VÁNOCE BEZ VÁNOČNÍHO DUCHA (1)

Jak se naše civilizace vyvíjí a evolučně dospívá, tak začala postupně zapomínat na své historické kořeny a odkazy, k nimž  bezesporu patří také adventní a vánoční oslavy. Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. Hlavní svátek (Slavnost Narození Páně čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince. Půvab Vánoc tkví především v naději a odpuštění, rovněž v klidu a míru, ale také v duchovní uvolněné náladě, která k nám do Evropy přišla až z dalekého Orientu, respektive z města Betléma. Jde o to, že v tomto městě se cosi prazvláštního přihodilo, aby se z dávnověkého spektáklu zrodilo nepomíjivé zvěstování, kteréžto po tisíce let cyklicky ožívá vždy ve stejnou dobu. V tomto duchu jsou Vánoce vskutku neobyčejnými svátky, protože se v nich snoubí spiritualita, tradice s historií, ale i nadpřirozeno k jehož aspektům neodmyslitelně patří záhadný vesmír.

V čem je jejich kouzlo a půvab, ale i mysterium?

Co se to v těchto pradávných časech vlastně přihodilo, že si lidé po celém světě tuhle mimořádnou událost dodnes připomínají? Součástí vánočních výzdob jsou takzvané jesličky (zobrazení scény narození Ježíše Krista), které se často doma umísťují pod stromečkem, můžeme je spatřit ve výkladních skříních či na náměstích apod. K těmto symbolickým jesličkám rovněž patří Betlémská hvězda, která je většinou vyobrazena jako kometa. Tahle kometa nebo hvězda je zahalena tajemstvím,  protože podává důkaz o tom, že se něco neskutečného v oněch časech nad Betlémem přihodilo.

Ve druhé kapitole Matoušova evangelia se můžeme dočíst, že se tři mudrci (mágové) dotazují krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“  Ve verších 9 a 10 je uvedeno: „Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se velkou radostí.“ Z dnešního pohledu je velice složité rozpoznat onen zářící (tajemný) objekt na nebi, poněvadž ve starověkých dobách byla všechna vesmírná tělesa považována za Slunce. Takže se lze jen těžko dopátrat, o jaký úkaz se v tomto případě jednalo. Nicméně tento jev, co doprovázel tři mágy, se nechoval jako běžné kosmické objekty, čili jako komety nebo jako jiná pozorovatelná tělesa ve vesmíru.

Z výpočtu dnešních astronomů jednoznačně vyplývá, že se tehdy nad betlémskou oblohou nevyskytovala žádná pozorovatelná vlasatice, dokonce ani hvězdářské záznamy z těchto dob cosi takového nepřipouštějí. I když se vyskytly leckteré domněnky, čím by ve skutečnosti Betlémská hvězda mohla být, tak nelze jednoznačně určit, zda šlo o  konjunkci dvou jasných planet nebo supernovu. Z evangelií se dozvídáme, že Betlémská hvězda přivedla tři mudrce přímo k místu narození - Ježíše Krista, proto je vskutku důležité, abychom se nad tím pořádně zamysleli, neboť žádný vesmírný (přírodní) úkaz se nemůže chovat racionálně, tedy aby vykazoval navigační schopnosti, které by tři mudrce (krále) dovedly až k Ježíškovi do Betléma.

Tohle záhadné světlo, a to za předpokladu, že jej nebudeme považovat za hvězdu ani kometu, v tomto popisovaném příběhu vykazuje zjevnou inteligenci, čímž lze kromě jiného také vysvětlit, proč se tahle neobyčejná událost nesmazatelně vepsala do paměti lidstva! Když nešlo o hvězdu ani kometu, tak co jiného mohlo stát za tímto neidentifikovaným světelným úkazem? Z dnešního pohledu lze za tímto nevysvětlitelným fenoménem spatřit mimozemšťany, neboť mimozemská civilizace může rozhodně a skrytě stát za veškerými mysterii, které bezprostředně souvisejí s Ježíšovou pozemskou poutí. Pokud nelze Ježíšovu existenci zpochybnit, o čemž snad nikdo ani nepochybuje, pak lze předpokládat, že jeho narození bylo doprovázeno nadpřirozenými jevy, za něž můžeme považovat panenské početí Kristovy matky, ale i zmiňované Betlémské světlo, poněvadž to potvrzuje domněnku o tom, že všechna náboženství světa, mají svůj původ ve hvězdné sféře, tedy ve vesmíru! Proč tomu tak je?

Nezodpovězené odpovědi se nalézají ve vesmíru!

Dokonce i v tomto výše uvedeném pojednání je možno uzřít mimozemskou přítomnost, protože v té době mohli mladou dívku uměle oplodnit jedině vyspělí mimozemšťané, což je asi nejspolehlivější vysvětlení, jak se může panna stát matkou, že! Jenomže takto jednoduše to celé nelze uzavřít, připustíme-li fakt, že i nejstarší a nejvyspělejší mimozemské civilizace byly stvořeny stejnou silou a nadčasovým vědomím, z něhož byl taktéž zažehnut (zrozen) vesmír, jehož jsme i my obrazně řečeno výplní. Jinak řečeno, nemůžeme vše, co nelze rozumně vysvětlit, přičíst náhodě či mimozemským aktivitám,  navzdory tomu, že nás podle mého přesvědčení, zelení mužíčci již od nepaměti navštěvují, a v ústraní sledují náš biologický i technologický vývoj. 

