TESLA A TAJEMSTVÍ ZÁŘIVÉ ENERGIE (6)

PŘEDNÁŠKY PŘED KRÁLOVSKOU SPOLEČNOSTÍ

Uprostřed největších zmatků Tesla obdržel pozvání od lorda Kelvina, v němž byl formálně požádán, aby oslovil Královskou společnost; jeho poslední zjištění byla opravdu očekávaná. Obvykle neobyčejně konzervativní Angličané, si byli jisti, že Tesla by mohl změnit běh světové historie. Tesla odložil každodenní výzkum a připravoval se na přednášky, které měly odstartovat celosvětové změny. Zabalil téměř každý kus choulostivého vybavení, jaký si člověk může představit. Vakuové trubice, transformátory, zvláštní motory a stejně podivné bezdrátové aparatury. Všechno bylo pečlivě zajištěno a dovezeno do Evropy samotným Teslou. Uvítal ho jeho dávný osobní mentor, sir William Crookes.

V zahajovacích přednáškách před Královskou společností Tesla zprávu popisoval své předběžné práce s vysokými napětím a střídavými proudy s vysokým kmitočtem. Vysvětlil, že tyto přístroje ztělesňují úplně poslední výzkumy a zlepšení jeho vícefázové soustavy. Předvedl několik prvních malých alternátorů s vysokým kmitočtem a indukční cívky se železným jádrem aby tak připravil publikum na finální oznámení. V průběhu úplně poslední dramatické demonstrace Tesla britskému akademickému světu odhalil průrazný elektrický výboj a vlastnosti elektrických paprsků.

Na samém konci přednášky udělal ojedinělé „úplné odhalení“ účinků elektrických paprsků. Bylo to naposled, kdy něčím takovým poctil akademické kruhy. Tesla ukázal, že nová zářivá elektřina je odlišná, poté, co byla její existence veřejně oznámena v průběhu londýnské přednášky Královské společnosti. Tesla úmyslně porovnával mocné záření impulsů v kontrastu s předchozími slabými efekty dosahovanými střídavými proudy (únor 1892). očaroval své publikum zářivkami a dalšími světelnými zázraky. Po celou dobu kdy zněl jeho vzrušený hlas, vládla ve dvoraně němá úcta. Demonstroval bezdrátová světla, rozsvícená do oslnivé záře zářivou elektřinou a spouštěl na značnou vzdálenost malé motory.

Tato poslední přednáška reprezentuje jediný zaznamenaný případ, kdy Tesla oznámil svůj objev elektroradiačních impulsů veřejně. Hovořil o revolučním aspektu svého objevu, a proč potenciálně vykořeňuje jeho předchozí práci. Při precizním popisu zařízení odhalil prostředky nezbytné k vyvolání tohoto fenoménu a zašel při tom do velkých podrobností. V závěru Tesla rychle předvedl speciální „elektrostatické“ motory a světla vyrobené k přímému využití zářivého efektu. Ohledání těchto prvních lampa a ventilátorových motorků přístroje prozrazuje jejich primitivní a počáteční stav. Tesla vytvořil tento motor na základě Crookesova radiometru a zveřejnil tento fakt ve prospěch svého ctěného mentora. Tesla nakonec shrnul obrovské možnosti využití objevu a nasměroval mysl posluchačů k zřízení ideálního přenosu energie.

Prorocky oznámil novou civilizaci, která by mohla vzejít těchto nejzákladnějších přístrojů a systémů. V praktickém porovnání ukázal, že průrazné impulsní pole nesrovnatelně, o několik řádů, překonává veškeré účinky elektrické indukce. Zmínil se o problémech s rozpoznáním, zda se jedná o efekty elektrostatické či elektrodynamické povahy, a přikláněl se spíš k jejich spojení s elektrostatickými jevy. Z tohoto váhání lze usoudit, že s vývojem okolo efektů elektrických impulsů začal nedlouho před touto přednáškou a tyto jevy ještě nedokázal vhodně identifikovat. Tesla byl rigorózně přesný ve všech svých sděleních. Tato výpověď se proto zdá být necharakteristickou pro jeho vědeckou povahu. Ale udělal to s opravdovou vědeckou otevřeností. Tesla tehdy ještě přesně ne nevěděl co se v těchto elektrických impulsech dělo, a chtěl se jen otevřeně a upřímně podělit o tento objev. Akademický nesouhlas s jeho sémantikou pak pohotově přinášel žurnál po žurnálu.

Je jasné, že sir William Crookes zcela pochopil význam celé Teslovy demonstrace a realizoval závěrečné formální oznámení nové elektrické síly. Crookes nemohl potlačit vzrušení z toho, co z toho vyplývalo. Byl si rovněž jist, že nová síla způsobí převrat ve vědeckém světě. Crookes od té doby vyzdvihoval Teslu jako skutečného objevitele dosud neznámé elektrické síly. po odjezdu z Anglie si Tesla se svým mentorem nepřetržitě dopisoval. Doufal že by jeho dramatické sdělení a demonstrace by mohlo vést ke vzniku nového odvětví elektrotechniky, a že podle popisu napodobí jeho pokusy s efekty zářivé elektřiny i další.

