ZÓNA ZASVĚCENÍ: Detailní analýzy s odhalením skrytých skutečností o pozadí klíčových událostí lidské historie. Studijní přednáška č. 3. Téma první: Velká Pyramida - prehistorická zbraň hromadného ničení

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

publikováno: 24.03.2010 kategorie: Zóna Zasvěcení

Prostřednictvím tohoto materiálu se po určité době vracíme k osmému přednáškovému tématu, které je věnováno bílým místům naší lidské historie. Jako první oblast našeho výzkumu jsme si zvolili Starý Egypt, resp. komplex pyramidálních staveb v oblasti Gizy.

Na téma pyramid v Gize toho bylo dodnes napsáno skutečně mnoho. Přesto existuje velmi propracovaná teorie širší veřejnosti více méně neznámá, která stojí až na samé hranici lidského chápání. Přesto všechno je postavena na přísně logických základech poznání, ale takového typu, který je běžné lidské společnosti zapírán.

Tato teorie se snaží prokázat, že pyramidové stavby (především ty v oblasti egyptské Gizy) jsou ve skutečnosti vysoce pokročilé zbraňové systémy, které do naší reality zasahují pouze svou nepatrnou částí. Šílené že?

Svým způsobem je tato věc o to šílenější, že jejím autorem je poměrně známý profesor vyučující na Harvardské Univerzitě – dr. Joseph Farrell. Úkolem naší přednášky bude maximálně si přiblížit, objasnit a pochopit podstatu výše uvedené hypotézy.

V kontextu s touto informační kostrou pak navrhnu další možné navazující souvislosti. V samém finále by mělo jít o ucelené samostatné téma. Uvidíme, jak se nám to společně podaří.

Chápu, že čtenář by se chtěl co nejrychleji dobrat k jádru toho či onoho fenoménu, ovšem materiály v „Zóně Zasvěcení“ jsou spíše „během na dlouhou trať“ a to z jednoho prostého důvodu. Chci se vyhnout povrchnosti a zároveň chci věnovat dostatečnou pozornost všem souvislostem, které si jí zaslouží.

Pokud bychom měli možnost zkoumat „laický“ pohled té nejširší vrstvy veřejnosti na prehistorické období naší planety, asi bychom byli všichni vice či méně překvapeni tím, kolik procent populace je přesvědčeno o tom, že v těchto pravěkých dobách zde musela existovat civilizace s vysoce pokročilým stupněm vědy a technologických prostředků. Ve skutečnosti se s tímto názorem (jaksi intuitivně s využitím buňkové a genetické paměti) ztotožňuje více jak 80% lidské populace.

Přesto všechno (anebo možná právě proto) s něčím podobným ani náznakem nemohou souhlasit ortodoxní archeologové, historici a další jedinci či skupiny s univerzitním vzděláním. Vyjdeme-li z výše uvedené statistiky, pak musíme přijmout fakt, že kdyby tito jedinci nebyli ovlivněni univerzitním vzděláním, pak by 80% z nich hovořilo zcela jinou řečí.

Tato skutečnost by neměla být brána na lehkou váhu, neboť poukazuje na extrémně silný tlak tradičního vzdělávacího systému na lidskou přirozenost. Ideologická paradigmata školského systému skrývající se za faktory „vzdělání a rozumu“ s úspěchem vytlačují přirozené nástroje lidského Vědění, které jsou tak staré, jako lidstvo samo.

Ovšem můžeme jít dále a nemusíme setrvávat v rovině pouhého teoretizování.

Naštěstí dodnes existuje celá řada stop (i přes stále narůstající snahu o jejich zahlazení nebo alespoň bagatelizování), které potvrzují prehistorickou existenci nám doposud neznámé vysoce pokročilé civilizace (nebo civilizací) v prostředí naší planety.

Tyto stopy lze najít snad na všech místech země a nemusí jít v každém případě pouze o čistě hmotné artefakty. Tyto indicie jsou mnohdy jádrem mytologické koncepce různorodých domorodých kmenů, jsou součástí pro nás bohužel stále (anebo už) nesrozumitelných esoterických textů. Situace je jasná. Pokud by člověk chtěl skutečně vidět, pak uvidí a to tak dobře, jak je to jen možné.

