VÁNOCE BEZ VÁNOČNÍHO DUCHA (2)

Čáp Josef

Čáp Josef

publikováno: 09.02.2019 kategorie: Esoterika

Co vlastně sami o sobě víme?

Opomenu-li barvu pleti, tak lidskou bytost lze rozdělit do čtyř základních krevních skupin, tj. krevní skupina A, B, AB, 0. Ovšem kromě těchto krevních indikátorů, můžeme odhalit i jiné rozlišovací znaky, které nás mohou selektovat na heterogenní lidská stvoření. Jaké specifické vlastnosti mám v tomto případě na mysli? Kupříkladu nelze vyloučit, že jedna z nejvýznamnějších odlišností může spočívat v energetickém poli okolo živých organismů, čímž je - AURA. (Pozn. Aura je podle parapsychologie, alternativní medicíny a okultních věd energetické pole okolo živých organismů. Tedy nejenom lidí, ale i zvířat a rostlin. Lidé zabývající se aurou popisují barvy, tvary a defekty aury).

Samozřejmě budou existovat i jiná kritéria, jimiž si příroda lidský kmen dokáže podle potřeby  roztřídit, akorát o tom nemáme sebemenšího tušení. Pokud ale zůstaneme u aury, tak nepochybuji o tom, že si přírodní selektor vybírá takové formy života, jenž vykazují intenzivnější aurické vyzařování, což je jakýsi druh výjimečnosti.

O tyto jedinečné lidské bytosti, ale nejen o ně (rostliny a zvířata), projevuje planetární duch nebývalý zájem. Výjimečné tvorstvo (život) je pod vyšší ochranou Síly a Moci, která je rozprostřena napříč celým nekonečným vesmírem, odkud vzešel život, z něhož jsme nakonec vzešli i my lidé.  Jakmile tedy dojde u nějaké ženy k nevysvětlitelnému otěhotnění, popřípadě k uvedenému neposkvrněnému početí, tak to lze přičíst na vrub faktu, že v takovém případě zasáhla VYŠŠÍ MOC, která si takto vybrala lidskou výjimečnost v Evině rouše.

Ano, všichni jsme nějakým způsobem jedineční, nicméně přírodní procesy se v tomto ohledu řídí podle svých vnitřních instrukcí, kterým lidská bytost nemůže rozumět. Proto tedy nebudu tvrdit, že samovolnou reprodukcí je postižená každá třetí žena, neboť to se týká jen velmi malého počtu budoucích rodiček. Řekněme, že z jedné miliardy obyvatel se cosi takového, pouze jedné jediné ženě může přihodit. Oplodňující duch planety a oplodňující duch vesmíru, to jsou zcela odlišné systémy nahodilé reprodukce, proto v případě Ježíše Krista mluvíme o kosmickém početí. Dovysvětlím níže.  

Mějme stále na paměti, že neobyčejní lidé přicházejí na svět neobyčejně, kupříkladu tak, že je přivede na svět panna rodička, jelikož to takto chtělo vědomí spjaté s duchem planety Země, nebo s duchem Vesmíru, takže ať ten či onen spirituální prvek, všechno je napojeno na zdroj Veškerenstva!  Ještě před narozením Božího Syna, se tyto nám neznámé síly daly do pohybu, poněvadž v tomto kontextu je zřejmé, že Panna Marie byla podle všeho jedinečná bytost, která vykazovala onu popisovanou a důležitou výjimečnost, čímž tohle vše vygradovalo narozením Ježíše Krista. Nic jiného k tomu nelze dodat!

 

Duch Vánoc

Je tedy zcela na místě, abychom si znovu připomněli, že vánoční svátky nejsou oslavou obchodu a obžerství, kýčů i nepřeberných lákadel, pijatiky apod., nýbrž jsou to mimořádné dny, které nám mají připomenout, že jednou za 5500 let, kosmický étos a jeho světlo, vstoupí do člověka, respektive do nositelky života, tedy do ženy, která pak daruje tomuto světu mimořádného Syna - Člověka, kterýžto se stává zástupcem tajuplných vesmírných sil, ale i vědomím tohoto kosmického organismu na této planetě.

