OBAMA PODEPSAL ENERGETICKÝ ZÁKON PRO UKRAJINU A UKRAJINA SE CHYSTÁ ZPRIVATIZOVAT VŠECH 35 UHELNÝCH DOLŮ. ČESKO JE INICIÁTOREM VÝZVY ZEMÍM NATO PROTI RUSKU

Když v prosinci loňského roku Barack Obama podepsal zákon „HR 5859“, schválily si tím USA nejen možnost vyhlásit Rusku kdykoliv válku, ale zároveň si tím zajistily vysoké pravomoci na území Ukrajiny. Komplexní nahromadění vojenských sil, veškerá média financována a pod kontrolou americké vlády a z ekonomického hlediska – privatizace energetického sektoru. Tím vším má být Ukrajina připravována pro vstup do NATO. Německý zdroj o schválení zákona v prosinci 2014 informoval takto: „Stejně, jako zpřísnění sankcí proti Rusku, zákon znamená také masivní činnost na území Ukrajiny.

Opatření sledují ekonomické a vojenské cíle, přičemž prvním krokem mají být investice do všech médií – rádio, tv, internet – tak, aby bylo v ukrajinských, ale také v gruzínských a moldavských médiích eliminováno vše ruské. Druhým krokem je vojenská pomoc ve výši 350 milionů dolarů, určená k poskytnutí „obranných zbraní“ – protitankových, těžké techniky a školení k tomu. Cíl je jasný – na Ukrajině mají být tak rychle, jak jen to je možné, splněny podmínky pro přijetí do NATO, k čemuž by mělo dojít v roce 2020. Pro dosažení tohoto cíle seškrtává Jaceňuk rozpočet ve prospěch vojenských výdajů na úkor sociálních.

Z ekonomického hlediska je kladen důraz na odvětví energetiky a USA pracují na zrušení závislosti Ukrajiny na ruských dovozech. Srdcem zákona je podrobný plán dalekosáhlé privatizace ukrajinského energetického průmyslu. Proto všechny oblasti, jako je ropa, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie, budou privatizovány. Američané chtějí využít svého vlivu a ve spolupráci se Světovou bankou a Evropskou investiční bankou předpokládají řídit soukromé investice v tomto odvětví. S přibližně 50 milióny USD z kapes amerických daňových poplatníků jsou tyto aktivity již připraveny“ – říká německý zdroj v prosinci 2014 a dále uvádí, že „Američané mohou v tomto projektu spoléhat na bývalé zaměstnance ministerstva zahraničních věcí: Natalie A. Jaresko“.

Americký ministr zahraničí John Kerry, předseda vlády Ukrajiny Arsenij Jaceňuk, ministryně financí Ukrajiny Natalie Jaresko a ministr hospodářského rozvoje a obchodu Ukrajiny Aivaras Abromavicius během setkání v Kyjevě 5. února 2015

Natalie A. Jaresko, dcera ukrajinských přistěhovalců, narozená v Chicagu, vzdělaná v USA, pracovala v USA pro Ministerstvo zahraničí, a to především na pozicích ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Od roku 1992 žije na Ukrajině, kde řídíla ekonomický úsek velvyslanectví USA a kde byla zodpovědná za posílení hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. V letech 2005 a 2010 byla členkou vlády prezidenta Juščenka na pozici vedoucí poradního výboru ukrajinského Centra pro podporu zahraničních investic pod záštitou kabinetu ministrů Ukrajiny. V prosinci 2014 dostala ukrajinské občanství a stalo se tak ve stejný den, kdy se stala ministryní financí Ukrajiny, 2. prosince 2014 (zdroj).

Jak jsem psala v článku o ukrajinských jaderných elektrárnách, v prosinci ukrajinská vláda odstavila Rusko od dodávek paliv pro své jaderné elektrárny a jako jediného příštího dodavatele si zvolila americkou Westinghouse (zde). Dnes mě zaujala zpráva z polského zdroje, že Ukrajina připravuje prodej všech svých 35 uhelných dolů. Na privatizaci se intenzivně pracuje, spuštěna má být v dubnu letošního roku a hotová do konce roku 2015, více (zde).

Polský autor mi hovoří z duše, když se ptá, o čem tedy je ta nová vláda, která údajně má bojovat proti oligarchům, když přitom nové vytváří! Vždyť tady se děje rozkrádání Ukrajiny v přímém přenosu a jak to popisuje ukrajinský (!) politolog Semen Uralov v článku o Neo-Chazarii: „Konečným cílem je zóna volného obchodu mezi EU a USA. Ukrajina je pracovní materiál, je to jen motorový olej, který má být použit, vypálen a poté zlikvidován. Proto je zde shoda dvou zájmů – americké strany, které jde o zónu volného obchodu, a proto o zpřetrhání vztahů mezi Ruskem a EU, a – nájezdníků, kteří jsou na vnitřní straně a mají volnou ruku pro své akce. A pro mírové rozhovory, které potřebují správný počet subjektů, není prostor. Ukrajina už neexistuje, už je jen „Euromajdanská republika“ s hlavním městem v Kyjevě (zde).