Problém spočívá v tom, že naše akademické a univerzitní prostředí (které svým vlivem velmi efektivně působí na povědomí celé společnosti a to všech věkových kategorií) doslova axiomatickým způsobem vychází z jistých pevně stanovených a jak praxe ukazuje bohužel i neměnných pravidel. V této chvíli mám na mysli především oblast historie. Možná, že by v zájmu věci neuškodilo si alespoň ty nejzávažnější vědecká pravidla naší historie zopakovat:

První více rozvinuté civilizace se objevily v úrodných oblastech Středního a Blízkého Východu.

Vývoj těchto civilizací započal v období zhruba 4000 př.n.l. a vyvrcholil dvěma velkými civilizacemi Sumerem a Starým Egyptem kolem roku 3000 př.n.l. Následovaly civilizace v údolí Indu a na území dnešní Číny.

Asi o 1500 let později se začaly vyvíjet různorodé civilizace v prostředí Amerického kontinentu. Z toho vyplývá, že okolo 3000 př.n.l. existovaly v prostředí tzv. „Starého Světa“ poměrně konzistentní stabilně se vyvíjející civilizace a to samé, lze říci, že existovalo kolem roku 1500 př.n.l. v oblasti tzv. „Nového Světa“.

Přesto všechno byly a jsou tyto civilizace z našeho pohledu považovány za primitivní například i přes prokazatelně doložitelnou pokročilost sumerské astronomie nebo výstavby pyramidálních komplexů třeba zrovna v oblasti Starého Egypta.

Ovšem jak jsem již naznačil na začátku. Existuje celá řada dílčích stop, které v kontextu s vědeckou axiomatickou tradicí působí minimálně jako zcela zřetelné anomálie. Vezměme si například objev tzv. „Piri Reisovy“ mapy ze 16. stol.

Tato mapa je ve skutečnosti bůh ví kolikátým přepisem pravěké, ale veskrze unikátní mapy, která do všech podrobností popisuje pobřeží jižního Atlantiku a to nejen ze strany afrického kontinentu, ale i z prostředí Jižní Ameriky včetně Antarktidy.

Naprosto zarážející je nejen přesnost mapy, ale i to, že popisuje pobřeží Antarktidy bez ledového příkrovu. Potvrzení této skutečnosti trvalo mnoho set let, než moderní kartografická družicová technologie dokázala před nedávnem vymodelovat tvar pobřeží Antarktidy jako kamenné pevniny bez ledového obalu. Přesnost odpovídající tvaru pobřeží Antarktidy na Piri Reisově mapě byla pro všechny zúčastněné naprostým šokem.

V našich soudobých podmínkách jde o unikátní hádanku, neb ten, kdo stál za podklady k originálu takové mapy, musel být schopen skenovat pobřeží Antarktidy bez ledového příkrovu nebo tuto kartografickou činnost provedl v době, kdy ještě oblast Antarktidy nebyla pokrytá ledem a to je sakra hluboká minulost. To všechno navíc z oběžné dráhy Země.

Ovšem „Piri Reisova“ mapa není zdaleka jediným artefaktem dokladujícím zcela unikátní znalost kartografie v dobách podstatně starších, než kdy z vědeckého úhlu pohledu nastal úsvit tradičních výše uvedených prvních civilizací našeho světa.

Navíc, jak je patrné a zjevné, máme v rukách další z velkého množství nepřeberných stop, které poukazují na fakt, že americká pevnina byla objevena v dobách mnohem a mnohem dřívějších, než se to podařilo středověkému Kolumbovi.

Sbírku asi nejpřesvědčivějších důkazů odkazující se na unikátní kartografické schopnosti „kohosi“ z dob vyloženě pravěkých předkládá známý výzkumník a vědec dr. Charles Hapgood. Zde bych chtěl poukázat především na jeho unikátní rukopis, který se nazývá „Mapy starých mořských králů“.

Tento skutečně šokující materiál by si měl přečíst snad každý, kdo bere alespoň trochu vážně alternativní výzkumný proud naší historie. V současné době existuje na téma alternativní lidské historie poměrně velmi mnoho materiálů různé kvality.

V následujících odstavcích se budu dále zabývat pravěkými artefaktálními anomáliemi, přičemž po různých osách budu směřovat k pyramidovým stavbám, které jsou ústředním tématem této přednášky. Na této cestě se vám budu snažit poskytovat dostatek odkazů především na písemné zdroje, u kterých mám za to, že by rozhodně měly být ze strany čtenáře prostudovány.

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly