Rozhovor s dr. Russellem Blaylockem: Pravda o aspartamu, glutamanu sodném a excitotoxinech (1)

Adams Mike

Adams Mike

autor

25.10.2009 Rozhovory

Zřeknutí se práv

Nezávislý internetový deník Matrix-2001.cz publikuje informace z celé řady oborů. Použití tohoto materiálu není náhradou právních, účetních, zdravotnických nebo profesní služeb. Pro zodpovězení vašich specifických otázek se poraďte s kompetentními profesionály. Informace předkládané v této zprávě nejsou v žádném případě zamýšleny jako lékařské rady nebo náhrada za konzultaci s lékařem. Informace by měly být využity v kombinaci s vedením a péčí vašeho lékaře. Váš lékař by měl být uvědomen o všech zdravotních podmínkách, které na vás mohou mít vliv, stejně jako o všech léčivech a doplňcích, které berete. Pokud jste těhotná nebo kojící žena, prosím, poraďte se rovněž se svým lékařem.




Mike: Jsem tu s dr. Russellem Blaylockem (viz. obr. dole vuprostřed vlevo) a rád bych se dozvěděl více o některých pokročilejších aspektech toho, na čem pracujete, dr. Blaylocku. Domnívám se, že čtenáři nějaké základní povědomí jak o glutamanu sodném tak o aspartamu mají, ale mohl byste nějak shrnout to, co jste doposud napsal o excitotoxinech?

Dr. Russell Blaylock: Existují tři knihy. První z nich je o excitotoxinech, „Excitotoxins - The Taste That Kills," (Excitotoxiny – chuť, která zabíjí), v pořadí druhá, ale podle data vydání nejnovější, je aktualizovaný dotisk paperbacku "Health and Nutrition Secrets That Can Save Your Life." (Tajemství zdraví a výživy, která vám mohou zachránit život).

A tou třetí je kniha „Natural Strategies for Cancer Patients“ (Přirozené strategie pro pacienty s rakovinou), která je zacílena na výživovou léčbu rakoviny. I v ní jsou obsaženy některé informace o aspartamu a glutamanu sodném.

O excitotoxinech se zjistilo, že dramaticky pomáhají rakovinnému bujení a tvoření metastází. Jeden z vědců, který se excitotoxiny zabývá, ve skutečnosti zjistil, že když jsou rakovinné buňky vystaveny působení glutamátu, stanou se pohyblivějšími a tím urychlí tvorbu metastází nebo se rychleji šíří klasickým způsobem. U rakovinných buněk vystavených glutamanu sodnému se vyvinula pseudopodia (jakési výběžky, brvy) a buňky se začaly pohybovat skrz tkáně, což je pozorování odpovídající ranějším fázím rakoviny.

Když zvýšíte hladinu glutamátu, začne se zkrátka rakovina šířit jako lesní požár, a když hladinu glutamátu snížíte, či ho naprosto odříznete, rakovinné bujení se zpomalí.

Výzkumníci prováděli některé experimenty, při nichž pozorovali blokátory glutamátu zkombinované s některými běžnými lékařskými preparáty a postupy, jako například s chemoterapií, a dohromady to fungovalo skvěle. Účinnost těchto léčiv a postupů se tím výrazně zvýšila.


Mike: Neproběhl nedávno nějaký výzkum, který tohle všechno podporuje tím, že potvrzuje souvztažnost mezi leukémií a aspartamem?

Dr. Blaylock: Ano. Byla to italská studie a byla velice dobře vypracovaná. Týkala se celoživotní perspektivy, což je v případě těchto toxinů velice důležité. Krmili zvířata celý jejich život aspartamem a nechali je zemřít přirozenou smrtí.

Zjistili při tom dramatické a statisticky významné zvýšení počtu rakovin lymfomů a leukémií, spolu s několika histologickými typy lymfomů, což je zajímavé, protože H.J. Roberts napsal článek, v němž tvrdí, že se zvýšil i počet primárních lymfomů mozku.

Když si toto najdete v příslušné neurochirurgické literatuře, zjistíte, že se tu objevuje nárůst výskytu nádorů, které byly dříve spíše vzácností. Mnohem častěji vídáme mozkové lymfomy, který jsou odlišné od lymfomů, jež se tvoří jinde. Když se podíváte na původní studie provedené společností G.D. Searle & Company, zjistíte, že ti nacházeli jak lymfomy tak mozkové nádory a nádory postihující více orgánu najednou.

