TAJEMSTVÍ ROSETTSKÉ DESKY

Betty Klass představuje téma ikonického Rosettského kamene, artefaktu, který nakonec odhalil tisíce let egyptské historie. Byl však tento kámen, stejně jako mnoho jiných egyptských předmětů, také prokletý?

V roce 1799 byl z  ruin staré egyptské pevnosti vykopán zvláštní kus černého čedičové desky. Tento poklad odstartoval dlouhou a neúprosnou historii katastrof. Mnozí se domnívají, že tato deska obsahuje kletbu. Rosettský kámen, klíč k pěti tisícům let historie, uložený v Britském muzeu, je stále zahalen tajemstvím. Obsahoval skutečně mocnou kletbu, kterou do něj vnesli kněží Memfidy? O tom existuje jen málo informací, ale skládání historických faktů usnadňuje rozluštění záhady. V v roce 196 př. n. l. udělil Ptolemaios kněžím mnoho darů jako památku na jeho nástup na egyptský trůn.

Třináctiletý král však měl také tendenci takové dary i odebírat. S ohledem na tuto skutečnost se kněží sešli na konkláve, aby určili, jakým způsobem by mohli královské dary zachovat. Rozhodli se vydat faraonův výnos v kameni a pochválit jeho štědrost. Svatý Ptahův řád měl v Memfidě přístup k mnoha talentům, takže vytesání jim způsobilo jen málo starostí a nákladů. Vrchol měl být kulatý, s okřídleným diskem Hóra z Edfu ladně umístěným přes celou šířku. Vyhlášení mělo být vyřezáno ve třech jazycích. Zaprvé posvátným písmem hieroglyfů, zadruhé démotštinou, tehdejším egyptským jazykem, a zatřetí řečtinou. Kombinace těchto tří jazyků umožňovala většině gramotných kolemjdoucích dekret přečíst. Dále bylo třeba vyřešit, kde bude kámen spočívat, aby ho vidělo co nejvíce Egypťanů i cizinců. Umístit jej ve všedním prostředí by bylo nemyslitelné. Snížilo by to moc, kterou měl kámen mít, a bylo by to urážkou faraona. Je zřejmé, že místo posledního odpočinku bylo velmi dobře naplánováno.

Pracovní síly pro realizaci plánů byly hojně zastoupeny otroky a talentovanými začínajícími kněžími, kteří se připravovali na kněžské svěcení. Bylo dohodnuto, že kámen bude umístěn poblíž ústí řeky Nil, asi 12