SKUTEČNÍ "PÁNI PRSTENU" (3)

Ve středověku ovládla církev většinu evropských monarchií – Skotsko bylo významnou výjimkou, v důsledku čehož byl král Robert Bruce a celý skotský národ papežem exkomunikován.²¹ Církev ovlivňovala vlády, parlamenty a vzdělávací instituce, podobně jako je tomu dodnes. A implicitně řečeno, vojenské síly pseudo-králů operovaly na církevní příkaz. Církev měla tak obrovskou finanční, politickou a vojenskou moc, že se z přívrženců Grálu stal „podzemní proud“ - žijící ve strachu o své životy na každém kroku. Byli nejen prohlášeni za kacíře, ale nesly za trest stigmata „čarodějů“ a „nekromantů“ (derivát původního „negro – mans“/černí mágové).  Prostě tím, že neodpovídali papežskému diktátu – tito lidé byli  v očích církve zjevní „satanisty“.

Navícvšechny ženy byly automaticky považovány za „děvky“ – ale to nebylo nic nového; římská církev vytvořila tuto dogmatickou klasifikaci v době své nejstarší ústavy, kdy byla ženská etika enormním způsobem potlačována. Abychom porozuměli odkazu „Prstenu“, musíme se nejprve podívat na to, jakým způsobem bylo umožněno vládnutí "Katolické církvi". Bylo to možné prostřednictvím dokumentu, který se jmenuje „Konstantinův Dar“. Tento dokument se stal základem téměř všech možných typů sociální nespravedlnosti, která se od té doby objevily v křesťanském světě.

Veškerá monarchická a vládní praxe byla po celá staletí založena na původním předpisu této listiny, ale ve skutečnosti je její obsah zcela neplatný. Když se tento dokument poprvé objevil v polovině 8. stol.n.l., mělo se zato, že jej napsal osobně císař Konstantin a to asi před 400 lety. Nikdo se nesměl podivovat nad tím, že v daném meziobdobí nebyl nikdy publikován. Dokument byl datován a nesl údajný Konstantinův podpis. Dokument prohlašoval, že císařem jmenovaný papež je zvoleným zástupcem Krista na Zemi s tím, že má pravomoc ustanovovat krále jako své podřízené, neboť papežská důstojnost je vyšší než u kteréhokoli pozemského panovníka. Papež v něm byl formálně stylizován jako vikář „