AKTUALITY ZE SVĚTA (1)

Záznamy ukazují, že když jsou rostliny stresované, vydávají výkřiky na úrovni ultrazvuku    

V posledních několika letech se zjistilo, že rostliny dokážou vidět, slyšet a cítit vůně, ačkoli jsou obvykle považovány za tiché bytosti. Ale nyní bylo poprvé zaznamenáno, že vydávají výrazné zvuky, když jsou ve stresu, což, jak říkají vědci, může otevřít novou oblast cíleného zemědělství, kdy budou farmáři naslouchat žíznivým zemědělským rostlinám. Itzhak Khait a  jeho kolegové z univerzity v Tel Avivu v Izraeli zjistili, že když jsou rajčata a tabák stresovány nedostatkem vody anebo když jsou jejich stvoly řezány, vydávají zvuky na frekvencích, které člověk neslyší. Mikrofony, umístěné 10 cm od rostlin zaznamenaly zvuky v ultrazvukovém spektru od  20 do 100 kiloherzů. Tým výzkumníků říká, že hmyz a někteří savci by mohli ty zvuky slyšet do vzdálenosti pěti metrů a reagovat na ně. Badatelé se domnívají, že moly se mohou rozhodnout, že nenakladou vajíčka na rostlinu, která emituje zvuky, že má nedostatek vláhy. Vědci spekulují, že rostliny mohou dokonce slyšet, že jiné rostliny mají nedostatek vláhy a příslušně na to reagovat. 

"Tato zjištění mohou změnit způsob, jakým nahlížíme na rostlinnou říší, o které jsme si doteď mysleli, že je tichá“, píšou vědci ve své studii, která zatím ještě nebyla publikována ve vědeckém časopise. I když se Khait a jeho kolegové zatím dívali jenom na rajčata a tabák, myslí si, že jiné rostliny mohou také vydávat zvuky, když jsou stresovány. V předběžné studii také zaznamenali ultrazvuk, vydávaný ostnatým kaktusem Mammillaria spinosissima a hluchavkou objímavou.  Říkají, že vysvětlením toho, jak rostliny vydávají zvuky, může být kavitace. Kdyby farmáři byli schopni žíznivé rostliny slyšet, otevřelo by to nový směr tzv. přesně cíleného zemědělství, myslí si výzkumníci. Dodávají, že taková schopnost bude čím dál víc důležitá, protože kvůli změně klimatu bude vystaveno suchu víc oblastí. (Zdroj: NewScientist.com, 5 December 2019, https://tinyurl.com/sym2ars)

Evropský patentový úřad zamítl žádosti, kdy byl vynálezcem stroj     

Evropský patentový úřad zamítl dvě žádosti o patent, kdy byl jako vynálezce označen stroj. U obou žádostí byl označen jako autor vynálezu DABUS, což bylo popsáno jako „typ propojovací umělé inteligence“. Žadatel uvedl, že získal právo na evropský patent tím, že je vynálezce patentu v návrhu uveden. Po vyslyšení argumentů žadatele na neveřejném ústním slyšení dne 25. listopadu  2019 Evropský patentový úřad zamítl žádost EP 18 275 163 a EP 18 275 174 s odůvodněním, že nebyly splněny požadavky úřadu v tom smyslu, že vynálezce musí být člověk, nikoliv stroj. Zdůvodněné rozhodnutí lze očekávat v lednu 2020. (Zdroj: European Patent Office, 20 December 2019, https://tinyurl.com/wshmc9u)

Americkému úřadu pro potraviny a léky je hlášeno pouze jedno procento vážných případů týkajících se léků a narkotik 

Americké úřady pro regulaci a bezpečnost a jejich úředníci používají údaje o vážných případech, týkajících se léčiv, v zájmu identifikace možných rizik, týkajících se léčiv či zařízení, která jsou již na trhu. Nová zpráva však naznačuje, že hlášena je pouze nepatrná část případů, což může mít za následek, že mnoho vážných vedlejších účinků nemusí být zaregistrováno.   Výzkumníci z Institutu pro bezpečné používáni léčiv naznačují, že pouze zhruba jedno procento všech závažných nepříznivých událostí, týkajících se léků je hlášeno Úřadu pro potraviny a léčiva v rámci systému hlášení. Jedná se o zjištění, zveřejněná tento měsíc v časopise výzkumné skupiny QuarterWatch.

Institut pro bezpečné používání léčiv je nezávislou organizací, která vyhodnocuje údaje o nepříznivých událostech, hlášených Úřadu pro potraviny a léčiva a který čvrtletně vydává informace o potenciálních trendech a objevujících se rizicích, kdy vychází z hlášení spotřebitelů, lékařů a výrobců. Systém hlášení – FAERS, je základní systém, používaný na sledování různých událostí, spojených s léky, který každý rok obdrží víc než 400 000 hlášení o vážných poškozeních či úmrtích, spojených s medikací léků. Všeobecné povědomí přitom vždy vycházelo z toho, že hlášeno je pouze cca 10% případů, z čehož vyplývá, že v USA každý rok utrpí čtyři miliony lidí vážné či fatální následky. Když se vezme v potaz variabilita jednotlivých léků a také další faktory, badatelé Institutu nakonec vypočítali, že se toto číslo blíží 5,7 milionu lidí. (Zdroj: AboutLawsuits.com, 19 December 2019, https://tinyurl.com/utl75wz)

Magnetické pole Země provádí něco velmi podivného 

Víme, že magnetické pole Země není přesně totožné se severním pólem na mapě světa. Podle "Národního úřadu pro oceány a atmosféru" (NOAA) se pohnulo od doby prvního měření o 1 400 mil. Stojí za zmínku, že zatímco rychlost je pozoruhodná, samotný pohyb pozoruhodný není. Magnetický severní pól nebyl nikdy stále na jednom místě díky pohybu  rozpuštěného železa v zemské kůře naší planety, což má vliv na to, jak se chová magnetické pole Země. Nicméně, vědci neočekávali, že magnetický severní pól se zvyšující rychlostí přibližuje k Sibiři. Poprvé v zaznamenaných dějinách dokonce překročil Greenwichský poledník - neviditelnou čáru, která určuje časová pásma. To může potenciálně způsobit chaos v globálních systémech, určujících polohu, při vojenských operacích a při dalších procesech, které se spoléhají na měření magnetického pólu.

Zjistilo se, že severní magnetický pól se posouvá směrem k Rusku rychlostí 34 míl za rok; nedávno zpomalil na rychlost 25 mil. „I když došlo k tomuto nedávnému zpomalení, pohyb je od roku 1990 mnohem rychlejší,  než tomu bylo kdy jindy v předchozích staletích“ řekl novinám "The Financial Times" specialista na geomagnetizmus Ciaran Beggan z Britského geologického průzkumu. "O změnách v zemském jádře, které to způsobují, toho moc nevíme“, dodal. Zpráva, publikována v časopise "Nature" tvrdí, že by to mohlo mít něco společného s hydromagnetickými vlnami v hloubi planetárního jádra. (Zdroj: Futurism.com, 18 December 2019, https://tinyurl.com/sknv9yu)

-pokračování-