Archa úmluvy a tajemství monoatomického zlata (1)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

25.07.2006 Exkluzivně

      V průběhu minulého století, především od dob Alberta Einsteina začali vědci celého světa hledat "Svatý Grál" moderní fyziky. Kvalifikují ho do podoby "Jednotné teorie všeho. Toto pojetí postupně vedlo k některým úžasným objevům a vzniku zcela nového jazyka fyziky, který zahrnuje takové oblasti jako "teorii superstrun", supravodivosti, quarků včetně uvědomění si neznámých úrovní existence ležící za našim vlastním známým prostoročasem. V poli kvantové mechaniky vědci nedávno objevili, že objekty mohou být na dvou místech najednou. Z toho se vyvozuje, že elementy vzájemně od sebe vzdálené třeba miliony světelných roků mohou být vzájemně spojené bez fyzického kontaktu. A tak ruku v ruce s těmito objevy se stává postupně realitou teleportace, jsou ohlašovány nové vysoce stabilní, odolné a pevné materiály, které naleznou své využití například v letecké a nebo raketové dopravě.Virtuální věda nabývá na dynamice a expanduje rok od roku stále víc a víc. Vede nás k chápání hyperaktivity vyšších rozměrů atd.

      Do těchto kategorií spadá i problematika tzv. "monoatomického zlata"a platinové skupiny kovů. Jednou z mnoha forem využití těchto materiálu mohou být třeba palivové články pro nové typy pohonů. Ty možná v blízké budoucnosti nahradí klasická fosilní paliva. Jejich využití je jednoznačně viděné i v lékařské vědě zvláště na poli nových metod léčení rakoviny. Jednou z mnoha velmi exotických vlastností bílé práškové substance monoatomického zlata spočívá ve schopnosti doslova ohýbat prostoročas.

       Tyto úžasné schopnosti monoatomického zlata a platinové skupiny kovů ve skutečnosti nejsou  ničím novým. Již ve staré Mezopotámii se této skupině látek říkalo "shem-am-na" a staří Egypťané (zasvěcenci nejvyšších stupňů) o této skupině kovů hovořilo jako o "mfkzt" (v přímém překladů hieroglyfů jsou samohlásky vynechávány), zatímco ve známé Alexandrii se ujal název "dar z ráje" a konečně pozdější známí alchymisté jako třeba Nicholas Flamel tuto skupinu nerostů nazývají "Kámen Filozofů".

       Historie vůbec velmi zvláštním  způsobem hodnotí tento výjimečný materiál. Přisuzují mu schopnosti levitace, teleportace a nebo schopnosti metamorfických projevů. Historické prameny v souvislosti s touto chemickou látkou hovoří o jakémsi silně zářivém světle a smrtelných paprscích, které zároveň drží klíč k dlouhověkosti. V současné době probíhají minimálně na dvou místech velmi výzkumy monoatomického zlata s velmi překvapujícími závěry. Jde o "ˇUstav pro pokročilá studia" v Austinu, Texas, USA a "Centrum pro pokročilá studia" (Univerzita v Illinois, USA).

       Jednou z nejvíce historicky doložených vlastností monoatomického zlata je supravodivost a neutralizace váhy (gravitační energie). To může souviset s prastarou schopností "kněžské levitace", zvláštními druhy komunikace a evokaci neobyčejné síly, která byla známá pod pojmem "elektricus" a v biblickém pojetí jsou evidovány souvislosti s Archou úmluvy - zlatou skřínkou, kterou měl přinést Mojžíš ze Sinaje a která byla později ukrytá  v Chrámu Jeruzaléma.

        Velmi zajímavé informace nalezneme napřímíme-li pohled do Starého Egypta k "prachu mfkzt". Velmi přesné a obsažné zmínky nalezneme v tzv. "Textech pyramid" - posvátných spisech pocházející z období 5. dynastie "Král Unas" v Sakkaře. On zajímavým popisuje místo ve kterém se nacházím král "proto aby žil navždy". Toto místo je popisováno jako "Pole Mfkzt", toto zvláštní prostředí bylo propojeno na fyziku jiných dimenzí a to mělo název "Pole Požehnání".

