Fenomén jménem Dan Brown: "Ztracený symbol - ztracená mysl"

Do námětu knihy Ztracený symbol (The Lost Symbol) je vetkaný příběh novodobého zkoumání mysli, takového, o kterém se stěží dočtete v populárních vědeckých časopisech či médiích, i když by mělo být často na prvních stránkách novin po celém světě.

„Ztracený symbol“ se okamžitě stal, při nákladu pět milionů kusů, nejprodávanější vázanou knihou pro dospělé všech dob. Největší pozornost při vydání knihy upoutaly zednářské náměty, jimiž je příběh protkán, a očekávalo se, že právě to vytvoří potenciální kontroverzi. Existuje zde ale daleko zajímavější a větší děj, který vytváří skutečné jádro příběhu: skutečnost, že moderní věda udělala pokroky, které odhalují pohledy na posmrtný život, podstatu reality, ne-li Boha.

Svým, nyní typickým, stylem, poukazuje Brown na začátku knihy, že Ústav noetických věd (Institute of Noetic Science, IONS) je skutečnou organizací. Ústav byl výtvorem astronauta Eda Mitchella, (obr. vlevo) který založil IONS poté, co ve vesmíru zažil hluboké spirituální zjevení. Poté, co se prošel po Měsíci, si uvědomil, že další hranicí k prozkoumání, je mysl a lidské vědomí. Proto v roce 1973 založil tento ústav. Samotné slovo „noetic“ je odvozeno od řeckého „nous“ – slova, které Řekové používají pro druh vědění, které je získáno osobním odhalením, obvykle zasvěcením do tradice neznáma.

Od roku 1973 se ústav zabýval průkopnickým výzkumem a snažil se zakotvit studium vědomí pevně v oblasti „normální vědy“, která dává ruce pryč od takovýchto témat. V knize Ztracený symbol (viz. obr. dole uprostřed) uplatňuje Brown jeden smyšlený příklad toho, jak je hodnocena lidská duše, když opouští tělo zemřelého. Skutečností je, že pravda je mnohem zajímavější, než tento příklad, a Brown to ví a poukazuje na to, i když to nezdůrazňuje přímo.

Na začátku knihy Brown zmiňuje knihu Lynne McTaggart z roku 2007, „The Intention Experiment“ s podtitulem „Použijte své myšlenky, abyste změnili svět“. Toto je ve skutečnosti hlavní vzkaz, který Brown sděluje svým čtenářům. V celé knize tvrdí, že lidská myšlenka je schopná ovlivnit a změnit fyzickou hmotu, za předpokladu, že tuto myšlenku správně soustředíme. Je to v podstatě základní princip kvantové fyziky, který říká, že lidské vědomí – myšlenka – určuje výsledek toho, co se v naší realitě děje. Brown by se dal parafrázovat takto: jestliže jsme schopni „účelově zaměřené myšlenky“, „jsme pány našeho vlastního vesmíru“. Nebo: „Žijící vědomí je jakýmsi způsobem vlivem, který mění možnost něčeho v něco skutečného.“

První kniha Lynne McTaggart:  „The Field“ (Pole), vydaná v roce 2001, se zaměřovala na takzvané Zero Point Field (pole nulového bodu), (viz. obr. dole uprostřed) což znamená, že veškerá hmota ve vesmíru je propojena na subatomární úrovni prostřednictvím stálého reje výměny kvantové energie. V 70. letech objevil fyzik Hal Puthoff, že konstantní výměna energie veškeré subatomární hmoty s polem nulového bodu zodpovídá za stabilitu atomu vodíku a stabilitu veškeré hmoty. Odstraňte „pole“ a veškerá hmota se zhroutí. Vesmír by prostě přestal existovat.

Lynne McTaggart definovala vědomí jako „látku mimo hranice našeho těla – vysoce uspořádanou energii se schopností změnit fyzickou hmotu.  Zdálo se, že namíření myšlenek na cíl bylo schopné změnit ústrojí, buňky a dokonce celé mnohobuněčné organismy, jako například lidské bytosti.“ Zdůraznila tedy, že vědomí není vedlejším produktem evoluce, ale základem vesmíru: myslíme, tedy vytváříme realitu.

Opravdu, největší vědecká revoluce 21. století bude pravděpodobně vycházet z vědeckých experimentů založených na kvantové fyzice a zkoumání vědomí, což přiblíží vědu náboženství, a bude adresovat právě ta témata, která Brown specifikoval: smrt, Boha, atd. Tato revoluce je blíže, než si myslíme, a než by tradiční vědci a většina náboženských vůdců chtěla věřit.

Brown na to poukazuje a jiní, jako McTaggart, podali celkový pohled na výzkum tohoto tématu. Mnohé z původního výzkumu se odehrálo za zavřenými dveřmi přičleněných organizací CIA nebo v málo známých výzkumných zařízeních, jako v Ústavu noetických věd, či v Esalen institutu – ačkoliv ten Brown ve své knize nezmiňuje. Pravdou je, že je nyní prokázanou skutečností, že CIA v celé své historii experimentovala s myslí, někdy i kvůli méně vznešeným cílům. Byly to tyto experimenty „ovládání mysli“, z nichž nejznámější je projekt MK-ULTRA, na které v roce 1975 americký Kongres upozornil veřejnost v dozvucích aféry Watergate. Ale již v roce 1973 nařídil ředitel CIA Richard Helms zničení všech spisů tohoto projektu, což znamená, že zrekonstruovat skutečný rozsah desítky let dlouhých tajných vědeckých experimentů na amerických občanech bylo prakticky nemožné.

Z dostupných důkazů shrnul senátor Ted Kennedy, (viz. obr. vpravo) jak „zástupce ředitele CIA odhalil, že více než třicet univerzit a institucí se podílelo na ‚rozsáhlém testovacím a experimentačním’ programu, který zahrnoval tajné testy drog na nic netušících občanech ‚všech sociálních skupin, vysokých i nízkých, rodilých Američanech i cizincích’. Několik těchto testů zahrnovalo podání LSD ‚nic netušícím jedincům ve společenských situacích’. Tyto činnosti měly za následek nejméně jedno úmrtí, a to Dr. Olsona. Sama agentura připustila, že tyto testy měly jen malý vědecký smysl. Agenti, kteří prováděli sledování, nebyli kvalifikovanými vědeckými pozorovateli.“

Ačkoliv CIA trvá na tom, že od experimentů typu MK-ULTRA bylo upuštěno do počátku 70. let, vysloužilý pracovník CIA, Victor Marchetti, v roce 1977 uvedl, že to není pravda.
Dan Brown se v knize „Ztracený symbol“ nedotýká těchto experimentů kontroly mysli, ale zdůrazňuje jiný projekt CIA, který se uskutečnil v 70. letech, a který se soustředil na mysl: remote viewing (mimosmyslové vnímání na dálku).

Tento projekt se zabýval otázkou, zda je možné získat informace, které nešlo získat technickými prostředky. Projekt byl zadán společnosti Stanford Research International (SRI) a vedli jej Hal Puthoff a Russell Targ, dva kvalifikovaní vědečtí pozorovatelé. V dalších letech převzala projekt zpravodajská služba ministerstva obrany a pokračovala v něm, jako v přísně tajném. Když byla existence tohoto projektu v roce 1995 odtajněna, bylo to doprovázeno značnou měrou – pečlivě vytvořeného – zesměšňování veřejností, takže význam hlavních závěrů projektu by snad mohl být přehlédnut. Těmito závěry bylo, že mysl byla skutečně schopna „vidět“ věci, které nebylo možné zpozorovat satelitem ani jinými prostředky, včetně poloh jaderných ponorek, a mnohem více.

Skutečně bylo po odtajnění řečeno, že mimosmyslové vnímání na dálku funguje; „problém“ bylo, že CIA tvrdila, že záměrem studie bylo také zjistit, „jak“ funguje a tento „problém“ se nepodařilo za více než dvacet let výzkumu vyřešit. Proto tvrdili, že bylo nejlepší projekt ukončit. Ale stejně tak jako existuje polemika o tom, zda byly projekty na ovládání mysli ukončené, kdy CIA uvedla, nebo ne, zůstává také otázkou, zda CIA, nebo jiné frakce amerického zpravodajství, opravdu zastavily činnost svých jednotek pro mimosmyslové vnímání na dálku.

Konec konců, sami se shodli na tom, že tyto jednotky byly pro zpravodajství jistým přínosem, tak proč by měla jejich činnost skončit?

Nakonec se Brown mrkne na takzvané „ohýbání lžic“ – což je jasný odkaz na Uri Gellera (viz. obr. vlevo) – byl to vlastně Uri Geller, kdo byl přivezen z Izraele do Spojených států, s plným souhlasem izraelské zpravodajské služby Mossad a CIA, a jako součást projektů mimosmyslového vnímání měl být testován ve společnosti SRI. Když Geller odešel z projektu, stal se brzy známý svým ohýbáním lžic a nyní se považuje za součást zábavního průmyslu. Ale nyní odtajněné vědecké experimenty v SRI ukazují, že během pokusů byl Geller schopný ovládat počítače – na některých z nich byly nainstalovány vojenské aplikace – stejně jako předvést při četných příležitostech sílu mysli, včetně řízení se zavázanýma očima. Takové projevy opakovaně přesvědčily zúčastněné fyziky v SRI a dalších laboratořích, že mysl je skutečně pánem reality – a tak je dokázán základní princip kvantové fyziky.

Samozřejmě, že CIA nebyla jediná, kdo mysl studoval. K velmi zajímavým závěrům došel Fritz-Albert Popp, který byl první, kdo objevil, že veškeré živé věci vydávají maličký proud světla. Sám Popp skutečně určil, jak malé frekvence jsou převážně uloženy a vydávány z DNA buněk. K tomuto závěru došel také antropolog Jeremy Narby, když studoval DNA a způsob, jakým se byli šamani, jak se zdálo, schopni dostat k informacím, které nebyly „obyčejným“ smyslům dostupné… tedy stejné zjištění jako v pokusech CIA o mimosmyslovém vnímání.

Gary Schwartz a Kathy Creath následovali ve stejném duchu a byli také první, kdo ukázali, že z živé věci vychází světlo: list pelargonie. Od té doby byli i druzí schopni ukázat, jak z léčitelových rukou proudí světlo. Lynne McTaggart tvrdí, že „pokud jsou myšlenky generovány jako frekvence, je záměr léčit dobře uspořádaným světlem.“
O krok dále to posouvá práce britského vynálezce Harryho Oldfielda, který vytvořil fotonové fotoaparáty.

Tyto nástroje jsou schopné vyfotit fotony, částice světla, které jsou všude, ale nelze je vidět pouhým okem. Jeho výzkum ukázal, jak je korunní čakra drogově závislé osoby zcela „otevřená“, „prosakující“ energii a jak lze vidět, jak se energie během meditace, zvláště pak během skupinových meditací, stává organizovanější. Skupinové meditace mají vliv zvláště na ty jedince ve skupině, kteří opravdu vědomě meditovali a jen tam „neseděli“. Jiný výzkum ukázal, že koncentrované přemýšlení skupiny má exponenciální účinek, má daleko větší vliv než když se členové skupiny soustředili na individuální bázi.

Toto všechno potvrzuje to, co určila McTaggart a mnoho dalších: aby byl účinek nejsilnější, musí být léčitel nebo odesílatel „uspořádaný“: musí být soustředěný, musí věřit, být motivován a soucitný. McTaggart také odkazuje na Love Study, kterou provedla Elizabeth Targ spolu s Marilyn Schlitz z Ústavu noetických věd, a zejména s jedním z jeho stálých výzkumníků, Deanem Radinem.
 

Závěr byl, že „záměr je perfektní projev lásky. Dvě těla se stanou jedním“.

Tento objev má obrovský dopad na koncepci nyní známou jako „spřízněné duše“: jak na úsvitu času, se „jedna duše“ - jedno vědomí – bijící jako jedno, rozhodlo rozdělit a ztělesnit ve dvou tělech - něco, co již bylo zdůrazněno ve spisech řeckého filozofa Aristotela. A i když Brown nezdůrazňuje pojem spřízněných duší, tvrdí, že záměr je naučená dovednost a tvoří chybějící článek mezi moderní vědou a starodávným mysticismem… čehož je Aristoteles ukázkovým příkladem.

Stručně řečeno, dnes vědci akceptují - někteří neochotně – že fyzická hmota není pevná a stabilní.

