PO STOPÁCH ZAKÁZANÉ ARCHEOLOGIE (4)

V roce 1889 vrtali dělníci studnu poblíž města Nampa v jihozápadním Idahu. Geolog George Frederick Wright (1838-1921) ve své knize Origin and Antiquity of Man (1912, s. 266-267) uvádí: „Ze záznamu vrtu vyplývá, že ... nejprve pronikli asi padesát stop půdy, pak asi patnáct stop čediče a poté prošli střídavě vrstvami hlíny a tekutého písku ... až do hloubky asi tří set stop.“ Jeden z majitelů vrtné společnosti, Mark A. Kurtz, kontroloval mate- riál, který čerpadlo písku vynášelo z vrstvy jílu v hloubce více než 300 stop ve vrtu. Do rukou se mu dostal podivný předmět. Když ho umyl, zjistil, že je to malá lidská figurka.

Kurtz později figurku ukázal Charlesi F. Adamsovi, prezidentovi železniční společnosti Union Pacific Railroad, který náhodou projížděl Idahem. Adams, který nedávno četl Wrightovu knihu, mu o nálezu napsal. Wright z východního pobřeží Spojených států napsal Kurtzovi a požádal ho o fotografii artefaktu. Kurtz odpověděl, že nemá možnost pořídit fotografii, a tak Wrightovi figurku poslal. Wright poznamenal (str. 267):

„Předmět je dlouhý asi jeden a půl palce a je pozoruhodný dokonalostí, s jakou znázorňuje lidskou postavu“. Dodal: „Byla to ženská postava a měla v dokončených částech realistické linie, které by dělaly čest klasickým uměleckým střediskům.“

Předmět nebyl vyroben nedávno. Byl sytě zbarvený oxidy železa, které jsou charakteristické pro usazeniny z úrovně 300 stop. Wright ukázal předmět archeologovi F. W. Putnamovi z Harvardovy univerzity. Wright (s. 267) uvádí, že Putnam „okamžitě upozornil na charakter inkrustací železa na povrchu, které svědčí o tom, že jde o památku značně starou“. Wright předal předmět profesorovi přírodopisu A. A. Wrightovi a chemikovi F. F. Jewettovi z Oberlinské univerzity v Ohiu, aby zjistili, zda by dokázali zopakovat předmět s jeho starobylým vzhledem. Do jisté míry se jim to podařilo, ale vy