Tajemství třináctého znamení zodiaku a odkaz tajemného manuskriptu (2)

Mýtus je neuvěřitelně zajímavý mnohovrstevný produkt obsahující někdy až bizarním způsobem uložené důležité informace, které mají právo odhalit pouze ti, kteří umí proniknout do tajemství struktury a výstavby takového mýtu. V našem případě (i když to na první pohled nemusí být vůbec patrné) prostě nelze dost dobře oddělit příběh o Asklepiovi – Léčiteli a příběh o Orionu – Lovci. Z hlediska astronomického je vskutku zajímavé, že tato dvě souhvězdí nejsou nikdy na obloze vidět současně a i díky tomu máme k dispozici mýtus, který tuto situaci vysvětluje.

Podle tohoto mytického příběhu byl Orion skvělý, ale zároveň vychloubačný lovec, kterému žádná „lovecká hra“ nemohla uniknout. To velmi hněvalo Juno, která byla manželkou Dia (Jupitera). Jednoho dne, když Orion spal, přikradla se k němu Juno a nechala ho uštknout štírem do paty nohy. Naštěstí byl na blízku Asklepios, který využil své bohaté zkušenosti léčitele (jak víme, navíc se specializoval i na hadí jedy) a přivedl Oriona zpět k životu.

Existuje samozřejmě i dřívější čili egyptská verze tohoto mýtu, ve kterém zase Horus, syn Osirise (Orion) měl potíže se štírem. V nouzi nejvyšší však mocnými kouzly přispěchala na pomoc jeho matka Isis, a tak svého syna zachránila před neodvratnou smrtí. Tato situace zase naopak rozhněvala Hádese (Pluto) – boha podsvětí, který si stěžoval na to, že pokud lidští léčitelé mají moc nad smrtí, jeho království zůstane věčně prázdné.

(Na tomto místě bych si dovolil připomenout, že nad mnohostí jmenné božské personifikace je třeba spatřovat především vysoké inteligence tzv. „prvního aeonu“, které se lidské bytosti v reálné skutečnosti zjevují jako kosmické principy či zákony).

Na stížnost Hádese musel zareagovat Zeus, který jak Oriona tak Asklepia ukotvil na nebeské klenbě v podobě výše uvedených dvou souhvězdí. Orion na jedné straně oblohy a Asklepios, resp. Hadonoš (třinácté znamení) na druhé straně oblohy. A tak ve chvíli, kdy hvězdy souhvěz