Páleš dr.Emil

RNDr. Emil Páleš, CSc. (* 24. ledna 1966 v Bratislavě) je slovenský vědec, filosof a představitel sofiologie, která usiluje o syntézu různých pramenů poznání (zjevení, rozumu a smyslové zkušenosti). Předmětem jeho výzkumu jsou psychologické, kulturní a přírodní vzorce tvořivosti a jejich časové zákonitosti v individuálních biografiích, ve světových dějinách a v evoluci přírody. Vystudoval kybernetiku, vyučoval počítačovou lingvistiku na Katedře umělé inteligence Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1989 - 1994 vedl výzkumný grant Počítačový model slovenštiny na Jazykovědném ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akademie věd.Výsledkem byl první počítačový model slovanského jazyka, který modeloval jazyk jako celek a byl reálně implementován. V roce 1993 založil nadaci (později neziskovou organizaci) Sophia věnovanou integrálním studiím. V letech 1994-1999 redigoval stejnojmenný časopis Sophia s podtitulem Čtvrtletník pro uvedení duchovních hodnot do života. Emil Páleš publikuje a přednáší doma i v zahraničí. V roce 2004 získal (spolu s profesorem Miroslavem Mikuleckým) cenu Zdeňka Kleina za nejlepší transdisciplinární práci v oblasti etologie člověka, kterou uděluje Karlova univerzita a Společnost integrálních věd. Ve stejném roce založil Školu angelologie.Od roku 2009 se pravidelně účastní České konference,na konci roku 2011 vedl cyklus přednášek na Západočeské univerzitě v Plzni, několikrát byl hostem diskusních pořadů a komentátorem dokumentárních filmů Slovenské televize. Výsledky Pálešova bádání vychází postupně ve vícesvazkové monografii Angelologie dějin. Synchronicita a periodicita v dějinách. V roce 2004 vyšel první svazek doplněného druhého vydání v češtině, v roce 2012 druhý svazek, na třetím svazku se pracuje. Shrnutí některých myšlenek v kostce vyšlo pod názvem Sedm archandělů. Rytmy inspirace v dějinách kultury a přírody ve slovenštině, češtině, angličtině, němčině a připravuje se vydání v ruštině Pálešův výzkum dochází k závěru, že starověká nauka o andělech nebyla pouhou fantazií, ale předvědeckou formou poznání, jež mělo svůj reálný předmět. Angelologie byla epistemologií starověku. Popisovala vlny intuicí a inspirací v kolektivním podvědomí lidstva a cyklické zákonitosti jejich střídání. Navenek se projevují střídáním kulturních epoch, estetického cítění, náboženských kultů, filosofických intuicí, vědeckých paradigmat a politického uspořádání. Tyto intuice jsou intersubjektivně prožívány jako psychologická realita. Zda jsou zapříčiněny duchovními bytostmi nebo nějakým hmotným faktorem, zůstává otevřeno a je potřebné zkoumat obě hypotézy.