VELKÁ KOSMICKÁ KONSPIRACE: ŠÍLENÝ SVĚT TĚCH, CO PROVÁDĚJÍ KONTROLU

Základní poučkou pro každou vládu, pokud má uspět, je, že musí získat „srdce a mysl“ svého lidu. Když ponecháme stranou sentimentální náboj slova srdce, snad největší výzvou je získat mysl lidí- a to nikoliv tím, že je o něčem přesvědčíte, ale uděláte to  za použití násilí. To nás vede k ošklivému termínu "kontrola mysli", což je  hlavním tématem nového, rozšířeného a zrevidovaného vydání knihy "The Controllers" od Timothy Green Beckleyho, která nedávno vyšla v jeho vydavatelství Global Communications.

V té knize je mnoho témat. Je tam zmíněna téměř každá konspirační teorie, na jakou si vzpomenete. Základní koncepce knihy je, že téměř ve všem, co děláme, operuuje vnější inteligence a ta na nás útočí dokonce i ve chvíli, když se ráno probudíme. Beckley si přizval tým spisovatelů a badatelů; kromě sebe samého zejména tajemného Commandera X, Tima R. Swartze, Williama Kerna – s cílem vytvořit obšírnou studii na téma kontroly mysli, která je vykonávána  na lidstvu ze strany jeho lidských či mimozemských utiskovatelů.

Informátor z amerického námořnictva předpovídá kosmické filmové představení   

Hrnou na nás mnoho dezinformačních programů a akcí pod falešnou vlajkou. William Kern obviňuje různé vládní agentury z účasti na programu, zvaném “Project Blue Beam/Projekt Modrý paprsek,” což je klam, mající za účel podchytit mysle lidí na celém světe za použití metod, kterí vás možná překvapí. Kern strávil u amerického námořnictva 20 let a bere víru či nevíru v UFO velmi vážně, i když si nedovolí odhalit většinu toho, co ví. Nicméně, Kern popisuje, co si myslí o tom, o čem "Projekt Modrý paprsek" je.  “Hlavním účelem projektu“, píše, „je  zavést na světě náboženství New age. Podle konspiračních teoretiků by bez takového univerzálního náboženství nebylo možné úspěšně zavést Nový světový řád.“ Kern jmenuje OSN a NASA jako dvě entity, které konspirují, aby tento obrovský podvod uvedly v život. Podle něj byl vypracován čtyřfázový plán a očekává se, že bude implementován.

Krok č. 1 - vláda vyvolá na přesně stanovených místech planety umělá zemětřesení. Hojný výskyt přirodních katastrof zaseje do myslí veřejnosti strach a vydláždí cestu pro fázi číslo dvě projektu.

Krok č. 2 znamená skutečné zahájení "Projektu Modrý paprsek". Obsahuje gigantické kosmické představení, pokračuje Kern, kdy budou použity 3D projekce k promítání  hologramů na oblohu všude na planetě. Jak uvádí teoretici, projekce ukážou jednotlivá božstva - tak, jak v jednotlivých oblastech světa převládají. Na závěr této gigantické kosmické show všichni promítaní bohové splynou na jediné bytosti, do Antikrista. Dokonce i o poměrně častých pozorováních UFO se říká, že se jedná o fikci, vytvořenou "Projektem Modrý paprsek", a má se jednat o způsob prověření  účinností hardware projektu.

Krok č.3 - je nejsložitější fáze projektu. Kern píše: “V této fázi úřady za použití telepatické elektronické dvojsměrné komunikace zařídí, že si lidé budou myslet, že k nim přímo promlouvá Bůh. K manipulaci myšlenek široké veřejnosti budou použity mimořádně nízké frekvence. Nicméně, předpoklad úspěšného provedení dovršení této fáze zatím zůstává nejistý.”

Krok č. 4 - lidé budou vedeni k tomu, aby si mysleli, že nadchází celosvětová invaze mimozemšťanů a že přijetí Nového světového řádu je jediná cesta, jak se zachránit. Součástí všeobecného vzorce na zotročení myslí celého lidstva je také falešný Druhý příchod (Krista- p.př.) a technologicky podnícené nadšení lidí.

