BOSENSKÁ PYRAMIDA SLUNCE - EVROPSKÉ MYSTERIUM (3)
Pravidelné kamenné koule nejsou záležitostí pouze Centrálního amerického území. Tak je ve světě Májů naleznuto několik pravidelných krmených sfér rozdílných velikostí. Ve městě Tonina, v mexickém státě Chiapas, perfektní koule se dají nalézt na šestém nivu v hlavním paláci.. Předpokládá se, že koule jsou symbolem slunce. Dodnes neexistuje důkaz, že jsou Májové autory těchto koulí, ale spíše se zdá že byly užívány dalko dříve než se dnes domníváme pro nějaký nám dnes nevysvětlitelný účel. Na východě původní země Mayů, v La Milpa v Belize, nalézneme černé kamenné koule o průměru 50 cm. Originální účel a místo nejsou známé. Dnes se využívají k držení vrat v místní turistické restauraci.
2.2. Světová energetická síť?
Americký výzkumný tým v čele s Metthew Stirlingom jich v roce 1967 našel stovky velmi rozdílných velikostí především v okolí města Agua Blanca, vedle Guadalajare v Mexiku. Perfektní koule vždy představovaly archeologický problém a nejinak tomu je i dnes. Stále neznámé způsob užití těchto objektů a jejich původní účel.
Edinburský naučný časopis " The Edinburgh Geologist" ve svém čísle 24 z podzimu 1990 napočítal ještě několik dalších lokalit těchto kamenných koulí: V Handurasu, Karoo v Jižní Africe a Clondyke v Arizoně.
John Hund s Petersburgu v Jižní Africe nalezl v roce 1977 několik malých kamenných koulí. . Hladký a tvrdý povrch koule se neshoduje s měkkým pirofilitou , kde byly nalezené. Nakonec objekty poslal na analýzu do kalifornského Svemirského institutu (University of California). Testy odhalily celou řadu velmi výjimečných vlastností těchto objektů.
Stále nové nálezy ukazují, že kamenné koule jsou rozšířené podstatně více než se původně zdálo. Na svých cestách po Tunisu během podzimu roku 2005 můj přítel Bojan Zecevic vyfotil deset malých kamenných kouli neznámého původu a staří.
Bojan je zaujat těmito fenomény, během své následující cesty do Istanbulu, před hlídanou islámskou kaplí Aya Sofia uviděl další exempláře. Zjistil,že první kostel je na tomto místě byl postaven v IV. století. O 200let později však podlehl požárů a tak na původním místě byla postavena dnešní Aya Sofia. Při vykopávkách trosek první baziliky, byly v podzemí nalezené kamenné koule. Jejich průměr je 70cm.
Praktickým slovníkem můžeme říct, že koule mají absolutní zaoblení. Jediný způsob, jak se k tomuto ideálnímu tvaru dostat by bylo koule opracovat v nulové gravitaci.
Tím se ovšem dostáváme k velmi šílené myšlence. Je možné, že starobylé civilizace byli schopni formovat matematicky precizně tvarované kamenné koule v kosmické prostředí.
Nálezy kamenných koulí v Bosně
S fenoménem bosenských kamenných koulí jsem seznámil svého známého Bojana Zečeviče e-mailem na jaře roku 2004. Po tom jsme se kontaktovali s historickým znalcem Ahmedom Bosnićem a Jovom Jovanovičem a zformovali výzkumný tým. Po několika měsících a naše návštěva řady míst začala se kompletovat obraz o bosenských nalezištích kamenných koulí. A tak se Bosna začala objevovat na světové archeologické mapy.
Začaly se seřazovat důkazy, které naznačovaly, že linie kamenných koulí mohly spojovat prostředí jakousi pro nás zatím nepochopitelnou "bezdrátovou energetickou sítí". Tato znalost mohla svým způsobem sahat až do časů Atlantidy.
Naše návštěva místa výskytu kamenných koulí začala v severozápadní části Bosny. Ve vesnici Trn, nedaleko Banja Luke. Zde jsme se potkali s Čedom Tešanovićem. Ten před několika lety kopal základy na dům a v hloubce 4-5 metrů našel dvě kamenné koule průměru 30 - 40 cm. Byli hladké, "těžší než klasický kámen". Tehdejší zedníci je nechaly zalité v základech domu.
Několik set metrů nad domem Tešanoviče jsme našli zbytky dalších kamenných koulí a to hned vedle domu Milorada Dakića.
V severní Bosně ve vesnici Teočak se nachází osám kamenných koulí. Pravidelného tvaru, ale jim povrch není hladký. Pěkně jsou opracované, ale schází zadní krok čištění. Materiál je granit. V pozdní fázi na některýma koulách jsou vytvořené díry.
V blízkosti Vareša ve střední Bosně ve vesnici Ponikve se nachází dokonce čtyřtunové koule. Našel je Radovan Puskič v roce 1970 v Javorničkom potoku pod kořeny povaleného stromu. Podle složení mají stejnou povahu jako koule v Trnu - generují silné magnetické pole.
Dvacet kilometrů od Kaknja ve středu Bosny v malé vesnici Zlokuće nachází se několik kamenných koulí (identického materiálu jako v Trnu a Ponikvama). Na malé deseti metrové vyvýšenině částečně zakopaná v zemi se nachází koule a dlouhý kameny megalit. Při rozhovoru s obyvateli jsme pochopili, že oni myslí, že jsou koule dílem "řeckého kamenického umění" (Údajně v těchto oblastech ve starobylých časech byli Řekové, kteří po " sedmý těžkých zimách", opustili tento díl Bosny). Velmi kuriózní věc zjistili místní občané. Kamenné koule působí velmi blahodárně na koně, které mají problémy s močením. Stačí koně chvíli vodit dokola kolem velké kamenné koule a je po potížích. Vnímavému čtenáři jistě neujde, že by to mohlo nějakým způsobem souviset s tajemným magnetickým vyzařováním těchto objektů.
Počátkem prosince 2004 jsem měl přednášku v Maglaju kde mi bylo řečeno, že existují ještě další dvě místa kamenných koulí v okolí Maglaja.
Nová cesta do oblasti Maglaja je provedena v seskupení Ahmed Bosnić, Jovo Jovanović a Bojan Zečević v druhé polovině prosince 2004. Bojanova informace a fotografie hovoří o dvou místech kamenných koulí:
"První místo je ve vesnici Jablanica. Mustafa Mehinagić v roce 1970 zaznamenal kamenné koule v potoku Megara, která se vlévá do řeky Jablanica. Za pomoci třech dospělých osob koule jpřenesl do dvoru svého domu který se nachází 200 metrů od místa nálezu. Ahmed změřil objem koulí 155 cm a stáří koulí bylo odhadnuta zhruba na 12 000 let.
"Při kopání tunelu v kopci Cikota vedle Maglaje (1976 - 1978) byla ve středu kopce nalezena kamenná koule s perfektním desigenem o objemu asi 150 cm. Ve své době byla vytažena bagrem odnesena Avdo Ćosićem před jeho dům kde se dnes nachází."
Na podzim 2005 Jovo, Bojan a já jsme od cestovali do Kraljeve Sutjeske zde nás mile přijal ředitel muzea a bibliotéky (knihovny rukopisů a knih ). A neočekávaně jsem před vstupem do Bibliotéky naleznu malou kamennou kouli.
Rysy jsou charakteristické: granit (stavební kámen), málo drsný povrch ( podobný těm v Teočaku), pravidelný sférický tvar, z jedné stany trochu poškozený.... Ředitel nezná původ objektu: předpokládá, že měla funkci kanónové koule. Já si nejsem jistý. Z jedné strany, může zapadat do našeho komplexu kamenných koulí, protože jsou tvarově různých velikostí.
Znovu cestuji ve směru Banja Luka a nedaleké vesnice Slatina. Po dalším hledání v lese, u samého potoku nacházím největší kamennou kouli v Bosně. Je nepochybně velmi stará, a nás příjemně překvapila.
Pozorným sledováním jsem zjistil,že povrch je nedodělaný. Jako by bylo uplatněno hrubé opracování nějakým druhem drátového nářadí.To co kouli chybí je onen poslední proces čištění, kterým se koule uhlazuje. Pak by se zrealizoval onen perfektní sférický tvar..
Všechny tyto příklady jsou jen vrcholem ledovce, úžasného fenoménu, kterého říkám "fenomén kamenných koulí v Bosně".
Nevylučuji, že příroda může tvořit perfektní geometrické tvary. Naproti tomu ale možnost, že příroda tvoří jen perfektní tvary je nemožná a nepraktická.
(c) Foto Samir Osmanigič