TAJEMSTVÍ AS-12: NEJTAJNĚJŠÍ PONORKY RUSKÉHO NÁMOŘNICTVA

Po celá desetiletí nebylo až do nedávné doby nic známo o existenci tohoto vojenského podvodního zařízení. A dokonce i teď jsou informace o incidentu, k němuž na něm došlo, velmi skoupé - vznikl oheň, existují lidské oběti. V současné době zbývá jen spekulovat, na čem vlastně členové posádky pracovali a k čemu je AS-12 - nejtajnější ponorka ruského námořnictva – určena. Historie jaderné ponorky AS-12 se začala psát v dobách SSSR jako součást obranného projektu 10831, který byl v té době vyvíjen. Stavba byla prováděna za podmínek zvláštního utajení, aby byla skryta před Američany. Podle plánů sovětského vedení měl být AS-12 převeden do jedné z nejtajnějších struktur sovětského námořnictva - centra hloubkového výzkumu.

Podle Novate.ru, toto centrum studuje mořské prostředí a provádí další podvodní výzkum, zejména za účelem sestavení topografických map dna. Potřeba neustálé kontroly navigace pomocí ponorek byla důsledkem neustálých změn v zemské kůře. Pro tento účel byla AS-12 centrem objednána a její úkoly kromě jiného dále zahrnovaly: servis komunikačních systémů, narušení podvodních komunikačních systémů a hydroakustických systémů potenciálního nepřítele. Zapojila se také do zkoušek nových zbraní.

Stavba ponorky v praxi však trvala velmi dlouho. Práce, která začala v předvečer kolapsu SSSR, byla několikrát přerušena v 90. letech kvůli zastavení financování - tehdy slabá ruská ekonomika nebyla schopna takový drahý projekt utáhnout. V důsledku toho se stavba táhla řadu let a teprve v roce 2010 byla ponorka převedena do Severní flotily Ruska. Jejím nosičem se stal atomový raketový křižník. Nicméně jiné zdroje uvádějí, že AS-12 není součástí Severní flotily a provádění jejích tajných úkolů koordinuje přímo ruské ministerstvo obrany.

Nicméně po nějakou dobu zůstala AS-12 pro většinu světa utajena. První zmínka na veřejnosti se objevila až v roce 2012 po otevřeném prohlášení ruské strany o provedeném mořském výzkumu oblasti severním pólu. Ponorka se podílela na osvojení severu; s cílem získání vzorků dna se ponořila do hloubky 2 - 3 kilometrů. Zároveň se začaly objevovat informace o samotném vojenském aparátu, jeho parametrech a předpokladech týkajících se úkolů, které je schopen vykonávat. Délka AS-12 je 70 metrů, šířka 7 metrů a výtlak 2000 tun. Posádku tvoří 25 osob. Ponorka je tak jednou z nejmenších na světě.

AS-12 má atomový motor a může dosáhnout rychlosti až 30 uzlů. Maximální hloubka ponoru je podle některých informací 6000 metrů. To je možné zejména díky unikátnímu vnitřnímu provedení ponorky - jedná se o sérii titanových komor sférického tvaru. Zajímavost: struktura AS-12 dala stroji neoficiální název - "Lošarik": neobvyklý tvar korpusu ji dělá podobnou stejnojmenné postavě sovětského kresleného filmu.

Navzdory tomu, že o ponorce se ví již několik let, přesné informace o jejím vzhledu a specifickém seznamu úkolů, které plní, se nic jistého neví. Mnozí se pokusili najít odpověď na tuto otázku, včetně NATO a Pentagonu. Ruské velení však žádnou z verzí nepotvrdilo ani nepopřelo. Existuje také jen několik málo fotografií, o kterých se věří, že zachytily právě AS-12, ale většina z nich jsou pouze domnělé obrazy.

Nové, ale tentokrát tragické kolo historie nejtajnější ruské ponorky se začalo odvíjet 2. července 2019. Tehdy tisková služba Ministerstva obrany Ruské federace vydala zprávu o incidentu, k němuž došlo v Barentsově moři den předtím, 1. července. Uvádí se v ní, že na jedné z ponorek na hranicích teritoriálních vod Ruska došlo k požáru a v důsledku otravy oxidem uhelnatým zemřelo 14 členů posádky.

Katastrofa vyvolala novou vlnu zájmu o AS-12. Nyní se domácí i zahraniční struktury a odborníci snaží objasnit okolnosti tragédie a také příčinu, proč se plavidlo nacházelo právě tam. Oficiálních informací je však velmi málo a uvádí se pouze to, že AS-12 se zabývala „plánovanými pracemi“, ale ne všichni jsou s touto verzí spokojeni. Existují přinejmenším dva další názory ohledně úkolů, které Lošarik mohl vykonávat: podvodní topografický průzkum jako podpora dalších atomových ponorek, nebo příprava stavby nové generace radiolokátorů ke zvýšení úrovně ruské podmořské obrany.