UFOlklor: III. Démonologie & mytologie UFO: Evangelium kosmické hrůzy (2)

San

San

autor

10.02.2018 Ufo

Když pomineme skutečnost příchozích tam vocaď, je tu zástup dalších, kteří vyvinuli zvláštní stroje a pohonné systémy, a jsou jak pozemského, tak i podzemního původu.[19]

Timothy O’Neill sestavil z dostupné literatury o tomto předmětu seznam těch, které v tom hrají nějakou roli. Jde o kritický přístup hodný následování, neboť máme-li tomuto fenoménu porozumět, pak musíme pochopit alespoň trochu, co ti Velestaří jsou zač a co pro nás znamenají: jsou to stvořitelé nebo ničitelé či obojí?

Možné faktory v situaci UFO jsou následující:

Je třeba si uvědomit během této diskuse, že existuje spousta různých pramenů, co se týče objektů, jejich posádek a zvláštních jevů je obklopujících a ty mohou nadto vycházet z odlišných zdrojů a nikoliv jen jednoho monolitického:

→ Skutečné mimozemské nebo extra-dimenzionální typy UFO
Extrémně vzácné, nicméně existují.

→ Skutečné ultraterestriální, podzemní a oceánské typy UFO
Mnohem běžnější. Jsou to paralelní obyvatelé připomínající člověka, avšak společný rodokmen opustili před mnoha stovkami tisíc let. Obývají podzemní prostory v zemské kůře a řadu podmořských míst. Jsou zdrojem kultury první civilizace a jejich věda je daleko před tou naší, třebaže jsme od nich mnohé pochytili k jejich nelibosti a zděšení.

→ Typy UFO odkazující na civilizační průlom
Německý výzkum na poli pohonných systémů a aerodynamiky od počátku dvacátých let… K civilizačnímu průlomu došlo výzkumem a vývojem v Německu na konci druhé světové války, jak o tom rozsáhle píše dr. Joseph P. Farrell ve vztahu ke zvýšenému výskytu UFO.  

V reakci na všechny tři typy pokročilých plavidel si hlavní světové mocnosti uvědomily potřebu vyvinout technologie, jimiž by mohly napodobit tato plavidla prastarých ras, i ta novější, třetího typu. Přicházelo to postupně, jak člověk začal dobývat kosmický prostor kolem Země a všímat si neobvyklých jevů provázejících – zjevně či skrytě – jednotlivé mise. Let kosmické lodě Gemini 10 s lidskou posádkou v roce 1966 byl v rámci programu Gemini osmým letem a v americkém vesmírném programu celkem šestnáctým. Jeden z nejkurióznějších snímků pořízených za letu ukazuje mysteriózní světla vpravo od kosmické lodi a planety Země.[20]

Gemini X mise (1966)
Gemini X mise, detail (1966)

Extra-dimenzionální bytost či inteligence (a také intra-dimenzionální a mimo-dimenzionální) je druhem fantomatické nebo i reálné entity v dimenzi nacházející se za tou naší, tzv. na druhém břehu či straně. Obvykle zabydlují takové bytosti stránky románů science fiction, fantasy a nadpřirozena.

Inter-dimenzionální hypotéza [IDH nebo IH], je idea, kterou rozpracovávají ufologové jako Jacques Vallée, který říká, že neidentifikované létající objekty (UFO) a s nimi spojené události zahrnují návštěvy z jiných „realit“ či „dimenzí,“ které koexistují nezávisle na té naší. Jde o alternativu k extraterestriální hypotéze [ETH]. IDH rovněž zastává názor, že UFO jsou moderní manifestací fenoménu, který se vyskytuje napříč zaznamenanou historií lidstva, v níž byly věky a priori připisované mytologickým nebo nadpřirozeným bytostem.

Třebaže ETH využívali ufologové hlavně k vysvětlení UFO, někteří ji zavrhli ve prospěch IDH. Brad Steiger, badatel ve věcech paranormálních, napsal, že „se potýkáme s multidimenzionálním parafyzickým fenoménem, jenž jest z velké míry vlastní planetě Zemi.“ Jiní ufologové, jako např. John Ankerberg a John Weldon, obhajují IDH, neboť vyhovuje vysvětlení UFO jakožto spiritistického fenoménu. Když se Ankerberg a Weldon zamýšleli nad nepoměrem mezi ETH a líčením lidí, kteří zažili blízká setkání s UFO, napsali, že „fenomén UFO se prostě nechová jako mimozemští návštěvníci.“[21]

John A. Keel ve své knize "UFO: Operace Trojský kůň",[22] vydané roku 1970, spojil UFO s nadpřirozenými koncepty, jako jsou duchové a démoni, a naznačil, že mnohé aspekty moderních zpráv o UFO, včetně setkání s humanoidy, se často shodují s prastarými folklórními a náboženskými vizemi. Podle jeho teorie UFO fenomén vytvářejí „ultraterestriální“ bytosti, jež jsou schopny manipulovat s hmotou i našimi smysly, a které se v minulosti manifestovaly jako víly, skřítkové, démoni atd. John Keel vysvětlil titul následujícími slovy: „Naše nebe se v průběhu dějin jen hemžilo různými ‚trojskými koni‘ a podobně jako původní trojský kůň se zdají skrývat nepřátelské úmysly.“

Vývoj IDH jakožto alternativy k ETH, se urychlil během sedmdesátých a osmdesátých let s vydáním knihy J. Allena Hyneka: "The Edge of Reality: A Progress Report on Unidentified Flying Objects", a titulu "Messengers of Deception: UFO Contacts and Cults"Jacquesa Valléeho, v nichž tuto hypotézu – každý po svém – obhajovali.

Někteří zastánci UFO akceptovali IDH kvůli mezihvězdným vzdálenostem, které činí mezihvězdné cestování za použití konvenčního pohonu nepraktické a nikdo nedemonstroval žádnou hypotézu antigravitačního pohonu nebo cestování nadsvětelnou rychlostí, jež by vysvětlovala mimozemské lodě. IDH nepotřebuje teoreticky vysvětlovat žádný pohonný systém, neboť IDH tvrdí, že UFO nejsou vesmírné lodě, nýbrž spíše prostředky umožňující cestovat mezi různými realitami.

Jednou z výhod IDH, již nabízí k zamyšlení Hilary Evans – britský archivář a badatel na poli UFO a jiných paranormálních jevů –, je to, že dokáže vysvětlit očividnou schopnost UFO zjevit se zničehonic na radaru a také zmizet z jeho dosahu, jakož i lidskému zraku. Vysvětluje i to, jak UFO vstupuje a opouští naši dimenzi („materializace“ a „dematerializace“). Evans kromě toho argumentuje i tím, že pokud je ta jiná dimenze trochu pokročilejší než naše vlastní, nebo je to naše budoucnost, pak by to vysvětlovalo tendenci UFO reprezentovat technologie blízké budoucnosti (vzducholodě kolem roku 1890, rakety a nadzvuková letadla ve čtyřicátých letech dvacátého století atd.). IDH se rovněž stal i kauzativním faktorem při vzniku náboženství orientovaných na UFO.

 

Metamentální démoni jako podivní zjevovatelé

Podle Berkeleyova metafyzického imaterialismu je realita fundamentálně postavena na mysli. Žijeme v systému, který se podobá spíše virtuální realitě, v níž mysl – jako entita – nebo „metamysl“ – je hnací silou všech přírodních jevů, jež pozorujeme, a sama o sobě je proudem vědomí, které funguje jako objekt – systém orientovaný na zpracovávání informací. Naše vnímání hmotných předmětů, které vidíme kolem sebe, je generováno „metamentálními objekty“ uvnitř metamysli.

Každý takový objekt je vědomý a vládne jakousi základní kapacitou pro vnímání a svobodné rozhodování, je však pro něj charakteristické, že nemá žádnou vlastní inteligenci. V počítačovém žargonu je prostě „němá“ (neprogramovatelná). Je ještě jiný druh entity, již lze nazvat „démonem“, mající rudimentární formu inteligence, avšak postrádající plně rozvinuté uvažující vědomí a sebeuvědomění – ono vědomí, jež charakterizuje myslící bytosti jako je člověk (homo sapiens). Pojem daimōn (δαίμων, „bůh“, „božský“, „moc“, „osud“) se nachází v dílech Platóna, který jím označuje mocnou entitu zodpovědnou za vládu nad projeveným světem. Personifikaci zla v podobě démonů, ďáblů, duchů a zlovolných entit nacházíme v celém náboženském spektru.

V metamysli jsou entity, jež – ač nejsou plně vnímajícími bytostmi jako my – nicméně mají určitý stupeň autonomie, co se týče jejich konání. Mohou se projevovat v našich životech a navazovat s námi kontakt tak, že své určité vzezření projektují do proudu našeho vědomí. Může jít o konstruktivní způsob nahlížení na jistou řadu manifestací, jimž Vallée a další přisoudili shodné charakteristické rysy, jaké mají i UFO (jde např. o anděly a víly).

Star Trek: Zvěřinec

Mark Pilkington napsal vynikající studii "Paměti stříbrného plátna" s podtitulem "Studie o vztahu mezi science-fiction filmy a UFO mytologií".[23] Vysledoval do určité míry symbiotický vztah mezi souborem metafor a symbolů, které se často objevují ve zprávách o UFO a bývají využívány ve filmových a televizních scénářích. Neobhajuje zjednodušený skeptický argument, že veškeré bizarní obrazy z hlášení o pozorovaných UFO vycházejí ze science-fiction. První epizoda Star Treku, Klec,[24] a následující dvojdílný příběh, Zvěřinec,[25] vysílaný později bez jakékoliv návaznosti na tento pilotní díl, obsahuje množství střihů z tohoto dílu.

Obsah a zápletka děje téměř přesně zrcadlí známé scénáře únosu. Kapitán Pike je unesen mimozemskou rasou Talosianů nevelkého vzrůstu s velkou a plešatou hlavou, která ho vsadí do skleněné klece, v níž už se nachází žena. Tato rasa má mimořádně vyvinuté mozky a dokáže komunikovat telepaticky. Mají moc ovládat mysl lidí, a vytvořit jakoukoliv iluzi a halucinace, aby mohli telepaticky zakoušet extrémní lidské emoce, jichž už sami nejsou schopni.

Chtějí po kapitánovi, aby se s touto ženou pářil a využili je jako dělníky k obnově a zalidnění své zmírající planety. Témata mimozemšťanů unášejících lidské bytosti a provádějících u žen umělé oplodnění, přicházejících z umírajících planet a užívajících implantáty, telepatii a kontrolu myšlení, se opakovaně objevovala v science fiction filmech a v literatuře už od 30. let dvacátého století v pulp-magazínech, a odmítat tedy spojení mezi pop-kulturou a mýty o únosech mimozemšťany je prostě absurdní.

-pokračování-

--------------------------------------------------------

 

REFERENCE:

[19] Viz David Hatcher Childress, Richard S. Shaver: Lost Continents & the Hollow Earth. Adventures Unlimited Press 1999, str. 270n.

[20] Official NASA Gemini mission image shows ‘undeniable proof’ of UFO’s orbiting Earth. Ancient Code, viz https://www.ancient-code.com/official-nasa-gemini-mission-image-shows-undeniable-proof-of-ufos-orbiting-earth/.

[21] John Ankerberg & John Weldon: The Facts on UFO’s and Other Supernatural Phenomena. Harvest House Publishers, Eugene 1992, str. 10n.

[22] John Keel: UFOs: Operation Trojan Horse: The Classic Breakthrough Study of UFOs. Putnam Books 1970.

[23] Mark Pilkington: Screen Memories. An exploration of the relationship between science-fiction film and the UFO mythology, 1996. https://www.hedweb.com/markp/ufofilm.htm.

[24] Star Trek: The Cage. Režie: Robert Butler. USA 1966. Samotná epizoda Klec byla poprvé odvysílána až v roce 1988. NBC ji totiž zamítla pro příliš intelektuální vyznění a nahradila pilotní epizodou Star Trek: Kam se dosud člověk nevydal. Původní 35mm film se pak na dalších 22 let ztratil, a byl nalezen až v roce 1987 v hollywoodských laboratořích, takže pilotní díl diváci vidět nemohli.

[25] Star Trek: The Original Series: The Menagerie. Režie: Marc Daniels a Robert Butler. USA 1966.

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly