Lev   28.7.2017   Viktor

BEZČASOVÁ ZÁHADA HRABĚTE SAINT GERMAINA (2)

27.06.2017   W.A. Harbinson
W.A. Harbinson

V r. 1768 se objevil v Rusku, na dvoře Kateřiny Velké, které předtím pomohl dostat se na trůn. Podle hraběte Alexeje Orlova, tehdejšího velitele ruských císařských armád byl během rusko- turecké války v letech 1768 - 1770 neocenitelným diplomatem a poradcem v paláci. Za odměnu byl vyjmenován vysoce postaveným důstojníkem ruské armády; šlo o pozici, kterou přijal pod ironickým anglickým pseudonymem General Welldone (Výborný), ale místo, aby svou prestižní pozici na konci války využil, rozhodl se, že z Ruska odjede a odjel do Německa, kde spolu se svým přítelem a žákem, princem Charlesem z Hesse - Cassel prováděli další alchymistické pokusy a také studovali svobodné zednářství a rosenkruciánství.

 zobrazit článek

celý článek je přístupný po přihlášení předplatitele

oblíbenost článku 9.6 (15 hodnocení) zobrazeno: 410x (dnes: 0x) diskuze: 1 příspěvek


BEZČASOVÁ ZÁHADA HRABĚTE SAINT GERMAINA (1)

23.06.2017   W.A. Harbinson
W.A. Harbinson

Nicméně, Saint Germain trval na tom, že on je tentýž muž a že je ve skutečnosti velmi starý. Ale když ohromená hraběnka řekla, že „musí být sám ďábel“, Saint Germain “se začal divoce třást“ a řekl jí, aby taková slova nepoužívala a utekl z místnosti.  Možná prokazatelnost pravdivosti jeho tvrzení, že je tím mužem, kterého poznala mnohem mladší hraběnka von Georgy v r. 1670, byla zaznamenána dánským diplomatem baronem Charlesem Henrym de Gleichenem. Ve svých vydaných pamětech baron Gleichen konstatuje, že skladatel Philippe Rameau a příbuzný francouzského velvyslance v Benátkách ho oba ujistili, že znali pana Saint Germaina na začátku století kolem r. 1700 když, jak uvedli, vypadal jako padesátník.

 zobrazit článek

celý článek je přístupný po přihlášení předplatitele

oblíbenost článku 9.7 (15 hodnocení) zobrazeno: 596x (dnes: 0x) diskuze: 2 příspěvky


PRADÁVNÉ VZPOMÍNKY NA PLEJÁDY V PŮVODNÍM PŘÍBĚHU SVĚTA (3)

20.06.2017   Allistair Coombs
Allistair Coombs

Kromě základní linie genetických markerů, ustanovujících kulturní vazby mezi severní Amerikou a Austrálii ze startovacího bodu na Sibiři v časových obdobích, o kterých uvažujeme, představuje překážku absence systémů písma nebo jiných artefaktů, které by pocházely přibližně z těchto období. To ovšem nebrání zachování kulturní paměti v jiné podobě.  Zajímavé je tvrzení některých současných sibiřských šamanů, že stařešinové australských Aboriginců znají jezero Bajkal a modl se k němu!15 Nicméne,  bohužel se zdá,  že nativní Australané znalosti posvátné geografie jezera Bajkal nemají.

 zobrazit článek

oblíbenost článku 8.2 (5 hodnocení) zobrazeno: 848x (dnes: 0x) diskuze: 0 příspěvků


PRADÁVNÉ VZPOMÍNKY NA PLEJÁDY V PŮVODNÍM PŘÍBĚHU SVĚTA (2)

17.06.2017   Allistair Coombs
Allistair Coombs

Snad nejznámější mýtickou událostí, která se o Mateo Tipi objevuje je ta, z níž, jak se zdá, je odvozeno jméno místa; je o sedmi hvězdných dívkách, které na vrchol hory vyhnala smečka medvědů grizzly. Je spojena s tím, že předtím, než se nomádský kměn Kiowů vydal na jih před zimou, usídlil se u potoka. Jednoho dne skupina dívek opustila tábořiště a šly si hrát do lesa, kde upoutaly pozornost několika větších medvědů.

 zobrazit článek

celý článek je přístupný po přihlášení předplatitele

oblíbenost článku 9.3 (9 hodnocení) zobrazeno: 305x (dnes: 0x) diskuze: 0 příspěvků


PRADÁVNÉ VZPOMÍNKY NA PLEJÁDY V PŮVODNÍM PŘÍBĚHU SVĚTA (1)

08.06.2017   Allistair Coombs
Allistair Coombs

Odhadovalo se, že k zalidnění severní Ameriky došlo pouze před 13 000 lety, když byly Sibiř a Aljaška spojeny pevninským mostem zvaným Beringia, který byl odkrytý, a šlo po něm přejít pěšky, když byla mořská voda v čase poslední doby ledové (maximálně před 25 000 až 13 000 lety) uzavřena v ledovcích. Přes Beringii šlo přejít v době přibližně před 50 000 až 38 000 lety, ale to dřívější období je považováno za příliš brzy na migraci lidí, přestože existují shluky důkazů, roztroušené napříč Amerikou, naznačující, že ke kolonizaci došlo dříve.

 zobrazit článek

oblíbenost článku 8.2 (10 hodnocení) zobrazeno: 1470x (dnes: 0x) diskuze: 0 příspěvků



BYL NOSITEL NOBELOVY CENY POD VLIVEM LSD

28.04.2017   Graham Hancock
Graham Hancock

Zamyslete se nad výše uvedeným a čtěte dál. Na konci července v roce 2004 zemřel ve věku 88 let nositel Nobelovy ceny a spoluobjevitel struktury DNA, Francis Crick, a o něco později se do bulvárního tisku dostala méně známá skutečnost o jeho životě. Došlo k ní, když ještě pracoval v Cavendish Laboratory ve městě Cambridge na počátku 50. let 20. století. Užíval tehdy často LSD (které bylo až do poloviny 60. let v USA legální) coby „myslící nástroj“, který „posiloval“ jeho duševní schopnosti. Podle zprávy publikované 8. srpna 2004 v londýnských novinách The Mail on Sunday se Crick soukromě kolegům přiznal, že když si v roce 1953 „uvědomil tvar dvojité šroubovice“ a rozluštil strukturu DNA, tak byl pod vlivem LSD.

 zobrazit článek

oblíbenost článku dosud nehodnocen zobrazeno: 883x (dnes: 0x) diskuze: 0 příspěvků


1 2 3 4 5 6 7 8 9 ... další další stránka poslední stránka

počet článků na stránku


přednášky, kurzy a školení Jaroslava Chvátala

Kalendář akcí

Červenec
2017
Po Út St Čt So Ne
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

přednášky
kurzy a semináře
letní týdenní semináře
speciální akce
více akcí v jeden den

přijímané platební karty
statistika TopList


odebírat RSS RSS 2.0

"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu". (Listina základních práv a svobod České republiky)

Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce. Přebírání písemného či obrazového materiálu je možné pouze se souhlasem vydavatele. Platí pro materiály podléhající čtenářskému poplatku. © Matrix-2001.cz, Jaroslav Chvátal
webdesign Vendys graphics