Zdůrazňuji slova německého komentáře k zákonu „HR 5859″: „Srdcem zákona je podrobný plán dalekosáhlé privatizace ukrajinského energetického průmyslu“. S privatizací mají všechny postkomunistické země své zkušenosti a všem, co v 89. cinkali klíči už došlo, že šlo o přivlastnění si předtím všeho státního několika vyvolenými – těmi, kteří šli na ruku zájmům USA. Stejní kolaborantští poskoci dnes rozhodují o rozkradení Ukrajiny a neštítí se vůbec ničeho. Neštítí se ani krve na svých rukou, bez které to na Ukrajině nejde, protože Ukrajina se svými plyno-kohoutky a Krymem a Černým mořem je velmi strategickým územím jak z hlediska energetické závislosti Evropy, tak z hlediska odstavení Ruska z energetických trhů a ovládnutí blízkovýchodních energetických zdrojů pro Evropu (psala jsem v článku) .

A protože aktuálně opět jde o tu energetiku, základní to prostředek moci, a nejen o ukrajinskou, ale celoevropskou, nemohu nevložit čerstvě zopakovaná slova mé oblíbenkyně Ilony Švihlíkové, která v rozhovoru na téma Transatlantické unie na dotaz „Může EU uzavřít taky nevýhodnou smlouvu s USA?“ odpověděla: „Ujišťování o tom, že EU je přeci silné demokratické území a že nevýhodná smlouva by nebyla přijata, zní na první poslech hezky. Kdybychom už neměli tolik důkazů o tom, že evropské elity se spíše identifikují s americkými elitami, než s evropským lidem, kterému by měly být odpovědné.

Není to žádná výjimka – třídní příslušnost je zkrátka důležitá, i když slovo „třídní zájem“ zní v českém prostředí nepatřičně, tak bez jeho zahrnutí do analýzy se těžko dobereme smyslu dění. Podívejme se např. na představitelé Kanady, kteří vesele uzavřeli s USA Severoamerickou zónu volného obchodu, i s doložkou přiměřenosti, která říká, že Kanada musí zásobovat Spojené státy energetickými zdroji, i kdyby sama neměla dostatek. Nebo postoj Mexika, které si nechalo v klidu zahltit svůj trh dotovanými americkými potravinami, načež 4 miliony mexických farmářů přišlo o práci“ (více).

Ilona Švihlíková

Přes Ukrajinu se dnes hraje o osud celé Evropy. A jak nedávno řekl Vojtěch Filip z KSČM, 500 milionů Evropanů pomáhá 300 milionům Američanů „ubránit se“ 150 milionovému Rusku. Smůla je, že 500 milionů Evropanů bylo jen jako ovce zmanipulováno a uvěřilo malému procentu svých lídrů a jejich médiím, že Rusko je zlo, před kterým je třeba se bránit. Česká republika v tom hraje zvláštní roli – nejdříve USA velebená pro Havla, nyní kritizována, protože údajně proruská kvůli postojům prezidenta Zemana. V dnešním díle pořadu čt 24 „Politické spektrum“ na téma české zahraniční politiky Džamila Stehlíková až rostla vzteky nad Zemanem a Putinem a i další účastníci do diváků „objektivně“ lili „pravdu“ o rozpínavosti Ruska – k vidění (zde).

A aby nebylo málo, Česká republika je iniciátorem výzvy všem lidem zemí NATO : „Více než 10.000 lidí podpořilo mezinárodní výzvu prezidentům a předsedům vlád států NATO, Evropy a Austrálie, aby adekvátně reagovali na agresivní politiku Ruska. Apel nazvaný Odvahu a vůli! vznikl v Česku a svůj podpis pod něj připojil například neoficiální vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev, europoslanci a řada českých osobností. Organizátoři akce plánují v příštích dnech poslat výzvu prostřednictvím ambasád příslušným politikům – viz (zde).

Privatizace veškeré energetiky Ukrajiny přes MMF a ECB, ukrajinská (a nejen ukrajinská) média v moci USA, vyzbrojování Ukrajiny „obrannými zbraněmi“ poté, co byl zorganizován Majdan, základny NATO kolem celého Ruska, odříznutí Evropy od Ruska a smlouva TTIP, dokonce zákon vytvořený v USA (!) proti Rusku, to vše je tak „neagresivní“ a „demokratické“, až je z toho zle. Odvahu a vůli dnes potřebují Ukrajinci, všichni soudní Evropané i Američané, Putin a ruský národ. A všichni, kteří vidí pravdu.

Někteří evropští lídři už otáčejí. Například Sarkozy se vyjádřil, že obyvatelé Krymu měli právo na volbu připojit se k Rusku (zde). Anebo zpráva, že Německo se začíná stávat více nezávislým na USA (zde). Otázka je, nakolik si evropští lídři (včetně našich) mohou dovolit netančit tak, jak USA pískají… Když to někdo zkusí, dopadne asi jako řecká Syriza, o které je čerstvá zpráva našeho sociologa Kellera: ECB chce vyvolat v Řecku další volby a odstavit tím SYRIZu. Co dodat? Jediný, kdo se novodobé totalitě může postavit, je Rusko. A jinak – ještě pořád někdo věří, že US jde o blaho lidu Ukrajiny?