BRITSKÉ MAGICKÉ IMPÉRIUM I. (2)

San

San

autor

26.07.2022 Magie

O tom, že se Wheatley zajímal i o okultismus, svědčí skutečnost, že mu jeho milenka Gwenkoncem 20-tých let koupila luxusní výtisk "Malleus Malleficarum" a v roce 1926 si nechal osobně podepsat výtisk "Dějin čarodějnictví a démonologie" od Montague Summerse. Při přípravě na psaní knihy "The Devil Rides Out" – a podle toho se měl řídit při psaní všech svých budoucích románů – provedl nejprve rozsáhlý výzkum a četl nejen „faktické“ knihy na toto téma, nýbrž i romány s okultním pozadím, které mu mohly poskytnout inspiraci. Jak Wheatley s oblibou říkával, k tomuto výzkumu přispěly i rozhovory s lidmi jako Crowley, Summers a Ahmed, a kromě jejich pomoci tento prvek „osobního výzkumu“ jistě přispěl k publicitě knihy. Vydání okultního příběhu "The Devil Rides Out" v následujícím roce 1934, jejž James Hilton označil za „nejlepší věc svého druhu od dob Drákuly, upevnilo jeho pověst „knížete spisovatelů napínavých knih“.[9]

The Devil Rides Out (1968)

"The Devil Rides Out" byl Wheatleyho prvním skutečným vstupem do žánru satanistického dobrodružného románu, který mu měl až do jeho smrti v roce 1977 dělal slávu a vynášel jmění. Přibližně v době vydání románu se Wheatley poprvé setkal s Rollem Ahmedem, západoindickým okultistou, jogínem, odsouzeným podvodníkem a možným agentem MI5. Po úspěchu románu "The Devil Rides Out" byl Wheatley požádán, aby napsal dějiny černé magie, ale protože mu chyběly praktické zkušenosti z první ruky, navrhl pro tuto práci právě Ahmeda. Jeho studie "The Black Art" (Černé umění) byla skutečně v roce 1936 vydána a její úvod napsal sám Wheatley, jenž Ahmeda uvádí jako svůj hlavní zdroj pro knihu "The Devil Rides Out":

„Taková chvála, jakou ohledně věrohodnosti údajů v knize The Devil Rides Out ve vůbec nejrozsáhlejší korespondenci, kterou jsem kdy obdržel, pěli čtenáři z celého světa, je téměř výhradně zásluhou pana Rollo Ahmeda a dlouhých rozhovorů s ním. S neochvějnou trpělivostí odpovídal na mé nesčetné dotazy a nejvelkorysejším způsobem mi dal zcela k dispozici své hluboké znalosti, aby se můj román stal něčím více než jen obyčejnou beletristickou knihou.“

"The Devil Rides Out" začíná shromážděním satanistů, jemuž předsedá ipsissimus Mocata, jehož sluha, jak vysvětluje hrdinný vévoda de Richleau, je „Malgaš, řekl bych. … Rodák z Madagaskaru. Je to zvláštní národ, napůl černoch a napůl Polynésan. Tohle obří stvoření měří asi metr osmdesát a jediný pohled do jeho očí mě přiměl k tomu, abych ho na místě zastřelil. Je to ‚zlý černoch‘, jestli jsem kdy nějakého viděl, a to jsem, jak víte, svého času hodně cestoval.“ Mezi dalšími koloniálními groteskními figurkami na shromáždění je i „vysoký, krásný chlapík. Jeho řídké lněné vlasy byly sčesané rovně dozadu a podivné světlé oči prozrazovaly, že je albín“; „statný muž oblečený do zeleného plédu a zázvorového kiltu, kterýchodil tiše sem a tam s rukama sepjatýma za zády a neslyšně si mumlal.

