BRÁNA DO PARALELNÍCH VESMÍRŮ OBJEVENA ASTRONOMY

      "Koho byste chtěli naklonovat? znělo téma nedávného průzkumu, který proběhl v USA a ve Velké Británii. Nejpopulárnějším kandidátem se stal Albert Einstein, za ním se umístili Ježíš Kristus a Elvis Presley. Překvapivě se tento světoznámý fyzik a tvůrce teorie relativity, který touto teorii fascinoval a zároveň zůstal nepochopen, mýlil. Jediný způsob jak zachránit nebohého Einsteina, je přidat další tři dimenze navíc, než na které jsme zvyklí. Jenom hospodyně věří v existenci trojrozměrného vesmíru. Žádný z opravdových vědců by nepodpořil takovou blbost. Nicméně počet extra dimenzí je stále předmětem ostrých debat. Časopis Nature vydal článek oxfordského profesora Josepha Silka, ve kterém píše o existenci šesti dimenzí, tedy, máme tři námi vnímané dimenze a k tomu další tři, které nejsou viditelné. I přes svoji fantastičnost, je teorie profesora Silka pro lidskou mysl nejméně traumatická a je jedna z nejjednodušších k pochopení. Paradoxní teorie super strun (super cords), která se stává stále oblíbenější, naznačuje existenci dalších osmi dimenzí.

      Nezáleží na tom, kolik je extra dimenzí celkem, fakt jejich existence je odvouzen od podivného chování tzv. tmavé hmoty. Jedná se o částice neznámé podstaty, které zatím nebyly odhaleny, ale již jsou předpovězeny. Tvoří podstatu 25 procent našeho vesmíru. 70 procent našeho vesmíru je tvořeno tzv. tmavou energií s kladnou hustotou a záporným tlakem. Pouhé tři až pět procent vesmíru, které jsou nám přístupné, tvoří hmota protonů, elektronů a neutronů. Záhadná tmavá hmota, tvořena částicemi těžšími než proton, zůstává skryta. Pouze pod působením gravitace se projevuje.

      Skupina vědců z Oxfordu sledovala chování temné hmoty v zároveň uskupení malých a obrovských galaxií. Objevili, že tmavá hmota přitahuje hmotu v menších předmětech, ale u větších se tak z neznámého důvodu neděje i přes to, že tmavá hmota by se zde měla vyskytovat ve velkých množstvích, dle rozboru rotace předmětů.

      Profesor Silk se domnívá, že ve vzdálenosti asi jednoho nanometru tři dodatečné rozměry narušují gravitační dopady a ovlivňují vzájemné působení mezi tmavou hmotou a zbylou hmotou. Nicméně ve velkých skupinách galaxií se částice tmavé hmoty pohybují daleko rychleji než v trpasličích galaxiích. Zároveň jsou dál od sebe, což účinek dalšich tří dimenzí dělá zanedbatelným.

     Pokud jde o teorii super strun, zbavuje teorii relativity někalika protiřečení, které sám Einstein uznal, ale nemohl vyřešit. Teorie super strun předpovídá existenci nové částice - gravitonu - podobnému lehkému fotonu jež pomáhá porozumět mechanizmu vlivu gravitace. Do dnešního dne nikdo neuspěl ve změření rychlosti působení gravitace.

    Rychlost elektromagnetické vazby se dá na rozdíl od gravitace změřit. Podle Isaaca Newtona, by se v případě náhlého zmizení Slunce ze sluneční soustavy Země ihned uvolnila z moci gravitace a vyřítila se do vesmíru. Podle Einsteinovy teorie, v případě kdy rychlost světla se rovná rychlosti gravitace, by Země zůstala v oběhu dalších 500 sekund, které světlo a gravitace potřebují k překonání vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.

     Vesmír obsahující gravitony má více dimenzí než běžný svět. Ale těch osm dimenzí je těžký oříšek. Když nahlížíme z našeho trojrozměrného světa, nevidíme co se děje v zářivém jedenáctidimenzním světě. I přes to gravitace a přitažlivost pracují přímo skrz tyto dimenze.

     Pro klid duše musíme říct, že tyto dimenze navíc jsou malinké. Pouze dvě nebo tři mohou mít dostatek místa pro nás.


Původní zdroj: Pravda.ru

Převzato: SightLess World