TAJEMSTVÍ ĎATLOVA PRŮSMYKU (4)

Sněžný muž

Možná to bude znít podivně, ale verze o výskytu reliktního humanoida v blízkosti stanu na první pohled vysvětluje mnohé. I panický útěk turistů - bylo by asi těžké zůstat klidným při pohledu na tento třímetrový zjev a navíc tato bytost prokázala v řadě případů schopnost dálkového působení na psychiku člověka. Odpovídal by tomu i charakter zranění. Podle člena ruského združení kryptozoologů Michaila Trachtěngerce to vypadalo, "jako by je někdo opravdu pevně objal". A proč na místě nebyly objeveny stopy bytosti?

Ale vždyť i stopy mladých lidí byly velmi těžce čitelné - zapracoval nanich vítr i sníh! A ohromné otisky tlap sněžného muže by musely být po měsíci už neostré a v důsledku toho zaměněny za návěje nebo vystupující kameny zasypané sněhem. Krom toho pátrací skupina se zaměřila na hledání stop lidí a mohlo se tedy stát, že netypickým otiskům prostě nebyla věnována pozornost. Ale této verzi neodpovídají minimálně dvě důležité okolnosti.

První z nich je známá každému, kdo se problémem reliktního humanoida zabýval. Jde o to, že pro udržitelnou existenci biologické populace je třeba, aby její počet neklesl pod minimální hranici 100 - 200 kusů. A v podmínkách severu Sverdlovské oblasti - kraje v nedaleké minulosti velmi bohatého na známá nápravně-pracovní zařízení a nyní pokrytého spoustou turistických tras - si lze jen těžko představit, že by taková populace zůstala bez povšimnutí.

A zadruhé - i kdyby do stanu v noci vtrhl jen obyčejný vlk nebo medvěd a přinutil tak turisty zachránit se útěkem, ti by se, nemajíce zbraně, rozhodně nechtěli vrátit do stanu potmě, kdy není možné z dálky zjistit, zda zvíře už odešlo, nebo zda se ještě pohybuje někde v okolí. Tím spíš, pokud je člověk zraněný. V tom případě je mnohem bezpečnější strávit noc u ohně, který by nezvaného hosta zastrašil. A jak jsem už uvedl, svítání se mládež už nedožila...

O tom, co se mohlo stát

Pokud vrháš výzvu divoké přírodě, ať už z vlastní vůle nebo kvůli plnění pro