Štír   19.11.2017   Alžběta

SEVEROAMERICKÁ MOHYLOVÁ KULTURA (2)

26.10.17   Thomas Karl Dietrich
Thomas Karl Dietrich

Jak píše Dewhurst (na str. 11-12),  Powell vydal „papežský dekret“ o tom, že “je protiprávní používat pro historické účely jakékoli obrazové materiály, které by byly starší, než kdy došlo k objevu světadílu Kolumbem“.  Charles Doolittle Walcott, tajemník Smithsonova institutu v období 1907 - 1927, vytrvale prosazoval "Powellovu doktrínu", která se stala „oficiálním dogmatem“ institutu po celé 20. století. Všechny hlavní univerzity v USA byly nabádány,  aby se držely této nehorázné politiky a tak bylo znemožněno studovat skutečnou historii a dostávat granty či financování na opravdový výzkum mohylové kultury.


Rozšířění Smithsonovského dogmatu

Britský mineralog James Smithson (1765–1829), který v r. 1846 založil pozdější Smithsonův institut konstatoval: „Každý člověk, který svým pozorováním, výzkumem či prováděním pokusů přispívá ke znalostem lidstva, je cenným členem společnosti.“  Tedy, stěžejním posláním Smithsonova institutu bylo: být „institucí pro rozvoj a šíření vědomostí mezi lidi“, jak to ve své poslední vůli požadoval Smithson.

Dewhurst na str. 4-5 píše:

"Po občanské válce začal Smithsonův institut prosazovat politiku vyloučení všech důkazů o přímých cizích vlivech v Americe před Kolumbem… Jiní poukazují na expanzionistickou politiku, začleněnou do doktríny projevu osudovosti a přání zamlžit původ kmenů, které byly vytlačeny nebo zcela vyhubeny expanzí na západ. A jiní se domnívají, že se jednalo o bezprostřední náboženskou politiku, která byla přijata, aby se tím čelilo narůstajícím problémům s mormonským náboženstvím  a  jeho tvrzením, že v Americe  lze najít ztracené kmeny Izraele."

„ Všechny charakteristiky této politiky lze zpětně vysledovat k majoru Johnu Wesley Powellovi  a do doby 1879 -  1902, kdy vedl Smithsonův institut."

Powellova první zpráva tajemníkovi Smithsonova institutu z r. 1879 nese název: "O omezeních používání některých antropologických údajů“. Jedna z teorií, které Powell přijal, byla ta o progresivní evoluci, dle které byl každý "nový" typ člověka větší a chytřejší než ten předchozí. Další teorie, které se držel, byla rovnoměrně postupující historie, bez geologických katastrof. Také přijal teorii o Beringově zemském mostě.

Jak píše Dewhurst (na str. 11-12),  Powell vydal „papežský dekret“ o tom, že “je protiprávní používat pro historické účely jakékoli obrazové materiály, které by byly starší, než kdy došlo k objevu světadílu Kolumbem“.  Charles Doolittle Walcott, tajemník Smithsonova institutu v období 1907 - 1927, vytrvale prosazoval "Powellovu doktrínu", která se stala „oficiálním dogmatem“ institutu po celé 20. století. Všechny hlavní univerzity v USA byly nabádány,  aby se držely této nehorázné politiky a tak bylo znemožněno studovat skutečnou historii a dostávat granty či financování na opravdový výzkum mohylové kultury.

Závěrem Dewhurst běduje nad pokrytectvím Smithsonovců a jejich partnerů z akademického světa, kteří se tváří, že ve vědeckém a akademickém zkoumání nesnáší předpojatost, a  přitom žijí ve svých vlastních předsudcích a dogmatech. Konstatuje, že studenti a učenci žijí v nevědomosti své akademické indoktrinace a že jsme zhypnotizování svou vlastní nevědomostí, když věříme, že atomová anergie a digitální elektronika jsou zosobněním  vývoje lidstva. V závěrečném odstavci Dewhurst shrnuje: "Mýtické a prastaré příběhy jsou skutečné."

Zdroje na internetu jsou odrazem boje mezi informacemi a dezinformacemi. A přesto nesčetné novinové články a zprávy ze soukromých časopisů, zveřejněných dokumentů,  svědectví, průzkumů a vyšetřování z celé země za dobu 160 let poskytují solidní údaje.

Mapa mohyly ve tvaru hada, okres Adams, Ohio
(Zdroj: Squier a Davis, tabulka XXXV, naproti straně 96)

Hlavní klíč k tomuto hlavolamu typu víra versus nevíra pochází z postoje samotného jednorukého hrdiny občanské války a pozdějšího objevitele řeky Colorado a Grand Canyonu v letech 1860 -1870, majora Johna Wesley Powella, který si domyslel teorie o lidech a klimatu. Když americký kongres v r. 1862 odsouhlasil první zákon o záboru půdy, který zaručil každému usedlíkovi 160 akrů (650 km2) půdy, stala se půda na Západě přístupná všem. Nicméně, Powell oprávněně argumentoval, že v sušších prérijních oblastech středozápadu a velmi suchých západních státech se stane zemědělství činností, odsouzenou k zániku a že to zavdá příčinu k právním sporům ohledně práva na vodu.

Powell, protože si přál, aby byla expanze na Západ kontrolována, bojoval proti kongresu, železničním společnostem, proti zájmu o získání půdy na Západě, což skončilo jeho porážkou a vyčerpáním. Proto si posléze našel útočiště ve Smithsonově institutu. Jako vedoucí etnologické kanceláře v institutu v období  1879 -1902 a ředitel Geologického průzkumu USA v letech 1881–1894 byl Powell nejmocnějším vědcem v zemi.  Ve své nové a velmi nepříslušné kariéře kurátora muzea se rozhodl pro jednoduchost a bezpečí. Prohlášení ohledně hranice, týkající se doby před Kolumbem mu přineslo intelektuální poklid a osvobození od konfliktů.