Tajný život  supermodelky

O jiném druhu kontroly mysli hovoří Tim R. Swartz v kapitole s názvem “Mental Armageddon: The Quest for Mind Control/Mentální Armagedon: .Boj o kontrolu mysli”. Swartz začíná tím, že nám předkládá příběh nešťastné oběti, která se jmenovala Candy Jonesová, kterou vydavatel Tim Beckley velmi dobře znal, protože byl častým hostem v jejích celonočních talk show, která převzala po svém zemřelém manželovi Long Johnovi Nebelovi, jenž zemřel na rakovinu.  “Candy Jonesová byla žena, u které se zdálo, že má všechno“, píše Swartz. “Byla úspěšnou modelkou, která vlastnila modelingovou agenturu. Byla populární spisovatelkou, která napsala takové knihy, jako "Make Your Name in Modeling and Television/Prosaďte se v modelingu a televizi" a "Candy Jones Complete Book of Beauty and Fashion./Úplná kniha krásy a módy Candy Jonesové".  Byla vdaná za Long Johna Nebela, nejvíc poslouchaného moderátora nočních talk show v celé Americe, které bylo vysíláno na newyorkském radiokanálu WOR. Ale jejímu novému manželovi začalo být brzy zřejmé, že Candyn svět je mnohem složitější, než si kdy mohla představit.

Nebel zjistil, že Candy trpí nespavostí a že v její obvykle příjemném rozpoložení dochází k náhlým změnám. Candy řekla Nebelovi, že dávno před  svatbou ji kontaktovala FBI a požádala ji, zda by jim dovolila používat svoji kancelář pro příjem jejich pošty. Ona souhlasila a také souhlasila, že bude doručovat poštu, když bude na cestách, protože si myslela, že je to její vlastenecká povinnost. Neměla tušení, do čeho se to dostala. Když byla v hypnóze, kterou ji Nebel doporučil, že by jí to mohlo pomoct s nespavostí, Candy začala mluvit jiným hlasem a identifikovala se jako “Arlene Grantová.” Tato druhá osobnost prozradila, že Jonesová jednou doručila balíček pro FBI lékaři v Oaklandu v Kalifornii. Doktor, známý pod pseudonymem  “Gilbert Jensen,” jí nabídl peníze za to, že mu dovolí ji zhypnotizovat a ona souhlasila, protože se nedávno rozvedla a byla v tu dobu téměř na zhroucení. Poté Jensen řekl Candy Jonesové, že hypnóza nezafungovala, ale osobnost Arlene řekla Nebelovi, že zafungovala.

“V hypnóze,” pokračuje Swartz, “Jensen řekl  Candy, že bude poslem  pro CIA v tajné jednotce, jejíž zaměstnanci nejsou zaregistrováni v dokumentaci centrály. Jensen řekl, že potřebuje pas na jiné jméno, protože někdy bude cestovat do zahraničí. Vybralla si jméno Arlene Grantová. Aby mohla sloužit, musela být ve vynikajícím zdravotním stavu a proto dostala vitamínové injekce. Ale spíše než vitamíny dostávala drogy, aby se vyprofilovala a posílila Arlenina osobnost“. Když Jonesová převzala Arleninu osobnost, nosila tmavou paruku a změnila styl oblékání a tón řeči. Arlene měla být poslána do výcvikových táborů, kde se naučila zabíjet holýma rukama, jehlicí od klobouku či čímkoliv, co bylo po ruce. Arlenina osobnost se dala vyvolat telefonním hovorem se specifickými zvuky a když byla mise skončena, normální osobnost si nic nepamatovala. V rámci těchto misí se často cestovalo,  aby byly doručeny zprávy.

Jonesová byla na semináří v centrále CIA dokonce podrobena mučení, aby sa demonstrovala kontrola psychiatra nad jeho subjekty. „I když to může znít šíleně“, trvá  na svém Swartz, „existují důkazy, které mohou záležitost podpořit". Cany řekla Joeovi Vergarovi, jejímu vydavateli  ve vydavatelství "Harper and Row", že občas pracuje pro vládní agenturu jako kurýr a že občas může zmizet. Existoval také dopis, který napsala svému právníkovi, Williamu Williamsovi, aby se pojistila pro případ, že by náhle zemřela nebo náhle nebo za nezvyklých okolností zmizela. Řekla mu, že nemůže říct přesně, do čeho je zapojena. Také byl v jejích věcech nalezen pas, vydaný na jméno   Arlene Grantová. Na pasové fotgrafii měla Jonesová tmavou paruku. Žádosti dle "Zákona o svobodném přístupu k informacím"  ukázaly, že CIA má na Jonesovou zásadní složku, ale odmítá vydat jakoukoliv její část.

