Austrálie se zbláznila

Stwora Vladimír

Stwora Vladimír

autor

24.03.2009 Společnost

          Na slashdot.org vyšla poznámečka Australia's Vast, Scattershot Censorship Blacklist Revealed (Byl zveřejněn seznam stránek cenzurovaný v Austrálii). Praví se v ní: Byl zveřejněn tajný seznam stránek, které cenzuruje australská vláda (pokud jej na uvedené adrese nenajdete, stáhl jsem ho také na Zvědavce a je zde. Děkuji čtenáři, který jej našel a upozornil na něj v diskuzi. Editor) a ukazuje se, že počet zakázaných stránek je o 1000 větší, než bylo oznámeno. Na seznamu je mimo jiné několik legitimních podnikatelů, dva autobusoví dopravci, několik stránek z Wikipedie, několik diskuzních fór na Google a Yahoo, zubař a cestovní kancelář. Výkonný ředitel firmy Betfair s obratem miliardy dolarů Andrew Twaits byl velmi rozezlen, když zjistil, že jeho stránky jsou australskou vládou zakázány. Může se to projevit ztrátou desítek milionů dolarů. Seznam zakázaných stránek údajně poslal jeden z operátorů anonymně na wikileaks.org. Pro australské cenzory je to další trapas. Nedávno museli vzdorovat sérii stížností, v nichž se rozčílení uživatelé vztekají, že poté, co úspěšně lobbovali za zákaz nějaké stránky, hrozí jim pokuta 11 tisíc dolarů denně za to, že na svých stránkách publikovali odpověď státních cenzorů, která obsahovala odkaz na zakázané stránky.

 

         Poté, co se na wikileaks.org seznam objevil, dostala se i samotná wikileaks.org do australského seznamu.

         Mimochodem, wikileaks.org je už několik dnů odstavená. Nikdo neví, co se děje, po kliknutí na wikileaks.org se vám zobrazí stránka (rychle, až příliš rychle) tvrdící, že stránka je přetížená "globálním zájmem" a je po vás žádáno, abyste poslali příspěvek na provoz.

         Když jsme u té wikileaks.org, mám z ní divný pocit. Možná víte, jak to tam funguje. Pokud se dostanete k tajným materiálům, u kterých je v obecním zájmu, aby o nich lidé věděli, tedy typicky pokud se dostanete k nějaké špinavosti elit, můžete dokument poslat do wikileaks.org anonymně a oni jej zveřejní. Nebo také ne. Stránku dělají údajně čínští disidenti a matematikové z Tchajwanu, USA, Evropy, Austrálie a Jižní Afriky. Je hostována švédskou firmou PRQ, která je vysoce anonymní a neptá se příliš mnoho otázek. Ale když konzultujete NIC databázi, zjistíte, že stránky jsou v USA. Je ostatně jedno, kde jsou, mně na tom vadí, že wikileaks.org je momentálně nefunkční (prý je nefunkční od té doby, co uveřejnila ten australský seznam), a že chce peníze aniž by poskytla jakýkoliv obsah.

         Zpátky do Austrálie. Bylo rovněž potvrzeno, že cenzor může zakázat kteroukoliv stránku libovolně a bez potřeby zdůvodňování.

         To, co dělá australská vláda, je skutečně zcela nová třída cenzury. Nejen, že podle článku v Computer World rozhoduje o obsahu seznamu jeden člověk, který není nikom odpovědný za to, co na seznam zařadí.

         Nejen, že zakázané stránky nemusí procházet žádným schvalovacím procesem, i když ACMA má komisi, která o zařazení stránky na seznam rozhoduje, praxe je taková, že úředník může zařadit stránku do seznamu na základě vlastního rozhodnuti. Stačí řekne-li, že předpokládal, že stránku by schvalovací komisi stejně na seznam zařadila. :-)

         Nejen, že majitel stránek není kontaktován, nikdo mu nesmí říci, že jeho stránky jsou na seznamu, dokud u jeho dveří nezaklepe policie (v případě, že je to v Austrálii).

         Ale (a to je nejhorší) každý, kdo uvede na tyto zakázané stránky odkaz, čelí pokutě 11 tisíc dolarů za každý den. Je to tedy skutečně mimořádně podařený trik a předzvěst časů, které přicházejí.

        Seznam je tajný, internetoví provideři v Austrálii nicméně budou mít zákonem přikázáno ověřovat každou propouštěnou stránku (stránku, na kterou kliknou jejich zákazníci) proti tomuto seznamu. Vrátí-li se, že stránka je na seznamu, musí zákazníkovi vrátit chybovou hlášku.

        Poprvé se tak stát vydává po všech stopách. Chci říci, bude trestat kromě provozovatele zakázaných stránek také všechny providery, kteří stránku včas neodfiltrují, a - což je zvlášť drsné - i všechny weby s odkazy na zakázanou stránku. Aniž by dotyční tušili, odkud vítr vane, budou konfrontováni s faktem, že za každý den, kdy byl odkaz vystaven, zaplatí pokutu 11 tisíc dolarů. No potěš pánbůh.

        Jak už je v podobných případech zvykem, cenzura je zdůvodňována ochranou občanů, najma dětí. Původně měly být zakázány stránky s dětským pornem. Ale ukazuje se, že na seznamu jsou stránky s jakýmkoliv pornem, ačkoliv porno není dosud trestné. Rovněž mají být zakázány stránky typu kasino, kde lidé mohli hrát a uzavírat sázky. Ale jak uvádím v prvním odstavci, seznam zakázaných stránek je mnohem delší a obsahuje i stránky zcela neškodné. A vzhledem netransparentnosti procesu je vysoce pravděpodobné, že obsahuje i stránky kritické, nepohodlné vládnoucím elitám. Což je potvrzeno faktem, že na seznam se dostala i wikileaks, která seznam uveřejnila.

       Projekt dosud není plně realizován, běží jen jakási jeho pilotní verze, pokud ale bude uzákoněn, tak... tak máme skutečně problém. Není pochyb o tom, že australský experiment je vypuštění kontrolního chrousta. Chtějí vědět, co všechno si ovčané nechají líbit. Pokud nechají, a zatím to vypadá, že kromě několika křiklounů je to většině celkem jedno, můžeme očekávat, že podobná praxe bude implementována v dalších tzv. demokratických zemích. Brzy.


Další odkazy


(c)2009 Vladimír Stwora

Převzato: http://www.zvedavec.org