Utajování existence velkých populací obrů, jejichž obrovské kostry byly údajně nalézány po celém území od jednoho oceánu k druhému, bylo zjevně medvědí službou pro antropologii, přírodní vědy, historii a filozofii. V literatuře se od starověku, včetně Bible, irské Lebhar Gabhála éireann a hindské Ramajany, hovoří o obrech. A existují stovky zpráv z téměř všech států USA o kostrách velkých od 2 do 4,5 m. Tyto objevy ovlivňují všechny vědy, protože obsahují informace, které jsou mimořádně důležité pro formulování přesvědčivých teorií o lidstvu, životních cyklech a přírodě, o pokroku a devoluci, o vzestupech a pádech civilizací.

 

Vesmírný řád stavitelů mohyl

Celý život jsem strávil shromažďováním faktů z bájí a tradic, jakož i z astronomie, abych vytvořil kosmologicko-chronologické modely, s jejichž pomocí by šlo porovnat cykly zvířetníku, staré báje, geografické údaje a podnebí. Tyto modely ukazují, že údolí Mississippi  a východní pobřeží Ameriky se nacházejí pod nebeským znamením Štíra  a Střelce a pod vládou Marsu a Jupitera. Populace obrů v této zeměpisné oblasti dávají za pravdu značné části mých výzkumů.

Monumentální pyramidy v Egyptě a obrovské kameny na Chrámové hořeJeruzalémě a  v Baalbeku – místě s největšími přivezenými kameny na světě, byly postaveny pod vlivem Ryb a Býka (pod vládou Jupitera a Marsu) a poskytují příběh a tradice o obrech. Podle mého názoru je zadržování historických informací stejné, jako falšování a ničení historických informací. Stavitelé mohyl dokázali tvořit obrovské dizajny a přesně vyměřit úhly čtverců, kruhů a čtyřúhelníků různých tvarů v posvátných číslech ve stopách, palcích, sázích, furlonzích a mílích a znali Ludolfovo číslo π jako  44/14. To vše ukazuje na dokonalé spojení s naší vlastní vědeckou kulturou. Mnoho velkých čtverců a kruhů zabíralo plochu 27 akrů (1 176 120 stop), což ukazuje jejich dovednost počítat v milionech. To, jak vytyčili hlavní body, které jsou teď všechny odkloněny o 2 až 5 stupňů od severu naznačuje, že stavitelé mohyl zřejmě postavili tato svá díla před mnoha desítkami tisíc let.

Mnohé tyto plány jsou, co se týče rozvržení, dokonale podobné a dokonce i když jsou ty stavby menší nebo větší, udržují si stejné proporce. Na mnoha místech jsou podobné obrovské čtverce a kruhy a stále dokola se tam opakují kosmologická čísla. A jak jsem již zmínil, stavitelé mohyl dokázali vypočítat dokonalý kruh o obvodu  4/5 míle. Stavby v Newarku jsou tak složité, že je nelze popsat, aniž bychom se odvolali na plánky místa (viz mapka). Squier a Davis shrnuli početné výzkumy velkých staveb stavitelů mohyl a píšou (na str. 82): "Ať měli jakéhokoliv boha a jakoukoliv víru, mezi jejich charakteristiky patřily řád, symetrie a dizajn.“

-pokračování-


(c)2017 Thomas Karl Dietrich
(c)2017 Matrix Consulting s.r.o.
(c)2017 Translation: Želmíra Klichová

Všechna práva vyhrazena. Materiál není povoleno bez písemného souhlasu společnosti Matrix Consulting s.r.o. jakýmkoliv způsobem publikovat, rozšiřovat či rozmnožovat, a to ani jeho část.

Foto: Archiv autora

oblíbenost článku   hlasování   nejhorší 1 slabý 2 slabý 3 podprůměrný 4 průměrný 5 průměrný 6 nadprůměrný 7 velmi dobrý 8 velmi dobrý 9 nejlepší 10 9 (3 hodnocení) zobrazeno: 727x (dnes: 11x)

Článek je součástí seriálu "SEVEROAMERICKÁ MOHYLOVÁ KULTURA"

Mississippská mohylová kultura - zemědělská kultura v Severní Americe 700 – 1700, vyvinutá z lesní kultury Severní Ameriky (viz též adenská kultura a hopewellská kultura), rozšířená po celém východě Severní Ameriky. Její nositelé pěstovali kukuřici, fazole a tykve, obývali velké vesnice a budovali mohutné tzv. chrámové mohyly s obřadními stavbami na vrcholových plošinách (Cahokia, Illinois). Tvarově bohatá keramika, v pozdní fázi černá leštěná s rytou výzdobou, užitou i na lasturách a měděných destičkách. Ve Wisconsinu figurální náspy (effigy mounds).

Tento materiál podává alternativní pohled na jednu z doposud nevyřešených hádanek Spojených států. Mohylová kultura severoamerického kontinentu patří rozhodně do této kategorie.




přednášky, kurzy a školení Jaroslava Chvátala

Kalendář akcí

Listopad
2017
Po Út St Čt So Ne
    01 02 03 04 05
06 07 08 09 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30      

přednášky
kurzy a semináře
letní týdenní semináře
speciální akce
více akcí v jeden den

přijímané platební karty
statistika TopList


odebírat RSS RSS 2.0

"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu". (Listina základních práv a svobod České republiky)

Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce. Přebírání písemného či obrazového materiálu je možné pouze se souhlasem vydavatele. Platí pro materiály podléhající čtenářskému poplatku. © Matrix-2001.cz, Jaroslav Chvátal
webdesign Vendys graphics