Jeho naděje se ovšem v nadcházejících letech rozpadla na kusy poté, když začaly výsměšné útoky akademiků. Evropské akademiky tato série přednášek ohromila. Byl to záblesk budoucnosti, tak jasný, že jen pár z nich si našlo čas o tom s Teslou diskutovat. Když Tesla zakončil své turné po Anglii a Francii, byl všude oslavován v typicky viktoriánském heroickém stylu.

ZVRAT

Když napsali angličtí inženýři a dotazovali se na způsob, jak vytvářet jeho impulsní efekty, Tesla jim poskytl velmi přesné parametry. Otevřeně odhalil tajemství postupu, jakým těchto velkolepých jevů docílil. Naučil se se všemi volně sdílet, co věděl. Proto ho překvapilo zjištění, že akademické spolky, které ho v Evropě tak vřele vítaly, o jeho objev postupně ztrácely zájem. Protože byli neschopní zopakovat specifikované parametry, většina začala považovat jeho efekty za „pochybné“. Než se projeví, má impulsní jev velmi striktní požadavky. Základním požadavkem při stavbě generátoru impulzů byla pečlivost. Inženýři chtěli rovnice. Tesla jim dal popisy. Několik málo experimentátorů později s replikací efektů Teslova vysílání elektrické energie uspělo. Avšak tyto systémy byly přímými potomky Teslových nejrannějších a méně účinných návrhů.

Jsou-li akademici vyvedeni z míry, je jakousi přirozeností jejich stylu vzdát se očividných, leč nepohodlných empirických fakt a zaútočit na osobu, která je prezentovala, zejména když jí předtím přehnaně pochlebovali. Říká se tomu „útok ad hominem“. Člověk má dojem, že se tomu zřejmě konají zvláštní přednášky a studenti skládají povinné zkoušky, protože když už nic jiného, tohle pak coby akademici zvládají dokonale. Také mezi Teslovým obecenstvem se později našlo pár žlučovitých hlasů, které si v hanebných publikacích troufly ostouzet jeho charakter.

Noví kritici se vynořili všude, dokonce i doma. Dolbear, Thomson a dokonce i Pupin, si našli čas na kritiku a zesměšňování Tesly. Protože většina mladších akademiků naprosto spoléhala na znalosti získané v průběhu vzdělávání a méně na empirické metody, dali se akademickými názory snadno zviklat. Tesla podcenil moc sdělovacích prostředků zveřejňujících úsudky zpochybňující jeho schopností. Rychle zjistil, že vědecký názor skutečně lze ovlivnit veřejným míněním, ale nedokázal prohlédnout, kdo byl za touto mediální kampaní. Tesla nepřátelskými kolegy pohrdal. Crookes Teslu, jehož obdivoval a miloval jako mladšího chráněnce, vždy podržel. Tesla si stárnoucího lorda, jehož pevné přesvědčení mu pomáhalo během obtížných let, velmi vážil.

Když ukončil londýnské přednášky, Crookes dostal jeden z jeho demonstračních transformátorů. Zůstal v Anglii, jako důkaz pro všechny, kdo jej chtěli vidět. Pozoruhodné bylo, že ani to, co předváděl, neumlčelo zlomyslné kritiky. Tesla pro to všechno neviděl žádný důvod. Něco tady „nezapadalo“ a i on už si povšiml, že v této záležitosti jakoby scházela část „rovnice“. Crookes v této záležitosti mnohokrát psal Královské společnosti i Teslovi. Byl si jist, že Tesla je nový Faraday a neochaboval ve víře, že jeho chráněnec objevil další historicky důležitý elektrotechnický postup. Povzbuzoval jej, aby navzdory odpůrcům pokračoval ve výzkumu. Ale Teslovým metodám už věřila jen hrstka akademiků a stále méně naslouchalo tomu, co říkal.

Přišel díky skrytým intrikám o důvěryhodnost stejně rychle, jak ji získal a dříve nadšení finančníci najednou váhali investovat do jeho nových systémů. Jeho vynálezy ustupovaly do dějin elektrotechniky. Každý nový přístroj by znamenal další pokrok v technologii, která mohla změnit svět. Vrhl se po hlavě do práce. Jen ta jej mohla ospravedlnit. Názory odpůrců by rychle vybledly, kdyby ostatní postupně viděli ohromující pokrok, který přinesl. Tímto jednáním Tesla odkryl svou vznešenou, ale naivní povahu. Svět se skutečně měnil, avšak kráčel směrem, v němž převládala mnohem nekultivovanější pravidla.