Jonesová zemřela v roce 1990 na rakovinu ve věku šedesáti čtyř let. V mezidobí existují další případy, podobné příběhu Jonesové. Zneklidňující otázkou je, kolik jiných nevinných obětí hypnotické manipulace bylo nevědomky použito  v něčí tajné agendě? Záznamy z hypnotickych sezení s Jonesovou byly vydány v roce 1974 v knize Donalda Baina s názvem "Kontrola Candy Jonesové". V té době byly povídačky o kontrole mysli a vymývání mozků ze strany CIA považovány ze záležitost špionážních románů. „Nicméně, od té doby,“, píše Swartz, “přišla odhalení o experimentech kontroly mysli, které ukázaly, že nejenom CIA, ale i zpravodajské agentury na celím světě provádějí programy kontroly mysli a ostatně i kontrolu lidské mysli“.

Armáda a kontrola mysli    

Swartz také píše o historii zájmu armády o kontrolu mysli v části kapitoly s názvem „Očista mysli“. Swartz píše:

“Po většinu dějin lidstva existovaly ze strany jistých lidí opakované snahy mít pod kontrolou to, co si lidé myslí. Zmínka o tom, že lidská mysl by mohla být ovlivněna vnějším zdrojem, byla zpopularizována  Edwardem Hunterem v jeho knize z roku  1951 ‘Vymývání mozků v Rudé Číně.’ Během Korejské války se američití vězni vzdávali svého občanství v rozhlasovém vysílání a mnozí podepsali výpovědi v rozporu s americkými zájmy, včetně obvinění, o nichž se dodnes debatuje, a sice, že USA byly zapojeny do  chemické války s antraxem. Na to, aby se Američané vzdali svých ideálů,  museli mít komunisté vynalezeny nějaké zlovolné prostředky kontroly mysli - anebo se to alespoň předpokládalo“.

Hunter tvrdil, že čínští komunisté vyvinuli nový proces indoktrinace a že vynalezli intenzivní proces manipulace, který má zákeřnou moc pozměnit mentální podobu těch, kdo se stali toho obětí. Hunterova verze čínského terminu  hsi-nao, zněla: vymývání mozků, což, volně přeloženo, je: očista mysli. Hunter píše, že slovo vymývání mozku je zemitější než více klinická alternativa, a to “menticide,” což znamená “vražda mysli.” “Na konci války,” vypráví Swartz, “bylo určeno, že k některým základním metodám, které byly použity na amerických vězních, bude patřit spánková deprivace a další intenzivní psychologické manipulace, určené ke zlomení člověka. Naprogramování některých amerických vojáků k tomu, aby se vzdali své vlasti přineslo některé výhody v oblasti propagandy. Také to pomohlo udržet vězně v poslušnosti a byloo snadnější je hlídat.

A pak přišel Jones 

Swartz nabízí možnost, že moderní výzkum a experimenty na poli kontroly mysli sahají  zpátky až k druhé světové válce (a možná ještě dál). Krátce po útoku na  Pearl Harbor pozvalo  americké ministerstvo války ve Washingtonu Georgea Estabrookse, vedoucího odboru psychologie na univerzitě Colgate, aby s ním konzultovalo možné využití hypnózy jako válečné zbraně. Estabrooks měl říct tomuto ministerstvu, že je přesvědčen, že jeden z pěti dospělých lidí  může být přiveden do tranzu tak hlubokého, že si to nebude pamatovat. Ti lidé mohou být hypnotizováni  tajně, za použittí utajených  technik a může jím pak být dán pokyn v post hypnotickém stavu. Použitím této metody může být vytvořena dvojí osobnost, dokonalý dvojitý agent s neotřesitelným krytím.

V roce 1971 v článku v časopise "Science Digest", Estabrooks detailně vysvětluje, jak „programoval” americké špiony za pomoci hypnózy. Za druhé světové války zhypnotizovval námořního důstojníka jménem Jones a rozdělil jeho osobnost  na  Jonese A a Jonese B. Jones A, kdysi zcela normální námořník, se zcela změnil.  Začal docela vážně chrlit komunistickou doktrínu a komunistické buňky ho uvítaly. Armáda (která věděla o tomto komplotu ho  propustila s negativním posudkem) a on se stal členem komunistické strany s legitimací. Nicméně, když byl Jones B pod hypnózou, byl na základě sugesce pečlivě veden.

