Jasný důkaz? (3)

To, na co Enterprise konečně přišla během posledních extrémně hektických pár týdnů – smrští telefonických hovorů, e-mailů a intenzivním „zpracováním signálů“ všech vyvíjejících se „náznaků“ – jsou skutečné lunární cíle této „nízkonákladové mise“ NASA...

Jak jsme sami silně naznačili řadou klíčů v předcházejících informací.

Tajná lunární mise LCROSSu je ve skutečnosti navržena – již od počátku – jako nic jiného, než „oficiální, tajné, multisenzorické hledání umělých zřícenin na Měsíci NASou… a jejich vědecká charakteristika.“

Tento cíl je, samozřejmě záměrně, doplňkovým cílem prvotní „skryté mise“ (opět…) jeho společníka lunární sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orboter, Lunární průzkumná družice).

(Co jste si mysleli, že opravdu znamená „průzkumná“ v názvu „LRO“…?)

Kupodivu, ráno 23. června 2009 záměrně unikly úryvky z primární „skryté agendy LCROSSu/LRO“ - a to ze samotného projektu LCROSS… – během prvního detailního pozorování Měsíce jeho „obletem“.

V té době (opět, jak jsme uvedli), byly samotným týmem LCROSSu zveřejněny (prozrazeny... ?) také některé úžasné infračervené snímky (níže), které poprvé odhalily jasný, vědecký důkaz o existenci „polo-transparentní, teplo vyzařující substance…“, která se rozpíná nad většinou odvráceného okraje Měsíce (a podél něho)….

Jinými slovy, jakéhosi „starodávného lunárního dómu… nebo dómů“ - přesně, jak jsme popisovali….

Na tomto porovnání oficiálního snímku LCROSSu (výše) je pohled vlevo pořízen z kamery na viditelné světlo „pastýřského satelitu“ LCROSSu – a zobrazuje odvrácenou část Měsíce (polokoule, která není nikdy ze Země vidět). Snímek byl pořízen během kritického „obletového“ manévru LCROSSu. Obrázek vpravo je verze téže scény ve falešných barvách, nicméně pořízená ve „středním infračerveném“ spektru (tepelná část).

Jak lze vidět v porovnání snímku viditelného světla s jeho infračerveným protějškem, teplota povrchu Měsíce totálně ignoruje všechny místní povrchové útvary - pohoří, krátery, kotliny vzniklé nárazy, atd., atd.; místo toho probíhá rozložení teploty plynule od extrémně chladné, jejíž hodnota před svítáním je -156°C. (modro-fialová část Měsíce, v dolní části obrazu - níže), až po „rozpálenou červenou“ teplotu +121°C „lunárního poledne“ – což je vidět, když se člověk blíží k hornímu zakřivujícímu se měsíčnímu okraji.

A přece existuje v tomto „učebnicovém“ radiometrickém snímku rozložení teploty jedna VELKÁ, do očí bijící „chyba“ –

Zakřivená žlutá čára… klenoucí se těsně nad vlastním červeným (vysokoteplotním) povrchem Měsíce…

Co ji způsobuje?!

Je to kombinovaný účinek „nespočtu polo-transparentních, teplo vyzařujících, starodávných lunárních struktur…“, které se míchají dohromady ... podél značné části horizontu odvrácené strany Měsíce ....

„Prozradily se“ vlastním termálním vytápěním od Slunce… a pak opětovným vyzařováním tohoto tepla do vesmíru – což citlivé infračervené kamery LCROSSu okamžitě zachytily - a pak zobrazily jako tento žlutý oblouk „pokojové teploty“, který se rozpíná nad skutečným lunárním povrchem vyšší teploty (červená).

Možný rozsah těchto umělých lunárních staveb – rozpínajících se podél hlavní části celkového viditelného obzoru! - může překvapit nějakého nováčka v našem zkoumání Měsíce; to by nemělo.

Mike a já jsme poprvé předpověděli tento možný významný rozsah „lunárních dómů na odvrácené straně Měsíce“ na základě analýzy snímku viditelného světla z Apollo 15 (AS15-88-12013), který ukazoval VÝZNAMNÝ „zpětný rozptyl“, který se ve viditelném světle táhl podél celého lunárního okraje. Snímek byl zaznamenán, když Apollo 15 stoupal od Měsíce (níže); zveřejnili jsme naši předběžnou analýzu tohoto důležitého Hasselblad snímku v původním vydání Dark Mission (odkaz) - jako „barevný snímek č. 16“.

Na základě analýzy tohoto pozoruhodného snímku Apolla 15 (výše) – jsme se domýšleli, že pokud by vhodná sada infračervených senzorů pozorovala stejné znaky obzoru, pokud by byl optický rozptyl pozorovaný nad povrchem skutečný, budoucí infračervená pozorování by nevyhnutelně odhalila tepelné emise z této stejné, vysoce poškozené (ale stále fyzické) sady „vyvýšených lunárních struktur“ pozorovaných na viditelném filmu.

A tím by se najednou potvrdil náš „model lunárního dómu“ - ze zcela odlišného (a hlavně nesporného…) zdroje.

Což je přesně to, co se nakonec LCROSSu podařilo během jeho prvního lunárního pozorování… již v červnu!

A tak vědecky prokázal, že na Měsíci vskutku existují „starodávné lunární dómy a zříceniny“ – a zřejmě je jich MNOHO…

Tímto způsobem infračervené kamery LCROSSu snadno potvrdily nejen fyzickou existenci dómů (díky jejich nezatajitelným tepelným emisím ...), ale také odhalily překvapivě širokou plochu distribuce těchto struktur… zřejmě pokrývajících velkou část odvrácené strany Měsíce!; kupodivu, stejnou „odvrácenou“ polokouli, která je TAK vzhledově odlišná od té, na kterou zíráme desítky tisíc let… přivrácené… se všemi těmi tmavými záhadnými „moři“.