The Devil Rides Out (1968)

Jeho divoké, rozpuštěné bílé vlasy a podivný kostým připomínaly irského barda; Číňan s vážnou tváří v rouchu mandarína, jehož rozříznuté oči prozrazovaly chladnou, nemilosrdnou povahu: Eurasijka s jedinou rukou, levou, a vysoká, hubená žena se zaškrceným krkem a obočím, které se spojovalo u kořene nosu“; „tlustý, úlisný Babu v lososově růžovém turbanu a rouchu“; a „Teuton s červeným obličejem, který měl zaječí ret“. Duc si pomyslel, že jsou to „vcelku nepěkní lidé“.

"Případ Roberta Prentice"

Wheatley psal hlavně dobrodružné romány, přičemž řada knih na sebe navazovala. K tématům v pozadí patřila francouzská revoluce (série Roger Brook), satanismus (série Duke de Richleau), II. světová válka (série Gregory Sallust) a špionáž (romány, v nichž je hlavním hrdinou Julian Day). Postupem času se v každé z jeho hlavních sérií objevila alespoň jedna kniha, v níž hrdina bojoval s nějakým projevem nadpřirozena – čímž se z nich staly fantastické příběhy. Začal být považován za autoritu v oblasti satanismu, exorcismu a černé magie, vůči nimž se vyjadřoval nepřátelsky. Přesvědčení, že raně novověké čarodějnické procesy byly oprávněné jakožto součást války kosmického dobra proti kosmickému zlu, se objevuje již v jeho prvním „okultním“ románu "The Devil Rides Out". Během studia paranormálních jevů se však stal členem "Klubu duchů".[10]

V mnoha svých dílech Wheatley propojil své postavy se skutečnými historickými událostmi a osobami. Například v sérii Roger Brook se hlavní postava zaplete s Napoleonem a Joséphine, zatímco špehuje pro ministerského předsedu Williama Pitta mladšího. Podobně v sérii Gregory Sallust absolvuje Sallust večeři s Hermannem Göringem. V knize "Použili temné síly",[11] poslední ze série Sallust, se Göringovi dostává překvapivě pozitivního líčení coby čestného muže, jemuž se nezamlouvalo systematické vyvražďování Židů (i když ve skutečnosti neudělal vůbec nic pro to, aby ho zastavil) a který chtěl ukončit válku, když si uvědomil, že Německo je odsouzeno ji prohrát. Göring je postaven do kontrastu s Goebbelsem, který se podle Wheatleyho „pohyboval na krajní levici“ a „bral vážně socialistickou část nacionálního socialismu“.

Ve 30-tých letech 20. století Wheatley vytvořil sérii záhadných příběhů, které byly prezentovány jako akta různých případů, včetně svědectví, dopisů a důkazů, jakými byly např. vlasy nebo pilulky. Čtenář musel tyto důkazy prozkoumat, aby záhadu vyřešil, a teprve poté prokousal k posledním stránkám případu, na nichž se mu dostalo příslušných odpovědí. Z těchto „kriminálních spisů“ vyšly čtyři: "Vražda u Miami", "Případ Roberta Prentice",[12] "Masakr v Malinsay" a "Tady jsou stopy!"[13]červnu 1940 vyšla kniha "Falešné pasy" zabývající se válečnými událostmi nejen v nacisty obsazené Evropě, ale děj se odehrává přímo v srdci Říše.[14] Vzpoura německých generálů selhala a nacistická čistka byla na vrcholu, když Gregory Sallust přijel do Berlína v převlečení za plukovníka wehrmachtu a ve služebním voze S.S.

-pokračování-

----------------------------------------

 

PRAMENY:

[9] Srv. rovněž San: "Film jako rituál", viz https://www.okultura.cz/WordPress/film-jako-ritual/, příp. "Sympathy for the Devil", viz https://www.okultura.cz/WordPress/sympathy-for-the-devil/.
[10] Ghost Club.
[11] Dennis Wheatley: They Used Dark Forces. Espionage/Occult, 1964.
[12] Dennis Wheatley: Případ Roberta Prentice. Rudolf Kmoch, Praha 1939. Ilustrace/foto: J. G. Links. Autor obálky: Toyen.
[13] Murder Off Miami, Who Killed Robert Prentice?, The Malinsay Massacre, Herewith The Clues!
[14] Dennis Wheatley: Faked Passports. Espionage, 1940.