SEZNAMTE SE S MIKROBIOMEM: VÝŽIVA A ZDRAVÁ STŘEVA = JASNÁ MYSL (2)

Shea Bridgette

Shea Bridgette

autor

23.02.2021 Zdraví

Vyhýbání se antimikrobiálním přípravkům, které nepotřebujeme, je jedním z hlavních kroků, který můžeme udělat pro kultivaci zdravého mikrobiomu. Musíme se vzdát představy, že vždy potřebujeme něco navíc, abychom se cítili lépe, a místo toho přemýšlet, co můžeme podniknout, abychom našemu tělu umožnili, aby si vypěstovalo stav dobré mysli i zdraví. Cokoli, co je vyrobeno za účelem konzervace nějakého produktu, je tedy navrženo tak, aby zabránilo množení mikrobů. To se týká potravinářských přídatných látek a průmyslově zpracovaných potravin. Když tyto výrobky konzumujeme, v jistém smyslu přijímáme látky s antimikrobiálními vlastnostmi. Pokud si pravidelně zbytečně dopřáváme antibakteriální a antivirové bylinné přípravky, děláme totéž. Tyto rostlinné produkty často vybíjejí mikroby v našich organismech, aniž by rozlišovaly mezi přátelskými a nepřátelskými. Což platí i pro éterické oleje. Složení mikrobiálních společenstev v těle může ovlivnit to, co dýcháme, co konzumujeme, kde jsme, a dokonce i to, o čem přemýšlíme.

Střídmost a jemné vyladění jsou klíčové požadavky, co se týče potravinových doplňků i éterických olejů. Nezřídka je nutné poradit se s vyškolenými odborníky, kteří se specializují na doplňky výživy, fytoterapii nebo používání éterických olejů. Tyto obory vyžadují roky studia a specialisté jsou vyškoleni k tomu, aby zohledňovali konstituci člověka, jeho stav, veškeré symptomy a porovnávali je s veškerými přípravky v jejich lékopisu, nikoli jen s těmi, které jsou v dané době populární. Někdy se možná budeme muset vyvarovat silných antivirotik nebo antibakteriálních přípravků ve prospěch tonizujících látek, jež pomáhají posílit prospěšné mikroby v organismu, a tak bojují proti konkrétní nemoci.

Kromě toho, abychom nenadužívali antimikrobiální produkty, se rovněž doporučuje vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám, což je jeden ze způsobů podpory zdravého mikrobiomu. Jíme-li čerstvé jídlo z primárních surovin, často konzumujeme i mikroby, které je obývají. Kromě toho je větší pravděpodobnost, že budeme jíst sezónně, pokud konzumujeme čerstvé potraviny. Mikroby ve střevě na změnu ročních období reagují. To znamená, že se přizpůsobují tomu, jaké potraviny se v daném ročním období v našem prostředí přirozeně vyskytují, takže ty mikroby, které jsou potřebné k jejich rozložení, jsou v dostatečném množství. Konzumací sezónních potravin se synchronizujeme s přírodou a nepřidáváme si nic, co tělo v určité roční době nutně nepotřebuje nebo nechce.

 

Vláknina a různorodost naší stravy 

V tradicích východní moudrosti existuje zásada neškodit. Ta zahrnuje i nepoškodit sebe sama. Jíme-li zdravé potraviny, které odpovídají dané sezóně, pak tuto zásadu dodržujeme. Zpracované rafinované potraviny jsou často zbaveny všeho dobrého, co mikroby ve střevech potřebují, aby se jim dařilo. Primární potravou pro nám prospěšné mikroby neboli naše probiotika, je vláknina. Jsme přímo probiotické továrny. Vláknina, kterou konzumujeme v potravinách, je prebiotikem. Prebiotika jsou potravou pro probiotika. Možná nejsme schopni vlákninu rozložit, ale tyto naše malé organismy ano, a bez toho, co spolu s ní vytvářejí, nemůžeme žít.

Strava s vysokým obsahem vlákninyprotizánětlivé účinky. Když střevní mikroby štěpí vlákninu, produkují látky zvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). SCFA interagují s celým tělem a mají účinky, které teprve poznáváme, a to včetně mírnění zánětů. Jednou z takových SCFA je butyrát. Poskytuje tělu mnoho výhod, kromě výživy lidských buněk, které lemují tlusté střevo, pomáhá také neutralizovat volné radikály, má protirakovinné a protizánětlivé vlastnosti, a může dokonce přispívat k udržení vyrovnané hladiny cukru v krvi. Potraviny obsahující typ vlákniny, jež mikroby ve střevě fermentují za vzniku butyrátu, jsou následující: oves, jablka, cibule, česnek, ječmen a další celozrnné výrobky.