Tato překvapivá lunární mozaika (dole) ze sondy Clementine - prezentovaná z pohledu „shlížícího“ na měsíční severní pól - opravdu ukazuje drastickou různorodost mezi dvěma protichůdnými lunárními polokoulemi – „přivrácenou“ vždy čelící Zemi (dole) a „odvrácenou“… neustále obrácenou pryč (nahoře) ....

Když v červnu unikly první infračervené snímky LCROSSu, uvědomili jsme si také, že tato působivá infračervená potvrzení našeho „modelu starodávného dómu“ byla pouhým začátkem….

Tehdy jsme se vážně začali zabývat myšlenkou, že celá LRO / LCROSS mise by mohla dost dobře být „zástěrkou“. Údajně vytvořená, aby „hledala lunární vodu na pólech“, ve skutečnosti, pravý profil mise LCROSS z ní udělal perfektní kosmickou loď na to, aby do hloubky prozkoumala „strukturu, složení, distribuci… a dokonce možná i původ“… jakýchkoliv lépe zachovaných lunárních zřícenin v blízkosti pólů Měsíce….

Jestliže jsme měli pravdu, tak by za pouhé čtyři krátké měsíce (od červnového „obletu Měsíce“ po dopad v říjnu ...) měly přístroje LCROSSu reálnou šanci odhalit pravdu o těchto (pro některé) „nemožných tvrzeních o lunárních dómech a zříceninách…“ při tom, jak by se LCROSS doslova ponořil „mezi ně“… do Měsíce, po plánovaném dopadu Centauru….

Přitom by neměl jinou možnost, než se zřítit přímo SKRZ alespoň jednu „přeživší strukturu podobnou dómu“ (soudě podle obletových infračervených snímků…), a tak by byl v ideální pozici poslat zpět neocenitelná živá zobrazení a spektrální hodnoty – všeho, počínaje „geometrickými konstrukčními vlastnostmi dómů…“, až po „jejich základní chemické složky…“

Přenesená zpět z devíti, pečlivě vybraných, multi-spektrálních přístrojů… určených (jak jsme začínali chápat…) k zodpovězení co možná největšího počtu otázek o základním charakteru těchto ruin… během jedné „nouzové“ mise NASA.

A to dokonce i při tom, jak se celému zbytku světa tvrdilo – a byl záměrně pozván, aby se „účastnil“ celé této frašky - že jde „pouze o další misi NASA (možná trochu vzdálenější) hledání vody ve sluneční soustavě…“

Tomu říkám dokonalé krytí....

Hlavní politické podtexty podporující tento scénář jsou následující:

Někteří SOUČASNÍ lidé v NASA se snaží (náhlými misemi LRO/LCROSS...) „urychlit dění - pokud jde o samotnou existenci ‚zřícenin na Měsíci’ ....“

Znamená to, že „tito“ lidé NASA NEBYLI „těmi původními“, kteří před desítkami let (ještě před Apollo) zjistili tyto „věci na Měsíci“… a pak je vytrvale ukrývali (jak je zdokumentováno v Dark Mission)!

Ne, tyto nedávné akce NASA byly definitivně akcemi „skupiny lidí, kteří jsou v tomto tématu mimozemských zřícenin nováčky…“ – ale, kteří přesto zjevně tvořili „rychlé, vědecké, nenákladné způsoby k OTESTOVÁNÍ této vzdálené hypotézy….“ – LCROSSem.

Tato „změna v NASA“ začala ve skutečnosti již v roce 2004… kdy se americký prezident George W. Bush náhle jednoho lednového odpoledne objevil na ředitelství NASA a dramaticky oznámil - po třicetileté „pauze“ – „se Američané vrací na Měsíc… a pak na Mars.“

Od tohoto okamžiku nastal po doslova desetiletích stagnace NASA… ve směru i tempu programu lidských letů do vesmíru… dramatický zvrat… opět směrem k „průzkumu“.

Je to jako by, jak jsem již řekl na jiných místech, „byl náhle zmáčknut vypínač… a všechny vizionářské sny o ‚vrcholné kolonizaci sluneční soustavy a erupci nového bohatství, které by bylo vyprodukováno průmyslovým využitím jejích obrovských zdrojů na Zemi… ‘ – což bylo obšírně diskutováno v 40. a 50. letech před misemi Apollo – byly náhle znovu zapnuty….“

A ať již se to zdálo jakkoliv nepravděpodobné, byl to George W. Bush - 43. prezident Spojených států - kdo najednou zmáčknul tento vypínač, uvedl do pohybu plány, které by mohly v konečném důsledku doslova zdědit „bohatství sluneční soustavy“… pro celé lidstvo.

Plán, který však původně…. NEZAHRNOVAL misi s názvem „LCROSS“.

Jak je uvedeno  LCROSS se v tichosti „nesl na zádech“ mise NASA LRO někdy poté, co prezident Bush oznámil tyto počáteční plány „návratu na Měsíc“; LCROSS byl později připojen (kontraktně i fyzicky) k hlavním misi… LRO - první nové kosmické lodi NASA, která se měla vrátit na Měsíc doslova po desetiletí („Clementine“ byla ministerstva obrany), jako počáteční fáze právě oznámené Velké vize prezidenta Bushe….

-pokračování-