NORSKÁ VLÁDA VYBUDUJE ARCHU PRO PŘÍPAD GLOBÁLNÍ KATASTROFY

       Norská vláda nepodceňuje možnost, že naši planetu v dohledné budoucnosti postihne globální katastrofa. Aby zmírnila riziko, že při celosvětové pohromě budou zničeny veškeré pozemské zdroje potravin, rozhodla se vybudovat archu. Pro výstavbu si vybrala pískovcovou horu na Špicberkách, v níž vyhloubí "jeskyni soudného dne". Ve vzniklých prostorách umístí semena dvou milionů druhů zemědělsky využitelných plodin. "V jeskyni mají být umístěny vzorky veškerého materiálu, který je v současné době sbírán po celém světě," sdělil novinářům jeden z autorů projektu Geoff Hawtin.

      Zahájení výstavby je naplánováno na rok 2007. Špicberské ostrovy se nacházejí 960 kilometrů od severního pólu, norská vláda proto doufá, že zmrzlá půda a metr silné zdi ze železobetonu by v jeskyni měly udržet stabilní teplotu pod bodem mrazu a měly by ji současně poskytnout ochranu před mechanickými vlivy. Vstup do archy bude uzavřen dvojicí vzduchotěsných a proti výbuchu maximálně jištěných dveří.

     Místo nebude trvale střeženo lidskou posádkou. "Hory jsou hlídány ledními medvědy," poznamenal v rozhovoru pro New Scientist Cary Fowler, ředitel nezávislé mezinárodní organizace Global Crop Diversity Trust (GCDT).

    Archa by měla bez úhony přečkat případnou jadernou válku nebo přírodní pohromu globálního rozsahu. "Kdyby došlo k tomu nejhoršímu, toto místo by umožnilo světu obnovit na planetě zemědělskou produkci," dodal Fowler.

    Projekt počítá s každoroční výměnou vzduchu v arše. Zásah by měl být prováděn v zimě, kdy se teploty na Špicberkách pohybují kolem minus 18 stupňů Celsia. I v případě, že by do světového vývoje zasáhla nějaká katastrofa a úkryt by zůstal ponechán svému osudu, zmrzlá půda by byla dostatečnou zárukou pro dlouhodobé zachování klíčivosti semen. Dokonce i v případě zrychlení globálního oteplování by trvalo mnoho desetiletí, než by změna vnějších podmínek ovlivnila teplotu uvnitř archy.

    Norská vláda měla podle svého tvrzení v úmyslu realizovat tento projekt už v 80. letech minulého století, ale územní spory se Sovětským svazem ji to nedovolily.

(c) Libor Kukliš