ZTRATILI JSTE V POSLEDNÍ DOBĚ NERVY?

Laneová  Jacquelyn

Laneová Jacquelyn

autor

16.11.2021 Různé

Proč se nám ovládání našich silných emocí může jevit jako tak obtížné? Ať už je vyvolal otravný sourozenec, neposlušné dítě, úplně cizí člověk, nebo dokonce náš milovaný partner, proč můžeme kvůli někomu či něčemu natolik „ztratit kontrolu“? A zároveň můžeme cítit akutní diskomfort plynoucí z našeho vlastního chování. Možná vás překvapí, když se dozvíte, že je za to odpovědná stejná říše, které nás obdařila nádhernými duchy přírody, kteří prosvěcují nádhernou zahradu, řídí pohyb oceánů či počasí. Ano, totéž království dévů, které lidé po celém světě oslavují prostřednictvím vílích kruhů a objímáním stromů, je úzce zapojeno i do naší emocionální pohody.

Dévové nejsou jen nádhernými bytostmi, které poletují kolem květinových záhonů nebo rozlévají své úchvatné světlo, aby oživily krásný les. Teď se tu budeme poněkud zabývat základní metafyzikou, ale neodcházejte. Dévové jsou inteligencí vtékající do hmoty na všech úrovních hustoty, včetně jemnohmotných rovin, které mainstreamová věda neuznává, zato metafyzika ano. V kosmickém fyzickém plánu existuje 7 hlavních rovin, každá se skládá z hmoty jiné kvality a vyšší jemnosti. „Jemnější“ znamená, že tyto roviny mají také nižší hustotu. Kromě pevných látek, kapalin a plynů zde nacházíme i 4 éterické vrstvy. Těchto 7 pak dohromady tvoří spodní neboli nejnižší rovinu husté fyzické hmoty. Za nimi, nebo lépe řečeno „nad“ nimi, se nachází velká astrální rovina, známá také jako „rovina touhy“. Tam nalézáme podstatu toho, co lidé zažívají jako „emoce“. Přímo nad astrálem se rozkládá třetí neboli mentální rovina, rovina rozumu, myšlení a na nejvyšších úrovních zdroj duchaplné inspirace. V tomto článku se v naší diskusi omezíme na astrální rovinu.

Dévové nejsou jen nádhernými bytostmi, které poletují kolem květinových záhonů nebo rozlévají své úchvatné světlo, aby oživily krásný les. Podle tohoto učení jsme na velmi dlouhou dobu sestoupili do hmoty. Původně jsme jen jako jiskry duchovního ohně využili různé hustoty každé roviny natolik, abychom postupovali cestu dolů a teprve nakonec se „oblékli“ do nejhustší hmoty a se stali fyzickými lidskými bytostmi. Z tohoto důvodu také máme tradiční příběhy o „pádu“, nikoli jako o trestu rozhněvaného Boha, ale jako o součásti učení; jak prožít a použít tyto nejnižší úrovně hmoty s nejvyšší hustotou, které nám Země může nabídnout. Když jsme dosáhli úplného dna, nyní podstupujeme dlouhou zpáteční cestu tam, odkud jsme vyšli, nicméně jsme velmi změněni. Přinášíme s sebou veškeré znalosti o této cestě, které jsme nashromáždili. Navíc při svém duchovním postupu transformujeme elementály v právě používaných vrstvách hmoty. Proč se to děje? Protože prostupují fyzickou, emocionální i duševní hmotou našich „nositelů“ neboli těl, také známou jako „obaly těla“. Jaký závazek pro nás i dévy!

