"BIZARNÍ MOST OSUDU SPOJUJE STAROVĚKÉ INKY SE STŘEDNÍ EVROPOU A ČESKÝM NÁRODEM" + KOMPLETNÍ LEGENDÁRNÍ RODOKMEN INCKÉ KRÁLOVSKÉ DYNASTIE

Předehra

V roce 1946 se v prostředí polského hradu Niedzica, který se nachází nedaleko řeky Dunajec při polsko – slovenských hranicích objevil jakýsi Andrzej  Benesz. Ve svých rukách držel materiál, který bychom mohli nazvat testamentem. Tento dokument získal jeho otec z krakovského kostela Svatého kříže.

Andrzej Benesz ve chvíli, kdy stál na hradním nádvoří, měl k dispozici dostatek informací k tomu, aby byl zcela přesvědčen o tom, že právě v těchto místech se musí nacházet důkaz, že legenda se kterou byl již dříve obeznámen, nelže. Naopak, je pravdivá a co víc nese sebou tajuplné poselství z daleké prastaré bájné říše Inků.

Benesz ale není na hradě sám. Společně s ním v kruhu stojí řada svědků Je těsně po II. světové válce a proto není překvapením, že se na místo dostavil i velitel místní milice a vysoký důstojní pohraniční stráže. Od kamenných hradeb se odráželo hrobové tichu, které jen umocňovalo ponurou atmosféru. Ve tvářích všech přítomných bylo patrné napětí.

„Pánové, můžeme se do toho pustit,“ hlesl Andrzej Benesz a několik přítomných postav němě pokynulo. Všichni se ihned vydali po strmém kamenném schodišti, které vedlo do horní části hradu. „Myslím, že by to mělo být přesně tady“, ukázal Benesz na posledních schod před velkou portálovou bránou. „Musíme ten schod dostat pryč. Pomůže mi někdo?“

V následující vteřině přistoupili k Beneszovi další dva lidé. Trvalo asi deset minut, než se jim společnými silami podařilo kamenný schod odvalit. Beneszovi prakticky ihned padl pohled na mírnou prohlubeň v hlíně. Doslova se zatajeným dechem zíral na artefakt, který s konečnou platností potvrdil to, co doposud mohl pouze tušit. Natáhl ruku a pevně TO sevřel ve své dlani. Čas se jakoby zastavil…..

Testament Inků

Abychom mohli náležitě docenit události, ke kterým došlo v roce 1946 na hradě Niedzica, budeme se muset vrátit v čase zpět. Průvodcem nám bude investigativní novinář Alexander Rowinski, který se rozhodl