Z jeho soudu pak vzejde verdikt o tom, zdali si lidstvo zasluhuje či nezasluhuje další trvání v existenci života. Je zapotřebí si uvědomit, že vesmír v jeho nekonečné velikosti a proměnách, směřuje výhradně k dokonalosti, z níž se má zrodit nejvyšší možná Dokonalost, kvůli níž vše staré a nezdravé zaniká, aby se z popelu zániku stvořil (zrodil) nový a kvalitativně lepší (zářivější) vesmír. Kosmos je o pohybu, není statický, proto se nadechuje a vydechuje, a právě tohle mu zaručuje nepomíjivou věčnost.

Ovšem některé fragmenty z tohoto starého kosmického konceptu si zasluhují pozornost, tudíž dochází k takzvanému přesouvání, přesněji řečeno záchraně starých prvků, které jsou využity jako stavební kámen při budování nového vesmírného světla, čímž je kosmický svět. O tom, co má zaniknout nebo zůstat, rozhodují nadčasové bytosti vzešlé z kosmického vědomí! Tyto bytosti napojené na nervovou soustavu universa, jsou v podstatě soudci nad životem (existencí) a smrtí (zánikem). Použil jsem úmyslně množného čísla, protože jsem přesvědčen, že těchto „soudců“ bude ve vesmíru tolik, kolik života se v tomto kosmickém prostoru vyskytuje, to jest na všech planetách, kde se nalézá zázrak života.

Ježíš Kristus je z tohoto úhlu pohledu vesmírného tvoření, jakýsi článek vzájemné propojenosti, který slavnostně vykoná nad celým lidstvem - Poslední soud! I vy jste už jistě pochopili, že na každou planetu, kde se vyskytuje život, přichází jakýsi Mesiáš, který se na tomto či jiném světě stává vykonavatelem spravedlnosti, tedy hvězdného plánu, s nímž je každá civilizace, ať už pozemská nebo nepozemská, dopředu seznámena. Co to znamená, že Ježíš vzal hříchy lidstva na sebe a vykoupil nás? Při jeho poslední návštěvě zde na zemi, učinil rozhodnutí, které nás zachránilo před hrozící zkázou a koncem světa! Tím, že vzal veškeré hříchy lidstva na sebe, rozhodl o našem  osudu, který by jinak skončil apokalypsou!

Ať už věříte nebo ne, jedno je jisté; za 5500 let, dochází zde na Zemi k velmi zásadním planetárním změnám, které mají neblahý účinek na veškerý pozemský život, takže jedině kosmická moc zastoupená v synu člověka, dokáže všechna nebezpečenství vesmírného nádechu a výdechu, odvrátit. Co myslíte, proč vyhynuli dinosauři, anebo proč došlo k potopě světa? Nešlo o náhodu, ale o rozhodnutí kosmického vědomí!  Ale i kdyby vše výše uvedené bylo postaveno na výplodu čiré fantazie, tak bychom se měli pečlivě připravit na druhý příchod Ježíše Krista, protože nám bylo sděleno, že tohle kosmické vědomí (Ježíš Kristus) sem přijde znovu!

V Bibli se dočteme; čtyřicet dnů po svém Vzkříšení se Ježíš se svými apoštoly shromáždil na hoře Olivové. Nastal čas, aby Ježíš zemi opustil. Vykonal veškerou práci, kterou měl v té době vykonat. Měl se vrátit k našemu Nebeskému Otci až do doby svého Druhého příchodu. Kdy se tak stane, to zatím nikdo neví! Pravděpodobně jeho druhý příchod se uskuteční, až uplyne oněch 5500 let. Jedno je jisté, až ta doba přijde, budeme se všichni modlit v jeho druhý příchod víc než jindy, neboť kosmické síly s touto naší planetou, si nebudou pohrávat v rukavičkách!

A tak nezapomeňme na vánočního ducha, jehož poselství spočívá v něčem jiném, než je nám globální ekonomikou předkládáno, zvlášť když je tento vzkaz po celém světě všudypřítomný, akorát je zapotřebí mít oči dokořán a naslouchat znamením doby, abychom se na jeho příchod náležitě připravili a neselhali, tak jako při jeho první doložené návštěvě, kdy se tento Hvězdný Posel Vesmíru, nechal obětovat na kříži, čímž rozhodl o dalším setrvání člověka zde na zemi. Kdyby tomu tak tehdy nebylo, planeta Země by byla zničena, což se v rámci kosmického tvoření neudálo poprvé. V tomto kontextu znovu vzpomeňme na potopu světa!

-konec-

Další díly