Říká se, že používat a rozvíjet naše fyzická těla jsme se naučili v průběhu Lemurské epochy trvající po mnoho milionů let. Během Atlantské epochy jsme pak formovali svá těla utvářená emocemi/tužbami. I když se nyní nacházíme v nové epoše, v níž se učíme používat mentální rovinu, astrální úroveň je stále tou, v níž je soustředěna či polarizována většina lidstva. To se podle všeho vyvíjí prostřednictvím utrpení. Království dévů se oproti tomu vyvíjí díky radosti. Je zřejmé, že jsme v tomto losování měli méně šťastnou ruku. Naučili jsme se, kterak fungovat v dnešním komplikovaném lidském fyzickém těle. Funguje automaticky, bez našich neustálých vědomých pokynů. Většina z nás již není poháněna pouze svými impulzy a potřebami, zato se nyní potýká s oním druhým, jemnějším tělem neboli obalem sestávajícím z astrální hmoty. Jeho „sídlem“ je náš solární plexus, těsně nad pupkem, a proto cítíme vzplanutí dané čakry, pokud jsme ve špatném citovém rozpoložení nebo nadměrně rozrušení. Pociťujeme tuto astrální podstatu, naplněnou jejími konkrétními prvky, jakými jsou emoce a touhy. To znamená, že jsme vedeni svými přáními (často ospravedlňovanými jako „potřeby“) a bojujeme o ovládnutí elementálů na různých úrovních této velké roviny astrální hmoty.

Vynikajícím místem, kde můžete být svědky velkých tahů a tlaků, jimiž tato rovina touhy působí, jsou sportovní zařízení. Jak nesmírně důležitým se může stát, jestli „náš“ tým vyhraje. Padnou první nadávky a mezi přihlížejícími fanoušky se rozhoří boj. Kdysi jsem se spolu se Swedish Forests zúčastnil v bývalém Československu hokejového zápasu mezi domácím národním a švédským týmem. Jakmile bylo zřejmé, že místní tým prohraje, hněv a nepřátelství diváků v rodném městě bylo téměř hmatatelné. Švédský vedoucí turné se obával o naši bezpečnost, a proto nás spěšně odeslal ze stadionu ještě dřív, než zápas skončil. Skutečně se říká, že podráždění ohrožuje naši duchovní cestu. Proč? Protože podráždění znamená také rozmrzelost, ztrátu sebeovládání a ohledů na ostatní.

Když prožíváme emoce, pociťujeme kvalitu astrálních elementálů prostupujících do této roviny. Přesvědčují nás, že je životně důležité, aby naše „strana“ zvítězila;  že je nezbytné, abychom dosáhli věcí a výsledků, které si přejeme. Touha po větší moci, větším množství hmotných věcí nebo prostě čemkoli dalším vede děti ve školkách k tomu, aby popadly hrst hraček a odmítly se o ně rozdělit. Dospělé vede k tomu, aby dělali totéž s penězi či zbožím. Je to jen přelud, který nás však velmi přitahuje a jsme na něm závislí. Říká se mu astrální „přitažlivost“. Tento článek jsem otevřela otázkou, jestli jste v poslední době ztratili nervy. Do kategorie astrálních nebezpečí patří dokonce i pocit podráždění. Skutečně se říká, že podráždění ohrožuje naši duchovní cestu. Proč?

Protože podráždění znamená také rozmrzelost, ztrátu sebeovládání a ohledů na ostatní. Podráždění si obvykle sami pro sebe ospravedlníme, protože se v porovnání s plnohodnotným vztekem zdá být docela mírné. Podráždění je pro nás jistým varováním, že tyto astrální elementály nekontrolujeme, nýbrž je necháváme, aby ovládali oni nás. Ztratila jsem v poslední době nervy? Ach ano. Překonala jsem své podráždění? Hmmmm, ještě pořád na tom pracuji... Jakmile dokážeme proměnit podráždění v klidné uvažování a trpělivost, nutíme ony astrální elementály, které svým charakterem odpovídají danému pocitu, aby se vyvinuly a přešly ve vyšší kvalitu hmoty. Takže nejenže vytváříme harmoničtější atmosféru sami pro sebe a své okolí, ale činíme také důležitý krok na své vlastní duchovní cestě. Transformujeme elementály této astrální hmoty do vyšší formy, protože hmota kterékoli roviny je vždy nahoře jemnější nebo „vyšší“ nežli dole.

