STOPAŘŮV PRŮVODCE GALAXIÍ: STRUČNÁ HISTORIE PŘIVTĚLOVÁNÍ DÉMONŮ & MIMOZEMŠŤANŮ K LIDSKÉMU DRUHU (4)

Mnoholičný lektvar je hustý lektvar, jehož příprava trvá okolo měsíce a změní toho, kdo se ho napije, v někoho jiného po dobu jedné hodiny. V surovém stavu, tj. když se do něj nepřidá žádná část těla toho, v koho se někdo chce proměnit, má blátivě zelenou barvu. Ve druhém díle Harryho Pottera^[22] ho uvařila Hermiona, protože chtěla zjistit, jestli je Draco Malfoy skutečně dědic Zmijozelu, ve čtvrtém díle^[23] se s jeho pomocí vydával Smrtijed Barty Skrk jr. za Alastora „Pošuka“ Moodyho. V šestém díle^[24] se objevil jako ukázka lektvaru, který připravil Horácio Křiklan na uvítanou a v sedmém díle^[25] pomáhal hlavní trojici při hledání viteálů.

V seriálu Star Trek: Enterprise se Jonathan Archer a jeho posádka setká se zástupci mimozemské rasy Sulibanů, především v osobě Silika.^[26] V určitém okamžiku se skupina Sulibanů dostala do kontaktu se záhadnou postavou z 28. století, která představovala frakci v časové studené válce. Ta jim nabídla fyzickou „evoluci“ a pokročilou technologii výměnou za jejich služby. Získali tak genetickým inženýrstvím rozsáhlá tělesná vylepšení, jež se u jednotlivých jedinců lišila a mohla zahrnovat výrazně zvýšenou ohebnost všech částí těla, schopnost přilnout ke stěnám a stropům, schopnost měnit barvu a strukturu kůže pro maskování nebo napodobování jiných humanoidů, složené sítnice poskytující lepší vidění, zvýšený počet průduškových laloků s upravenými plicními sklípky pro zpracování různých druhů atmosféry i schopnost snášet vakuum.

Tito Sulibani vytvořili nezávislou frakci zvanou Kabala a začali uskutečňovat tajné útoky, jejichž cílem bylo destabilizovat různé mocnosti v oblasti, například Klingonskou říši a Tandarany, a byli zapojeni do časové studené války proti různým dalším frakcím, včetně Tholianů, Stavitelů sfér a Na’kuhlů, jejichž vůdce Vosk se kdysi pokusil narušit vývoj Sulibanů v rozumný druh.

Pod kůží svět temný jako tér

Scarlett Johanssonová jako mimozemská femme fatale, která křižuje ulice Glasgow ve sci-fi hororové fantasy Jonathana Glazera Pod kůží,^[27] je nesmazatelným ztělesněním dravého půvabu. Její postava, mimozemšťanka se zlověstnými úmysly, v tmavé paruce a bundě z umělé kožešiny je stejně fetišizovaným objektem touhy jako Marlene Dietrichová obdivovaná objektivem Josefa von Sternberga. Možná si také vzpomenete na Avu Gardnerovou, onen dokonalý ženský exemplář, nejdokonalejší, jaký kdy Hollywood vyprodukoval, chladně spřádající své úskoky.

Film Pod kůží se připojuje k určité tradici sci-fi jakožto zkoumání vlastních emocí a myšlenek, kterou v roce 1968 zahájil film Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea. Glazerův film odkazuje na 2001 především úvodní warpovou rychlostí, smrští barev a detailním záběrem na vesmír. V zásadě jde o zkrácenou adaptaci románu Michela Fabera a omezuje se na setkání a zážitky mimozemské lovkyně. Film si však zachovává tajemství i ve chvíli, kdy si řidička vybírá své oběti: každý nešťastník je v děsivých sekvencích podbarvených elektronickou hudbou uveden do černé prázdnoty. Je to dílo, které podle Bernarda Rondeaua, kurátora výstavy Za hranice nekonečna: Vědecká fantastika po Kubrickovi^[28] – série filmů, která se promítala v Los Angeles County Museum of Art – „zcela zapadá do linie“ vizionářské kinematografie.

Svěží, třešňově rudé rty Scarlett Johanssonové, na nichž je zobrazena, jak si nanáší tmavší odstíny karmínové, působí, jako by měly extra polštářek jemnosti. Ve filmu Pod kůží jako by hlas Samanthy – operačního systému, který paní Johanssonová namluvila ve filmu Ona^[29] – nabyl lidské podoby. Ale místo zdánlivě empatické kyberpřítelkyně se z ní vyklube bezcitná humanoidní pokušitelka z vesmíru. V působivé úvodní sekvenci filmu se tato nadpozemská Siréna nejprve zjeví jako světelná skvrna, která se rozšíří do disku a ten se zformuje do nemrkajícího oka. Tuto metamorfózu doprovází drásavý elektronický soundtrack Mica Leviho, který naznačuje nejasně melodickou statickou elektřinu přicházející z jiné galaxie.

To oko patří Johanssonové, jejíž postava se později objeví jako řidička bílé dodávky, jak si razí cestu přeplněnými ulicemi Glasgow. Pravidelně zastavuje, aby se zeptala mužů na cestu, pak jim nabídne svezení a vyzve je, aby ji následovali, zatímco se svléká a couvá stranou. Pro její okouzlené oběti brodící se po prsa v pohlcující černé prázdnotě je konec na dosah. Pro vytvoření černé místnosti, ve které její postava chytá muže, postavil štáb kulisy s reflexní podlahou, zatemněním a vlastním osvětlením. Muži byli natáčeni při chůzi do bazénu, jehož podlaha se při chůzi potápěla, až se ponořili. Scény byly dotvořeny počítačovou grafikou. Co se pak děje s muži, kteří jsou nalákáni do térovité temnoty, jakési obdoby černého oleje?^[30]

Oběti vstoupí do černé prázdnoty a zmizí pod hladinou. Zdá se, že se tam nějak pohybují, dokud nejsou zpracovány. A tím „zpracováním“ je myšleno to, že jsou z nich vysáty všechny vnitřní orgány, všechno, co je „pod kůží“. Zůstane jen ta kůže. Vidíme, jak tyto vnitřnosti, vypadající jako roztavená láva, klouzají po skluzavce do oranžového prostoru. A pak to světlo? Je podobné světlu na samém začátku, když je utvářena ta Žena. Jestlipak to nějak souvisí s duší? Jeden vizuál mimozemské duše zastupuje modré světlo a druhý vizuál lidské duše zase oranžové světlo? Každopádně světlo znamená přinejmenším něco zvláštního, co mimozemšťané z lidí vysávají. Uvnitř člověka je totiž jiskérka. Mistr Eckhart říká:

„Protože duše tedy má schopnost vše poznat, nikdy nespočine, dokud nedospěje k prvnímu obrazu, kde jsou všechny věci jedno, a tam dojde pokoje, to znamená v Bohu.“^[31]

A také opakuje slova Janova: „Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotách.“^[32] Jako by ti, co jsou svedeni térovitou ženou, odpadli od následování Krista, a vešli do oné temnoty, jež je pohltí.

„V duši člověka je síla, jež nikdy nespočine“, říká Michael Bertiaux.

„Je to ona část, která je věčně se vším nespokojená. Nikdy se ji nepodaří přesvědčit o tom, co lze chápat touto stranou nicoty.“^[33]

A ještě jednou slovo Eckhartovo:

„A v duši je síla, která to nejhrubší oddělí a sjednotí ji s Bohem: je to jiskérka duše.“

A dále:

„Zatřetí, jak se to zdá mně, je tímto služebníkem jiskérka^[34] Duše, kterou stvořil Bůh, a je to světlo, které přišlo shůry, je obrazem božské podstaty, která zásadně odporuje všemu, co není božské; není to síla duše, jak si mysleli někteří mistři. Vždy se přiklání k dobru; ještě i v pekle se přiklání k dobru. Mistři říkají, že to světlo je takové povahy, že nepřestává spět vzhůru, a to se nazývá synderesis,^[35] a znamená to něco jako závazek a odvrácení se od něčeho. Projevuje se dvojím způsobem. Prvním je urputná obrana proti všemu, co není čisté. Druhým projevem je to, že nepřestává lpět na dobru – a to je duši bezprostředně vtištěno, ještě i těm, kdož jsou v ohni pekelném.“

Oběti jsou v mimozemském černém ohni pekelném prubovány a prosévány, aby oddělena byla jiskérka od kůže, cortices, od všeho tělesného. Soud Boží á la xenobioapokalypsa. Černá X-masna. Folklorista Peter Rojcewicz srovnává vyprávění o mužích v černém se staršími tradicemi spojujícími temnoty s ďáblem. Ve folkloru je zlý schopen měnit vzhled, a může se tedy proměnit v muže v černém. Zatímco někteří s touto zkušeností a členové ufologické společnosti míní, že muži v černém byli vládní agenti nebo členové mafie, Keel měl dojem, že byli součástí širšího ultraterestriálního fenoménu.^[36]

-pokračování-

---------------------------------------------

PRAMENY:

[22] Harry Potter a Tajemná komnata [Harry Potter and the Chamber of Secrets]. Režie: Chris Columbus. Velká Británie / USA / Německo 2002.
[23] Harry Potter a Ohnivý pohár [Harry Potter and the Goblet of Fire]. Režie: Mike Newell. Velká Británie / USA 2005.
[24] Harry Potter a Princ dvojí krve [Harry Potter and the Half-Blood Prince]. Režie: David Yates. Velká Británie / USA 2009.
[25] Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 [Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 1]. Režie: David Yates. Velká Británie / USA 2010.
[26] Star Trek: Enterprise. USA 2001-2005, např. v epizodách Broken Bow [s01e01-02] a Cold Front [s01e11].
[27] Under the Skin. Režie: Jonathan Glazer. Velká Británie / USA / Švýcarsko 2013.
[28] Beyond the Infinite: Science Fiction After Kubrick.
[29] Her. Režie: Spike Jonze. USA 2013.
[30] Srv. San: Lingua Genesis IV.
[31] Mistr Eckhart: Kázání. Horus, Brno 2019, str. 26.
[32] Srv. J 8,12.
[33] Srv. San: UFOlklór II. UFO, vúdú & magické počítače.
[34] Tj. scintilla synderesis.
[35] Slovo synderesis není výslovně řecké, nýbrž vzniklo chybně ze syneidesis („morální uvědomění“), což pravděpodobně předcházelo slovu synteresis („ostříhat“).
[36] John A. Keel: UFOs: Operation Trojan Horse. Illuminet Press 1996.