BITVA INFORMÁTORŮ (3)

V průběhu 80. let minulého století držela malá skupina badatelů – včetně autorů této knihy – jméno doktora Walkera v tajnosti v naději, že se jim podaří s ním hovořit o jeho dřívějším působení v rámci MJ-12, o výzkumném a vývojovém aparátu, který tato organizace řídila, a o dalších záležitostech. Výzkumník Stanton Friedman uvedl, že Walker měl „všechny potřebné kvalifikace“. Ty byly skutečně působivé. Narodil se v Anglii v roce 1910 a v roce 1932 získal bakalářský titul v oboru inženýrství, v roce 1933 titul MBA a v roce 1935 titul D.Sc. – vše na Harvardově univerzitě.

Dva roky Walker vyučoval matematiku a elektrotechniku a působil jako předseda katedry elektrotechniky na Tufts College (dnes Tufts University). Později nastoupil na University of Connecticut, kde vyučoval elektrotechniku a zavedl kurzy v rámci speciálního válečného výcvikového programu. Právě tam se setkal s údajným šéfem programu UFO, doktorem Vannevarem Bushem. Jakmile se Američané zapojili do druhé světové války, nastoupil Walker do Laboratoře podvodního zvuku na Harvardově univerzitě. Byl povýšen na zástupce ředitele a poté na náměstka ředitele, načež se ujal vedení oddělení výzbroje (konkrétně zbraní).

Dr. Walker se zabýval průmyslovým využitím akustiky. Výsledky jeho výzkumu našly uplatnění v „samonaváděcím torpédu“, které bylo vyvinuto v Laboratoři podvodního zvuku a úspěšně nasazeno proti ponorkám Osy. Za svou práci byl Dr. Walker oceněn Cenou za vývoj námořní výzbroje a Prezidentským certifikátem za zásluhy. V roce 1944 působil Dr. Walker jako civilní zaměstnanec Úřadu pro vědecký výzkum a vývoj. V roce 1945 ho děkan fakulty inženýrství na Penn State University přesvědčil, aby se ujal funkce vedoucího katedry elektrotechniky na této univerzitě. Je zajímavé, že ve stejné době byla na Penn State University převedena sekce pro vojenskou techniku z Harvardské laboratoře pro podvodní akustiku, která se poté stala „Laboratoří pro výzkum vojenské techniky“ s Dr. Walkerem v čele.