Nibiru versus Atlantida - odhalení skrytých souvislostí (10)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

28.05.2008 Exkluzivně

          Proces energo-informační metamorfózy, který je vysoce aktivní několik posledních let klade velmi vysoké nároky postupné oživení tzv. dlouhodobých paměťových receptorů, které jsou nedílnou součástí buňkové paměti lidské bytosti a hypervědomé složky lidské bytosti. V souvislosti s tím je jednou ze strategických aktivit současné doby postupné otevírání jistých velmi důležitých informací, které jsou propojené na důležité mezníky lidské historie propojené s touto planetou. Velmi důležitou kapitolou této historie je problematika Atlantidy. Již nyní mohu naznačit, že s příchodem roku 2008 se změní nejen design a celková koncepce nezávislého internetového magazínu Matrix-2001.cz, ale především se zcela změní jeho potenciál a poslání. Začne sloužit především těm, kteří skutečně hledají, chtějí a nalézají, těm kteří cítí jasně a zřetelně tepot svého poslání v tomto životě. V souvislosti s tím vším v prvních měsících roku 2008 počnu pro tuto úzkou skupinu poutníků, kteří se sami vyprofilují vzhledem k aktuálním okolnostem, odkrývat skutečné praktické skvosty, které byly střežené po více či méně dlouhá období. Čas Velkého Rozhodnutí a Velkých Událostí se postupně probouzí k životu. V iniciačním centru Modrého Světla, ale i v takových aktivitách jakými jsou např. "Učení Svrchovaného Řádu Draka" učím o existenci velmi důležité národnostně genealogické problematiky v návaznosti na rok 2012, která je prezentována tajným materiálem "Cesta Zlatého Lvího Rouna". Jde o nadčasovou civilizační a genealogicko - inteligenční vlnu v linii "Atlantida (Atlantis čili At - land - Isis), Starý Egypt (Egyptos čili Eg - Yptos, My zbavení Ega) a Země Dvouocasého Lva (panteon českého a slovenského státu). Následující informace nepatří mezi iniciačně strategické, ty bych takto plošně nezveřejňoval, ale mohou být dobrým základem. Konečně to by mělo platit i o jiných materiálech specifické hodnoty...

        

       Nyní bychom se měli alespoň krátce soustředit na charakter migrační politiky Atlanťanů. Někteří autoři  jsou přesvědčeni o tom, že k přestěhování, byť alespoň části obyvatelstva byla zapotřebí vysoce sofistifikovaná technologie, kterou museli Atlanťané disponovat. Předpokládají, že poslední fáze kataklyzma před 10 - 12.000 lety byla vyvolána příletem planety Nibiru. Ať již toto kataklyzma vyvolal jakýkoliv činitel, který logickým způsobem připadá v úvahu, jsem osobně jiného názoru. Jsem přesvědčen, že pokud Atlanťané disponovali tak pokročilou technologií museli mít zároveň takové technické prostředky, aby byli schopni s dostatečným předstihem předvídat takový faktor, nehledě na to, že potopení zbytků ostrovů Atlantidy (alespoň podle dochovaným nepřímým indicií) neproběhlo náhle, ale velmi pozvolna. To všechno jsou faktory, které musely hrát Atlanťanům jak se říká "do karet". Byla to skutečná hra  o čas. Tím samozřejmě nechci nijak zpochybňovat technologické možnosti této kultury.

       Již v některé z předchozích částí našeho seriálu jsem zmínil informace Edgara Cayce o tom, že tento národ byl schopen stavět jakési vertikální tunelové šachty vedoucí hluboko do nitra Země. Na jiných místech se zmiňuje o použití vodních i vzdušných plavidel, které se dokázaly pohybovat velmi rychle na vodě i ve vzduchu (Edgar Cayce on Atlantis, vyd. 1968, str. 62). V jisté pasáži naznačuje, že tato poslední kataklyzma vyhubila jakási velká zvířata, která se nápadně podobají saurodním formám života. Tato poznámka, která je učiněna na str. 78 - 79 uvedené publikace je velmi důležitá. Naznačuje, že klasické datování existence různých forem života v naší historii může být skutečně velmi pomýlené resp. zkreslené.

        Na mnoha místech svých sdělení se EdgarCayce zmiňuje o rozsáhlých migračních vlnách atlantské civilizace směrem na západ. Když jsem podrobně studoval materiály tohoto obdivuhodného člověka soustředil jsem se na původní přepisy jednotlivých sdělení. Přitom jsem narazil na jedno jeho velmi zajímavé tvrzení. Vzhledem k tomu, že zcela nezávisle velmi dobře zapadá do mých úvah týkající se ještě jiných navazujících okolností rád bych se tady na chvíli zastavil.

