Registrujte se a začněte číst
Protože stáří geologické vrstvy nelze určit přímo, provádí se to pomocí zkamenělin nalezených v různých vrstvách. Ty se označují jako "vodicí fosilie", kterým se celosvětově přisuzuje stejné stáří a podle nichž se určuje stáří vrstev. Další možností je určit stáří podle poločasu rozpadu radioaktivních prvků, které se v hornině vyskytují. K tomu lze použít pouze prvky s velmi dlouhým poločasem rozpadu. Jedná se o uran, thorium, rubidium, samarium a draslík. Poločas rozpadu těchto prvků se odhaduje až na 100 miliard let. To však může být pravda pouze tehdy, pokud během těchto extrémně dlouhých časových úseků panovaly stále stejné fyzikální podmínky. Jak již bylo zmíněno, je to však velmi pochybné, a proto nelze s jistotou říci, zda lze pomocí poločasů rozpadu dosáhnout správného datování.