Můžete si to představit takto... kráčíme po poušti uprostřed písečné bouře. Dole je hrozivě temná a plná létajících kamínků. Pokud se nám nějak podaří dostat se výš, zjistíme, že už tak temná není. S rostoucí výškou se stále více rozjasňuje, nahoře je čím dál méně létajících zrnek písku, hluk mizí a najednou je obraz zcela jasný a plný světla. Ve spánku je to právě astrální rovina, která nám dopřává temné sny, jež se snadno mohou změnit v noční můry. Kvůli našemu nedokonalému lidskému vnímání nevidíme astrální rovinu ve skutečnosti takovou, jaká opravdu je, prozářenou nádherným světlem. Je obtížné přijmout, že:

„Lidské emoce generují mlhu tak silnou, že je stejně účinná při blokování vašeho duchovního zraku jako skutečná mlha při blokování pohledu na okolní svět. Vidíte, jak jednotlivci i lidstvo jako celek udržují svou vlastní slepotu?“ (This World of Echoes: A Divine Guide to Being Human Jacquelyn E. Laneové - zapisovatelky), (Tall Pixie Publishing). Jako obvykle jsme v tom všichni společně, jen s individuální odpovědností. V našem lidském světě akceptujeme vysokou míru násilnických slovních projevů, aktivit i zábavy. Ano, v současnosti je naše závislost na dramatu naprosto „přirozená“, protože jsme natolik ponořeni do této roviny astrální přitažlivosti i s její bezuzdnou touhou, soutěživostí, násilím a ješitností. Podstatou našeho lidského království je na současné úrovni evoluce také nalezení „harmonie prostřednictvím konfliktu“.

Kdy, můžeme se podivovat, budeme mít dost konfliktů, abychom přesměrovali své síly k harmonii? Pojďme ten den přiblížit! Naše individuální i kolektivní zdraví závisí na naší schopnosti ovládnout své změny nálad a podráždění ve prospěch trpělivosti, odpuštění a laskavosti. Jako vždy, odpovědí na tyto otázky je „stoupat výš“, pozvednout své vědomí do vyšších úrovní. Pro většinu z nás to však obvykle není snadné. Může se zdát, že se snažím každou touhu klepnout přes prsty, ale na každé úrovni hmoty jdou ruku v ruce dary spolu s výzvami. Darem astrální roviny je pocit nadšení. Plní nás pozitivní energií při realizování našich činností a dosahování cílů. Při bipolární poruše se však houpáme z výšin entuziasmu až do hlubin deprese, tedy do obou extrémů astrálních emocí. To je jedno z mnoha nebezpečí, jestliže se nejsme schopni vypořádat s elementály pronikajícími do astrální hmoty.

Nicméně astralita poskytuje našim zkušenostem nový prostředek. Potřebujeme prohloubit své sebepoznání a upevnit disciplínu, abychom ji dokázali moudře používat. Můžeme začít například tím, že zvýšíme úroveň toho, po čem toužíme, a tím přesuneme pozornost od svého malého, egem poháněného já k vyšším tužbám. Při správném použití inherentní síly své vlastní vůle můžeme využít elementární sílu entuziasmu vycházejícího z astrální roviny, abychom zajistili, že celé lidstvo dosáhne míru, dobrého bydlení, fyzického i duševního zdraví, respektu, smysluplného zaměstnání a sociální angažovanosti, spolu se zdravou planetou tvořící zázemí nás všech. Možná, že řešení plejády našich problémů nakonec není tak těžké. Musíme pouze přesměrovat naši touhu, aby zněla vyššími, čistějšími tóny.

Což nás přivádí zpět k dévům, kteří jsou zodpovědní za vše, co jako lidé na planetě Zemi prožíváme prostřednictvím fyzických, astrálních a mentálních těl, která používáme. Ano, už jen pobývání uprostřed dévů v nedotčené přírodě nás může uklidnit a uzdravit. Dévové jsou mistry zvuku. Při správném naladění můžeme zaslechnout píseň krásného lesa. Dévové jsou stavitelé veškerých forem a ty neustále vibrují od bzučících atomů našich těl až po všechny zářivé hvězdy na noční obloze. Věda nás učí, že prostor mezi atomy našeho těla je relativně stejný jako mezi těmito hvězdami. Představte si, jak jasnou se stane naše zkušenost s lidskou existencí, jakmile odstraníme ony mlhy iluzí a pozvedneme své touhy na altruističtější úroveň. Nejen kvůli sobě navzájem, ale také kvůli nesčetným druhům, které s námi sdílejí Zemi. To znamená transformovat elementály, které osobně používáme, a přilákat k sobě dévy vyšší úrovně. To je směr, v němž spočívá pravý význam wellness. Skutečně lákavá myšlenka, kterou bychom měli mít na paměti, až nás bude příště něco rozčilovat či dráždit.