       Když jsem se mi dostalo možnost prostudovat jeho sdělení "1599-1" z 28. května 1938 velmi jsem zpozorněl. Cayce zde jednoznačně hovoří o tom, že do prostředí dnešní Střední Ameriky se nakonec dostala minoritní skupina Atlanťanů zvaná "Sons of Law of One" (Synové Zákona Jednoty). Šlo prý o velmi dobromyslnou duchovně a eticky vysoce pokročilou frakci atlantského národa. Kdežto do prostředí jihoamerického kontinentu se dostala primární migrační skupina zvaná "Sons of Belial",  velmi militantní a expanzivní povahy. Když jsem přemítal nad situací, která musela v jihomerickém regionu nastat napadla mne velmi zajímavá myšlenka, který by mohla být do určité míry i logickým řešením jisté záhady, která nebyla spolehlivě rozřešena dodnes i když ortodoxní věda bud mlčí a nebo přináší mnohdy velmi nesmyslná zdůvodnění.

       Vše se točím kolem záhadné civilizace Mayů. Víme, že tento národ procházel dvěma etapami velmi odlišného vývoje ve dvou zcela odlišných časových vlnách a na dvou od sebe velmi vzdálených místech. Podle exaktně dochovaných fakt různého charakteru víme, že tento národ působil velmi dlouhé období na poměrně rozsáhlém území Jižní Ameriky (a to dlouho, dlouho před vznikem Incké kultury). Poté zničeno nic ponechal svá sídliště, svou velmi pokročilou infrastrukturu napospas osudu a vydal se na pochod dlouhý několik tisíc kilometrů směrem na , aby po určitém časovém hiátu v prostředí Střední Ameriky nechala tato kultura osobě slyšet již zhruba  200 let po Kristu přičemž se úspěšně rozvíjela až do náhlého úpadku, který do jisté míry souvisí s dobyvačnou a krvelačnou politikou masakrování původních obyvatel vyslanci (Pisaro, Cortez) evropské mocenské aristokratické elity.

      O první vývojové kulturní vlně Mayů na území Jižní Ameriky se toho mnoho neví. Na základě systémové analýzy podpůrných informačních zdrojů jsem přesvědčen o tom, že hovoříme o čase mnoho tisíc let před našim letopočtem. Původní kultura Mayů byla svým vědomím a chápáním přírodních zákonů a principů jinak nastavená než Altlanťané a tím také velmi vzdálená technokratickému způsobu realizace. Konečně to dosvědčuje i jejich základní matematická číselná soustava, která definuje a popisuje objektivní realitu ve svých výpočtech zcela jinak než desítková soustava našeho soudobého světa. Tuto svou úvahu rozvedu v jiné reportáži samostatně.

       Nicméně chci tím naznačit, že někde v době 8000 - 10 000 let př.n.l. se na území Jižní Ameriky odehrál doslova gigantický střet dvou zcela rozdílných mentalit. Na jedné straně doposud dominantní civilizace tohoto regionu Mayové se svým vysoko kmitočtovým vnímáním reality a veskrze humanistickým netechnokratickým postojem k životu a na straně druhé militantní technokraticky nastavené výbojné vědomí atlantské frakce "Synů Beliala", kteří nutně potřebovali území pro několik milionů migrujících uprchlíků. Myslím, že nemusíte mít nijak zvlášť bujnou představivost, aby jste si domysleli a možná i procítili vážnost a vypjatost takové situace. Z mého pohledu badatele jde o zcela unikátní a řekl bych po všech stránkách zásadní moment, kdy hovoříme o střetu dvou vysoce pokročilých inteligencí, přičemž každá je výsledkem naprosto odlišné vnitřní kulturní evoluce. Ve svém bádání se snažím zjistit maximální množství fakt o tom, co se vlastně následně odehrálo. Nabízí se poměrně velké množství různých hypotéz, ale chybí fakta či alespoň nějaká alespoň trochu faktická indicie.

      Po dlouhém přemítání, analyzování a sbíraní toho málo co je oficiálně k dispozici jsem před sebou uviděl poměrně logický scénář. Nejdříve, ale pár důležitých informací, které se vážou k problematice pohybu Mayů z prostředí Jižní Ameriky do regionu Střední Ameriky. Představte si národ o pěti milionech obyvatel, který z ničeho nic ponechá svou původní infrastrukturu včetně kulturního odkazu zcela ladem na původním místě a odebere se pěšky (Mayové neznali kolo) na pouť mnoha tisíc kilometr dlouhou směrem na sever - děti, starci prostě všichni.

      Představte si 5 milionů osob, které prochází přírodou zanechávající za sebou pás jistě velmi poškozené krajiny. Představte si 5 milionů jedinců. Kteří prochází na své cestě územím celkem 61 jiných dílčích kultur a demografických uskupení, kteří nečině přihlíží jak se pře jejich krajinu (teritorium) valí masa několika milionů osob. Toto je ovšem mnohdy oficiálně prezentovaná úvaha o tom jak se Mayové dostali do Střední Ameriky. Nevím jak Vám, ale mne připadá zhola nereálná

       Jenže národ Mayů se do Střední Ameriky skutečně dostal? Otázka zní jakým způsobem. Snažil jsem se vcítit do nastálé (mimochodem vůbec nelehké) situace kdy jsou ve střetu dvě velmi vyspělé kultury (každá diametrálně odlišným způsobem) a každá s jinými zájmy, které byly odhodlány prosadit. Osobně jsem nabyl přesvědčení, že v důsledku jednoznačné mentální odlišnosti Mayů a atlantských Synů Beliala nemohlo dojít k dohodě. Ta se mi jeví jako zcela vyloučená. Těžko říci zda a k jak těžkým konfliktům došlo a s jakými ztrátami na obou stranách. Nicméně ať jsem se na tuto situaci díval z jedné strany a nebo z druhé strany, vždy vycházelo pouze jedno jediné východisko.

       Mayové zřejmě pod tíhou okolností v rámci pozdějších dohod (dnes bychom asi řekli v duchu přísloví "moudřejší ustoupí") byli donuceni přenechat své původní území Synům Beliala. V tuto chvíli zřejmě do hry vstupuje druhá minoritní migrační frakce Atlanťanů "Synové Zákona Jednoty" ze sídlem ve Střední Americe, kteří nabídli životní prostor pro zachování Mayské kultury na tomto novém území s tím, že zřejmě v počátcích pomohli s vybudováním základní infrastruktury. Pomocí vzdušné technologie Synů Beliala a nebo což se mi zdá pravděpodobnější "Synů Zákona Jednoty" byli přeživši členové myaského národa přepraveni na své nové působiště.

      Tato má hypotéza do určité míry odpovídá na všechny sporné otázky. Řeší transport poměrně velké populace na vzdálenost tisíců kilometrů, obchází se tak problémy s dalšími zhruba 61 místními kmenovými národy, které by stály v cestě takové pouti a konečně nedochází ani k devastaci místní přírody v trase hypotetického pochodu. Ale jak to bylo dál? Na tuto otázku odpovím jen velmi krátce - spíše heslovitým způsobem neb je předmětem mého dalšího bádání.

       Přikláním se k názoru, že Mayové v místě nového působiště byli po předchozích sporech se atlantskými Syny Beliala silně oslabeni a to po všech stránkách a tak postupně demograficky asimilovali s kmeny "Synů Zákona Jednoty", kteří do určité míry asimilovali jejich vědu i kulturu a další neuvěřitelné poznatky. V podstatě došlo k vzájemnému civilizačnímu obohacení. Toto období souvisí s několika tisíciletým časovým hiátem ve kterém v místě Střední Ameriky nenacházíme stopy po Mayské kultuře i když ta tu již dávno v byť asimilované podobě fungovala. Systémovou analýzou dále docházím k přesvědčení, že Olmékové jsou posledními přímými potomky atlantských Synů Zákona Jednoty".

       Oficiálně je známo, že Mayové ve své druhé fázi aktivního vývoje zhruba od 3 stol.n.l. jakoby převzali vědomosti od Olméků. Osobně si myslím, že tomu bylo jinak. Ve chvíli kdy se Mayská civilizační skupina byla schopná opět osamostatnit došlo ze strany Olmékovů k předání starodávného učení a moudrosti, které po celou dobu generativně střežili. Starodávného učení a moudrosti, které Mayům druhé evoluční fáze vždy patřilo neb tyto dary byly kulturním dědictvím jejich praotců a pramatek z první evoluční vlny před mnoha a mnoha tisíci lety. A Mayský kalendář? Mám v rukou nezvratné důkazy o tom, že byl ve skutečnosti produktem Mayské kultury první vlny ještě v dobách jejich působení na jihoamerickém kontinentu. Na novém místě po dlouhé předlouhé době byl tento nástroj moudrosti a projevu dodnes nepochopitelně vědy pouze zrekonstruován dle prastarých vědomostí. Ale to je již jiná kapitola, které se chci věnovat v nějaké jiné reportáži.

- pokračování -


(c)2008 Jaroslav Chvátal

Další díly