typů jsou šamani. Například šamani starého cyklu se odvolávali na temné moře vědomí, protože jeho obsah byl mimo jejich chápání, a tak neznámé bylo temné, jako dosud neuchopené. A pak je tu temná stránka starého cyklu, od které se don Juan snažil Castanedu odvrátit, věci jako ovládání druhých, snaha o uznání a podléhání neznámému způsobem, který bránil silnějšímu růstu. Navíc vzhledem k tomu, že byl trojhlavým nagualem (určitý typ energetického těla), který podléhal nevyzpytatelnému chování, a že měl také sklony ke starému cyklu, byla v něm dimenze temnoty. Castaneda tyto své osobní slabosti osvětloval ve všech svých knihách, čímž do svých spisů vnesl nezměrné poznání.

Je možné, že Castaneda kladl příliš velký důraz na dosažení akademického uznání. Možná nedosáhl úplného šamanského řezu v tom smyslu, že kladl větší důraz na antropologii než na moudrost dona Juana, který se snažil, aby se těmto typům nástrah vyhnul. Castaneda, jak je líčen ve svých knihách, možná také příliš podléhal vlivu svého okolí. V daném okamžiku byl don Juan mimo hru a Castanedův pocit sounáležitosti závisel na těch, s nimiž se stýkal. V důsledku toho kdysi horliví stoupenci naříkali, že jeho dílo se stalo temnějším než šamanismus dona Juana vyššího stupně. Před tím ho don Juan varoval (další svědectví o knihách a autorovi), ale on s tím zjevně bojoval. V pozdějších letech navíc Castaneda trpěl terminální chorobou, něčím, co dokáže vykolejit i ty nejlepší z nás. Zemřel 27. dubna 1998 ve věku 72 let na komplikace způsobené rakovinou jater.²¹

Závěrečné myšlenky  

Když Castaneda kodifikoval kdysi ústní tradici, byla z učení odlita nová forma. Poskytl formativní soubor informací pro běžné použití. Vzhledem k tomu, že tradice je zakořeněna spíše ve zkoumání energetického těla než ve vštěpování ustálené filozofie, tento kmen šamanismu se často vydává různými cestami. Jak řekl don Juan, neexistuje žádná oficiální verze šamanských znalostí a plynutí času vyžaduje nové způsoby jejich interpretace a vysvětlování.²² Carlos Castaneda výmluvně udával tón pozdější šamanské literatuře, neboť jeho knihy stanovily rámec této mystické tradice. Přitom také standardizoval velkou část terminologie podobně jako v jakémkoli akademickém, vědeckém nebo obchodním oboru. To je docela úspěch. Jak učil don Juan, úkol šamana má přednost před osobními úvahami, což je úkol, který Castaneda zvládl na výbornou.

--------------------------------------------------

PRAMENY:

1. Castaneda, Carlos. Tales of Power. New York: Washington SquarePress, 1974, 243
2. Castaneda, Carlos. The Art of Dreaming. New York: HarperCollins, 1993, vii.
3. Castaneda, Carlos. The Power of Silence. New York: Washington Square, 1987, xi.
4. Castaneda, Carlos. Journey to Ixtlan. New York: Washington Square Press, 1972, viii.
5. E-mailová konverzace s  "UCLA" - Oddělení antropologie říjen 2005
6. Noel, Daniel. Seeing Castaneda, Second Edition. New York: Tarcher-Perigee, 1976
7. Williams, Donald Lee. Border Crossings: A Psychological Perspective on Carlos Castaneda’s Path of Knowledge. Toronto: Inner City Books, 1981
8. Tomas. The Promise of Power: Reflections on the Toltec Warriors’ Dialogue from the Collected Works of Carlos Castaneda. Charlottesville, VA: Hampton Roads Publishing, 1995
9. Tart, Charles. States of Consciousness. Lincoln, NE: iUniverse.com, Inc., 2000.
10. Eagle Feather, Ken. Traveling with Power: The Exploration and Development of Perception. Charlottesville, VA: Hampton Roads Publishing, 1992, 1996
11. Smith, Kenneth. Shamanism for the Age of Science: Awakening the Energy Body. Rochester, VT: Bear & Company, 2011
12. Sanchez, Victor. The Teachings of Don Carlos: Practical Applications of the Works of Carlos Castaneda. Santa Fe, NM: Bear & Co., 1995
13. Classen, Norbert. Das Wissen der Tolteken (The Knowledge of the Toltecs). Eurasburg, Germany: Edition Tonal, 1992
14. Abelar, Taisha. The Sorcerers’ Crossing: A Woman’s Journey. New York: Viking, 1992
15. Donner, Florinda. Being-in-Dreaming: An Initiation into the Sorcerer’s World. New York: HarperCollins, 1991
16. Personal conversation with Edward Spicer, Professor Emeritus of Anthropology, University of Arizona, Tucson, September 1976
17. Castaneda. Power of Silence, 165-166.
18. Dissertation Abstracts International, Xerox University Microfilms, 33B (May-June 1973): 5625-B
19. Kuhn, Thomas S. The Structure of Scientific Revolutions, Third Edition Chicago: University of Chicago Press, 1996
20. Smith, Kenneth. The Energy Body: A Space Age Exploration of Consciousness, Life, and Reality. Kure Beach, NC: EB Dynamics, LLC, 2021
21. County of Los Angeles, California, Certificate of Death 090130425, April 28, 1998
22. Castaneda, Carlos. The Fire from Within. New York: Simon & Schuster, 1984, 49