Veškerá tato souvztažnost ukazuje, že tu máme co do činění se silnou karcinogenní substancí. Chová se buď jako karcinogen přídatný nebo karcinogen hlavní. S největší pravděpodobností je produktem rozkládání formaldehydu.

Na co vlastně ona italská studie přišla? Pokud vezmete stejná zvířata a vystavíte je působení stejných dávek podaného formaldehydu, vyvinou se u nich stejné typy leukémie a lymfomů. Pokud se podíváte na španělskou studii, kterou provedl před několika lety Trocho a jeho tým (the Trocho Study), budete seznámeni s jejím průběhem a závěrem – když vědci označili aspartam radioaktivním izotopem, mohli skutečně sledovat, jak se formaldehyd váže na DNA a způsobuje tak rozklad jejich individuálních i dvojných řetězců.

Víme, že když se formaldehyd jednou naváže na DNA, je velice obtížné ho odtamtud odstranit. Zůstane tam velice dlouho.

To znamená, že když denně vypijete jednu colu light nebo si denně něco osladíte umělým sladidlem NutraSweet, poškozujete si tím organismus. Nakonec si v sobě vytvoříte takové prostředí, že se vám začne hroutit DNA a vytvoří se podmínky pro rakovinu. Jakmile se vývoj dostane do této fáze, kyselina asparagová obsažená v aspartamu způsobí, že se rakovina bude šířit velice rychle.

Máte tu tedy dvojí účinek; jednak je to iniciování rakoviny jako takové a pak její velmi rychlé šíření.



Mike: Pod tíhou všech těchto důkazů se nabízí otázka, jak je možné, že se průmyslníkům podařilo tyto informace zatajit a chemikálii ponechat jako běžnou součást přísunu potravin?

Dr. Blaylock: Tím, kdo toho v této souvislosti hodně napáchal, byl Donald Rumsfeld, když byl ještě v předsednictvu společnosti G.D. Searla, konkrétně její NutraSweet sekce. Dosáhl schválení ze strany regulačních orgánů (regulačním procesem), ale jakmile se tak stalo, vláda nechtěla přiznat, že by v tomto případě udělala chybu. Pouze pokračovali v zastíracích akcích, aby se na to nepřišlo, stejně jako tomu bylo u té aféry s fluorem a mléčným průmyslem.

Mléko nebudete kritizovat v televizi, ani žádný jiný problém související s potravinami, protože jejich výrobci jsou natolik chytří, že inzerují v novinách, časopisech a magazínech o zdraví. Všechna mediální odbytiště mají pokrytá. Jediná místa, kam nezasahují, jsou rádiové stanice a internet. Blogy o zdraví vám mohou říct pravdu.

Nezávisle na tom, jak moc chtějí noviny říci pravdu, to nakonec neudělají. Pod takovýmto tlakem se tedy lidé nachází. I když máte dobrého novináře, který chce ve svém článku s pravdou ven, redaktor je výš než on a článek zamítne nebo oslabí jeho obsah a tím pádem i dopad. Je možné se s tím setkat v časopisech jako Journal of Clinical Nutrition nebo Journal of the American College of Nutrition.

Však se podívejte, kdo je financuje: společnost Monsato a dříve je sponzorovala dokonce sama společnost G.D. Searla. Do svých časopisů přece nepustí články, které by mohly popudit a rozzlobit jejich hlavní zdroje příjmů.

Tito lidé kontrolují i lékařské časopisy a další časopisy o výživě.



Mike: Zní to jako nesvatá aliance vědecké komunity a velkého byznysu.

Dr. Blaylock: Správně. Navíc jsme přišli ještě na něco nového, co by mohlo přerůst v obrovský skandál. Zjistili jsme, že kromě mozku je spousta glutamátových receptorů i ve všech dalších tělesných orgánech a tkáních. V celé lidské trávicí soustavě, od jícnu až po tlusté střevo, se jich například nachází značný počet. Celý elektrický převodní systém srdce je přímo naplněn těmito různými druhy glutamátových receptorů.

Plíce, vaječníky, celé rozmnožovací soustavy i samotné sperma, nadledviny, kosti a dokonce i slinivka jsou kontrolovány glutamátovými receptory. Operují úplně stejně jako ty v mozku.

Takže když konzumujete glutaman sodný, hladina glutamátu v krvi se vám může zvýšit až dvacetinásobně. Po snězení jídla obsahujícího glutaman sodný budete mít vysokou hladinu glutamátu v krvi. Stimulujete tím všechny glutamátové receptory. Proto dostanou někteří lidé prudké průjmy nebo dyspepsii – dojde totiž k prudké stimulaci příslušných receptorů v jícnu nebo tenkém střevě.

U ostatních to může přivodit podráždění střev a u těch, kteří už na toto trpí, se to může ještě radikálně zhoršit. Pokud trpí na reflux (zpětný tok žaludečních šťáv), pak se to zhorší zcela jistě a dramaticky. A pokud jde o glutamátové receptory v převodním systému srdce, ty mohou vysvětlit zvýšené počty náhlých případů smrtelných selhání srdce (například i u mladých sportovců).

Téměř všechny tyto případy mají společného jmenovatele – nízkou hladinu hořčíku. Když je jeho hladina nízká, glutamátové receptory se stanou extra citlivými, a tak lidé – zejména atleti – pokud nemají dostatečnou zásobu hořčíku, jsou kvůli glutamátovým receptorům velice náchylní k náhlým a smrtelným srdečním selháním. (Vzpomeňte na nedávné případy srdečního selhání u fotbalistů, pozn. red.).

Pokud si před tréninkem dají jídlo obsahující glutamát nebo vypijí colu light, vytvoří to tak intenzivní přecitlivělost srdce, že mohou na jeho náhlé selhání i zemřít. Víme, že tato náhlá úmrtí jsou způsobena dvěma faktory: nejčastěji arytmií a křečemi věnčitých cév (koronárních artérií).

Oba faktory mohou být právě glutamátem vyvolány.



Mike: Oficiální příčina smrti ale samozřejmě neříká, že tito lidé zemřeli kvůli glutamanu sodnému.

Dr. Blaylock: Ovšem, že ne, a v budoucnu se to ani nebude měnit, protože lékaři, kteří příčiny úmrtí určují, o těchto výzkumech vůbec nic nevědí.

Nikdy o nich neslyšeli. Ve skutečnosti o nich neslyšela ani většina kardiologů, se kterými jsem mluvil. Neměli ani tušení, že celý srdeční elektrický systém a srdeční sval samotný jsou plné glutamátových receptorů.

V této zemi je asi milion pacientů trpících arytmií, která pro ně může být smrtelná, a nikdo jim neřekne, aby se vyhýbali glutamanu sodnému a aspartamu, přestože právě to jsou hlavní zdroje srdeční přecitlivělosti.



Mike: To je neskutečné. Nebylo to tak, že výrobci dětské stravy v sedmdesátých letech tyto přísady ze svých produktů dobrovolně vyřadili?

Dr. Blaylock: Slibovali, že to udělají, ale nakonec neudělali. Udělali to, že vzali čistý glutaman sodný, ten odstranili a nahradili ho hydrolyzovanými proteiny a kaseinem. Když se podíváte na různé druhy dětské výživy, v mnoha z nich najdete kasein, hydrolyzované proteiny, výtažky ze sóji, bujon atd. – všechny podstatné zdroje glutamátu.



Mike: Ničíme těm dětem nervovou soustavu.

Dr. Blaylock: Přesně. Dnes se hodně mluví o dětské obezitě a jedním z raných pozorování pokud jde o excitotoxiny je, že po nich zvířata neuvěřitelně ztloustla.



Mike: Kdyby glutaman sodný zakázali, společnosti vyrábějící léčiva by přišly o miliardy. Pomyslete, kolik peněz vydělávají tím, že vyrábějí a prodávají léky, které potlačují symptomy, o nichž jsme mluvili.

Dr. Blaylock: V této oblasti má vláda velké plány, jak kontrolovat příjem sacharidů a kontrolovat obiloviny, cukr a tohle všechno. To ale celý problém jen zhoršuje, protože my přišli na to, že zvířata vystavená působení glutamanu sodného dávají před jídly bohatými na bílkoviny přednost jídlům obsahujícím sacharidy a cukry.

Byla to jedna z charakteristik tohoto typu obezity. Zbavit se takové nadváhy cvičením je velice složité a prostřednictvím diety je to téměř nemožné. Jejich chuť k jídlu byla neovladatelná a stejně tak neovladatelný byl i jejich metabolismus. K obezitě ještě začali trpět metabolickým syndromem a tím pádem se u nich vyvinula insenzitivita (necitlivost) na leptin. Ve smyslu obezity tedy trpěli insenzitivitou na leptin.

Bylo prokázáno, že necitlivost na leptin si můžete glutamanem vypěstovat velice snadno.



Mike: Je podle vás nějaká naděje, že se svět probudí a dojde k tomu, že některé z těchto látek budou zakázány?

Dr. Blaylock: Je to možné, ale, víte, zřejmě se tak stane jen na úrovni blogů a stránek, jako jsou ty vaše. Jakmile začne veřejnost něco tušit a dojde přesvědčení, že to tak skutečně funguje, pak teprve se vzedme vlna odporu. Dojde jim, že to je jeden velký podvod.

Průměrný spotřebitel se na výrobek podívá a řekne si, „No, píšou tady, že to neobsahuje žádný glutaman sodný, takže to musí být v pořádku.“



Mike: Objevuji spoustu vegetariánských jídel, nebo spíše takzvaných vegetariánských jídel, ve kterých jsou přidané výtažky z droždí.

Dr. Blaylock: To nejhorší, co tam dávají, jsou sojové výtažky. Sojové boby mají přirozeně jeden z nejvyšších obsahů glutamátu ze všech rostoucích plodin. Když provedete jeho hydrolýzu, glutamát se uvolní. Jeho množství je v něm o mnoho vyšší, než jaké najdete v jiných výrobcích obsahujících glutaman, přesto je vegetariáni jedí, jako by to byla ta nejzdravější věc na světě.

Existuje dlouhodobá pětadvacetiletá studie, která se zaměřila na lidi požívající nejvíce sojových produktů. Výzkumníci je sledovali celé čtvrtstoletí a prováděli jim pravidelné CT hlavy (mozku). Zjistilo se, že lidé požívající nejvíce sojových potravin mají nejvyšší sklony k demenci a odumírání mozku.

Tito lidé si ničí nervovou soustavu a já mluvil s mnoha takovými, kteří si stěžovali na těžké migrény a bolesti hlavy. Radil jsem jim, „přestaňte s tou sójou,“ a když mě poslechli, jejich bolesti hlavy odezněly. Navíc tu máte vysoký podíl manganu, který je toxický přesně pro tu část mozku, ve které se tvoří Parkinson.

Takže tu máte směs toxinů se sojovými výrobky a lidé to jedí s tím, že to je něco zdravého. Ničí jim to nervovou soustavu i ostatní orgány.



Mike: V celém tomhle sporu sója versus kravské mléko nalezneme na obou stranách barikády zavádějící informace.

Dr. Blaylock: Já bych za sebe nedoporučoval ani jedno z toho. Pokud jste na mléku závislí, pijte kozí, to má blíže k mléku mateřskému, ale kravské ani sojové mléko bych nedoporučoval. Myslím, že lidé by se měli sojovým výrobkům vyhýbat, jako kdyby to byly jedy.



Mike: Rozčílil jste zveřejňováním těchto informací NutraSweet a jim podobné společnosti? Mám tím na mysli, jestli vám vyhrožovali zažalováním nebo tak něčím?

Dr. Blaylock:
Ne, nechávají mě být, vím toho příliš mnoho. Nikdy mě neobtěžovali. Když jsem napsal svojí knihu, varoval mě Geroge Schwartz: „Jsi si jistý, že to chceš vydat? Jestli to uděláš, uspořádají na tebe štvanici.“ Odpověděl jsem mu: „Chci to vydat.“ A tak jsem ji nechal vydat s jedinou myšlenkou: že to nebudou moct popřít a vyvrátit.

Tu problematiku jsem zkoumal ze všech možných úhlů, ze kterých k ní lze přistupovat, a dokázal jsem, že glutamát je toxický. Oni vědí, že to vím, protože jsem si dopisoval s některými z jejich největších zastánců. Všichni si uvědomili, že na mé argumenty nemají odpovědi, a tak mě nechali na pokoji. Mají strach, že kdyby došlo k veřejné debatě mezi nimi a mnou, tak by prohráli.



Mike: Nemají zájem na tom, aby se tyto informace probíraly na veřejnosti.

Dr. Blaylock: Přesně tak, nechtějí to. A tak hrají tu starou hru, v jejímž rámci to ignorují a doufají, že to nakonec odezní. Pochopitelně, že alespoň tlačí na časopisy a noviny, aby se mnou nedělaly rozhovory. Snaží se mě držet v ústraní, kde doufají, že si mě lidé nevšimnou a nebudou si chtít poslechnout, co bych jim k tomu mohl říci. Takhle už to běží dost dlouho.

Od té doby, co jsem o tom v roce 1995 napsal první knihu, se mnohonásobně zvětšilo množství důkazů, které mi dávají všechny za pravdu. Nové materiály o periferních glutamátových receptorech, to by byl pro tyhle lidi konec. To by nedokázali nijak obhájit, byly by bezbranní.

Nové informace o dramatickém zvyšování agresivity rakoviny je něco, čeho se děsí.

-pokračování-

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly