UFOkultura: SEKRETNÍ STROJE II. (6)

San

San

autor

09.04.2020 Ufo

Symbióza člověka a stroje

Třetí díl se zabývá symbiózou člověka a stroje. Dotýká se budování rozhraní mezi lidským mozkem a mikropočítačem, a tedy s umělou inteligencí, pojednává o robotice a kyborzích. Blížíme se sestrojení strojů, které budou vnímat jako my, avšak bez fyzického či emocionálního zázemí. V úvodu se mluví o slabých místech takového modelu. Až k tomu dojde, budeme nuceni si položit pár dalekosáhlých otázek, třeba co to vůbec znamená být člověk. Budeme se muset ptát, zda ti, co pilotují nebo řídí UFO, nejsou nic více než roboti nebo kyborgové, onen druh, o jehož vývoj se právě nyní snažíme. Mohlo to znít bláznivě před nějakými třiceti lety, ale dnes jde o velmi reálnou možnost, že člověkem stvoření androidé jakéhosi typu budou pilotovat naše kosmické lodě mimo tuto sluneční soustavu na cestách ke vzdáleným hvězdným systémům. Neměli bychom se automaticky zamyslet, že „mimozemšťané“, o nichž dostáváme zprávy od našich bližních, kteří měli zážitek setkání s nimi nebo byli uneseni, nejsou nic jiného než podobnou technologií, kterou sami vyvíjíme?

The Outer Limits

Já, robot

kapitole I, Cyborg – v narážce na soubor povídek "Já, robot" Isaaca Asimova[21] – se Levenda tentokrát zamýšlí nad novou vlnou zájmu o roboty, umělou inteligenci a ideu, že vědomí nemusí být omezeno na biologické struktury, nýbrž může i jít o charakteristický rys pokročilých forem strojů. Postupně se blížíme k bodu, kdy si vážně budeme takové otázky klást s ohledem na potenciál a dost možná i hrozivou budoucnost, kde budeme koexistovat se stroji, jež jsme stvořili, které se však obrátily proti nám nebo se od nás odvrátily. Podle biblického podání jsou lidské bytosti umělí tvorové stvoření Bohem z důvodu, jejž nedovedeme postřehnout. My už tedy jsme jistým druhem stroje stvořeným „podle obrazu Božího“, stejně jako my sestrojujeme roboty podle našeho „obrazu a podoby“.

Loren Eiseley, zabývající se filosofií vědy, napsal:

„Člověk se svojí myslí dotýká prázdnoty, aby pochopil a také sestrojil tento stroj; a ať už chce nebo ne, chápe se takto budoucnosti. A od té doby se snaží vymanit z objetí budoucnosti.“[22]

Dr. Divnoláska

Je to opravdu tak špatné? Nebo jsme se naučili „nedělat si starosti a mít rádi bombu“, jak se to píše v podnázvu filmu Stanleyho Kubricka Dr. Divnoláska?[23] Nebo se naopak od nás žádá, jak to vidíme na plakátu filmu Akta X: „Bojujte s budoucností!“?[24]

 

Už mě slyšíte?

Levenda se také zabývá telepatií, bere v úvahu vědecký výzkum v oblasti vzdáleného sledování a znovu se i vrací k tomu, co jsme se již dozvěděli o vědomí a o rozhraní mezi lidským mozkem a mikropočítačem. Mnoho z unesených vyprávělo o telepatickém kontaktu s „mimozemšťany“, kteří je unesli nebo na nich prováděli určité pokusy, bylo by tedy možné, abychom naopak my s nimi navázali kontakt pomocí myšlenek? Existuje na mikroúrovni – na ne-newtonovské úrovni – nějaký komponent, který by nám umožnil nějakým novým způsobem komunikovat s ostatními lidskými bytostmi či dokonce s oněmi ne-lidskými činiteli spojenými s fenoménem UFO?

The X-Files: Fight The Future

Pyramidioti

V roce 1968 vyšla kniha švýcarského hoteliéra Ericha von Dänikena "Vzpomínky na budoucnost", jíž se dostalo celosvětové pozornosti. Uvedl v ní, že mnohé z nejslavnějších starověkých monumentů světa – včetně egyptských pyramid – postavili starověcí astronauti, tzn. mimozemšťané. Tvrdil, že událost z první kapitoly "Knihy Ezechiel" (o níž jsme se již zmínili) je třeba brát doslova jako popis létajícího talíře. Ve skutečnosti mnohé z toho, o čemž jsme zde již mluvili, může být chápáno jako pokus o nový pohled na tento argument z mnohem zralejší a logičtější perspektivu, založený na hlubším porozumění relevantních textů těchto prastarých kultur, než jako pokus „dekódovat“ (svévolně) jejich architekturu a technologie. Máme dojem, že některé náboženské zážitky zdokumentované těmito civilizacemi jsou snahou popsat tento fenomén, možná však nikoliv způsobem, jak ho chápal von Däniken. Nicméně jeho publikace o tomto předmětu inspirovaly celé odvětví „teoretiků (na téma) starověkých astronautů“ a rozsáhlou spekulativní literaturu chovajících se k daným skutečnostem často bezohledně.