Na kvantové úrovni se realita podobá neustálenému želé. Žijící vědomí je nějakým způsobem vliv, který mění možnost něčeho, v něco skutečného. Jak to funguje, je podružné; funguje to. Tečka. A to je hlavní sdělení, které se Brown snaží předat v této knize, a které bychom se měli dozvědět co nejdříve, a „Ztracený symbol“ jej snad pomáhá šířit.

 „Vesmír je demokratický a participativní“. Vytváříme realitu, což je úloha svobodné vůle ve vesmíru: Boží plán je potenciál, a my jej prokazujeme. „Vypadá to, že každý pohyb, který uděláme, pociťují lidé kolem nás.“ ---- Lyne McTaggart

Brown nepoužívá práce Puthoffa, Schwartze nebo Poppa, ale místo toho využívá historické příklady, jako např. prohlášení:

„Za tajemstvím přírody zůstává něco jemného, nehmotného a nevysvětlitelného. Úcta k této síle přesahující vše, co můžeme pochopit, je moje náboženství.“ ---- Albert Einstein

Děkan Národní katedrály ve Washingtonu vysvětluje, jak moc modlitby a motlitby za uzdravení, mohou způsobit zázraky. Aniž by to bylo příliš explicitní, tvrdí, že Ježíš nebyl jedinečný v tom, že byl schopen provádět zázraky. Brown tvrdí, že každý jednotlivec má potenciál vytvořit zázraky:
 

„Otázkou není, zda Bůh prostoupil člověka velkou mocí… ale, jak tuto moc osvobodit.“

Cituje Ježíše Krista, „Království Boží je ve vás“, ale také z jiných náboženství, jako například „Poznej sebe sama“ (Pythagoras) nebo „Nevíte, že jste bohové“ (Hermes Trismegistos).

Ale jakkoli kontroverzní a propagátorský Brown je, celé jeho dílo nikdy nebylo originální. Jako takový, není Brown první, kdo si hraje ve svých románech s „intencí“. Jiná autorka bestselleru, Kathleen McGowan, vzala pojem mysli a záměru mnohem dále, konkrétně v roce 2009 své knize „The Book of Love“ (Kniha lásky). McGowan upozorňuje na hieros gamos (posvátný sňatek), ve kterém se dvě spřízněné duše spojí ve „posvátném manželství“, kdy si je úmyslně přáno, aby se konkrétní duše zrodila v těle, která je vytvořeno jeho dvěma rodiči v sexuálním aktu.

Ačkoli to může znít jako krajnost, existuje mnoho příkladů, jak z mytologie (Isis a Osiris tvořící Hora - Horus), stejně jako z historie (jak popsal Archie Roy v knize The Eager Dead), že se jedná o primární mystickou tradici, používanou nejméně z doby egyptské až do dnešních dní. Podtrhuje, že staré mystické tradice – na které Brown ve své knize často poukazuje – si byly dokonale vědomé moci záměru, a používaly ji na vše, co považovali za posvátné: zda vytvoření božského potomstva, či četných církevních památek, které vidíme, ať již to jsou egyptské chrámy či gotické katedrály, jako Chartres.

Jak již bylo zmíněno, v knize Brown řeší, jak jsou také víra a vůle zásadní pro vytváření zázraků, a tento námět také prozkoumává McGowan v knize „The Source of Miracles“ (Zdroj zázraků), ve které tvrdí, že po velmi dlouhou dobu věřila - tak jako mnozí jiní - že zázraky, způsobem, jakým byly popsány v Bibli, byly alegorie… dokud se nestal opravdový zázrak a ona si neuvědomila, že v dosahu každé lidské bytosti existují skutečné zázraky. A co je zapotřebí k vytvoření zázraků? Soustředěná myšlenka a „aplikované myšlení“, k odemknutí božského potenciálu, který sídlí v každém z nás.

Kniha „Ztracený symbol“ je součástí vlny knih, ať již vědeckých, románů nebo svépomocných, které nyní začínají upozorňovat jak, téměř sto let poté, co kvantová fyzika navrhla, že vědomá myšlenka je středem naší reality, jsme skutečně pány svého vlastního vesmíru. Otázka „Ztraceného symbolu“ je, zda si jeho čtenáři vyberou toto hlavní sdělení, které Brown v tomto románu do značné míry zašifroval, spíše než okázale odhalil.