"UFO" - ÚNIK STOLETÍ (2)

Zástupce ředitele zpravodajských služeb náčelníků štábu naráží na obstrukce

Pak příběh vyvrcholí. Wilson řekl, že „.....uskutečnil tři hovory s programovým manažerem – jedním z nich byl konferenční hovor s ředitelem bezpečnosti a právníkem společnosti“. Tito lidé nebyli potěšeni tím, co od Wilsona slyšeli. Řekl, že s ním všichni mluvili „podrážděným tónem“ a byli zmateni, proč je hledal a co chtěl vědět. Wilson řekl, že byli „rozrušeni“ a „překvapeni“. Wilson je informoval, že si přečetl jejich programový záznam ve skupině speciálních programových záznamů "OUSDAT" „.....a chtěl vědět o jejich programu havarovaného UFO, jaká byla jejich role, co měli atd.“ Také se „.....zeptal, jestli slyšeli o MJ-12 nebo o nějakém takovém kódu organizace týkajícím se havarovaných/získaných plavidel UFO“. Tohle je prostě úchvatný okamžik. Máte náměstka ředitele zpravodajských služeb náčelníků štábu, který se snaží informovat o programu vyhledávání havárií UFO tak, že se obrátí na soukromou smluvní firmu, která se zdá být za něj odpovědná. Pamatujte, že stále mluví s vedoucím programu, ředitelem bezpečnosti a právním zástupcem společnosti.

Wilson řekl všem třem, že požaduje formální briefing o tomto programu, a činil tak ze své pravomoci jako zástupce ředitele DIA a náčelníka štábu J-2. Byla to kontrola z jejich strany, kterou potřebovali napravit, jak řekl. Jejich odpověď byla zajímavá: museli by o tom diskutovat a vrátit se k němu. Že zařídí osobní setkání a tak záležitost vyřeší. Setkání se podle Wilsona konalo asi o deset dní později, v polovině června 1997. „Letěl tam“, do konferenční místnosti v „zabezpečeném prostoru“. Tam se setkal se třemi osobami: programovým ředitelem, právním zástupcem společnosti a ředitelem bezpečnosti, u něhož poznamenal, že odešel z NSA a byl odborníkem v oblasti kontrarozvědky. Sami se nazývali „Watch Committee“ (Dozorčí výbor) nebo „Gatekeepers“ (Strážci brány). Důvodem bylo to, že o několik let dříve byl celý program během auditu Pentagonu téměř odhalen. Byli tam, aby zajistili, že program zůstane přísně tajný. Při oné předchozí události byli nuceni o programu informovat vládního vyšetřovatele. V důsledku této epizody uzavřeli formální dohodu s Pentagonem, aby tomu v budoucnosti zabránil

To znamenalo výjimečně přísné kontroly, které by umožnily jakémukoli členu vlády USA nahlédnout do programu. Veřejné postavení nebo hodnost nebyly relevantní. Vstup ale mohli získat pouze splněním nespecifikovaných kritérií stanovených komisí pro sledování. Jak Wilson řekl, „berte nebo nechte být“. Byl naštvaný. Tato skupina fungovala bez řádného dohledu ze strany legitimních vládních agentur USA. A dále se dozvěděl, že účelem schůzky bylo odmítnout jeho přístup k informacím. Jeho pověření a vládní autorita byly správné a platné, ale nebyl na „bigotním seznamu“. („Bigotní seznam“ je seznam personálu, který má odpovídající bezpečnostní prověrky a který je oprávněn znát podrobnosti o konkrétní operaci nebo jiné citlivé informace.) To vyvolalo hněv na obou stranách. Zdá se, že Wilson skutečně měl řádnou právní pravomoc požadovat to, co požadoval. Na tom však nezáleželo.

Nyní přichází zajímavá část. Jako odpověď na Wilsonovy argumenty vytáhli svůj bigotní seznam, naposledy aktualizovaný v roce 1993, což bylo o čtyři roky dříve. Wilson nedal Davisovi žádná jména, ale řekl, že jsou to téměř všichni zaměstnanci společnosti. Nerozpoznal žádná jména z armády, žádné politiky, nikoho z Bílého domu, nikoho z Kongresu ani žádných kongresových štábů. Nepoznal nikoho z administrativy Clintona či Bushe staršího. Malá hrstka byli úředníci Pentagonu, jejichž jména znal.

