Temná mise NASA, aneb skryté praktiky manipulace směrem k veřejnosti (13)

            Nezávislý internetový magazín Matrix-2001.cz svým příznivcům přináší unikátní rozhovor s autorem světového bestselleru "Dark Mission" panem Richardem Hoaglandem. Tento rozhovor byl v rámci "Projektu Camelot" uskutečněn v prosinci roku 2007 (jde tedy o velmi čerstvý a hlavně aktuální materiál) v Albuquerque, Nové Mexiko. V písemné podobě má bezmála 70 stran textu a Matrix ho zprostředkuje v plnném znění. Na jeho konci budete mít možnost shlédnout tento rozhovor ve video záznamu. Richarda Hoaglanda se ptá jeden z autorů jmenovaného projektu paní Kerry Cassidy. Vážení přátelé již v minulosti v několika reportážích jsem poukazoval na vrcholný význam výše uvedené knihy pana Hoaglanda, kterou napsal společně se svým kolegou Mike Barou. Materiál poukazuje na temné praktiky americké agentury NASA včetně systematického zatajování nesmírně zásadních skutečností před světovou veřejností. Tento rozhovor vám umožní lépe pochopit jisté skryté souvislosti spojené s prezentovaným tématem. Jsem hluboce přesvědčen, že informace zde uvedené budou skvělým přínosem pro Váš osobní rozvoj a aktuální přehled v nastíněném tématu. V současné době nezávislý internetový magazín Matrix-2001 připravuje překlad dalších nesmírně zajímavých rozhovorů na aktuální témata - např. s panem Valeri Uvarovem, Davidem Wilcockem, dr. Chernobrovem, Lucou Scantamburlou a dalšími. Máte se tedy na co těšit.

Kerry: A jde o ruiny nacházející se pod zemí nebo o podzemní základnu?

Hoagland: Na tom nesejde. Máte na mysli, tedy, základnou myslíte...

Kerry: Podzemní základnu současnosti.

Hoagland: Měsíc má povrchovou rozlohu jako severní a jižní Amerika dohromady, 15 milionů mil čtverečních. Jestli tam máme základnu, je dost malá. Takže většina věcí, které tam najdete, je stará. A je snadné rozlišit to.

Kerry: Dobře, a jaký je váš názor, máme tam základnu?

Hoagland: Já nevím. Podle mého názoru... pokud vezmeme v úvahu, že, pravděpodobně, tedy se vší pravděpodobností, existuje tajný vesmírný program, řekl bych, že tam je základna. Zřejmě nebude jediná. Nemůžete dělat všechno z jednoho místa. Chci říct, copak bychom mohli prozkoumat tuto planetu z jedné základny?

Když máte technologii, kterou tam můžete velice snadno dostat za pár hodin, za použití antigravitace... A my skutečně máme video záznam z raketoplánu, na němž je zachycena tato technologie, a ten jsem zapůjčil Artu Bellovi před pár lety. A on to doopravdy držel v tajnosti! Řekl jsem mu: Arte, hlídej to a nikomu to neříkej.

Nakonec jsem to předal Whitley Strieberovi prostřednictvím Arta a skončilo to v NBC jako součást Whitleyho programu. Pevně věřím, že ta věc je naší věcí...že se nedíváme na mimozemšťany, nedíváme se na malé šediváky, malé mimozemské chlapíky. Sledujeme náš utajený vesmírný program.

A existují důvody, opět velmi pečlivě vyložené v knize, proč se domnívám, že se jedná o naši věc. No, jestli je tomu tak, bylo by hloupé věřit, že jsme nevybudovali základnu nebo základny na na měsíci, když už ne z jiného důvodu, tak minimálně proto, že potřebujeme místo, kde bychom mohli fungovat, hodit tam všechny tyto věci a to, co je zajímavé, přivézt domů.

Kerry: Dobrá, slyšeli jsme, že Aurory létají tam a zpět s nákladem, a předpokládám, že také s lidmi, já nevím.

Hoagland: Aurora je krycí jméno. Mohlo by to znamenat cokoliv. Víme, že v osmdesátých letech došlo ve vzduchu k aerodynamickým třeskům nad Los Angeles, které údajně dorazily přes Tichý oceán a poté přistály, pravděpodobně v lokalitě Edwards. Však víte, to super-tajné výzkumné zařízení, které tam je.

Slyšeli jsme, že šlo o Auroru. To je všechno, co víme. Nezapomínejte, že jde o záhadu, obestřenou tajemstvím, zahalenou konstantním závojem lží. Takže co se týká pravdy, pokud nemáte obrázky, čistokrevnou dokumentaci, nemůžete uvěřit.

A dokonce i když je máte, musíte provést důkladnou analýzu, abyste pochopili, na co se vlastně díváte. Chci říct, že jsou lidé, kteří se na to podívají a řeknou: "Hoaglande, nemám ani ponětí, na co se sakra dívám". Protože nechápou, jak přemýšlet v pojmech jednoduché optické fyziky. Nikdy neřídili auto směrem k západu slunce, se sluncem svítícím na jejich špinavé přední sklo, aby si uvědomili, že vidí špinavá skla.

OK, klíčový předpoklad - pamatujte si, věda není ničím, jestli není předpokladem - klíčový předpoklad celého prastarého měsíčního dómu - jestli tam někdo byl, žili tam, postavili tuto neuvěřitelnou, rozsáhlou věc. Bylo tam vysláno Apollo, aby zjistili, co by se dalo přivézt domů primitivní raketovou technologií padesátých a šedesátých let. Mimochodem, dneska si vedeme mnohem lépe, tajně. A jedním z klíčových předpokladů modelu je, že když máte sklo, když máte skleněné dómy, skleněné ruiny - lidé, kteří žijí ve skleněných domech, vidí hranoly.

Vidí úžasné množství barev . A kdybyste žili ve skleněném domě a podívali byste se na slunce a podívali byste se na odrazy a to všechno, měli byste znovu a znovu a znovu vidět hranoly. Na těchto fotografiích, jak říká model, bychom měli být schopni nalézt hranoly.

A tak jsem se začal dívat. A tohle je obrázek z Apollo 17. Můžete vidět náznak. Je to jeden z těch nově naskenovaných záběrů, které se dostaly ven, v 16 Mb souborech, takže kdokoli může jít na web a stáhnout si je a použít Photoshop a bingo! Potvrdíte přesně, co tam je, když zesílíte výsledek. Přímo tady nahoře, nad těmito horami - což nejsou hory, mimochodem, je to erodovaný ekologický nános - naleznete hranol.

Objevíte ohromující barevný úlomek skla,  spektrálně lámající světlo.

Takže, co se týká modelu, který zde byl nadhozen dříve, že to všechno bylo vyrobeno ve velkém studiu? Kdepak, ne, ne, ne. Protože velká studia by byla vyrobena z oceli a z hliníku... z věcí, ze kterých stavíme. My tady nestavíme ze skla, protože sklo je křehké. Sklo se rozbíjí. Na Zemi není sklo ocelí. Jedině na měsíci je sklo dvacetkrát pevnější něž ocel.

Takže kdybych musel všechno vsadit na to, že v jednom jediném údaji se určitě nemýlíme, byly by to tyto hranoly. Protože při pohledu na tyto fotografie, při pohledu na to, jak  barevná emulze Ektachromu, Super Ektachromu, který Charlie Wykoff - můj přítel, se kterým jsem pracoval a pro kterého jsem tento film použil - vyvolal; já vím, že tyto tři vrstvy - žlutá, fuchsiová a modrozelená - převedené na barevný diapozitiv Ektachrome, byly zjevně schopny zaznamenání.

Zde máme další. Tady je hranol směřující nahoru a hranol směřující dolů. Nazývá se to dvojlom. A když si to prohlédnete, máme tu srovnání: ten, který jsem vám ukázal jako první a zde je ten druhý. Všimněte si, že úhel je odlišný. To je z důvodu, že záběr byl udělán pod odlišným úhlem ve vztahu ke slunci.

Takže fyzika lomu, formování hranolů - tohle je jeden z mých oblíbenců. Toto je PR snímek. Cernan s velitelskými prýmky s vlajkou, ale když se podíváte, tak tady nahoře ve tmě, v dómu, který je nad údolím Taurus-Littrow, a zvětšíte to, ejhle, máme tu hranol! Dvojitý hranol, a ve skutečnosti můžete vidět, že je zarovnaný s rozpěrami ve skle. Tady je další, další tady nahoře. Tyto jsou ohromným důkazem, důkazem optického fyzika, důkazem o tom, že to, co vidíme, je doopravdy skutečné.

A tohle je zřejmě můj favorit. Tady je Harrison Schmidt na měsíci. Měsíční krajina, údolí Taurus-Littrow, šedivá scenérie, vše, o čem nám řekli. Zde je barevné spektrum, ano. Tohle je naše kalibrace. Červená, zelená a modrá. Toto je šedá škála. Nazývá se noman. Přiloží to k fotografiím, aby zkalibrovali barvu.

Barva je zvláštně nenasycená .  To je podobné NASA, když je vypustili ven, stáhli barvu. Chcete vidět proč? Když vrátíte barvu zpět na úroveň, na níž by měla být, bingo! Máme tu svítání na měsíci. Máme vrstvený východ slunce, právě jako když se tady podíváte ven, teď když natáčíme. Když se podíváte ven, uvidíte totéž vrstvení světla a barvy pod atmosférou Země. Až na to, že my všichni víme, a můžeme dokázat, že na měsíci není žádná atmosféra . Schválně někdy v noci sledujte hvězdu, jak putuje za měsícem. Nemihotá se. Jednoduše takhle zmizí. Takže Johne Leare, drahý Johne, mýlíš se.

Na měsíci není žádná atmosféra, ale jsou zde obrovské mřížky ze skla a pokud se na tyto obrázky podíváte tím správným způsobem - pamatujte, toto je oficiální snímek - nejen že uvidíte barevné spektrum svítání, ale přímo tady je krásný, neskutečný hranol vyrobený ze skla lámající sluneční světlo zpět do kamery/fotoaparátu. A všimněte si úhlu. Je téměř horizontální, neboť když Cernan dělal tento snímek, měl slunce v zádech. Byl otočený téměř přímo směrem pryč od slunce a geometrie dómů tak učinila hranol vodorovným.  To je pro mne ohromujícím důkazem ohledně těchto starých měsíčních dómů.

Bill: A dozvěděli jsme se, že NASA velice ráda upraví barvu svých snímků podle snímků z Marsu.

Hoagland: Ó, okamžitě.

Kerry: Báječné.

Hoagland: Já jsem hotov.

- pokračování -