Admirál Byrd a operace "HIGH JUMP"

Jaroslav CHVÁTAL & Allan deWALTON

Nyní po určité odmlce se opět vrátíme k admirálu Byrdovi a jeho operaci "HIGH JUMP" neboli "VYSOKÝ SKOK". Vzhledem k okolnostem je pochopitelné, že neexistují informace komplexnějšího charakteru vrhající na tuto problematiku větší porci světla. To co je oficiálně prezentované a k dispozici nemá valnou informační úroveň vzhledem k vysokému stupni utajení této podivné události. Přesto se po letech úmorné, piplavé a mnohdy poměrně dobrodružné práce podařilo získat fragmenty, které jsou přinejmenším překvapující.

Povězme si co o "Hihg Jump" již víme. V roce 1947 na pokyn tehdejšího nejvyššího velení Spojených Států je povolán do čela této přísně tajné operace Admirál Richard E. Byrd. Pro veřejnost a sdělovací prostředky bylo připraveno hned několik variant legendy, která ospravedlňovala jmenovanou operaci. Ovšem jak je již nyní zcela zřejmé, pravým účelem High Jump byla likvidace nacistické základny v Antarktidě, kde se velmi nebezpečným způsobem dál po II. světové válce počala vyvíjet eugenická společnost nesoucí ducha tzv. "Třetí Říše". Pro tuto nacistickou základnu se vžilo označení "Nový Berlín" a nebo také "Kóta 611". Velkým problémem který, jak se později ukázalo, Americká armáda a její velení silně podcenilo byl obrovský rozmach nacistické letecké technologie. Ta bylo reprezentována velmi výkonnými vzdušnými prostředky HANEBU I. až III. používající zcela výjimečný a pro svět nepochopitelný antigravitační pohon. Takže v roce 1947 admirál Richard E. Byrd vede na 4000 vojáků americké, australské, ale i anglické národnosti do bitvy, která nemá od konce II. Světové války obdoby. Bitva je vojenskými stratégy plánována zhruba na šest měsíců, ale již v počátcích se Byrd setkal s velmi tuhým odporem především ve vzduchu, kdy musel čelit atakům zvláštních objektů talířovitého designu. Po pěti týdnech zuřivé bitvy musel Byrd misi odvolat, aby alespoň zachránil co se dá.

( Poznámka Walton: Zdá se neuvěřitelné, že by tehdejší zpravodajská služba USA a dalších zúčastněných velmocí měla tak špatné informace o objektu útoku admirála Byrda. Je nasnadě otázka. Mola být operace "High Jump" předmětem nějaké daleko většího a komplexnějšího spiknutí a Byrd tak obětním beránkem? Existují konkrétní informace o tom, že celá řada tehdejších bolševiků, kteří byli nepohodlní v Sovětském svazu a kteří se stali součástí procesu vyhnání našli svůj úkryt v americké CIA a Pentagonu. Existují exaktní důkazy o tom, že tyto skupiny po dosažení strategicky významných pozic se intenzivně usilovaly o rozpoutání atomové války s Ruskem. Jenomže Rusové vyslali velmi silný alarmující signál v podobě vážného varování v duchu sestřelení celé řady amerických navigačních vojenských satelitů a letadel. Na první pohled by se zdálo, že idea v CIA přítomné KGB velmi ostře narážela na zdejší přítomnost německých nacistických špiček - viz. "Operace Paperclipe". Při hlubší analýze zjistíme, že tomu tak není. Jednoduše, díky mocnému faktoru kterým jsou finance. Vždyť například Rockefeller, který byl ekonomickým poradcem a expertem Antonyho SUTTONA finančně podporoval oba tábory, Bolševiky i Nacisty v jejich neuvěřitelném úsilí o nastolení globálního "Nového Světového Pořádku". To vše by v jistém ohledu mohlo osvětlit velmi časnou smlouvu mezi Hitlerem a Stalinem a také těsné spojenectví Adolfa Hitlera a Karl MARXE s Jezuity, ale také to, že Bolševická revoluce v Carském Rusku byla ve skutečnosti plánována v Bavorsku Německou tajnou službou, která k jejímu rozdmýchání vyslala do Carského Ruska svého agenta, kterým nebyl nikdo jiný než LENIN. Je třeba si uvědomit, že kořeny "Národního socialismu" mají hluboký globální kontext. Ve své podstatě levo-křídlé a pravo-křídlé politické teorie jsou ve svém dopadu velmi zkreslující. V logickém závěru lze říci, že extrém levicového systému inklinuje k liberalizmu a anarchii, kdežto extrémní pravicový systém inklinuje ke konservatismu a totalitarismu. Existuje vžitý názor, že jistá míra totalitarismu je nutná, aby nedocházelo k velmi nebezpečným anarchistickým společenským projevům. Jenomže ono to funguje i jinak. Například aby ospravedlnili totalitní převzetí USA potažmo světa elitní skupiny UN/NWO skrytě podporují anarchii, tak aby byly iniciovány národní konflikty a tím došlo k ospravedlnění některých realizace některých výkonných nařízení, případně stanného práva. Bolševičtí Socialisté asi jistě nebyli anarchisté totalitárního charakteru jako Nacističtí Národní Socialisté. Ve své podstatě skutečný Komunismus by byl kontrolou na zemí spojením dělníků a inteligence s tím, že výkonná síla by byla stejnoměrně rozložená mezi všechny. Lenin již od samého počátku věděl (a věděli to i jiní, že společnost není zralá k výkonu klasického typu komunistické vlády v tom pravém společenském slova smyslu. Byl to tedy záměr. Zneužití ducha pravého komunismu k ošálení prosté společnosti k nastolení zvláštního typu mocenské diktatury). A když se stalo, že bolševici ztráceli moc, syndrom "Rockeffeler" udělal přesně to, co oni dělali s Nacisty. Vzali jejich děti s puncem jejich filozofie a poskytli jim úkryt uvnitř jejich vojensko-industriální chobotnice. A tak v samém jádru nejsilnější vládou na Zemi je říše korporace, a to by potvrdilo i staré Biblické přísloví, že "láska k penězům je kořen veškerého zla". Když ortodoxní Řecké a Carské frakce začaly získávat jistý vliv mezi Ruskými Socialisty během II. Světové války, Římští fašisté rozhodli, proto aby se zvětšil tlak, že Nacisté mají napadnout Protestantské Řecké Ortodoxní nepřátelé v Jugoslávii - Srby. Balkánské státy se tak staly doslova ringem jak v I. Světové válce tak i ve II. Světové válce mezi soupeři vysoké politiky a náboženských frakcí. A Německo vždy stálo v centru dění. Vzpomeňme si jak se rozhodl Císař WILHELM stejně tak jako Adolf HITLER připomenout Římskou Říši. Není to nic překvapujícího, když uvážíme, že doslova rouhavě uvedl, že vyzvedl z úpadku starou Římskou Říši, která měla prý své centrum v Německu. Dnes je již jasné, že útoky na Americké vzdušné cíle nebyly pouze dílem Ruských bolševiků, ale i přeživši Nacistických sil a především sil mimozemského charakteru.

Invazní Byrdova skupina mířící do Antarktidy se sestávala ze tří bitevních skupin. Celý konvoj vyplul z přístavu v Norfolku a byl složen z následujících vojenských komponentů: Vlaková loď - ledoborec "NORTHWIND". Z ní udílel rozkazy sám admirál BYRD. Dále se v konvoji nacházela letadlová loď "PINE ISLAND", torpédoborec "BROWNSEN", letadlová loď "PHILLIPINES SEA", ponorka "SENNET", dvě podpůrné lodě vojenského námořnictva "YANKEE" a "MERICK", dvě cisternové lodě "CANISTED" a "CAPACAN", torpédoborec "HENDERSON" a protiletadlové lodě "CURRITUCK".