Program reverzního inženýrství byl potvrzen

Pak se dostali k detailům. Programový manažer Wilsonovi řekl, že nešlo o zbrojní program, výzvědný program, ani o žádné speciální operace nebo logistické programy. Když se zeptal, co to tedy bylo, ozvalo se hlasité zasténání programového manažera. Ale ředitel bezpečnosti a právník společnosti prohlásili, že je to v pořádku a může mu to sdělit. Pověděli Wilsonovi, že „to byl program reverzního inženýrství“, týkající se „technologického vybavení“ získaného v minulosti. Uvažoval, jde snad o reverzní inženýrství sovětské nebo čínské technologie? Odmítli to. Měli neporušené plavidlo, o kterém věřili, že dokáže létat. To je zajímavé: (a) bylo neporušené a (b) ještě nepřišli na to, jak létá, pouze „věřili“, že může létat. Wilsonovi dali jasně najevo, že „....nevěděli, odkud to je,“ přestože o tom měli nějaké představy, ale že „to byla technologie, která nebyla z naší Země – nebyla vytvořena člověkem – ne lidskýma rukama“.

Také uvedli, že tento projekt probíhá „roky a roky“, ale „mučivě pomalu s malým nebo žádným úspěchem“. Došlo k „bolestivému nedostatku spolupráce“ s vnějším světem a velmi malým počtem prověřených jednotlivců – někde mezi 400 a 800. Wilson položil několik konkrétních otázek týkajících se historie UFO, jako je Roswell, MJ-12 a další, ale nedostal od nich žádnou odpověď. Wilson řekl, že si na to bude stěžovat na velení, ale oni řekli, jděte do toho, dělejte, co uznáte za vhodné. Očividně je to netrápilo. Setkání v tu chvíli skončilo. Wilson si stěžoval u "Special Access Program Oversight Committe - SAPOC" (Výbor pro dohled nad zvláštními přístupovými programy) a bylo mu řečeno – omlouváme se, že stranili podnikatelům, neměl tedy štěstí. Okamžitě měl od té záležitosti upustit a na vše zapomenout. Znovu se rozhněval.

Následně vyhrožovali zničením jeho kariéry. Pokud by jim nevyhověl, nebyl by povýšen na post ředitele DIA, dostal by se do předčasného důchodu a pravděpodobně by ztratil jednu nebo dvě hvězdy. V lednu 1998 Wilson hovořil s Jacquesem Ganslerem (který zemřel v prosinci 2018) jenž byl v té době pověřen divizí akvizic a technologií. Wilson řekl Davisovi, že Ganslera někdo informoval, což ho očividně překvapilo. Davis se zeptal, co řekl? Wilsonova odpověď je zde jistě zajímavá. „UFO jsou skutečné, takzvané ‚mimozemské únosy‘ ne.“ Gansler pak řekl, aby to nechal být. Už o tom nebude diskutovat. To byly v podstatě všechny zápisky, vyjma Davisova dotazu, zda by se Wilsona setkal s Halem Puthoffem nebo Dr. Kitem Greenem, ale podle Wilsonových náznaků se zdálo, že pravděpodobně ne.

Závěrečná analýza úniku

To jsou základy toho, co bylo v oněch poznámkách, a ty jsou nyní samozřejmě k dispozici každému, kdo si je chce přečíst, a jsem si jist, že je budou mnozí analyzovat. Jedná se o nesmírně důležitý únik informací. Dosvědčuje totiž to, o čem řada vědců dlouhý čas debatovala. Že v labyrintu systému amerického ministerstva obrany existuje hluboce utajovaný program, skrytý mimo jakýkoli smysluplný dohled, studující alespoň jednoho mimozemské UFO. Je důležité si uvědomit, že tyto poznámky nezmiňují využití mimozemských těl. Podle všeho o tom Wilsonovi tak či onak neřekli. Samozřejmě, informace o tělech mimozemšťanů vycházely z několika vynikajících zdrojů, některé z nich si ke mně v průběhu let našly cestu. Ale to, co tu máme, je obrázek neuvěřitelně důležitého programu ke studiu mimozemské technologie.

Je zajímavé, že v tomto scénáři byl pokrok v porozumění této technologii bolestně pomalý. Zdá se, že by to jistě zpochybnilo některé z velkolepějších požadavků na tajný pokrok v černých projektech. Příběhy jako "Alien Reproduction Vehicle", například, neříkají nic o některých neuvěřitelnějších tvrzeních lidí v průběhu let. Není to tak, že by některé z těchto dalších tvrzení byly Wilsonovými dokumenty zneplatněny. Ani prohlášením, že UFO jsou skutečné, ale mimozemské únosy nikoli. Víme, že to Wilsonovi sdělil někdo, kdo byl informován. Nevíme však, jak pravdivé nebo přesné bylo jeho vyjádření. Bylo Wilsonovi řečeno, že k únosům nedochází, protože to bylo považováno za ještě citlivější téma? Je to jen spekulace, ale je třeba mít na paměti všechny možnosti.

Nakonec máme velmi silné prohlášení malé skupiny lidí – Erica Davise, Hala Puthoffa, Kita Greena, Edgara Mitchella a samozřejmě několika dalších – kteří tiše a tvrdě pracují, aby zjistili co nejvíce o hlubokém utajování UFO a s admirálem Wilsonem opravdu trefili do černého. Těžko můžeme popřít realitu setkání mezi Davisem a Wilsonem a nemá smysl předpokládat cokoli jiného než to, že Wilson řekl Davisovi úplnou pravdu. Poznámky hovoří samy za sebe. Bude zajímavé sledovat, jak se to všechno odehrává. Existuje výzkumná komunita UFO a ti, kteří ji sledují, což je skutečná hrstka lidí. Můžu vám však zaručit, že tato komunita bude od nynějška daný dokument začleňovat do celkového obrazu. Skutečnou otázkou je, jak to ovlivní další společnost.

Právě teď se pohybujeme jasně daným směrem k nějaké formě zveřejňování informací o UFO. Říkal jsem tomu řízené zveřejňování, protože, dobře, bylo důsledně kontrolováno, aby došlo k určitému vyčleňování některých informací o tomto fenoménu. Jedna věc, která je z celého popisu definitivně vynechána, je povaha utajování. Řízené odhalení zahrnovalo změnu označení UFO jaké něčeho velmi tajemného, něčeho možná nadpozemského nebo taky ne. Je to fikce – praktická fikce a může být užitečná pro to, aby se zpráva dostala do hlavního proudu – přesto je to stále fikce. Ale tyto poznámky to všechno rozbily. Tady vidíme skutečné ukrývané tajemství. Žádný dohled. Rozzlobení, znepokojení vojenští a vládní činitelé, kteří upřímně mají právo být rozrušeni. Toto totiž znamená reálnou existenci tajného světa.

Dlouhá léta argumentuji, že pokud chceme zdravou společnost, musíme se s tím vypořádat. Musíme si uvědomit, že mezi oficiální pravdou a skutečnou realitou existuje obrovský rozpor. Musíme přestat lhát sami sobě a přestat dovolovat, aby se nám lhalo. Není to tak, že v by tomto světě neexistovaly skutečné důvody k utajování. Neznám mnoho lidí, kteří by byli tak naivní, aby si to mysleli. Ale utajení, zejména dlouhodobé utajení informací, které mají velkou transformační sílu – takový druh utajení je rakovinou dobrých životních podmínek společnosti. Přinutí velmoci k tomu, aby i nadále znovu a znovu lhaly, a to nás přinutí naučit se nedůvěřovat našemu vlastnímu úsudku, vlastním smyslům, když něco uvidíme či něco zjistíme, nebo nás to naučí nedůvěřovat našim vládám, protože víme, že nám lžou. Takové uspořádání je špatné pro život. Není zdravé pro žádnou společnost a musí se zastavit.

Lži mohou ovládat společnost po dlouhou dobu, ale posléze budou odhaleny. Každá lež má svůj konec. Pravda nakonec vždy vyhraje. Přístup k pravdě nezajišťuje, že vyřešíme všechny naše problémy. To není nikdy snadné. Ale nebudeme-li mít přístup k pravdě, zajistíme, že problémy nikdy nevyřešíme, protože nikdy nebudeme mít přístup k informacím, které potřebujeme, abychom je vyřešit mohli. Vím, že lidé podílející se na tomto úniku informací jsou nešťastní, že byly zveřejněny. Chtěl bych jim však připomenout, že pro potomstvo nakonec budou přínosem. Musely být odhaleny.

-konec-

--------------------------------------------------------------------------------------

PRAMENY:

1. https://imgur.com/a/ggIFTfQ

2. https://tinyurl.com/yytzchxs