Z tohoto důvodu ve svých příspěvcích konstantně zdůrazňuji, že mimozemské světy a civilizace, obdobně jako my lidé tady na Zemi, pátrají po svém původu a zázraku života, který souvisí s otázkou; co stálo za zrodem - VESMÍRU?! Abychom vůbec mohli  panenské početí nějak exaktně objasnit, potom je zapotřebí se oprostit od vědeckých doktrín a představ založených na prokazatelných důkazech, které nikomu neumožňují průnik do neexistenčna, kde neplatí  fyzikální zákony na nichž je náš svět postaven. Zasvěcení lékaři tvrdí, že je skutečně možné, aby panna otěhotněla! Panenská blána není neprostupná a každá žena má otvor v ní různě velký, takže ji spermie rozhodně mohou překonat i bez penetrace - tedy proniknutí penisu do vagíny. O prostupnosti panenské blány svědčí i menstruace. Ovšem na otázku, zdali medicína ví o případu, kdy žena otěhotněla přes panenskou blánu a pannou zůstala až do porodu, tak s tím se dosud žádný lékař ještě nesetkal!

Ale i kdyby se takový případ přihodil, myslíte si, že by se k tomuto otěhotnění bez pohlavního styku mohla jakákoliv dívka (panna) přiznat, že by s touto mysteriózní abnormalitou mohla předstoupit před veřejnost, a svobodně prezentovat svůj příběh? Domnívám se, že by nikdo nechtěl být vystaven výsměchu a ponížení, zkoumání nebo i zastrašování apod. Tudíž se pravdu o neposkvrněném početí nikdy nedovíme, neboť kde není svědků, nejsou ani důkazy (!), i když vám níže v tomto příspěvku podám svědectví, že něco takového je vskutku možné.

Je tedy možné, aby panna otěhotněla, nebo ne?

To je docela klíčová otázka, protože tohle souvisí s křesťanskou vírou!Předpokládám, že je skutečně možné, aby došlo k oplodnění ženy, aniž by k tomu byl zapotřebí muž! To je pro někoho novinka, že. Jistě si říkáte, jak by bylo možné otěhotnět jen tak, třeba ze vzduchu? Koneckonců, ani Marie nedokázala Josefa přesvědčit o tom, že nezhřešila (nesouložila) s jiným mužem, proto se Josefovi (snoubenci) zjevil anděl, který mu tuhle pikantní záležitost a vyšší záměr Boha, náležitě objasnil. Josef byl spravedlivý a zbožný muž. Viděl, že jeho zasnoubená Marie očekává dítě. Protože ji měl rád a nechtěl jí ukřivdit, uvažoval, jak by se od ní oddělil bez rozruchu. Avšak v noci spatřil Božího posla, anděla.

Ten mu řekl: Josefe, synu Davidův, neboj se. Vezmi Marii k sobě. Dítě, které očekává, je z Božího ducha. Bude mít syna a dáš mu jméno Ježíš. On smíří národ s Bohem. Co se vám snažím tímto vším naznačit? Vezměme si například zvířata či rostliny, které by už neměly dávno existovat, protože mnohé jsou již oficiálně považované za vyhynulé biologické druhy. Mimochodem, v současnosti se seznam vyhynulých zvířat a rostlin znepokojivě rozšiřuje. Kupříkladu,  želva s názvem Heosemys depressa byla považována za vymřelou, jenomže v roce 1994 byla znovu objevena! Stalo se tak v Asii u stánku, kde byla nabízena k prodeji. Vymřelá laoská krysa, ta byla s velkým překvapením znovu nalezena, i když byla považována za dávno vyhynulou. Podle vědců měly lalokoploutvé ryby vyhynout již před 65 miliony lety! Co se ale přihodilo? V roce 1998 se podařilo odlovit latimérii podivnou, jež mezi lalokoploutvé patří.

Všechny tyto výše uvedené případy vypovídají o tom, že již vymřelé druhy se mohou nějakým způsobem znovuzrodit, a díky tomu se s nimi můžeme na této planetě i nadále potkávat. Jak k tomu může vůbec dojít? Představte si, že by nastalo ničivé kataklyzma, jež by zapříčinilo vymření lidstva, tedy až na jednu jedinou ženu, která by takové běsnění živlů náhodně přežila. V takovém případě bychom si měli položit otázku, mohla by tahle bytost ženského pohlaví zachránit svůj lidský rod před definitivní zkázou vyhynutí?

Z racionálního pohledu to možné není, jenomže na této situaci lze názorně demonstrovat, že v tomto našem prostoru života, existují jakési mechanismy, které mohou například za mimořádných okolností u neoplodněné ženy podnítit samovolnou reprodukci (rozmnožování), čímž lze spolehlivě vysvětlit, tak často diskutované a zpochybňované panenské početí. Jestliže je tento ochranný prostředek života funkční u zvířat a rostlin, jak bylo už vysvětleno výše, tak  není žádný rozumný důvod myslet si, že přírodou nebyla člověku takováto pojistka proti vymření poskytnuta.

Díky této neznámé přírodní síle může i panna otěhotnět, aniž by k tomu potřebovala muže, což je nezbytný nástroj zajišťující početí. Jde o to, že se tahle ochrana proti vymření většinou aktivuje u takových druhů, které svou jedinečností se vymykají běžným živočichům a rostlinám, a to především v těchto specifických znacích života, čímž je inteligence, odolnost a energičnost, v některých případech to může být (u rostlin) vzhled a barva, atp. Jaké je primární kritérium podle čeho si příroda vybírá jedinečné druhy (?), které si zasluhují přežití a další existenční rozvoj, o tom bychom mohli jen spekulovat. Striktně řečeno, některé záhady nepřísluší člověku, aby je směl znát!

-pokračování-