Jak již bylo zmíněno úderná síla se skládala především z armád USA, Anglie a Austrálie, ovšem co je velmi zajímavé, ale bohužel dnes již těžko ověřitelné, existují informace, které hovoří o tom, že se této přísně tajné mise účastnily také armády Kanady a Sovětského Svazu !!!

Dne 5. března roku 1947 vytiskly noviny "EL MERCURIO" ve městě Santiago v Chile zajímavý článek pod názvem " ON BOARD THE MOUNT OLYMPUS ON THE HIGH SEAS". Jde vlastně o interview s admirálem BYRDEM, které učinil redaktor novin pan LEE van ATTA. Byrd zde doslova sdělil cit.: "Je nezbytné aby Spojené Státy zavedly okamžitá opatření proti nepřátelským oblastem, tak aby se předešlo nové světové válce. Je hořkou realitou, že země Spojených Států byla několikrát po sobě atakována leteckými prostředky cizích sil, které svou schopností manévrovat a rychlostí pohybu budí úžas na těch nejvyšších vojenských i politických postech."

Když se Byrd po neúspěšné misi vrátil do Spojených Států byl okamžitě hospitalizován a nebylo mu dovoleno podniknout ani jednu tiskovou konferenci. I když po pravdě řečeno po tom co sdělil například v již zmíněném chilskému tisku není ani divu, že odpovědná místa zaujala tento postoj. V březnu roku 1955 měl být Byrd údajně pověřen vedením "OPERACE DEEPFREEZE", která byla součástí vědeckého výzkumu Antarktidy v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Jiné zdroje tvrdí, že již v roce 1957 Byrd zemřel a to za velmi podivných okolností.

My se v některém z dalších dílů tohoto seriálu k tajemství Antarktidy ještě vrátíme. Ovšem již nyní je zřejmé, že existuje celá řada očitých svědectví, které uvádí létající objekty nesoucí zřetelně a jasně svastiky resp. nacistický hákový kříž na svém trupu. Existuje také celá řada svědectví od unesených, kteří velmi přesně a rozhodně popisují existenci nacistických insignií ve vnitřním interiéru podivných letounů. Jsou to již dříve zmínění Barney a Bety HILLOVI, ale z nových případů můžeme uvést třeba svědectví pana Alexe CHRISTOPHERA, který ještě evidentně vyděšený a v posttraumatickém šoku se zapřísahával, že uvnitř podivného letounu viděl osoby v Nacistické uniformě a vedle nich pohybující se bytosti tzv. "reptiloidního" vzhledu. Další zajímavý příběh popisuje Američan REINHOLD SCHMIDT jehož otec pocházel z Německa. Schmidt se několikrát setkal, jak sám říká, s podivnými objekty, které měly na svém trupu zřetelné symboly nacistického hákové kříže. Dokonce prý několikrát hovořil s osádkou těchto objektů, která mluvila německy a byla oděná do černé vojenské uniformy. Zcela nezávisle Schmidt uvádí, že jednou byl takovou osádkou odvezen do nějaké podzemní základny v Antarktidě. O svém příběhu pak napsal knihu pod názvem "INCIDENT AT KEARNEY".

V roce 1959 tři velké a prestižní noviny na svých prvních stranách zveřejnily články o setkáních s objekty UFOs přičemž posádky těchto podivných plavidel byly popsány jako Němečtí vojáci. V roce 1960 se zprávy podobného druhu vyskytly v NEW YORKU a NEW JERSEY. V neposlední řadě hovoří o diskovitých lodích v prostoru s Německou osádkou i Julius a Ethel ROSENBERGEROVI stojící před soudem ohledně špionáže v souvislosti s atomovými zbraněmi. Tito dva měli evidentně přístup k supertajným informacím. O čem tedy hovořili? Uvidíme.