       Za předpokladu, že tajemné procesy ohledně monoatomického zlata mají své opodstatnění i v oblasti tradiční alchymie, kdy prášek monoatomického zlata je získáván z ušlechtilých kovů přičemž  se nazývá "kámen" pak bychom měli velmi vážně uvažovat o spisech ze 17. století jejichž autorem je velmi zajímavý člověk - alchymista Eirenaeus Philalethes. Toto proslulého filozofa ctili takoví lidé jako Isaac Newton, Robert Boyle, Elias Ashmole. V roce 1667 sepsal Philalethes manuskript je zasvěceným znám po názvem "Secrets Revealed". V tomto pojednání velmi zajímavým způsobem diskutuje  o povaze "filozofického kamene" o kterém se všeobecně mělo za to, že jde o zlato transmutované z klasické formy kovů. Philalethes ovšem popisuje svůj názor v tom, že "Kámen" je sám o sobě zlato přičemž ono "filozofické umění" je v podstatě zdokonalující proces této látky. Hovoří:

       "Náš Kámen není nic jiného než zlato zušlechtění k nejvyššímu stupni čistoty a velmi důvtipné stabilizace (molekulární stability). Naše zlato je konečný cíl postaty věci".

       O nějakou dobu dříve, v 15 století jiný francouzský alchymista Nicolas Flamel zapisuje své svědectví, které je datováno dnem 22. listopadu 1416 ve kterém se svěřuje, že "když je ušlechtilý kov dokonale ošetřen vzniká jemný bílý zlatý prášek, který se nazývá "Kámen Filozofů".

      Pojďme se ale vrátit do Starého Egypta k dalším referencím o záhadném "mfkzt". Jeden velmi důležitý informační soubor se vztahuje k pokladům "Faraona Tuthmosis III", které jsou prý popsané v basreliéfu Chrámu v Karnaku". V sekci kovů lze nalézt do kužele tvarovaných objektů. Údajně tyto zvláštní objekty měly být vyrobené ze zlata, ale nesly název "bílý chléb". Bylo to právě v Karnaku kde v roce 1450 př.n.l. faraón Tuthmosis III. založil cosi jako "Metalurgické Bratrstvo Mistrů" To se v samém původu skládalo z 39 členů velmi vysokých zasvěcenců. Tato velmi sofistikovaná skupiny osobností se také nazývala "Velké Bílé Bratrstvo" (na počet charakteristické barvě, které pochopitelně monoatmické zlato obsahuje).

       O vlastnostech této chemické látky se znovu dočítáme v alexandrijském dokumentu, který se nazývá: "Iter Alexandri ad Paradisum". Jde v podstatě o jakousi alegorii na téma Alexandra Velikého, který cestoval do ráje - Království Ahura Mazdy (perský bůh Světla). Spis popisuje kouzelný "Paradise kámen", který měl mnohé kouzelné vlastnosti.

       Vztažnost práškové substance monoatomického zlata byla znovu objevena Sirem Williamem Flinders Petrie v roce 1904. Tento muž po mnoho let detailně zkoumal prostředí hory Sinai přičemž se mu podařilo objevit do té doby neznámý egyptský chrám nedaleko "Mount Serabit" (spíše známé jako Mount Horeb). Jde o prostředí, které popisuje v Bibli Mojžíš v souvislosti s Archou Úmluvy. V odhaleném komplexu chodeb a svatyní nalezl četné nápisy, které se vztahují k "mkfzt" přičemž jsou  doprovázené hieroglyfy, které se vztahují ke světlu. Dnes je zřejmé, že prášková substance "mkfzt" je velmi často spojována se zlatem, světlem a nebo chlebem. Již tato významová synonyma jsou velmi určující pro lepší pochopení povahy, využití a všeobecné důležitosti "mkfzt".

       Velmi unikátní vazbu má tajuplný bílý prášek "mkfzt" s biblickými záležitostmi ohledně Archy Úmluvy. V souvislosti s  tímto nástrojem se velmi často hovoří o různých projevech ohně a smrtonosných záblescích světla z poza křídel cherubínů poté co by nějaký člověk překonal víko tohoto nástroje. Údery světla by skutečně mohly souviset s jistou vlastností monoatomického zlata, kterou jsem popsal v úvodu tohoto dokumentu. Tato velmi charakteristická vlastnost související se světlem je ve starověkém Řecku nazývána "electrikus" a nebo v běžnějším provedení jako "electrum".

       O monoatomickém zlatu se dozvídáme i z různých důležitých historických spisů z doby rozkvětu Starého Babylonu. O této chemické substanci se zmiňuje i známý historik Josephus Flavius. Zmínky nacházíme opět ve Starém Egyptě, tentokrát ve spise, který se stal populárním pod názvem "Egyptská kniha smrti". Tento manuskript pochází z Théb z doby 18. dynastie. V roce 1888 originál tohoto spisu získalo Britské národní muzeum, kde se nachází dodnes. V další části této reportáže se soustředíme na současný výzkum monoatomického zlata ve špičkových světových vědeckých pracovišť.


(c)2006 Jaroslav Chvátal