 “Jones B byl hlubší osobností,” pokračuje Swartz, “...a věděl o myšlenkách  Jonese A. Jones B byl oddaný Američan a byl naprogramován, aby ve vědomých fázích nic neříkal.  Vše, co musel Estabrooks udělat, bylo zhypnotizovat celého muže, dostat se do kontaktu s  Jonesem B, loajálním Američanem a od něj vedlo přímé spojení do komunistického tábora. Podle Estabrookese ta technika fungovala krásně. To úžasné přiznání Estabrookse ohledně hypnózy za účelem vytvoření dokonalého vojáka-vyzvědače ukazuje, že lidská mysl může být snadno využita pro účely druhých.  Je těžké uvěřit, že by od dobyy těch raných experimentů nebyly vyvinuty ještě sofitsikovanější techniky hypnotické kontroly mysli.“.

Kontrola mysli ne lidského typu 

Veškerá kontrola mysli není výsledkem tajných a bojových machinací. Kniha "The Controllers" také představuje informace o kontrole mysli, jak ji provádějí bytosti, které bychom mohli označit za paranormální. Jedním příkladem může být práce Richarda Shavera, dělníka z automobilky v Pennsylvaniii, který slyšel “hlasy” přes svoji svářečku .  Shaver začal obšírně psát o bytostech, žijících v podzemí, o tom, jak kontrolují povrchovou populaci, a o permanentní válce proti lidstvu, kterou vede proti lidstvu nepřátelská skupina obyvatelů podzemí, které nazývá Derové, Deros,  což je označení pro zdegenerované roboty. Přestože se mu vysmívali a opovrhovali ním, Shaver se celý život držel svého svářecícho zařízení a vyprávěl těm, kdo chtěli poslouchat, o realitě těchto divokých obyvatel vnitřní Země, kteří, jak Shaver neochvějně vyprávěl, každý rok unášejí tisíce lidí, drží je v malých klecích, ovládají jejich mysl za pomoci starověkých paprskových strojů, mají s těmito vězni různé druhy perverzního a nemyslitelného sexu a dokonce ohlodávají maso rovnou  z kostí unesených obětí.

Shaver si myslel, že Derové si dělají naděje, že ovládnou povrch Země a že dokážou ovládat mysl mnoha světových vůdců a tím je nutí provádět nelidské činy proti svým vlastním občanům, a do toho patří i zahájení válek ve velkém měřítku. Shaver rřekl, že před Deros není nikdo v bezpečí. Také byl přesvědčen,  že většina toho, co označujeme jako fenomén UFO, že se vlastně jedná o lodě, které přicházejí z nitra Země  (ne z vnějšího vesmíru) či o iluzorní projekce, vytvořené Deros  s pomocí paprskových strojů v jeskyních hluboko v zemi. V knize "The Controllers" jsou zakomponované příběhy o únosech mimozemšťany, které zpopularizovali spisovatelé jako Whitley Strieber a zesnulý Budd Hopkins. Byl to Hopkins, který pro ně vytvořil označení “screen memories/fiktivní vzpomínky” aby popsal, jak se mysl uneseného skutečně vědomě rozpomíná na vše, co se týká únosu, a to je často děsivé a odpudivé, ale je to nahrazeno „přijatelnější“ vzpomínkou, díky které se unesený  člověk cítí bezpečně a neohroženě.

Schopnost kontrolovat myšlenky a vzpomínky svých vybraných lidských subjektů je připisována všudypřítomným šedým mimozemšťanům a méně to vidíme u reptiliánských či plazích mimozemšťanů. Této úplné úrovně kontroly může být dosaženo s použitím tzv. mimozemských implantátů, zejména implantátů, vložench přes nosní dírky až do mozku. Taková zařízení lze vidět u skenování při magnetické rezonanci mozku, jak tomu bylo v případe  Whitley Striebera, ale jsou uložena na místech, kde je nemožné vyndat je chirurgickou cestou. 

Když jsme konfrontování se všemi těmi důkazy ohledně jak lidské, tak  i mimozemské kontroly mysli, najdu se lidé,  kteří sní o tom, že je třeba těm, co nás kontrolují, odolávat všemi dostupnými prostředky.  Pak jsou zde jiní, kteří jsou přesvědčeni, že boj proti  nadřazeným silám a  technologiím enitit, které kontrolují mysl, je marná snaha a také že je to osamělý boj, o kterém by většina našich spoluobčanů ani nevěřila, že je skutečný. A my se ani nemůžeme spoléhat na to, že naše myšlenky jsou naše vlastní. Můžeme pouze doufat, že je v nich přesto obsaženo nějaké zrnko pravdy. Pro ty, kdo jsou otevřeni vůči „paranoidní“ historii naší Země a jejich mnoha klamů, je to povinné čtení.