Satelit "Rosetta" letí kolem něčeho velmi, velmi podivného ...... (3)

           Ve večerních hodinách středoevropského času dne 5. Září 2008 oznámila "Evropská organizace pro kosmonautiku" (ESA), že bezobslužné kosmické plavidlo "Rosetta" kolem malého objektu o velikosti 500 mil (+ - 3 míle). Tento asteroid byl objeven v roce 1969 a je evidován pod značkou "2867 Steins". Tento malý asteroid ovšem nebyl primárním cílem "Rosetty" na její jedenáctileté kosmické misi, ale pouze jakousi interní zastávkou. Skutečným cílem této třítunové kosmické lodi, která byla vypuštěna v roce 2004 je poměrně vzdálený kosmický prostor s finálním setkáním s malou periodicky obíhající kometou "67P/Churyumov-Gerasimenko" s elipsovitou orbitou kolem Slunce o délce 6,6 let. K tomuto setkání by mělo dojít v roce 2014. Podrobnější data ukazuje níže uvedený diagram. Lze konstatovat, že setkání s asteroidem "Steins" je z pohledu vědeckého pro "Rosettu" jakýsi vědecký bonus a také něco málo rizika. V případě budoucího setkání s kometou by se praxe získaná během setkání s asteroidem "Steins" v letošním roce a s asteroidem "Lutetia" v roce 2009 může velmi dobře hodit. Operace "Steins" zahrnuje několik velmi riskantních manévrů, které by mohly hrozit samotným poškozením kosmické lodi anebo jejich nástrojů. Z tohoto důvodu plánovači této mise rozhodli, že v době nejbližšího přiblížení nebude "Rosetta" sbírat žádná data! Nakonec však během tiskové konference agentury ESA, která proběhla dne 6. září 2008 na půdě "European Space Operations Centre" (ESOC) v Darmstadu v Německu, byla dr. Davidem Southwoodem (ředitel robotického výzkumu) zveřejněna přece jen vědecká zpráva v rámci které byla zveřejněna některá velmi důležitá data získaná během největšího přiblížení "Rosetty" k objektu. Jenže??

       Zřejmě nejtajemnějším aspektem objektu "2867 Steins" je jeho neuvěřitelná hemisférická asymetrie, kterou již mohl čtenář pozorovat na několika fotografiích v předchozích částech tohoto seriálu a to během přibližovacího manévru a těsně po přiblížení. Na níže uvedených fotografiích můžeme vidět vysoké "albedo" (viz. obr.1), zatímco jeho pravá strana je podstatně jednotvárnější (viz. obr.2,3 a 4). Je zde patrný povrch posetý mnoha krátery.

         Dlouho před přiblížením satelitu Rosetta bylo pomocí palubních kamer patrné, jak objekt rotuje kolem své osy s periodou 6.05 hodiny, což bylo patrné pomocí tzv. "světelné křivky". Diagram této křivky je patrný na obrázku níže. Tato křivka potvrzuje informace již uvedené. Předmětná křivka navíc potvrzuje, že jedna hemisféra objektu je výrazně neflektivnější než ta druhá. Její charakter je v přesném souladu s rotací objektu a ukazuje, jak odrazivost povrchu se prudce střídá podle toho, která z hemisfér byla momentálně v zóně scaningu.

          Je to neuvěřitelné, ale rozdíl činí celých 50%. Navíc průměrné vizuální albedo u objektu Steins činí 35% což je pro asteroid neobvykle vysoká jasnost (průměr se u těchto objektů obyčejně pohybuje někde mezi 1% až 20%). Tato extrémně vysoká odrazivost (a je třeba zdůraznit onen zarážející rozdíl v hemisférické rozlišnosti této odrazivosti) může být další indicií, která může poodhalit roušku toho, čím by Steins mohl ve skutečnosti být.

          Poměrně dramatickým příkladem výrazné hemisférické dichotomie může být porovnání dvou níže uvedených fotografií. Na níže uvedené fotografii vlevo vidíme barevné foto přibližujícího se asteroidu, které bylo pořízené foto kamerou "NAC" a vpravo dole vidíme objekt zachycený kamerou "WAC".

          Toto porovnání také zdůrazňuje skutečnost, že západní polokoule představuje velmi uspořádaný strukturální vzhled, je východní polokoule skutečně mnohém jednotvárnější s typickým pohledem na krátery. Z tohoto zjištění vyplývá jedna velmi zásadní otázka. Proč tak dramatický rozdíl?

       Na fotografiích, které byly vytvořené kamerami typu "WAC" jsme vypátrali "linii dichotomie" mezi dvěma tolik odlišnými hemisférami. Je vidět jak tyto hemisféry jsou od sebe oddělené červenou čárou. Nezávislá pozorování těchto kráterů (o kterých bude ještě řeč) zjistila, že jejich množství je na tak malý asteroid enormně velké. Obrazy vysílané z kosmické lodě ukazují asteroid formovaný do tvaru diamantu s obrovskými impaktními krátery, které jsou zřetelně patrné na povrchu zhruba tří mil čtverečních o skutečně zarážející hustotě na tak malý objekt.

      Tato podivnost došla až tak daleko, že na ní zareagovali i ortodoxní vědci. "Především si lámeme hlavu nad řetězcem sedmi kráterů, který bychom rozhodně nečekali na takovém malém tělese", sdělujeprofesor Uwe Keller, vyšetřovatel ředitelství "Evropské Organizace pro Kosmonautiku" (ESA), který je pověřen výzkumem spojeným s misí kosmického plavidla "Rosetta". "Tato skutečnost před nás staví velkou výzvu. Musíme nalézt odpověď na to, proč na tomto asteroidu se nachází v tak velké hustotě."

         Evidentně největší kráter na povrchu objektu Steins se nachází v profilu severního pólu, viz. šipka na obrázku níže. Jeho průměr měří přes jeden kilometr a vzhledem k tomu, že celý asteroid měří v průměru zhruba necelé 4 kilometry, jsou vědci v úžasu nad tím, jak mohl asteroid vůbec tuto kolizi přežít.

          Kromě tohoto velkého a potencionálně doslova katastrofického kráteru může vidět onu evidentní levo/pravou dichotomii o které bylo diskutováno již před chvíli. Na této fotografii je více jak zřejmě vidět nápadný kontrast mezi extrémně vysokým albedem, které se vynořuje z levé strany a kráterovitým povrchem, který je mnohém méně světlého charakteru, jenž se nachází na pravé straně objektu.

          Abychom shrnuli ty nejdůležitější aspekty výše uvedených skutečností. Existuje velmi překvapující rozdíl v odrazivosti povrchu tělesa Steins mezi jeho hemisférami prakticky pod úhlem 90 stupňů a to na velmi malém objektu, což je skutečnost, kterou nelze vysvětlit teorií o nějakém normálním světelném rozptylu. Tato skutečnost je velmi zarážející především u tak malého tělesa jakým Steins bezesporu je. Jenže další neméně zajímavá překvapení na nás teprve čekají.

-pokračování-