Tento druh spekulací vedl k řadě fantastických výroků, třebas i těch, jež vyslovil William Dudley Pelley – vůdce nacistické organizace ve Spojených státech ve třicátých letech nazývané "Stříbrná legie" a obvykle se o nich mluvilo jako o "Stříbrných košilích"[25] – který napsal, že rozměry Velké pyramidy lze využít jako jakýsi kalkulační přístroj pro předpovídání budoucnosti. Pelley proslul jako přívrženec UFO a létajících talířů a když ho na konci druhé světové války propustili z federálního vězení, založil svůj vlastní kult létajících talířů. Pelley jej opřel o dílo britského žida "Davida Davidsona" (který byl členem "Stříbrných legií"), provedl své vlastní výpočty podle pyramid a vyhlásil, že židé budou zničeni 17. září 2001: poněkud zvláštní předpověď, když si připomeneme, že útoky přišly o týden dříve, 11. září 2001. Věru, editorem "Vzpomínek na budoucnost" Ericha von Dänikena byl Wilhelm Utermann, dobře známý nacistický autor a editor, který během druhé světové války vydal na tucty nacisticky orientovaných publikací s požehnáním NSDAP a pracoval rovněž ve štábu "Völkischer Beobachter": oficiálním deníku nacistické strany. Nelze popřít, že vábnička mimozemské hypotézy je – v určitých kruzích – spojena s idejemi rasové nadřazenosti a legendami týkajícími se tajných mistrů číhajících ve skrytých městech. Vedlo to až k některým prohlášením vyjadřujícím ochotu s těmito mistry spolupracovat – ať už čistě pozemskými „tajnými vůdci“ nebo do značné míry nehmotnými vesmírnými mimozemšťany – při jejich pochopené misi ovládnout planetu a „očistit“ ji od nevyhovujícího genetického materiálu.

Výsledkem tohoto přátelství bylo "Mystérium Siria". Příběh Roberta Templea a jeho díla o Dogonech, o starověkých jazycích, pyramidách a docela nedávno i o Sfinze, se vymyká rozsahu této kapitoly.[26] Jeden bod však stojí za zmínku – v kontextu tohoto fenoménu – totiž že o knihu se zajímali funkcionáři v NASA. Dostalo se mu povzbuzení od již zesnulého kapitána Roberta Freitaga (1920-1998), který byl asistentem ředitele "Advanced Programs Department" v NASA a manažerem vývoje programu Saturn, pracoval i na misích Mercury, Gemini, Apollo-Sojuz a Spacelab od roku 1963 až do roku 1986. Temple o Bobu Freitagovi, který měl o jeho dílo opravdový zájem, píše s láskou a rovněž jej seznámil s baronem Jesco von Puttkamerem (1933-2012), v Německu narozeným inženýrem, jehož nepozval nikdo jiný než Wernher von Braun, aby se přidal k programu NASAVon Puttkamer pocházel z prestižní a aristokratické rodiny. Příbuzný – se stejným jménem, tedy Jesco von Puttkamer – byl oddaným nacistou, který bojoval ve Freikorps brigádě v Mnichově v letech 1919-1920 a později se ve straně propracoval do předních pozic a stal se styčným důstojníkem samotného Hitlera.

Jesco von Puttkamer

Ten Jesco von Puttkamer, který se přidal k von Braunovi v NASA, se narodil v Lipsku roku 1933, takže měl sotva příležitost stát se nacistou a většinu války prožil ve Švýcarsku se svojí rodinou. Zběžně však mrknul na Templeovo dílo a napsal slavný dopis o tiskovinách NASA, v němž napadl tuto knihu i Templea osobně. Stěžoval si, že Temple mluví o „malých zelených mužíčcích“ a že nic z toho, co řekl, by žádný vydavatel neměl brát vážně. To bylo samozřejmě v rozporu s názorem Boba Freitaga na tuto záležitost a von Puttkamer to posléze – částečně – odvolal v následném dopise německému vydavateli Templea. Přesto šlo o téhož Jesco von Puttkamera, který se stal konzultantem prvního Star Trek filmu a pravidelně se účastnil shromáždění pořádaných ve spojitosti se Star Trekem.

Jeho kariéra v NASA byla mimořádná a dostalo se mu řady ocenění za práci pro tuto instituci. Avšak zpět k otázce "Mystérium Siria", on a Bob Freitag se nemohli ani vidět a vpravdě von Puttkamer upustil od podvracení Templeovy reputace v Německu. Ve skutečnosti se Temple také zapletl s členy komunity americké rozvědky, když začal psát "Mystérium Siria". Proč by se měli funkcionáři americké rozvědky zajímat o předmět tak arkánní, jako je kmen Dogonů, hvězda Sírius a starověké egyptské náboženství je mystérium samo o sobě a je třeba ho ještě vysvětlit. Přesto tu bylo ještě jedno pojítko mezi Templeovým dílem a přinejmenším jedním důstojníkem rozvědky, jehož si Temple sám nemusel ani všimnout, a tím je dílo Petera Tompkinse. Tompkinsovo první rozsáhlejší vydané dílo – "Tajemství Velké pyramidy"[27] – představovalo okamžitý úspěch a přispělo k mystice kolem egyptského náboženství. Základním rysem Tompkinsova díla byly rozměry Velké pyramidy, které naznačovaly, že Egypťané měli pokročilé a sofistikované vědomosti o velikosti Země, přičemž tato pyramida byla pojímána jako její miniaturní představitel.

Pokud se to správně uváží – což Tompkins zdůrazňuje – pak tato technologie, již zastupuje pyramida, dostává velkolepější charakter a lze ji chápat tak, že zdůrazňuje „nebeskou pouť“, aspekt, o němž jsme již hovořili. Je-li tato pyramida chápána tak, že má:

a) vzhledem k jejím proporcím představovat miniaturní podobu Země a

b) je umístěna na určitém konkrétním místě na zemském povrchu, aby se zdůraznila tato skutečnost, a 

c) je spojena se specifickými hvězdami nebo oblastí v Mléčné dráze

pak je zapotřebí tento „stroj na vzkříšení“ prozkoumat ještě podrobněji. Ve struktuře pyramidy se skrývá význam, jejž nejlépe vysvětluje již dříve zmíněná alchymická poučka, že „totiž to, co je dole, je stejné jako to, co je nahoře…, aby dokonány byly divy jediné věci“. Transformační aspekt pyramidy by se zakládal na jejím ztotožnění se Zemí ve vztahu k cirkumpolárním hvězdám a sarkofágu coby svého druhu hvězdném modulu: jakýsi styčný bod mezi tímto světem a zrcadlovým světem. 

Přehršle matematických, geometrických a astronomických údajůTompkinsově díle přispělo k práci Roberta Templea o Síriu, a Tompkinsovo dílo několikrát zmiňuje v superlativech. O čem se ale nezmiňuje, (a třebas to považoval za irelevantní) je skutečnost, že Tompkins byl během druhé světové války agentem americké zpravodajské služby u OSS – "Úřadu pro strategické služby" – na služebně v Itálii, za nepřátelskými liniemi, a později byl přizván, aby se dal k CIA, což odmítnul. Spoluautorem další jeho knihy – "Tajný život rostlin"[28] – byl Christopher Bird, agent zpravodajské služby, který pracoval pro CIA, sloužil ve Vietnamu, a později pro "Rand Corporation". Premisou této knihy je, že rostliny mají vědomí, a dokonce vykazují vlastnosti, jež někdy bývají připisovány „kvantovému vědomí“, jako např. schopnost komunikovat na dálku s jinými rostlinami. Takové zapojení zpravodajských agentů do tohoto druhu arkánních témat, o nichž jsme mluvili, není ojedinělým případem, o čemž hodláme pojednat detailněji v připravované knize. Jejich zájem o ufologii bývá často odbýván domněnkou, že vláda byla znepokojena možnou politickou motivací některých výřečnějších a přímočarých lidí se zážitky s UFO, je tu však ještě jeden aspekt, a tím je možné použití esoterní technologie – sekretních strojů – na situace reálného světa, jak ještě dále uvidíme.

-konec-

-----------------------------------------------------

 

PRAMENY:

[21] Isaac Asimov: Já, robot. Odeon, Praha 1981.

[22] Loren Eiseley, Kenneth Heuer, ed.: The Lost Notebooks of Loren Eiseley. Boston, Little Brown, 1987, str. 199.

[23] Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb). Režie: Stanley Kubrick. USA 1964.

[24] The X-Files: Fight The Future. Režie: Rob Bowman. USA 1998.

[25] Srv. San: Ultima Thule, http://www.okultura.cz/WordPress/ultima-thule/.

[26] Viz San: Lingua Genesis III, http://www.okultura.cz/WordPress/lingua-genesis-iii/.

[27] Peter Tompkins, Livio Catullo Stecchini: Secrets of the Great Pyramid: Two Thousand Years of Adventures & Discoveries Surrounding the Mysteries of the Great Pyramid of Cheops. BBS Publishing Corporation 1971.

[28] Christopher Bird, Peter Tompkins: Tajný život rostlin. Malvern, Praha 2015. Kniha podává zprávu o fascinujících a kontroverzních experimentech a zkušenostech s neobvyklými projevy skrytého života rostlinného světa, jako je například vnímání rostlin, jejich schopnost transmutace prvků anebo rostlinami prostředkovaná komunikace s duchovními světy. Autoři rovněž pojednávají o progresivním, ekologicky šetrném zemědělství a zamýšlejí se nad metafyzickými implikacemi popisovaných experimentů. Dnes již klasický a dodnes v mnoha ohledech nepřekonaný text (1973), v němž se může čtenář dozvědět mnohé o tématech parapsychologického výzkumu, jako jsou radionika, proutkařství, Kirilianova fotografie anebo orgonová energie, konečně vychází i česky. Uvádí čtenáře do čarovného světa, kde rostliny vnímají a mluví, půda je živou bytostí a přírodu obývají nymfy, gnómové a elfové.

Další díly