To nás vede k dalšímu zásadnímu pokynu pro diverzifikaci střevního mikrobiomu za účelem zlepšení zdraví celého organismu. Pro jejich správnou výživu a podporu rozmanitosti se doporučuje jíst pestrou stravu. Což znamená, že musíme konzumovat co nejvíce různých druhů potravin a většinu toho, co krmí tahle prospěšná stvoření, tvoří rostlinná vlákna, a to včetně těch, která jsou v celých zrnech nebo luštěninách. Pokud tedy není z lékařského hlediska nutné trvale vyloučit určitou potravinu nebo skupinu potravin z jídelníčku, nedoporučuji to. Jedna z mých klientek s celiakií mi řekla, že by to nikomu nepřála a že nechápe lidi, kteří se bez pádné příčiny stravují bezlepkově. Pro optimalizaci zdraví střevního mikrobiomu se doporučuje, abychom do své stravy začleňovali až 30 různých rostlinných potravin týdně. Pokud někdo z vás už jí pestrou stravu, bude překvapen, jak snadné je toho dosáhnout. Možná už teď konzumujete 30 a více rostlinných potravin týdně. Zamyslete se: Každý druh zeleniny, který sníte, každý kousek ovoce, každý druh fazolí, obilí či bylin. Není to nijak obtížné. Všimněte si, že nemluvím o jakékoli eliminaci, jen o přidávání, nebo dokonce o zvyšování rozmanitosti.

Chceme si osvojit návyky, které nejen že zvyšují rozmanitost mikrobiomu, ale zároveň podporují vnitřní vstřícné prostředí. Chceme pěstovat „vyváženost střevního prostředí“. Ani přílišné mokro, ani sucho nebo zánět, ale tak akorát. Za tím účelem můžeme implementovat jednoduché životní návyky. Je důležité se nepřejídat ani nehladovět, nedopřávat si svačinky (není-li to z lékařského hlediska nezbytné). A žádné noční hodování. Stejně jako my i naše mikroby mají cirkadiánní rytmus a během dne jsou aktivnější. Nejméně si škodíme tím, když hlavní jídlo požíváme na počátku dne a dopřejeme si největší porci a nejtěžší pokrmy na snídani a k obědu. Když je nejvyšší sluneční aktivita, je podobná i naše trávicí kapacita pro daný den. Kromě těchto konkrétních pokynů je životně důležité, abychom jedli v co nejlepším duševním rozpoložení. To znamená, že bychom se při jídle neměli „posuzovat“. Výzkumy ukazují, že náš metabolismus pracuje méně efektivně, když sami sebe tvrdě hodnotíme podle toho, co jíme. Výzkum také odhaluje, že když jíme v rozčilení, snižujeme svou schopnost potravu rozložit a důkladně vstřebat živiny.

Správné spánkové návyky a pravidelnost ve stravovacím i spánkovém režimu jsou pro naši mikrobiální pohodu rovněž zásadní. Tělo je jako milované zvířátko. A přesně jako ono reaguje na rutinu a očekává ji. Pravidelným jídlem a spánkem všechny ostatní tělesné rytmy snáze zapadají na své místo a studie ukazují, že i toto přispívá ke zdravému mikrobiomu. Chceme, aby byl zdravý, a to nejen protože se díky němu budeme lépe cítit i vypadat, ale také protože trénuje náš imunitní systém a pomáhá udržovat jeho rovnováhu. Zvyšování tolerance vůči stresu – tedy snižování náchylnosti člověka ke stresorům nebo snižování samotných stresorůmikrobiom rovněž pozitivně ovlivňuje. Když není zaplaven účinky stresu, může dělat svou práci a být prospěšný. To, jak se emocionálně cítíme, může změnit složení našeho mikrobiomu a změna jeho složení může opět ovlivnit to, jak se cítíme. Je to jako ona pověstná otázka, zda bylo dřív vejce, nebo slepice. Někdy může mikrobiální nerovnováha způsobit onemocnění a jindy může nemoc zapříčinit mikrobiální nerovnováhu. Vědci si zatím nejsou jisti, co je za to zodpovědné.

Naštěstí pro nás máme k dispozici moudrý životní styl, který je prověřen bezpočtem jednotlivců po tisíce let. Proč jej nepoužít? Uděláme-li vše, co je v našich silách, abychom teď svému mikrobiomu dodali potřebné živiny, posílíme jeho odolnost pro dobu, kdy nás život postaví do situace, v níž se budeme muset spoléhat na naše prospěšné malé organismy, které nás skrze ni provedou.

-konec-