LIDSKÁ DNA, HYPERDIMENZIONÁLNÍ BRÁNY A MECHANIKA VZESTUPU (4)

V tomto ohledu bych chtěl připomenout velmi zásadní práci buněčného biologa dr. Glena Reina, které během svých velmi náročných experimentů zjistil a poté i opakovaně doložil, že hněv, strach a podobné negativní emoce mají schopnost vytvářet kompresní jevy uvnitř molekuly DNA. Na druhou stranu takové emoce, jako radost, vděčnost, nadšení vyvolávají uvnitř molekuly DNA stavy výrazného uvolnění.

Výše uvedené efekty byly realizované na vzorcích a to do vzdálenosti až 800 metrů ve všech směrech od odesilatele příslušné emoční energie. Po pravdě řečeno, v Rusku byly tyto a další podobné experimenty prováděny o mnoho let dříve.

Ve své podstatě předznamenaly pozdější výsledky Reinovy a prokázaly, že lidská emoční a mentální energie může být nelokálním způsobem použita k ovlivnění, resp. modulaci fyziologických procesů u vzdálených lidských cílů. V podobném duchu například funguje i přenos telepatických zpráv.

V další sérii experimentů měl dr. Rein k dispozici speciální zařízení, které se svou povahou, do určité míry, podobalo elektrokardiogramu. Prostřednictvím tohoto zařízení bylo možné sledovat nástup aktivace torzního pole v energetickém prostředí čtvrté čakry a v přímé časové synchronicitě pak i účinky energií vyvěrajících ze srdečního centra na vzorky lidské DNA, které pocházely z jiných těl, než bylo tělo energetického působce. Nejvýraznějších účinků bylo dosaženo ve chvíli, kdy působce byl schopen přirozeným způsobem, se naladit na energie lásky.

Lze tedy konstatovat, že výzkum dr. Reina poprvé v novodobé historii prokázal exaktní vysoce pozitivní vliv „frekvence energie lásky“ na prostředí lidské DNA. Praktickým způsobem, se tak potvrdilo to, co se do té doby prezentovalo ryze na teoretické úrovni.

Po několika letech převzal po dr. Reinovi štafetu jiný známý výzkumník – Lew Childre, který potvrdil, že aktivní účinky evokovaného torzního pole v prostředí čtvrté čakry srdeční lze objektivně zaznamenat až do vzdálenosti do 700